Saturace potřeb vers. "dieta" a zocelování - Diskuze a zkušenosti

MG34 Ještě k tomu zapomínání a demenci - většina lidí si zde myslí, dosažení nějakých "znalostních" (každý ať si sem dosadí to "svoje" - duchovní, mystické, atd.) levelů je nevratné - prostě dosáhne se určité mety a hotovo.

Ale tak mozek nefunguje - mozek může získat a ztratit cokoliv... Jakýkoliv level se dá ztratit (nebo postupně ztrácet) - a to je taky právě stagnace.

A pokud by existovala nějaká duše, tak by to znamenalo, že člověk na ní podle všelijakých náboženských teorií nějak pracuje a pak přijde stařecká demence a všechno zhatí. Kdo měl to štěstí zemřít v rozpuku sil, by pak byl z obliga. A to je fakt hodně přitažené za vlasy... Aby fyziologické procesy mozku ovlivňovaly nějaký duchovní svět...

MG34 » Buh je tlak "stav bezčasovosti, nekonečnosti" je zase jazykově nesmysl, protože může být bezčasový (resp. nekonečný) prostor, ale ne stav - stav je konkrétní entita z nějakého prostoru...

pokud využíváš nějaké sousledné cykly (nástup, eskalace a ústup), nutně k tomu potřebuješ čas (který potřebuješ i k tomu, aby ti fungoval princip příčiny a následku - to prostě bez času nejde!)

a další věc je ta, že předpokládáš cyklus tam, kde žádný nemusí být...

MG34 » Crumb Vysvětlení - vlastně už se částečně stalo ve výše uvedených příspěvcích - stagnace ve smyslu, jak ji tu probírám, dost souvisí se zapomínáním anebo s ukončením nějaké intenzivní činnosti.

Všechno bráno především z pohledu mozku - přestane se namáhat, tak stagnuje. Zapomínání to může dočasně "řešit" - činnosti se musí znovu opakovat, takže stagnace nehrozí, ale bez zapomínání by mozek mohl pokročit do vyšších levelů a provádět složitejší činnosti (=nestagnoval by).

Povznesení nad saturaci potřeb také jednou "skončí" a povede ke stagnaci, to je jasné. Ta spokojenost ... pomiňme ji úplně, tu jsem tam nenapsal dobře, vztahujme to všechno čistě jen na stagnaci.

Jak píšeš, co řada lidí má a nemá - to mne právě vede k nějakému archetypálnímu pohledu na věc.

ad) "Vezmu-li jako pracovní hypotézu ... pak člověk vlastně nemá důvod povznášet se" - to právě není pravda - beru to z pohledu mozku a je to pragmatické - mozek nesmí zahálet - zahálku si může dovolit maximálnětak když je jisté, že do smrti moc času nezbývá... od mozku (a duševního zdraví) se všechno odvíjí...

jinak ty spisy a jedinci, co něco údajně... řeknu ti to takhle, když něco (přímého) na toto téma napíšu já, tak to má asitak stejnou váhu jako cokoliv jiného od kohokoliv - jinými slovy úplně všichni vaříme z vody...

Crumb Možná by bylo dobré upřesnit, co přesně je v tomto tématu myšleno stagnací. V úvodu je řečeno, že "na jednu stranu je sice pěkné, že člověk si svoje potřeby nějak saturuje a tím pádem žije spokojeně, ale zase na druhou stranu je v tom velký kámen úrazu - stagnace". Zde by asi bylo dobré uvést, co stagnuje ve fázi spokojeného saturování potřeb.

Stagnace značí zastavení, uváznutí nebo ustrnutí nějaké činnosti, nějakého děje nebo vývoje (výraz pochází z latinského "stagno, stagnare" = tvořit stojatou vodu; slovo "stagnum" označovalo stojatou vodu, kaluž, močál, tůň, bažinu, také rybník, jezero). V průběhu spokojeného saturování určitých potřeb může stagnovat saturování jiných potřeb. To by ale zase mohlo vylučovat spokojený život. Stagnovat může všelicos, i saturování potřeb. V procesu naplňování nějaké potřeby se mohou vyskytnout překážky, díky nimž se toto naplňování (saturování) může dostat do "stojatých vod", může uváznout, ustrnout. Po odstranění překážky však může saturování potřeby pokračovat.

