Intuice - jak ji rozpoznáváte a jak ji rozvíjíte? - Diskuze a zkušenosti

Háňa* » PetV No hurá, tak jsme na to přišli

PetV A ještě mě k tomuhle tématu napadla jedna věc.

Když si chcete intuici ověřit, jak na to jdete?

Napadají mě tyhle možnosti:
Ověřujete vědomě, záměrně? Třeba si zvolíte nějakou událost, která by se měla stát a tím potvrdit vaši intuitivní volbu, nebo pokud se rozhodování týká lidí, tak si řeknete, jestli toho a toho potkám, tak se mi potvrdí, že on je tím řešením.

Nebo to necháváte plynout, řešenou věc uložíte k ledu a jen pozorujete, jestli se vám to bude vracet v myšlenkách, např. některá možnost řešení častěji než ostatní?

Nebo...?

PetV » Háňa*
To se mi líbí, jednoduchá a prakticky použitelná rada.

Sranda je, že on to člověk tak nějak tuší, jak správně postupovat, jenže často potřebuje někoho, kdo to za něj vyjádří a pak mu to docvakne

Pampeliskaa V životě jsem intuitivně udělala řekla bych docela rozhodující věci. Dodnes, když si na ně vzpomenu, zůstává mi rozum stát. Dnes mám part s anděly. Někdo má Boha, já se radím s anděly.Někdy se nestihnu ani potichu zeptat a už vím, co bych měla.
Ale zpět, do let , kdy mi bylo podstatně míň. To, co jsem řešila na úrovni docela zralého a dospělého člověka v 19ti letech, kdy už jsem byla bez maminky a otec měl rakovinu a 2 roky života před sebou, dodnes mám pocit, že ten, kdo mě vedl, byla moje maminka. MÁTE NĚKDO TAKY TYTO ZKUŠENOSTI, POCITY?

Háňa* » PetV Dobře, chápu. Takže, když už máš tři řešení a nevíš, které bylo to intuitivní, co teď

Zkus důkladně pohloubat nad tím, které Ti připadá z praktického hlediska nejblbější. U kterého si říkáš "jak mě mohla napadnout taková blbost" No, jak - z nějakého důvodu to jistě bylo To bývá totiž často TO ONO PRAVÉ. Přemýšlej, proč ti připadá špatné, co by se stalo, kdybys opravdu postupoval podle něj..... jak by se asi věci odvíjely. Možná najdeš nějaké souvislosti a důvody, proč tě napadlo, které jsi v první chvíli nevnímal

Najdise.cz » PetV Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele jojojo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tak já nevím ale já sama jsem hodně racionální člověk a když potřebuji mám i dobrou dedukci. Ale intuice to je jiné, je to tak rychlá reakce toho co mám uvnitř. Cítím to v celém těle, jsou to zvláštní pochody. Je to ale jen o vteřinách a já už vím kudy se dát nebo co dělat. Dedukci používám ve chvíli kdy třeba už tomu dotyčnému pomáhám a potřebuji pochopit co mi píše dává najevo. Jé vy to umíte tak krásně napsat a já se v tom motám přitom vše mám už od třetí třídy, kdy mi intuice poprvé poradila, což si pamatuji dodnes jelikož to byl hodně silný zážitek.

Jyotis » PetV intuice je spíš syntéza.. protože pracuje s širší kapacitou mozku..proto ji nezvládáme,je rychlá, nemůžeme ji stopovat jako dedukci.

Právě proto se musíme naučit být pozorný, uvolněný, mít distanci ke svým emocím, protože se víc známe..a ten nadhled umožní, abychom nechali pracovat intuici a poznali výsledek a dovedli si ho přeložit.

Rozum bych nechápala jako podstatou egoistický, ale ego ho zneužívá, právě proto, že rozum se dá stopovat, je proti intuici pomalý, takže racionalizace, to je berlička ega, když se něco nedaří.

Nezaujaté pozorování a správná dedukce dokáže ovšem mnohem víc než je běžné za podmínky, že reflektujeme svoje emoce a nenecháme si jimi zkreslit informace.
K tomu, myslím, stačí, že zachytíme svoje rozčílení a neztotožníme se s ním. Takže, paradoxně, můžeme být rozčílení, ale přitom vidět jasně.

