Mám na mysli lidi, kteří zůstanou sami, nebo jsou pro své stáří odsunuti tzv. na druhou, již nepoužívanou kolej. Možná ani netušíme kolik je takových lidí. Nemusí to být jen bezdomovci, ale lidé kteří všechno co mohli, dávno rozdali a už není co nabídnout.U nás v Českých Budějovicích žil pan Budějický a moje babička mi o něm vyprávěla. Prý své příjmení dostal coby bezejmený nalezenec. Celý život tvrdě pracoval, vychoval tři syny a přesto zemřel opuštěný. Dost často jsem ho potkávala. Jako každá mladá holka jsem si psala své sny o budoucnosti do veršů. Tenkrát jsem jednu básničku věnovala i panu Budějickému.Tady je:DůchodceV bufetu postává, postava shrbenátřesoucí ruka nad zbytkem jídla,kdesi se našlo i trochu piva.Bezzubá ústa pomalu jí,nikdo si nevšímátoho shrbenýho zjevení.A když si všimnou,tak pro to,aby ho vyhnali !Čiší z něj minulostdávno zašlej věklidem je lhostejneja nikde žádnej vděkBez lásky, bez teplaza živa umírá postava shrbená.V Č.B.1974 pro vás pane Budějický
WOAM
Jen tak mimochodem - četli jste básnickou skladbu Staré ženy od Františka Halase? http://www.ceskaliteratura.cz/texty… Je to neuvěřitelně sugestivní text, vřele doporučuju, myslím, že k tomuhle tématu je to jako na míru šité.