ahoj všem.chtěla jsem se Vás zeptat,jak jste na tom se vztahem k duchovnímu světu.máte pokud věříte ve veci nadpřirozené nějakého osobního hybatele(nebudu psát boha aby jsem nebyla obviněna z křesťanského uvažování ).jak se k němu stavíte a co vás pocitový život?počítá s ním?a věříte svému přesvědčení opravdu?díky za vaše názory hela
e.s.o.rimmer
» laky.nova
Ve zkratce...nihilismus vychází ze skepticismu, to znamená, že nelze poznat pravdu, jelikož jsme nedokonalé bytosti a naše smysly jsou omezené. Proto absolutní(objektivní) pravda neexistuje. Vždy je subjektivní...jde pouze o to, jak ji kdo umí prosadit.
Již řecký filozof Gorgiás z Leontín pravil: 1. nic není 2. je-li něco, nemůžeme to poznat 3. je-li to možno poznat, nelze to sdělit
…pravděpodobně šlo o vtipnou slovní hříčku obratného sofisty.
Dále je to odpor a výsměch zažitým konvencím společnosti, kdy hloupá masa škatulkuje, jelikož jejich otrocká mysl nedokáže sama myslet a zpochybnit cokoli...viz zprávy v TV.
Samozřejmě nikdo nemůže být čistokrevný nihilista už z důvodu, že žijeme v systému, ze kterého v podstatě není úniku...
Vezmu jeden příklad od F. W. Nietzscheho(ten mimochodem není zakladatel nihilistické filozofie, jak se udává), který první formuloval nihilismus a doplnil jej jednou důležitou myšlenkou: „Bůh je mrtev.“
To ale neznamenalo, že byl ateista, jak si většina odvodila...když se zaměříme na dobu ve které žil, tak tím podle mě myslel, že se v jeho době k Bohu hlásili lidé už jenom z tradice, nikoli, že by v něj věřili. Mimochodem pokud by tvrdil, že Bůh neexistuje, popřel by základní tezi, že PRAVDU nelze poznat…
Mým primárním počinem je zpochybnit úplně vše…
Tím se kruh uzavírá a vše co jsme, kým nebo kde jsme nedává smysl a to je jediná jistota v životě.