Intuice - jak ji rozpoznáváte a jak ji rozvíjíte? - Diskuze a zkušenosti

Jyotis » PetV intuice je spíš syntéza.. protože pracuje s širší kapacitou mozku..proto ji nezvládáme,je rychlá, nemůžeme ji stopovat jako dedukci.

Právě proto se musíme naučit být pozorný, uvolněný, mít distanci ke svým emocím, protože se víc známe..a ten nadhled umožní, abychom nechali pracovat intuici a poznali výsledek a dovedli si ho přeložit.

Rozum bych nechápala jako podstatou egoistický, ale ego ho zneužívá, právě proto, že rozum se dá stopovat, je proti intuici pomalý, takže racionalizace, to je berlička ega, když se něco nedaří.

Nezaujaté pozorování a správná dedukce dokáže ovšem mnohem víc než je běžné za podmínky, že reflektujeme svoje emoce a nenecháme si jimi zkreslit informace.
K tomu, myslím, stačí, že zachytíme svoje rozčílení a neztotožníme se s ním. Takže, paradoxně, můžeme být rozčílení, ale přitom vidět jasně.

Moje kamarádka to kdysi u sebe okomentovala, když se urazila z řečí kolegů, že rozumem už se tomu směje, ale musí si prostě počkat, až doběhnou /dozní/ emoce...to je situace, kdy je člověk ještě poněkud , a přitom se už

PetV » Jyotis Já to pochopil tak, že bych měl k naslouchání intuici použít dedukci, a to mě zmátlo.

A to já netvrdím, že je to buď a nebo, jsem jen intuitivní typ nebo racionální, to jen že něco vždycky převládá, jak vy holky většinou píšete, že nemáte problém vnímat intuici, to já zase mám dobré výsledky používáním dedukce, rozumu, jen mi intuice přijde lepší, pokud přijmu to, že ta by se mýlit neměla, kdežto egoistický rozum se mýlit může.

Najdise.cz » Jyotis Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele jojojo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Mentalista je super a já koukám ještě na Anatomie lži.

Jyotis » PetV já myslím, že brousit máme všechny svoje nástroje. Pokud nelpíme na tom, že vždycky budeme krájet zrovna tímhle nožem, a vždy nastražíme smysly, tak to bude v pořádku.

Je hloupé, když se lidi rozdělují na tábory.
To, že někdo používá intuici neznamená, že není racionální člověk, který sbírá zkušenosti a má smysly na šťopkách. Právě naopak.

Měli by v TV dávám ještě o něco realističtější seriály jako Mentalista, aby lidi opravdu "společně" mohli sledovat, jak vypadá profesionální všímavost a co vše lze z toho vyvodit.. a k tomu ještě samozřejmě ta otevřenost nečekanému..

Jyotis proto tam vkládám ten pragmatický způsob každodenního pozorování, aby se uvolněnost nezaměnila s vágností, aby zůstala ostrost vnímání. Poznání emočních dějů a výměn mezi lidmi, vzájemný vliv je dobré poznat. Je to užitečné i v praktickém životě a má to i ten efekt, že neopouštíme život, zkoumáme ho a zároveň se osvobozujeme. Klid není naordinován, ale přijde.

Jyotis » PetV to by měl být průběžně trénovaný postoj, občasnost není spolehlivá...
Navíc, když to začneš, tak je to zábavné..všímáš si najednou mnohem víc věcí, přinese to větší porozumění lidskému chování, vždycky se Ti to vrátí.

PetV » Jyotis Moc hezky a srozumitelně napsané, naší Býčí mluvou

A ještě doplňující otázku.

Dejme tomu, že si takovýto klidový, pozorovací stav navodím a nějaká odpověď mi přijde.

Doporučuješ (ty nebo ostatní), si tu odpověď tzv. ověřit tím, že to za nějakou dobu zkusím znovu, abych zjistil, jestli se dostaví stejná odpověď, respektive doprovodný pocit že to je správné řešení, nebo do toho raději už nevrtat a nevracet se ke stejné problematice, protože by hrozilo, že začnu pochybovat?

Jyotis » PetV pozorovat a identifikovat je správně - musíš získat co nejpřesnější vnímání, ale ne hledat, pozor....
jen si všímat, tj. trénovat postoj pozorovatele.

Jyotis » Jyotis Teď mám třeba puštěnou Marcelu Košanovou.
Výklad z karet je pro ni způsob, jak se odosobňuje, říká, že to "říkají karty"...našla si nástroj, který jí pomáhá odclonit se od sebe a zároveň se vycvičila v překladovém "klíči"...co co znamená.

Takže, pokud je člověku za těžko, jít přímou cestou bez nástroje, může si zvolit třeba kyvadlo, karty, kouli...

Jyotis » PetV Vidím to takto:
My jsme v případě intuice PŘIJÍMAČ, - tudíž musíme se umět odladit od šumů, umět si vyčistit hlavu i srdce.
K tomu potřebujeme sebepoznání, abychom rozpoznali, co je šum od nás, co od druhých, co je relevantní informace a co nikoli.
Jako u rádia - je to cizí stanice? nejde to, protože mám blbě anténu? nebo mi něco cloní v bytě, jiný předmět?

Rozpoznání šumu zevnitř: Největší informační hodnotu pro nás mají emoce - ty nám ukazují, co nás poznamenalo + i -, tj. kde nevidíme jasně.. přičemž ještě rozlišuj emoce jako určité napětí spojené s konkrétní situací a egem a schopnost vhledu, soucítění, lásky...kdy nejde o napětí spojené s egem, ale spíš otevřenost, sdílení, odvahu, nárůst energie a zároveň vnitřního klidu.Ten klid je podstatným indikátorem, který umožňuje fungování intuice.