Dále je tu otázka, jestli je možné žít spokojeně bez saturace potřeb ("jestli totiž není lepší se nad ty potřeby zkoušet povznést a vyvinout se tak, aby bylo možné žít spokojeně i bez jejich saturace"). Asi nelze žít spokojeně bez saturace všech potřeb. Bez některých potřeb se ale spokojeně žít dá. Je to ovšem individuální. Řada lidí určité potřeby vůbec nemá. Někoho zase určitá potřeba přestane bavit a začne ho zajímat jiná apod. To saturování potřeb, které má mít za následek stagnaci, by se možná hodilo do diskuze o duchovním vývoji. Stagnace by tu mohla být pojata např. jako ustrnutí v duchovním vývoji vinou saturování hmotných potřeb.

To mě přivádí k příkladu oněch partnerů, kteří spolu spokojeně žili od doby, co se poznali, až do smrti. Myslím, že i v tomto případě, šlo o naplnění dočasné - přesněji o naplnění mající počátek a konec. Je pravda, že jejich potřeba žít spokojeně s partnerem až do smrti se od doby, co se poznali, kontinuálně naplňovala, společnou smrtí však tato potřeba došla naplnění, skončila. Snad by bylo lepší nazvat tuto potřebu "dlouhodobou". Možná ale tato potřeba přešla na duchovní úroveň, do duchovního světa. Je možné, že duše těch dvou pokračují ve svém partnerství i po smrti a že v něm mohou setrvat na věky věků. Pak bych to viděl jako trvalé naplnění potřeby.

Vracím se ještě k té otázce, jestli není lepší se nad potřeby povznést a vyvinout se tak, aby bylo možné žít spokojeně i bez jejich saturace.
Vezmu-li jako pracovní hypotézu názor, že každý má jenom jeden život, že každý je jenom dočasným elektrochemickým procesem bez duše, která by po tělesné smrti někam putovala, že není žádný duchovní svět, že neexistuje žádná reinkarnace, žádné duchovní cíle atd., pak člověk vlastně nemá důvod povznášet se nad své potřeby, držet nějakou "dietu", v něčem se omezovat, něco si odpírat apod. - pokud ovšem některé z jeho potřeb nekolidují s jinými jeho potřebami (považovanými např. za významnější), pokud neohrožují jeho zdraví, nehrozí mu kriminálem apod. Z duchovního hlediska může být ale uspokojování některých potřeb problematické. O tom nás informují různé duchovní spisy a také jedinci, kteří údajně navštívili duchovní svět.

MG34 » Buh je tlak No, s tou autoreferencí jsem směřoval k tomu, cos napsal - "už to není žízeň, už je to součást pramene" - ne k mé otázce...

Moje otázka nesměřuje k osobní odpovědi, protože směřuje tam, odkud se nikdo živý nevrátil a snažím se spíše hledat nepřímé ale objektivní stopy než nějaké osobní zkušenosti - ty fakt ne...

u toho rozdílu, o kterém píšeš - podle mne je irrelevantní, jak k tomu kdo přistoupí - tu stagnaci dělá nečinnost a ne to, že by v tom chyběl nějaký smysl.

Můžeš bezesmyslu pravidelně hrát nějakou hru (šachy třeba) a stagnovat nebudeš a můžeš v šachách vidět hluboké principy, ale pokud je nebudeš hrát, tak brzo ani nebudeš vědět, jak se s čím táhne...

Byla zde zmíněna stařecká demence - já jsem měl na mysli ještě něco obecnějšího - zapomínání... to je fenomén, který mnohé metafyzické teorie (zejména ty o duši) staví na hlavu, ale málokdo si to připouští.

A dá se říct, že k tomu zapomínání má úvaha dost směřuje.

MG34 » onka Ano - je to dost zásadní směr, který spoustě lidí nedochází, když se na věc dívají z nějakého "mystického" pohledu. Možná to později i rozepíšu.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele onka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Směřuje Tvoje úvaha k pojmu "stařecká demence"?

Najdise.cz » MG34 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Buh je tlak, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
samozřejmě.
ptal jsi se přece zda je možné se nad své potřeby povznést a žít spokojeně i bez jejich saturace.

tvá otázka, byť je položená na poli reflexe, nutně směřuje z a k osobní odpovědi, tj odpovědi zkušenostní. a ta pokud je pravdivá, je vždy paradoxní.

ale je velký rozdíl nebýt v něčem uspokojený a naučit se bez toho žít, tj udělat z nouze cnost a nebýt v něčem uspokojený, ale pochopit - zažít hlubší smysl té nesaturace, použít ji a tím ji postupně posunout na vyšší oktávu.

pochopit totiž neznamená promyslet, ale především prožít.

