zakladám novú diskusiu o chorobách - Diskuze a zkušenosti

alassea Ale radši rýchlo utečiem,kým dostanem vynadané

atraM » alassea Pročpak bys měla dostat vynadáno???

atraM Těmhle myšlenkám hodně věřím.
Představuju si to zhruba tak, že spousta systémů (včetně člověka jako celku) se snaží udržet si rovnováhu.
Pokud sami sebe z rovnováhy vychýlíme tím, že budeme dlouhodobě prožívat něco nedobrého, proti naší přirozenosti a zdraví, tělo se bude snažit rovnováhu nastolit a demonstrovat to, co se odehrává na duši, taky na těle ...
Nebo na to taky upozornit tím, že problém zviditelní a zhmotní...
Vlastně to funguje dost dobře jako živý barometr...

Mandragora Před časem jsem prožila velký citový psychický stres a odpovědí mého organismu byl herpes o kterém jsem nevěděla, že ho mám.A to je si myslím ta lepší varianta na stres,kterému jsem své tělo vystavila.

alassea » atraM V posledných diskusiách sa spomínala rakovina a to,že či si to tí ľudia niečím zaslúžili,konkrétne etikoterapia hľadá príčiny-väčšinou sú nájdené v nedostatku sebelásky,vo veľkom odpore,neodpustenej krivde,myslím,že stále mám nábeh na rakovinu /ako mnoho iných ľudí/,pretože tieto veci ešte stále v sebe neviem spracovať,aj keď už vidím /aj keď zahmlene/,ale človek sa nemože donekonečna klamať a vyhovárať sa na osud,na nespravodlivosť života,že jemu sa to stalo a inému nie.U nás v rode je to takto-z maminej strany všetci súrodenci zomreli na nejaký typ rakoviny,mama má tiež rakovinu-vyoperovali jej nádor z prsníka.Z otcovej strany majú všetci cukrovku,u všetkých by sa dalo vypozorovať správanie,ktoré k tomu viedlo.Teraz už sa nebojím,že dedične mám k tomu blízko,pretože na rozdiel od nich moj život nemá v rukách iba moderná medicína s jej lekármi /vymysleli liek na rakovinu,že?/,ale ja sama.

simba » alassea Tak já vím, čím jsem si zasloužila tu moji nemoc - já chtěla děti Ta potvora se totiž rozjela po prvním porodu a děti mám tři. Jo, je to roztroušená skleróza.

Jája13 Já byla nemocná už jako dítě,nejdřív si nevěděli rady jakou,že určit diagnozu,nakonec určili a prý chronická a vrozená.
Já se,ale nemohu smířit s tím,že jsem v minulém(pokud byl)životě něco provedla a mám si to tady protrpět a nechat na osudu,jak co dopadne.
To v žádném případě.Žiju v tomhle životě a žít chci,jako dítě jsem snad nic, tak katastrofálního neudělala,abych měla být trestána, tímto způsobem.Takže duše neduše, já budu bojovat s tímto osudem a použiji s klidným svědomím zbraně současné medicíny.
Myslet se snažím pozitivně,hlavně pro to abych se s tím já vyrovnala,a spíš mohla být ještě podporou pro své blízké.
Chci tady pro ně být,pokud možno co nejdéle,a jestliže to znamená,že jsem v tomto životě nepochopila a neposunula svou "karmu" je mi to vlastně celkem fuk.Protože je celkem pravděpodobné,jak někde napsal e.s.o.,že máme tento život a pak nic.A já si ho chci prožít ne protrpět,když nemusím!

simba Nemusí, ale u mě tak bylo, bohužel.

alassea Ja som tým iba chcela povedať,že trebárs my,čo to máme dedičné,sme náchylnejší nie preto,že to mali povedzme rodičia,ale preto sme sa narodili do takejto rodiny,že to zodpovedalo stupňu nášho vývoja-so všetkým /teda aj chorobami/,čo k tomu prináleží...moj dlhoročne pestovaný a dusený odpor ma doviedol k nezhubnému nádoru na prsníku-mal veľkosť 1,5 cm a tam ale táto moja "choroba" splnila účel-zobudilo ma to,aby som začala myslieť inak,aby som sa spamätala,a tiež som dostala šancu na nápravu-nebol zhubný a napriek tomu,že som si prsia nikdy nekontrolovala,vtedy mi vtedajší manžel len tak z ničoho nič povedal,že by som to mohla urobiť,urobila som a možno mi tým aj niečo splatil,možno...čo som napísala/a ťažko sa o tom zrozumiteľne píše/,je len moj osobný názor a nechcem nikoho presviedčať o opaku ,za každý názor som vďačná