Moje kamarádka to kdysi u sebe okomentovala, když se urazila z řečí kolegů, že rozumem už se tomu směje, ale musí si prostě počkat, až doběhnou /dozní/ emoce...to je situace, kdy je člověk ještě poněkud , a přitom se už

PetV » Jyotis Já to pochopil tak, že bych měl k naslouchání intuici použít dedukci, a to mě zmátlo.

A to já netvrdím, že je to buď a nebo, jsem jen intuitivní typ nebo racionální, to jen že něco vždycky převládá, jak vy holky většinou píšete, že nemáte problém vnímat intuici, to já zase mám dobré výsledky používáním dedukce, rozumu, jen mi intuice přijde lepší, pokud přijmu to, že ta by se mýlit neměla, kdežto egoistický rozum se mýlit může.

Jyotis » PetV já myslím, že brousit máme všechny svoje nástroje. Pokud nelpíme na tom, že vždycky budeme krájet zrovna tímhle nožem, a vždy nastražíme smysly, tak to bude v pořádku.

Je hloupé, když se lidi rozdělují na tábory.
To, že někdo používá intuici neznamená, že není racionální člověk, který sbírá zkušenosti a má smysly na šťopkách. Právě naopak.

Měli by v TV dávám ještě o něco realističtější seriály jako Mentalista, aby lidi opravdu "společně" mohli sledovat, jak vypadá profesionální všímavost a co vše lze z toho vyvodit.. a k tomu ještě samozřejmě ta otevřenost nečekanému..

Mysterious » PetV Podnět k uhádnutí musí být dán myšlením, může padnout panna nebo orel, dostat mysl na rozcestí.Akorát potom tu mysl musíme stopnout a nechat tu intuici, co napovídá.

PetV » Mysterious To je taky zajímavé, tuhle zlověstnou atmosféru jsme si asi někdy zažili každý, jen ještě jak v tu chvíli poznat, čeho se to týká.

A jak radíš použít dedukci, tak většina přispěvatelů v téhle diskuzi radí opak, nesnažit se na to přijít myšlením, které člověka zmate, protože možností člověka napadne víc.
Jako dedukce sama o sobě je určitě dobrá a já ji používám často a úspěšně, taky i proto, že mám většinou dobrou dedukci a intuici moc nevnímám.

Mysterious » PetV U nás v práci jsem cítila už na podzim něco zlého, takové vibrace,napětí,přímo zhuštěný vzduch, který nevěstil nic dobrého a to nebylo vůbec jasné o co půjde, možná už vrchnost tehdy měla něco v jednání a ono se to nyní projevuje doopravdy a dotkne se mě to.Také tomu napomáhá dedukce.Snažit se uhodnout,jak se věci vyvinou nebo spíše vyvozovat podle okolností v globále, podle jedné věci nestačí.A člověk to najednou nějak ví.

Najdise.cz » PetV Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele onka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
... intuice není o tom "si vybrat", intuitivní podnět nemá logiku, protože nebere v úvahu lineární čas, že se jako něco stane (ono už probíhá a zároveň končí). A protože to my ještě nevíme, zdá se nám to jako blbost a intuici zamítneme. Své chybné rozhodnutí poznáme až za nějaký čas (slovy "já jsem měl udělat tamto, něco mi říkalo že to mám udělat jinak"), ale v ten moment ten výsledek nejsme schopni vidět.

... velká překážka v rozlišení intuice od myšlenky bývá touha správně se rozhodovat mezi něčím, tedy rozumové úvahy (chce se stále něco vyhodnocovat, dělat věci kontrolovaně "správně"). Ztišením mysli (neaktivováním, nerozvíjením myšlenek) rozvíjíme své vnímání všeho, tedy nejen smysly, ale vše se nám navíc jakoby dovysvětluje. Těžko o tom psát

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele jojojo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Intuice je něco co už jsem měla jako děvče. Velmi jsem cítila to co se děje kolem mě, vnímala kamarády. Nějak mě vždy zavedla správně, když jsem se naučila nebo chceš li porozuměla co mi říká, vždy mě navedla správným směrem. Trochu déle mi trvalo než jsem pochopila či zkušenostmi života došla do fáze daleko víc ji vnímat u jiných lidí. Já to moc neumím vysvětlit, ale já mám spousty konkrétních příkladů. Bylo to gesto toho člověka či nastalá situace. U mojí maminky volala mi a ona na sobě nikdy nedává znát že jí není dobře. Ten den mi jen přišlo že nějak jinak poskládala větu. Sebrala se jela za ní a zachránila jí život. Je to tak zvláštní jak mi někdy začne najednou pracovat, skládají se mi události, gesta, mimika a někdy jen to jak ten dotyčný dýchá. A musím říci že někdy si přijdu i trochu mimo, ale zatím mě má intujice vždy dokázala pomoci a co je pro mě hlavní spoustě lidem. Co více si přát.