Rozpoznání šumu zvenku: tj. první lekce u S. Roman - řada našich změn nálad vzniká z toho, že nereflektujeme náš vzájemný vliv s lidmi, tj. přijde někdo s "blbou náladou" a nás najednou napadají špatné věci, ač jsme předtím měli dobrou náladu. Do tramvaje vstoupí někdo agresivní, my ho neregistrujeme, ale v dané chvíli na nic nemyslíme, tudíž jsme snadný přijímač /nevědomý/ a rozčílíme se třeba na člověka vedle, že do nás strčil, ač jinak bychom to pominuli.
Tj. i takovou pozornost potřebujeme k tomu, abychom se "odladili".

Charakter intuice - intuice je v každém případě komplexní, tj. my musíme být schopni pro nás pochopitelného překladu do obrazu, slova. K tomu potřebujeme zkušenosti, kultivovat představivost apod.
Zároveň ovšem odpoutaný HRAVÝ a zvídavý přístup, ne že si dáme do programu: bude z nás čaroděj, který bude radit druhým...
Dokonce i prosté nadšení, že se nám podařilo něco uhádnout nás okamžitě odpojuje, protože do toho vstupuje ego se svými ambicemi, tj. emoce... Nejde o to emoce nemít, to nejde, ale identifikovat je, pozorovat je.
Zase to připodobním k přístroji - potřebuješ nějaký dekodér, software...

PetV » Jyotis No ale podle tohohle popisu mi přijde, že se teda intuice může projevovat různými pocity, od varovného "svrbění" spojeného s předtuchou něčeho nedobrého, po pocit "bingo, to musí být ono" při rozhodování mezi více možnostmi.

Tak teď nevím, jestli tímhle zase neslučujeme dva různé nástroje - intuici z našeho osobního nevědomí, založenou na předchozích zkušenostech, která jen jinak, lépe zpracuje dostupné, třeba podprahové informace.

A pak intuici vyplývající z napojení na nějakou neosobní infobanku, která pak člověka varuje před něčím, co se stane.

A ještě jsem moc nepochopil, proč v předchozím příspěvku radíš v souvislosti s intuicí věnovat pozornost i jiným lidem a tomu, jak na nás působí. Co tím myslíš.

A dík za odkaz na studijní literaturu, podívám se po ní

Jyotis A ještě mě napadlo, že je dobré k identifikací svých vlastních emocí věnovat pozornost snům, protože tam se naše emoce bez korekce víc projevují...
Kolikrát jsem překvapená, jaké city a pocity se u mne objevují k lidem, kteří v mém snu "vystupují", pokud jsou to známí.
Na druhou stranu, sny nám, podle mne i brání, být nafoukaní, protože tam opakovaně zažíváme úzkosti z pitomostí :)

Nebo umění - tj. nejen vžít se do děje, ale sledovat, co to u mě vyvolává - asociace.. a právě i na filmech si pak mohu ověřit, jak dokážu předjímat, co bude..tam hraje roli i zkušenost, ale taky se objeví přesně ten pocit, o kterém píše Keltner - takové to "svrbění", kdy přesně víme, co bude, nebo co určitě nebude...

Podobně jsem včera trénovala u EZO.cz v TV, protože jsem právě byla doma. Paní tam vyzývala, abychom zavolali, co chceme vědět, že to nemusíme říkat a karty jí řeknou jen ano nebo ne...
tak jsem si zkoušela v hlavě sumírovat, na co bych se zeptala, zda bych chtěla slyšet ano či ne.. a pocity, jaké jsem u toho měla.
A tak jsem zase přistihla některé svoje úzkosti, nebo naopak, že některá otázka pro mne není až tak akutní, u jiné jsem si odpověděla sama...

Poté jsem pro změnu zkusila hádat, co odpoví...

Hlavní postoj, podle mne, je HRAVOST, ne nějaké ambice, pak to nefunguje :)

Jyotis » PetV je a není jednoduché. Roman píše ale velmi srozumitelně a po krocích.. Podobně Keltner v Transformaci vědomí...
ten je dokonce velmi přesný. Jde vlastně o to, že intuice se vždycky ozve, ale musíme se naučit pozorováním svých reakcí i reakcí ostatních, ji včas odchytit, ten první "nájezd", "náznak"..např. než něco spadne, než se někdo řízne. Máme předtím takový "pocit", že se to stane...
Je to věc cviku jako u pozorování aury. Když jednou identifikujeme metodu, ten grif, tak pak už to jde lépe, jen to používat co nejčastěji, aby se z toho stala nenásilná rutina, zvyk...
Je to úplně stejný nástroj, kterým pak realitu i konstruujeme...

PetV » Jyotis Díky, Jotis!
Jinak ve mě na základě všech vašich příspěvků o intuici sílí pocit, že si to dělám zbytečně složité a že naslouchat intuici je vlastně velice jednoduché....když člověk ví, jak na to, na co se zaměřit

Jyotis Dobrý návod dává Sanya Roman -
dostaví se, pokud cvičíš pozorování svých pocitů v kontextu reality - např. si začneš uvědomovat, kdy jde o tvůj pocit, nebo si se jen "nakazil" něčí náladou a nevidíš u sebe příčinu...zkrátka pozorováním citů, jejich dynamiky...
Zkus taky zpětnou rekapitulaci dne, tam to poznáš.
Pozorovat otevřeně bez předpojatosti a dostaví se. Je to bonus za to, že nevycházíš ze svého ega a předsudků.