Jája13 A co jako,máme se s tím smířit,čekat až nás nemoc zahubí a v+řit,že třeba se nějaký zázrakem ztratí?Možná to není tvůj případ,ale rady typu doufej a věř s těma se já nikdy
nesmířím nikdy.A jestli jsem se tedy dostali do těla,které má projít nějakou chorobou,možná proto,abychom se naučili s ní bojovat.

elaviel » Jája13 Ja mam ale dojem, ze to tak Pavel i myslel. Ne, ze se mate vzdavat a verit, ze se stane zazrak, ale neco se tim naucit. Proto jste se narodili do konkretni rodiny. A vas vsechny, co jste nejakym zpusobem nemocny, strasne obdivuju, jak to zvladate a jak se s tim perete

alassea Ja viem,máš pravdu,tiež si tvojich názorov vážim

Kunas alassea-skvělé!!!!!
Přesně tuto myšlenku a theorii uplatňuji ve svém okolí, ale setkávám se často s nepochopením nebo ťukáním na čelo....
jsem za to ráda,že se to tu objevilo!!!!Všechno souvisí se vším, duše,tělo a podvědomí,vše musí být v rovnováze a hlavně mít se rád a věřit v sebe, díky

Najdise.cz » elaviel Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Iza23, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Mozno v buducom zivote po prekonani tej choroby budu mat zaujem najst na nu liek...to ma vazne napadlo. keby berieme do uvahu skutocne fakt,ze clovek tu chorobu asi ma dostat, aby sa nieco naucil... a otazne je co taky, co napriklad su cely zivot zdravi alebo nemali ziadnu vaznu chorobu?

elaviel » Iza23 Klidne to tak muze bejt, Judo Anebo si tim ma clovek vyresit neco sam v sobe - treba nekomu odpustit nebo se zamyslet nad svym zivotem, uvedomit si, co ma a zacit si toho vazit. Myslim, ze tech ponauceni muze bejt strasne moc a zalezi na konkretnim jednotlivci, co si z toho ma odnyst. A ti, co treba nemaji zadnou vaznou chorobu po cely zivot, se maji ucit zase necemu jinemu... jeee, to je hrozne slozity, co ja vim, ja se muzu jen domnivat.

alassea » Iza23 Tak ma pri čítaní napadlo,ako tá pani doktorka,čo vedie tým na výskum rakoviny-čo vymysleli ten nový liek-počúvala som ju dávno v rádiu,už si to moc nepamätám,ale myslím,že jej na rakovinu zomrel brat a muž,a nakoniec ju to tak vybudilo,že sa vrhla do toho výskumu-a hlavne tá choroba jej niečo hovorila,čo ona zrejme pochopila-hlavne to nevzdala

Najdise.cz » atraM Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele baro.jilo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
ahojky,..
také jsem prožil spoustu trápení a bolesti. nevím čím to bylo, byly jsem tři bráchové,..toho nejstaršího zabili, když mě bylo 14 roků,..byl ode mě o rok a týden starší. já jsem boural v 18 růku a nejmadšího postřelili a zemřel čtyři dny po svým 20 narozenin. Já mám za sebou 35 operací mám jen půlu těla. Ale nikdy bych se nevzdal, protože život je dar a člověk by si ho měl vážit. I když je tak moc krutý, ale přesto všechno ho miluji,... jsem toho názoru, e cokoli přijde, také musí odejít,..proto stačí jen vydržet a věřit. Člověk je mnohem silnější, než si vůbec dokáže uvědomit.

Tyna_Tynka » baro.jilo Teda obdivuji tě, že ses se vším dokázal vyrovnat.
Klobouk dolů...

elaviel » baro.jilo Ty jo, teda taky mas muj obdiv! Tak hlavne, at uz se ti nedejou zadny zly veci! Stacilo, ne