Jyotis » PetV to by měl být průběžně trénovaný postoj, občasnost není spolehlivá...
Navíc, když to začneš, tak je to zábavné..všímáš si najednou mnohem víc věcí, přinese to větší porozumění lidskému chování, vždycky se Ti to vrátí.

PetV » Háňa* Tomuhle rozumím, ale přijde mi že si pořád trochu nerozumíme v tom, co mě zajímá

Prostě v určitou chvíli existuje několik možných řešení, která mě v průběhu času napadla a už nevím, které bylo první, druhé, třetí.
Tudíž nezačínám od nuly, z ničeho.
A já chci zjistit, které řešení mi radí intuice.
Minimálně si předtím musím zformulovat otázku, kterou chci zodpovědět.
A pak už jo, to beru, že bych měl přejít do "pohotovostního režimu"

PetV » Jyotis Moc hezky a srozumitelně napsané, naší Býčí mluvou

A ještě doplňující otázku.

Dejme tomu, že si takovýto klidový, pozorovací stav navodím a nějaká odpověď mi přijde.

Doporučuješ (ty nebo ostatní), si tu odpověď tzv. ověřit tím, že to za nějakou dobu zkusím znovu, abych zjistil, jestli se dostaví stejná odpověď, respektive doprovodný pocit že to je správné řešení, nebo do toho raději už nevrtat a nevracet se ke stejné problematice, protože by hrozilo, že začnu pochybovat?

Jyotis » PetV pozorovat a identifikovat je správně - musíš získat co nejpřesnější vnímání, ale ne hledat, pozor....
jen si všímat, tj. trénovat postoj pozorovatele.

Háňa* » PetV Ty bys furt něco identifikoval
Prostě se uvolni, na nic cíleně nemysli a nech myšlenky volně plynout. Nedělej hned závěry ze všeho, co tě napadne. nepočítej, co bylo první a proč..... prostě nic nedělej, jen poslouchej - jako kdybys poslouchal nějakou hudbu a v klidu si počkej, až přijde okamžik AHA

PetV » Háňa* No jo, to je na jednu stranu pravda, jenže jsem z toho doteď pochopil, že ta intuice se zpravidla projevuje podobným pocitem, takže když ten pocit už jednou identifikuju, tak se příště zaměřím na to hledat tenhle pocit v té řadě možností řešení, co mě napadají, a podle něj poznat, které řešení mi radí intuice, ne?
Tudíž se na něco zaměřit musím, na hledání toho pocitu.

Háňa* » PetV Začátek je OK, jenom to zaměřování bych opravila - když se člověk na nic cíleně nezaměřuje

Jyotis » PetV Vidím to takto:
My jsme v případě intuice PŘIJÍMAČ, - tudíž musíme se umět odladit od šumů, umět si vyčistit hlavu i srdce.
K tomu potřebujeme sebepoznání, abychom rozpoznali, co je šum od nás, co od druhých, co je relevantní informace a co nikoli.
Jako u rádia - je to cizí stanice? nejde to, protože mám blbě anténu? nebo mi něco cloní v bytě, jiný předmět?

Rozpoznání šumu zevnitř: Největší informační hodnotu pro nás mají emoce - ty nám ukazují, co nás poznamenalo + i -, tj. kde nevidíme jasně.. přičemž ještě rozlišuj emoce jako určité napětí spojené s konkrétní situací a egem a schopnost vhledu, soucítění, lásky...kdy nejde o napětí spojené s egem, ale spíš otevřenost, sdílení, odvahu, nárůst energie a zároveň vnitřního klidu.Ten klid je podstatným indikátorem, který umožňuje fungování intuice.

