Anorexie-novinky - Diskuze a zkušenosti

Tak a teď jsem vážně v koncích. Vím, že je to osobní věc kamarádky, ale nejmenuju ani nedávám popis, jsem prostě bezradná.. Byla jsem za jejím lékařem, který si mne osobně zavolal místo jejich rodičů a mluvila jsem i s přítelkyní..Povím vám jak to začalo. Začalo to jen tím, že chtěla být štíhlejší, bála se aby ji neopustil přítel, a tak nejedla, to vám samozřejmě dlouho nevydrží, nejíst, tak po 3-5 dnech naprostého vyčerpání se přejedla tak, že nemohla ani chodit a s neuvěřitelnými výčitkami se to opakovalo několik týdnů. Potom to přestalo, na celý rok, jedla zdravě a zhubla přirozenou cestou, i když to nepotřebovala, všichni jsme na ni byli velmi pyšní a ona se cítila lépe.. Jenže se s ní rozešel přítel a vrátila se ze společného bytu k rodičům, matka odmítala odstoupit od naprosto nezdravé stravy a dceru dá se říct donutila přibrat, jak to maminky se svými buchtami a řízky umí.. Dcera ji začala nenávidět a začala nenávidět i sebe a všechny štíhlejší holky a pak se to s ní vezlo, týden anorektické stravy, potom už nemohl ani vstát tak se najedla, opět moc, vzala projímadlo a teď je tady, leží v nemocnici a má vážné psychické problémy.. Lékař řekl, že by jí nejvíce pomohlo domácí prostředí, matka navrhla, že bychom si ji na pár měsíců vzali k sobě, k vlastním rodičům má silné zábrany. Máte nějaké rady? Jak na její deprese, třeba ze zkušenosti, na nějaký rozumný stravovací režim na který by přistoupila, nějaký dietní plán, ne dietní ale chápete, asi by se jí zhroutil svět kdyby o něco přibrala, tak máme strach, aby když jí dáme normálnější jídlo nezpanikařila.. Lékař mi řekl, že je to velmi zvláštní případ anorexie kombinované s bulímií.. Dal nám nějaké rady, celkem dost, ale podotkl, že on sám a ani jeho kolegové neví jak přesně postupovat, jak to máme vědět potom my.. Cizí rodina.