A kdesi v mlze, tam vlhnou kůry stromůna tom kopci, kde prší zlaté paprskyv té jeskyni, jež hraje tajemnými odleskya cítím teplo a vůni neviditelného domu...A zavál vítr vzpomínku ze studně, jež barvu má tmavěmodrou...Tak co teď s ní? Co s tebou, ovečko?Proč bolíš, pověz?Schovám tě do náruče a pohladím květinou,zahřeju tě svou slzou a zazpívám píseň nevinnou,upletu ti prstýnek z měsíční nitě nad vodní hladinou..A pak...tě nechám jít a ty mě nech jít...pro Lásku jedinou...