Rozpoznání šumu zvenku: tj. první lekce u S. Roman - řada našich změn nálad vzniká z toho, že nereflektujeme náš vzájemný vliv s lidmi, tj. přijde někdo s "blbou náladou" a nás najednou napadají špatné věci, ač jsme předtím měli dobrou náladu. Do tramvaje vstoupí někdo agresivní, my ho neregistrujeme, ale v dané chvíli na nic nemyslíme, tudíž jsme snadný přijímač /nevědomý/ a rozčílíme se třeba na člověka vedle, že do nás strčil, ač jinak bychom to pominuli.
Tj. i takovou pozornost potřebujeme k tomu, abychom se "odladili".

Charakter intuice - intuice je v každém případě komplexní, tj. my musíme být schopni pro nás pochopitelného překladu do obrazu, slova. K tomu potřebujeme zkušenosti, kultivovat představivost apod.
Zároveň ovšem odpoutaný HRAVÝ a zvídavý přístup, ne že si dáme do programu: bude z nás čaroděj, který bude radit druhým...
Dokonce i prosté nadšení, že se nám podařilo něco uhádnout nás okamžitě odpojuje, protože do toho vstupuje ego se svými ambicemi, tj. emoce... Nejde o to emoce nemít, to nejde, ale identifikovat je, pozorovat je.
Zase to připodobním k přístroji - potřebuješ nějaký dekodér, software...

PetV » Jyotis No ale podle tohohle popisu mi přijde, že se teda intuice může projevovat různými pocity, od varovného "svrbění" spojeného s předtuchou něčeho nedobrého, po pocit "bingo, to musí být ono" při rozhodování mezi více možnostmi.

Tak teď nevím, jestli tímhle zase neslučujeme dva různé nástroje - intuici z našeho osobního nevědomí, založenou na předchozích zkušenostech, která jen jinak, lépe zpracuje dostupné, třeba podprahové informace.

A pak intuici vyplývající z napojení na nějakou neosobní infobanku, která pak člověka varuje před něčím, co se stane.

A ještě jsem moc nepochopil, proč v předchozím příspěvku radíš v souvislosti s intuicí věnovat pozornost i jiným lidem a tomu, jak na nás působí. Co tím myslíš.

A dík za odkaz na studijní literaturu, podívám se po ní

Jyotis A ještě mě napadlo, že je dobré k identifikací svých vlastních emocí věnovat pozornost snům, protože tam se naše emoce bez korekce víc projevují...
Kolikrát jsem překvapená, jaké city a pocity se u mne objevují k lidem, kteří v mém snu "vystupují", pokud jsou to známí.
Na druhou stranu, sny nám, podle mne i brání, být nafoukaní, protože tam opakovaně zažíváme úzkosti z pitomostí :)

Nebo umění - tj. nejen vžít se do děje, ale sledovat, co to u mě vyvolává - asociace.. a právě i na filmech si pak mohu ověřit, jak dokážu předjímat, co bude..tam hraje roli i zkušenost, ale taky se objeví přesně ten pocit, o kterém píše Keltner - takové to "svrbění", kdy přesně víme, co bude, nebo co určitě nebude...

Podobně jsem včera trénovala u EZO.cz v TV, protože jsem právě byla doma. Paní tam vyzývala, abychom zavolali, co chceme vědět, že to nemusíme říkat a karty jí řeknou jen ano nebo ne...
tak jsem si zkoušela v hlavě sumírovat, na co bych se zeptala, zda bych chtěla slyšet ano či ne.. a pocity, jaké jsem u toho měla.
A tak jsem zase přistihla některé svoje úzkosti, nebo naopak, že některá otázka pro mne není až tak akutní, u jiné jsem si odpověděla sama...

Poté jsem pro změnu zkusila hádat, co odpoví...

Hlavní postoj, podle mne, je HRAVOST, ne nějaké ambice, pak to nefunguje :)

Jyotis » PetV je a není jednoduché. Roman píše ale velmi srozumitelně a po krocích.. Podobně Keltner v Transformaci vědomí...
ten je dokonce velmi přesný. Jde vlastně o to, že intuice se vždycky ozve, ale musíme se naučit pozorováním svých reakcí i reakcí ostatních, ji včas odchytit, ten první "nájezd", "náznak"..např. než něco spadne, než se někdo řízne. Máme předtím takový "pocit", že se to stane...
Je to věc cviku jako u pozorování aury. Když jednou identifikujeme metodu, ten grif, tak pak už to jde lépe, jen to používat co nejčastěji, aby se z toho stala nenásilná rutina, zvyk...
Je to úplně stejný nástroj, kterým pak realitu i konstruujeme...