Jak pristupovat / vychovavat dite Vodnare? - Diskuze a zkušenosti

Jan1na NIKDO NIC??

UreaNayal Ahoj Jani,

obrn se trpělivostí - bude hůř
...mám doma 3 blížence ,takže bych řekla,že vím přesně o čem píšeš ,ale bez ohledu na znamení slunka,toto je věk,kdy prckové zkrátka začínají zkoumat nejen svět,ale i nervovou soustavu rodiču -a funguje to spolehlivě,čím větší randál to dělá,tím lépe,čím větší běsnotu to vyvolá v reakci dospěláka,tím je to větší sranda...nejspolehlivěji funguje to-kam necheš,aby se dostal,to znepřístupni a co nechceš,aby bral-to dej z jeho dosahu,ono ho to po určité době zas přejde...malá měla období,kdy všechno ládovala do pusinky-šišky,jehličí,kamínky,papíry,listy,hračky-nestihala jsem to vytahovat,jen jsem ji vyndala z kočárku,nebo postýlky-začala a večer s usínáním končila...pak to byl šplh po výškách ,pak provětrávání skříní ..okolo 3let-tzv období vzdoru bylo taky ...co fungovalo spolehlivě,bylo utahat jí venku-to jako správný vzdušnák milovala-výpravy do lesa,lov syslů,krmení veverek,hledání šišek a pod-ovšem často jsem unavou odpadla dřív než ona ...kamarádka má stejně starou vodnářku a je fakt,že jsem si myslela,že ta moje je běsnota ,ale za vodnářem se od určitého věku,jen trapně loudala vodnářka byla a je-dnes je jim 8let-naprosto samostatně uvažující a se rozhodující -např mají koníky a někde ve 3 letech si sama vyvedla hřebce ze stáje,že bude jezdit,zmizela ze školky-bo jí to tam nebavilo a šla domu ...tam je taky veselo ....takže rada,viceméně žádná,ale alespon víš,že muže být i hůř ..

hajounek Jen se nenech uchlácholit tím, že ho nějaká nevšímavost zastaví.. Co si vzpomínám na bratra, strašnej průserář, ten teda má navíc štíra na ascendentu a řekla bych, že to zakázané počínání se naopak s mírou nezájmu okolí stupňovalo, jakoby k sobě přitahoval pozornost, sic dost zvláštním způsobem. Hodně překračoval hranice nejen svoje, ale i všech zúčastněných

Takže asi co nejvíc zabavit a to jak intelektuálně, tak i fyzicky, aby na vymýšlení kravin neměl čas

atraM Ahoj, Jani

Gratuluju k Vodnáříčkovi

Stejně jsou natolik originální, že univerzální "návod" beztak ani neexistuje...
Doma máme mrňavou Vodnářku. Hádám, že mě akorát stačila vyvést z dlouholeté domněnky, že to s dětma fakt umím

I když teda přiznám, že situace se "zakázaným ovocem" v tomhle trpaslíčkovském věku se u nás snad ani nijak nevyvinula - nevím čím to. Absolutní pozornost dítě vyžadovalo tak jako tak (ASC ve Lvu - věřte, že když říkám absolutní, tak opravdu myslím ABSOLUTNÍ), čímž je možné, že si ji třeba pak už nepotřebovalo dozískávat jinak.

Nebo možná i hodně zafungovalo to, že jsem jinak byla dost drsoň a v určitém stupni osobní svobody jsem nechávala robátko pořádně vyráchat (např. při samostatném pohybu jsem zásadně nezachraňovala před pády, bouličkami a šrámky - dítě celkem rychle pochopilo a opravdu jsme nikdy nezažili situaci, že by se chovalo jako kaskadér nebo rovnou kamikadze).

Ani s nebezpečnými věcmi v prostoru jsme kupodivu neměli vůbec žádný problém.
Vybavuju si vlastně dost zásadní věc, že jsem nikdy nepoužívala záporky a takový ty programovací ošklivosti ("NEsmíš, NEdělej" nebo "spadneš, natlučeš si, utopíš se, přejede Tě auto",...), spíš jen: "POZOR" nebo "OPATRNĚ"...

Pokud měla Anička zakázáno dotýkat se třeba rozpálenýho plynovýho přímotopu, hned na začátku jsem jí vpodstatě dala na jevo, ať si klidně chytne, ale na vlastní riziko - že to bude fakt ošklivě pálit (včetně zkoušky, kdy ty kamna nebyly zralý úplně na popáleninu, ale nepříjemný to bylo hodně).

