padesátá... Loni bylo spousta čápůLoni bylo spousta čápůa bílých labutíSnad přišli utřít slzyptali se co je tiMožná to špatně cháputo už mi nepovíTen rok byl ztrátovýLoni bylo spousta čápůa bílých labutíSnad přišli rozdat úsměva malé dojetíMožná to špatně chápuže sme jen nevděčníTen rok byl konečnýLoni bylo spousta čápůa bílých labutíByli tu pohlazenímbyli tu objetímJen přišli překrýt ztrátujak dotek svátečníZa ten rok smutečníLoni bylo spousta čápůa bílých labutíSnad přišli utřít slzyzeptat se co je tiSnad přišli zakrýt ztrátukde se nerozedníkde byl rok posledníLoni bylo spousta čápůa bílých labutía možná jenom tápua sme jen prokletív tomhletom stoletíSnad letos bude hodně čápůa bílých labutí...
Na rozbouřeném moři sama jen občas mezi žralokama držím se ostré ploutve hřbetní když se setmí. Břeh v dohlednu, však nedá se mi spočinout na té pevné zemi, nechat se zahřát teplým pískem, nebo se ukrýt za skaliskem. Čím víc se snažím, tím hůř plavu, nad vodou sotva držím hlavu. Ba ani delfínům se nedaří popostrčit mě k téhle souši, tak už se ani nepokouší. Nejspíš tu zhyneš, krásná vílo. Tak tohle se ti podařilo.
Lupi
» Tedy
Vy ryby jakživo nevíte, kde dole a kde nahoře. Já, žena ohnivá jen zasyčím, když spadnu do moře. Vy, Ryby šťastná stvoření nahoru jako dolů - hlavně v hejnu a spolu.