MG34 » Saly Stagnace nesouvisí s otroctvím, ale s nečinností.

Příčiny nečinnosti můžou být různé a jednou z mnoha může (a nemusí) být otroctví. Stejně jako jednou z mnoha takových příčin nečinnosti můžou a nemusí být skvrny na Slunci a spousta dalších možností. Tzn. má smysl se bavit pouze o nečinnosti a ne o všech těch možnostech co ji můžou ale nemusí způsobit.

Pokud je někdo otrokem svých potřeb, tak rozhodně nemusí stagnovat - naopak, má to jasně dané a jde stále po tom naplnění - stále vyvíjí nějakou činnost - tzn. nemá čas se zastavovat a ptát se, jestli to má nějaký smysl tahle honba - to by pak nebyl jejich otrokem.

Takže ty kecy o názoru a "kytičky" si nech pro někoho jiného. To na mne neplatí. Věci jsou buď true nebo false nebo nejsou dobře formulované nebo (zatím) nelze rozhodnout. Ale schovávat něco false a za určitých okolností (kterých je u tebe teď tak akorát dost) něco nedobře formulovaného za "názor" rozhodně neberu!

MG34 » Buh je tlak Přijde mi to jako nekorektní hra se slovy - něco jako https://wikisofia.cz/wiki/… (neber si to osobně) - prostě nekorektní použití jazyka - je tam jistý prvek autoreference

Saly » MG34 Niekto môže nájsť súvislosť tam, kde iný nie. Je to každého individuálny pohľad a vnímanie. Niekomu dávajú zmysel veci, ktoré inému zmysel nedávajú. Aj v tom je jedinečnosti každého človeka. Takže ak nenachádzaš súvislosť medzi stagnáciou a neslobodou a považuješ ich za úplne odlišné veci, je to tvoj pohľad, lebo ty to tak vidíš a vnímaš a máš na to plné právo

Najdise.cz » MG34 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Buh je tlak, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
ne tak docela.
zatímco potřeba nesaturovaného je voláním žíznivce po prameni za obzorem, chuť dávat si limity je vyšší oktávou vnitřní potřeby po růstu.
ale už to není žízeň, už je to součást pramene.

MG34 » Saly jo a ne, že "autor neznámý" - to sis beztak vytáhla z nějakého výkladu Lilith ve Střelci

MG34 » Saly hm, až na to, že stagnace a nesvoboda jsou dvě úplně různé věci, které spolu nesouvisí...

Saly » MG34 Tento citát, ktorý si zmazal:
"Otrok sám seba prepustí na slobodu tým, že ju najskôr daruje druhým" je niečo, čo si človek potrebuje uvedomiť, aby sa oslobodil a zbavil potrieb, ktoré mu spôsobujú stagnáciu.
Autor je neznámy ale vystihuje môj názor na tému saturácia potrieb ver. "dieta" a zocelování

MG34 » Buh je tlak Jinými slovy vznikne nová potřeba?

MG34 » Saly Proč tu tapetuješ nějaké cizí "citáty" (mimochodem bez udání autora), když teď tvrdíš, že si za nima ani nestojíš?

Stagnace (+zapomínání) je samozřejmě fyziologická mozková záležitost, tedy objektivní (dokonce měřitelná) věc - a nemám potřebu tě o tom přesvědčovat - pro mne je prostě jednodušší tě z pozice moderátora smáznout a bavit se s lidmi, se kterými se nemusím handrkovat o základní triviality - jestli se ti to nelíbí, založ si na to svoje vlákno...

MG34 » siili Nj. ale mně se lépe komunikuje, když na chyby nenarážím...

Stagnace se s nezávislostí nevylučuje a naopak při závislosti se nemusí stagnovat. Stagnace souvisí především s (ne)činností - tzn. když je k naplňování potřeby nutné vyvíjet hodně činnosti, tak stagnace nemusí přijít. Ale když to jde samo a samo to vydrží, tak je to blbé - to je stagnace skoro jistá. Taky trochu "hladu" by to chtělo - ve smyslu lidového pořekadla "sytý hladovému nevěří".