V kritickém dosahu batolícího se trpaslíka u nás byla třeba taky velká otevřená knihovna s policema až dolů, skýtající pěkný papírový ráj, která by při nejlepší vůli nešla schovat ani odstěhovat... v tomto případě pomohlo jen rázně "vykolíkovat terén" (ve smyslu: tyto dvě police jsou Tvoje - tady si knížky ber jak chceš, ale ostatní jsou dospělácký a tam ani prstíčkem - ty si fakt ohlídáme)... Fungovalo krásně. I když nás potvůrka párkrát z principu testovala...

No a s jídlem...
U nás byl přístup "BAŠTI JAK UMÍŠ" hned od začátku s tím, že se poté v pohodě klidně omyje celý širý prostor kolem i pod... i samotný jedlík
A až pak případně dokrmím já lžičkou...
Spoustu jídel jsem ji drsně nechala jíst rovnou nahatou jen v plínce, vždyť o nic nejde

Jan1na » UreaNayal Ano, tusim, ze se mame na co tesit . Rada vicemene zadna, jo? ?!?

Jan1na » hajounek Mno, my mame Mars na MC a Pluto na DC .
Jj, dopredu si maluju, ze ho budu davat na nejruznejsi sporty, aby se unavil. Ale uvidime..

Mne zatim to nevsimani funguje. Vcera tahal za snuru u zásuvky. Lisacky se na me smal a cekal, az ho budu napomínat. Ja na to vubec nic, tak za chvili od zasuvek odesel.

Jan1na » Znovuzrozená Tohle je mi znamo, ale dite precejenom nemuzes nechat rust jak drivi v lese. I Vodnar se MUSI naucit nejakym pravidlum, aby byl ve spolecnosti pouzitelnej.
Nehlede na to, ze si nekdy fakt muze ublizit.

Znovuzrozená » Jan1na No tak vzhledem k tomu, že já vychovala dítě Berana , tak říkám: "zlatej Vodnář"
Ono není potřeba ze všeho dělat vědu. Mé dítě bylo vychováváno "vodnářsky" a vyrostl z něj sebevědomý, úspěšný a troufám si říct i morálně zdatný jedinec - nikdy se nepotuloval v partičkách, nekouří, neholduje moc alkoholu, je úspěšný v zaměstnání a celkově nám dělá radost.

Jan1na » atraM U nas to zakazane ovoce fakt funguje!
Napr. vyhazuje pouzite plinky z kose, taha za snuru od pocitace, busi do repraku.

Nejlepsi je, kdyz nestihnu dat dostatecne vysoko sprej s morskou soli (kterej mu strikam do nosu) a zacne ho olizovat. Nahodou se na nem podivam, on vidi, ze se na nej divam, sprej rychle zahodi a dela, jakoze nic. Je to k popukani a moc vtipny, ale tady na tom je videt, jak je chytrej. Vi, ze sprej neni pro nej a stejnak ho to moc laka. (V tomto pripade je to fuk, nic se nedeje, kdyz si par kapek lizne, akorat mu to proste jako hracku nedavam)

S tou troubou je to dobry. Ale on se několikrát spalil o topeni, kdyz hralo opravdu hodne, vedel, ze to pali, ze na to nema sahat a presto na to sahal zas a znovu, zas a znovu se palil a rval u toho jako tur. Nechapu!

S padama, to jsme si uzili. Pac on jako spravnej vodnar se plazil a pak uz chtel hned chodit. Nesedel, nelozil, ale uz vstaval v postylce. Sla jsem s nim na rehabku, delali jsme nejaky cviky a tak, tak pak zacal i nejak lezt a nakonec sedet. A sranda je, ze rehabka jo nazvala prave Kamikadzem . Ze prej se pousti do veci, na ktere nema. Sranda, ze si toho Kamikadze taky pouzila

S tim jídlem... no je pravda, ze tady trochu selhavam. Jako dnes rano. Jedl buchtu a bylo to uplne vsude. Velkej nanos pod nim, na kalhotech, pod kalhotama (i kdyz si na nich sedel), za plinkou, ve vlasech a za usima. Nekdy jsem uplne v klidu, divam se na nej, jak si to rozpatlava s vasni uplne vsude, sype na sebe dropky, ktery najde v korytku. Co me ale vytaci, tak kdyz to jidlo vyndava z pusinky, plive schvalne ven a nekdy to vynda a vyhodi rovnou na zem. Pritom vterinu pred nim ten samej kousek normalne snedl. Mam ho nechat ho to plivat? A v kterem veku ho mam teda zacit v jidle "vychovavat"??
Diiiiky!

