Bez cíle - Diskuze a zkušenosti

Po 10 letech jsem odešla od manžela s 5 letou dcerou. Nějakou dobu jsem počkala a pak jsem se rozhodla, že sama nebudu.Z mých tehdejších nápadníků jsem nakonec vybrala-ženatého muže.Přišlo mi ideální, že přijde občas, nebude se chtít ke mě stěhovat či vychovávat mou dceru.A taky to tak funguje. Jenže : nechodí tak často, jak mé tělo žádá , s mobilem už i spím, pořád mažu stopy. Navzájem se od sebe učíme, máme každý úplně jiné koníčky a naše pracovní pozice, tím i platy jsou zcela odlišné ( u toho je legrace ).Nyní jsme spolu půl roku.Máme se rádi, sex je super, komunikace o.k. To co oba víme je, že jsme každý jiný a nikdy bysme spolu žít nemohli.Oba dva si dáváme to, co potřebuje ten druhý. Jsem vlastně spokojená, ale říkám si, že přece člověk musí mít nějaké plány do budoucna, cíle, vědět, že to co dělá, dělá pro sebe - ale i pro toho druhého. On mi jen řekne " jsi a to mi stačí". Opravdu to stačí?