Tu pyramidu neznám, ale co se tak dívám na wiki, tak bych s tím asi trochu polemizoval - hlavně nějaké to odstupňování bude hodně individuální - zvlášť v kontextu archetypů na tomto webu.

Ty role bych moc asi nepitval, to je každého boj - tady to beru tak, že sebe všichni znají - zase v kontextu tohoto webu (a pokud ne... jak říkám, to je každého boj)

Saly » MG34 Prečo?? Akože čo prečo???

Mám pocit, akoby si mi pripisoval autorstvo týchto všetkých výrokov a myšlienok od č.1 po 9.

Tie výroky a myšlienky rôznych autorov som sem dala preto, aby som ukázala aké rôzne sú uhly pohľadov a názorov. Je to len na zamyslenie sa nad tým čo kto považuje za pravdu, čomu kto verí a ako rozmýšľa, vníma.

Nad stagnáciou budem polemizovať, lebo ju nepovažujem za objektívnu vec, ale za čisto subjektívnu a tvoje argumenty ma nepresvedčili o tom, že tvoj názor a pohľad je správny, musím ťa teda sklamať, sorry

MG34 » Saly No, popravdě se na to, cos napsala, dívám dost rozpačitě, ale zkusím to probrat:

Se stagnací nepolemizuj - to je celkem objektivní věc - takto nám funguje mozek - co dělá, tak procvičuje a co nedělá, tak v tom stagnuje. Ono vůbec hodně vlastností mozku je tak nějak "fyziologicky" podmíněných, takže když potom někdo začne operovat s různými termíny z této oblasti a přisuzuje jim "mystický" význam, je to průšvih...

A teď k těm "termínům" - ty "citáty" jsou jich plné:

1 - ok - to není nic proti ničemu
2 ??? jaký pád? jaká příčina? btw pýcha je především důsledek něčeho a to jako čeho v tomto případě? nad tím se zamysli
3 - to je celkem nesmysl - naopak - touha je motor pro překračování jakýchkoliv hranic, což ostatně je nenávist taky
4 - a co "touha po ztrátě svého skutečného já"? malá slovní hříčka a hned je všechno jinak
5 - to je taky nesmysl - když pominu předjímání nějakých bohů, karmy a podobných výkřiků do tmy, tak to vůbec nebere v úvahu lidi, co si v materiálním světě v klidu odžijí to svoje a spokojeně ze světa odejdou (např. sedláci v době míru)
6 - "aby sa už nemusela viac vracať na zem" je tužba nejsilnější a odporuje to tam dál uvedenému textu přímo ukázkový protimluv
7 - když pominu absurditu takové "zkoušky", tak to naráží na relativitu dobra a zla, předurčenost, které věříš (viz minulá diskuze), a tak vůbec je to neuvěřitelně naivní - "odtrpěl" - to jako že je nějaký "counter", který odpočítává (na základě čeho?), že je něco "odtrpěné"? atd.
8 - "Každá duša musí túžiť, aby splnila to, prečo bola vyslaná na zem." - NÉÉ - to mi děláš naschvál? Vždyť to přímo protiřečí 6!!!
9 - a největší perla na závěr - psalas přece, že ta naše svobodná vůle je jen tak pseudo, že ve skutečnosti se nedá změnit, co bylo navoleno někdy "předtím"!!! Proč to děláš?! Proč píšeš jednou tak a jednou tak?

Proč?

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Buh je tlak, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
za mě - po saturaci přichází potřeba překážek a limitů a s nimi i upozadění sebe sama ve prospěch práce pro celek.

Saly "jestli totiž není lepší se nad ty potřeby zkoušet povznést a vyvinout se tak, aby bylo možné žít spokojeně i bez jejich saturace."

Áno, myslím si, že je dobré skúšať sa povzniesť sa nad svoje potreby a ešte lepšie je, ak sa nám podarí nájsť pri tom povznesení vnútorný pokoj a spokojnosť. Je však aj dobré napĺňať svoje potreby, lebo to nám môže v konečnom dôsledku pomôcť povzniesť sa. Povznesenie je však tiež svojim spôsobom potreba a aj to zažívanie spokojnosti.
Otázka je, čo vyvoláva v človeku pojem "stagnácia", či je za tým strach z niečoho, k čomu by mohlo dôjsť ak by človek ostával na mieste, teda bol spokojný s naplnením potrieb, netúžil po nových cieľoch a tu sa vynára ďalšia otázka, či existuje vôbec stagnácia, keďže nič nie je rovnaké dnes ako bolo včera, pred hodinou, či pred minútou, stále sa niečo mení, pulzuje hoci sa to pri určitom pohľade môže javiť ako nehybné a stagnujúce.