atraM » Jan1na Jo, díky těm zásuvkám jsem si ještě vzpomněla na výbornej tip z Montessori pedagogiky (opravdu funguje):

Vpodstatě jde o to, že když takto dítě něco podniká (například období, kdy hrozí, že vám bude strkat do zásuvek hřebíky nebo něco jiného co naje), má prostě období, kdy si potřebuje procvičovat dovednosti a zvládnutí přírodních zákonitostí světa na podobném principu - je fajn mu to v bezpečné podobě dopřát řízeně dřív, než se vrhne na ty nežáoucí formy.
Takže například když mu hojně nabídneš podobné aktivity jako "prostrkávání plastových brček cedníkem" nebo něco podobného, o zásuvky nebo jiné takto nebezpečné hry ani nezavadí (opravdu ověřeno v praxi, i když ty kryty na zásuvky jsme měli pro jistotu taky)...

Jan1na » Znovuzrozená No tak super. Nas Vodnarek ma Mars na MC a mnohdy se taky projevuje jak Beran. Klidne v te "vychove" muzes byt i konkretnejsi.
Zajimaji me ty konkretni situace a reakce. Diky

Jan1na » atraM Jasne, kryty na zásuvkách taky mame. Jenze ta snura se mu nekdy podari vytahnout, ja se chvilku nedivam a uz tam strka prstíčky . A moc se u toho smeje, kdyz ho nachytam. Je to fakt dablik .
O tom Montessori jsem uz slysela.
Covece, kdyz mu nabidnu nejakou "vzdelavaci" hru, tak ho to zatim vubec nezajima.

Treba ty plastovy krouzky jak se davaji na tu tycku nebo takovy ty ruzny tvary plastovych kosticek. Mam toho spoustu, ale on u niceho nevydrzi. Teda spis ani nezacne. Ale to se snad s vekem zlepsi..

atraM » Jan1na normálně to nehroť - vem to tak, že samostatnost u jídla je fajn a na začátku to má holt svou daň... a na druhou stranu mu to taky náramně podpoří jemnou motoriku (a tím paralelně se nějak stimuluje i rozvoj řeči - což si teda v krizi hodně často opakuj - pokud přeskočil lození po čtyřech, které má podobný efekt, tak toto je fajn disciplína, jak se to dá dohánět).

No a hlavně - pokud si to "prasící" období odbyde teď, po pár měsících už mu nepřijde zajímavé (a sladce "zakázané").
Před ním bych teda nehla ani brvou a normálně mu to dopřála i s nášupem

Znovuzrozená » Jan1na Náš Beran nemá ve Vodnáři nic, ale má silně obsazeného Kozoroha (vč. asc.) a Lunu v konjunkci s Venuší v Býku (takže opravdu mazec), samý rohy , byl jako živé stříbro, všude ho bylo plno, on nezačal v roce chodit, ale utíkat! Já za ním věčně běhala...
Taky si všechno musel sám vyzkoušet, osahat, spálit se doslova i obrazně. Moje reakce byly "vodnářsky ledové" ....neposlechl jsi, tak teď vidíš následek. A hodně brzy se naučil co se může a co ne - vlastní zkušeností. A nikdy neměl žádný úraz, ani zranění, nebo zlomeninu.
Napíšu ti ještě SZ.

Jan1na » atraM Nakonec lozil po ctyrech, pac mu to chozeni jaksi neslo, tak jak si predstavoval . Ale prvne zacal vstavat v postylce a o nabytek a az pak lozit.


Tak ho mam nechat plivat i to jidlo a nehnout ani brvou?

A ty mas nejakou pedagogickou skolu? Ja vubec nevim, ze s jemnou motorikou se podpori i rozvoj reci. Asi bych mela vic studovat pedagogicky knizky. Mas nejakej tip na nejakou dobrou??

atraM » Jan1na Tak to je opravdu celkem čas na ty prostrkávací aktivity...

