zakladám novú diskusiu o chorobách - Diskuze a zkušenosti

Jája13 Já byla nemocná už jako dítě,nejdřív si nevěděli rady jakou,že určit diagnozu,nakonec určili a prý chronická a vrozená.
Já se,ale nemohu smířit s tím,že jsem v minulém(pokud byl)životě něco provedla a mám si to tady protrpět a nechat na osudu,jak co dopadne.
To v žádném případě.Žiju v tomhle životě a žít chci,jako dítě jsem snad nic, tak katastrofálního neudělala,abych měla být trestána, tímto způsobem.Takže duše neduše, já budu bojovat s tímto osudem a použiji s klidným svědomím zbraně současné medicíny.
Myslet se snažím pozitivně,hlavně pro to abych se s tím já vyrovnala,a spíš mohla být ještě podporou pro své blízké.
Chci tady pro ně být,pokud možno co nejdéle,a jestliže to znamená,že jsem v tomto životě nepochopila a neposunula svou "karmu" je mi to vlastně celkem fuk.Protože je celkem pravděpodobné,jak někde napsal e.s.o.,že máme tento život a pak nic.A já si ho chci prožít ne protrpět,když nemusím!

Jája13 A co jako,máme se s tím smířit,čekat až nás nemoc zahubí a v+řit,že třeba se nějaký zázrakem ztratí?Možná to není tvůj případ,ale rady typu doufej a věř s těma se já nikdy
nesmířím nikdy.A jestli jsem se tedy dostali do těla,které má projít nějakou chorobou,možná proto,abychom se naučili s ní bojovat.

elaviel » Jája13 Ja mam ale dojem, ze to tak Pavel i myslel. Ne, ze se mate vzdavat a verit, ze se stane zazrak, ale neco se tim naucit. Proto jste se narodili do konkretni rodiny. A vas vsechny, co jste nejakym zpusobem nemocny, strasne obdivuju, jak to zvladate a jak se s tim perete