Dá sa na to pozerať z rôznych uhlov pohľadov.

Našla som v PC pár výrokov a myšlienok rôznych autorov, ktoré ponúkajú ďalšie zamyslenia priamo i okrajovo sa dotýkajúce potrieb, túžob... :


"Nie všetko čo chceme a po čom túžime je pre nás naozaj potrebné."

"Príčinou nášho pádu (vstup do hmotného tela) bola pýcha, obmedzené myslenie, túžby, povýšenosť a sebectvo."

"Ak chceš prekročiť hranice tohto sveta, nesmieš chcieť ani túžiť ani nenávidieť!"

"Každá túžba je iba prejavom hľadania svojho skutočného ja."

„Božská múdrosť vedie človeka, pokiaľ je ochotný nechať sa viesť, vďaka karmickým zákonitostiam tak dlho, kým spozná, že život všade inde než v duchovnej sfére prináša so sebou bolesť, straty a utrpenie. Vnútorná neuvedomelá túžba po šťastí, bezpečí, po všetkom nevysvetliteľnom, čo sa nedá ľudskou rečou vyjadriť, je neuvedomelou túžbou duše po svojom skutočnom domove. Duchovná zrelosť prichádza ruka v ruke s bolesťou, stratami a odriekaním, sebapoznávaním i s vedomím ničotnosti materiálnych hodnôt, ktoré ovládajú až doposiaľ celý rad životov."

"Čo musí duša urobiť preto, aby sa už nemusela viac vracať na zem?
Musí hromadiť poklady nebeské, namiesto pokladov pozemských. Človek sa musí stať nesebecký a nebyť pripútaný. Zdržať sa zlých skutkov, aby si nevytvoril žiadny dlh, ktorý by musel splatiť v budúcej inkarnácii. Musí konať dobro pre dobro samé, bez akejkoľvek túžby po odmene. Pretože silné túžby, aj nesebecké, ktoré sa musia skôr či neskôr vyplniť sú okovami, ktoré človeka pripútavajú k zemi. Silné túžby sa správajú v podstate ako bumerang. Vrhneš ich dopredu v podobe priania a oni sa ti vrátia v podobe naplnenia.
V určitej inkarnácii človek veľmi túžil po sláve, ale okolnosti stáli proti nemu a on zomrel bez toho, aby sa jeho sen splnil. Svojou silnou túžbou vytvoril skryté sily, ktoré sa nemôžu jednoducho rozplynúť v ničotu, tak ako sa ni bumerang nerozplynie v priestore. Tak sa i tento človek nakoniec vráti späť, aby došlo k naplneniu jeho túžby. A tak je to aj so všetkým ostatným."

"Poznanie pravdy a oslobodenie z kolobehu životov dosiahne len ten, kto všetky zlé skutky vo svojich minulých životoch odtrpel a vyvážil dobrými, kto došiel po naplnení všetkého a po ničom už netúži."

"Každá duša musí túžiť, aby splnila to, prečo bola vyslaná na zem."

"Vzhľadom k tomu, že máme slobodnú vôľu, môžeme vytvárať túžby, ktoré sa líšia od túžob Boha a to je skutočná príčina našich pocitov strachu a viny. Tieto pocity sú produktom našich chybných postojov a činov. Všetci sa nachádzame na ceste duchovného vývoja. Prostredníctvom opätovnej reinkarnácie na zem sa učíme v sebe zladiť našu vôľu a vôľu Stvoriteľa."

Nabi* » MG34 Ne, že bych nad každou větou co vyřkneš neměla další nápady jak jí ujmout, ale už toho asi nechám

Jasně

MG34 » Nabi* intuice mi přijde docela ovlivnitelá tím nagenerovaným "nesmyslem" (který tam je tak jako tak - i pokud by existoval "skutečný" smysl)

ale klidně ... ono je to celkem jedno, když nemáme v rukách vůbec nic, můžeš tam "mrsknout" i křišťálovou kouli

Nabi* » MG34 No jo no, Life is choice of everything. A každému funguje něco.
K tomu logickému uvažování a zkušenostem bych mrskla tu intuici, kterou tak zdůrazňuju :D