Jen jestli u ničeho moc nevyrží, tak to radši dopředu popátrej, v čem může být zakopanej pes (jasněže malí nevydrží u aktivit dlouho, ale zas odsud-potud)...
Hlavně pozor na podněty, které má kolem sebe, aby jich nebyla přehršel - to je dost blbej základ v době, kdy se člověku vyběhávají nejfunkčnější cestičky v nervové soustavě. On je v dnešní době totiž takovej smrtící trend přepodnětovaných dětí (hračky všude okolo sebe, pozornost neustále těká z jedné na druhou)... a pak se divíme těm poruchám pozornosti později ve škole...

Zkusím si povzpomínat, co se jim tak ještě dá v tom věku z domácnosti nabídnout.
Vpodstatě to funguje tak, že mu něco přineseš na stoleček nebo tam, kde si hraje, ukážeš mu, co se s tím dá dělat a pak to tam "jako zapomeneš"...

atraM » Jan1na Jo, pedagogickou školu sice mám, ale tam se nic podstatného člověk nedozví


Např. zrovna té Montessori pedagogice bohužel věnovali za celé studium asi tak jen 5 minut s tím, že ji vymyslela paní Montessori před 100 lety pro postižené děti ( !) a tím to celé bohužel úplně haslo. (Neuvěřitelná škoda.)

Dostala jsem se k ní potom tak nějak intuitivně a objevovala všechno až po vlastí ose.
Podle mne je to zrovna pro Vodnáře úplně ideální věc (sama mám ve Vodnáři Měsíc s Marsem a zjistila jsem, že Monte přístup praktikuju jako kantor spontánně, aniž bych věděla, že se tomu nějak říká a že to existuje).
Zkus pokoukat po literatuře tímto směrem, titulů už bude na trhu asi dost. Jinak jsou i kurzy pro rodiče a ty jsou úplně super (dávala jsem dítě do Monte šklolky a všichni rodiče je tam měli povinné - i manžel byl absolutně nadšen!)

atraM » Jan1na Hele, co jsem našla v domácím archivu ...

Ono se asi nedá úplně říct u jídla "vychovávat", akorát bych byla v každém případě opatrná, aby člověk neskončil u permanentního komandování a zákazů (NE... NE... NE....).
Vem si, že lidský podvědomí záporkám nerozumí (jakoby nebyly, takže nepatlej = patlej, nespadni = spadni) a tak malý dítě ještě vědomí moc rozvinuto nemá...

I když je Tvoje dítě třeba jiný než moje (samozřejmě že jo, takže univerzální recept na něj není), určitě není od věci si hlavně v sobě určit ty priority.
O co že doopravdy u toho dětskýho jedení jde?
Chceš aby byl dřív samostatný a zručný v sebeobsluze nebo čistý?

A taky vpodstatě není marný vykolíkovat při tom všem terén i sama sobě: dá se říct, že je fajn uvědomit si, že Tvou povinností vlastně není starat se o to, aby jedl, ale předkládat mu ve vhodný čas pro něj vhodnou formou vhodné jídlo - jestli něco (a kolik) sní, je pak na něm - jeho svoboda ...

A když se nabaští pěkně a čisťounce, pochval, oceň, všimni si...
Když ne (a to potrvá dlouho), nevšímej si toho a prostě dítě s klidem postav potom do vany a osprchuj, omyj stůl a židli (v nejhorším igelit pod stolem)...

Dítě hodně odezírá od dospělých kolem a napodobuje, i když se o to nesnažíš - takže neboj - určitě mu to nezůstane ...


PS ...tady v odkazu třeba přímo něco k tomu přístupu k jídlu jako inspirace, třeba Tě něco osloví:

http://www.montessoridoma.cz//…

http://rustspolecne.cz/2012/05/…

Muse Tak to vám držím palečky.Mohu vám ale říct že ještě to není tak hrozné.Sestra má dcerku berana s asc ve lvu a to je naprosto nezvladatelné dítě.Kamikatze hadr.Od mala všude leze,padá,věčně má modřiny,to ji ale neodradí.Jde hlavou proti zdi a i kdyby si nabila 100x jde a udělá stejnou věc znovu.Je velice hyperaktivní a roztěkaná.Ne neuznává,vždy musí být po jejím a nejde s ní ani po dobrém ani po zlém.Ségra je z ní na prášky a někdy fakt neví co dál.Jinak je to zlatíčko a čistá dušička,ale opravdu je s ní obtížné jednat.

