Zdravím mám problém s přítelkyní.Trošku vás uvedu do děje.Má přítelkyně byla přede mnou bláznivě zamilována do jednoho kluka který jí chtěl v době kdy ona byla zadaná.Kvůli němu vztah ukončila a chtěla být s ním ale mezi tím si to rozmyslel a už ji nechtěl z důvodů že je mladá a tak.Pak jsem ji poznal já.Zamilovali jsme se do sebe byla to nádhera.Až do doby kdy se mi svěřila že mívá denně sny o něm a že jí pořád vrtá hlavou.Nemůžu se zbavit pocitu že si mě nabrnkla jen z toho důvodu že doufala že pak dokáže na něho zapomenout.Ale když zjistila že to nepůjde začala brečet a být smutná a mě jaksi dost odstrčila.Ikdyž mi říká že mě miluje že jsem pro ni jediný nemyslím si že mluví pravdu.Mám pocit že začíná litovat že je se mnou a toho že jí to s tím vysněným nevyšlo.Mám pocit že bude štastná jen s ním a se mnou se bude jen trápit protože na něho nedokáže přestat myslet.Když jí nabídnu aby si o tom se mnou promluvila tak mě odsekne že to nebude se mnou řešit to nemá cenu že si to musí vyřešit sama...Začínám ji ztrácet a bojím se...Nevíte co mám dělat??Jsme spolu necelých 5 měsíců.Mě je 22 jí 17.Prosím porad te mi jak dálBrečí a je stále smutná už přes týden.Ještě víc se to zhoršilo když zjistila že on si našel jinou holku.Prostě tohle jí prý vadí...Nechápu proč snad jen proto že ho pořád miluje ikdyž si to nechce přiznat a mě tvrdí že ho nesnáší a vyhýbá se jeho osobě jak jen to jde...
Artep
Ono se říká " zakázané ovoce nejlíp chutná" Buď ten kdo bude nad věci, buď ten kdo je chytřejší, nedej najevo,že tě to tak vzalo, buď chlap. Řekni ji ať si rozmyslí co chce, že dáváš od toho ruce pryč,že zde budeš jako přítel ale nenecháš ze sebe dělat blba. Sám se přesvědčíš jak to funguje. Nebraň se novým známostem,třeba zjístíš že nevyzrála žába pro tebe není.