Jan1na » atraM Ahoj Atram, Tvoje prispevky jsem cetla, diky za ne.
Ale furt nekde od te doby litame a jeste jsem se moc poradne nedostala k odpovedim.
Kazdopadne ale dnes mame mensi pokrok. Nechala jsem Martinka vsechno jist samostatne a ejhle. Prestal to jidlo plivat a rozpatlavat ve vlasech. Mel spinavy rucicky a pusinku, nemel cas na rozpatlavani, byl z te svobody uplne paf a nevyplivl ani kurku, coz normalne u chleba delal.
Tak jsme zrejme vymenili svobodu za plivani.
Jeste jsem s nim teda byla predevciem u kineziologa (kvuli necemu jinemu), ale treba se to pozitivne odrazilo i tady.
I ty hracky ho po te kineziologii zacaly vic zajimat. Krouzky uz navlikl dva! Jakoby rozkvetl. Tak uvidíme .
Diky moc za příspěvky!

Jan1na » Muse Nas malej taky NE neuznava. Vzdy, kdyz mu neco nechcu dovolit, tak se ještě vic vzteka.
Jeste si s nim asi uzijem.
Dnes jsem mu davala nejakej sirup na kasel. Nechtel, vztekal se jako vzdy. Tak jsem na jednom miste sedela a lakala jsem ho, aby si to prisel z te lzicky slíznout. No a kdyz to nebyl natlak (teda vlastne byl, pac jsem tam tak dlouho sedela, az proste MUSEL prijit) tak prisel a slizl.
Ale bude to s nim boj! Jestli bude delat, jen to co bude chtit, tak si snad budu muset udelat nejakej kurz, jak ho "prechytracit" a pozitivne motivovat

Muse » Jan1na Asi to bude ta cesta jak s těmito dětmi komunikovat.Nebude to jednoduché,ale zase nás toho tyto zlatíčka hodně naučí :-) Držím palce ať se vám daří s malým komunikovat co nejlépe.

atraM » Jan1na Víš, co se mi na tom systému ještě moc líbí?

Vpodstatě říká to, že když dítě "zlobí", víc než cokoli jiného je spíš nutné popřemýšlet nad tím, co si tím ve svém vývojovém období trénuje a poskytnout mu to, ale jinak - bezpečněji, vhodněji... Pak toho zlobení "zázračně" nechá i bez přetahovaček, sankcí a bojů (ošklivých pro obě strany).

Příklad z praxe: chlapeček doháněl svou maminku k šílenství tím, že neustále shazoval v pokojíčku věci z poličky (prostě ho táhly jak magnet a nepomáhalo nic - myslím, že nakonec i na prdelku dostal)... Když pak jeho maminka dostala podnět k zamyšlení toho Monte-druhu a napadlo ji, že možná dítě akutně v hlavě nacvičuje odhad hloubky a pádu, napadlo ji nechat ho prostě jenom z prolízaček, klouzaček a z mostu házet dolů kamínky a ZÁZRAK!
U kamínků v tom období chlapeček vydržel hodiny a hodiny, destrukce pokojíčku taky ustala jako mávnutím proutku...

Potvrzuju i u nás - všechno to náramně funguje. Jak jsem psala třeba o té prevenci před nebezpečím strkání něčeho do zásuvek... Pohledala jsem něco z fotek - zrovna tahle aktivita by byla akorát pro jednoročáka (tříletá dcera na fotce je na ni možná už skoro stará, ale pořád ji to tenkrát docela bavilo...).

Funguje to vpodstatě tak, že nic z toho jim nepodstrkáváš jako "povinný"
Máte doma prostě jedno klidné místečko, na které dítě pohodlně dosáhne a které je minimálně rušené jinými podněty a tam mu třeba každý den necháváš volně dostupnou nějakou pro něj v tom období zajímavou aktivitu - obvykle z prostých věcí reálného života,které normálně používají dospělí. Je fajn, když před ním chviličku ukážeš, co se s tím jako dá podnikat... a necháš ho bejt. Bývá to větší magnet, než celý pokojíček narvaný hračkama.

Hračky (byť sebevýchovnější) obvykle dost záhy omrzí, ale když konkrétní aktivity zaměřené na nějakou prostou dovednost, jemnou motoriku či odhad sestavuješ nové a nové z dosažitelných obyčejných věcí, pro děcka to má daleko větší kouzlo... a vydrží se i parádně dlouho soustředit (pokud ne, obvykle zjistíš, že senzitivní období zaměřené na zvládnutí něčeho se posunulo už jinam).