povídka přidej se také


12.06.2009 - 14:36
(Panna) Artep
povídka přidej se také
...seděla v parku na lavičce, marně přemýšlela jak z toho ven. Celou tu dlouhou dobu se tomu bravurně vyhýbá a dnes už se tomu nevyhne, sakra, co k tomu říct, jak se k tomu postavit?Slunce pomalu začalo zapadat, ptáci ve větru skřehotali,park byl poloprázdný,naproti seděla na trávníku mladá dvojice a házela míček chlupatému pejskovi co sem tam štěkl a připomněl se,že je s nimi. Byl krásný teplý podvečer, koukala na stromy,na hustě obrostlé větve plné zelených lístků, hlavou se ji honily myšlenky které nedokázala uspořádat, dnes se přitom tak nádherně vyspala po dlouhé době ji netrýznily sny, když ráno otevřela oči byla odpočinutá, cestou do kuchyně, si všimla, že na konferenčním stolku má od něj psaní .........večer si promluvíme,už to tak dál nejde! Miluji tě....Miluje mě ...pche miluje a nedá mi pokoj, pořád chce řešit, a chce řešit mé věci...proč neřeší své problémy?...on je hrdina,zachrání mě..bez něj nebudu nikde... a s ním? Kde jsem s ním? Tady ..v jednom panelákovém bytě,zavřená od rána do večera , natěšená na jeho osobu až přijde z práce, ....vaničku,papáníčko, štěbetáničko....chci pryč , chci zmizet , nechci ,aby na mě pořád koukal,nechci, aby se mě dotýkal,nechci na něj koukat ani já.....tak kdo přidá další kousek :3:

Řazení:
17.06.2009 - 08:41 | Filtr
(Panna) Artep » Tyna_Tynka
Vyšla do 4 patra panelového domu, k těm známým dveřím, vytáhla klíče a po paměti hned našla správný klíč. Otevřela dveře, nejdříve ji zatuchlý pach zavřeného bytu praštil do nosu, ale vstoupila a hned se vydala otevřít všechny okna k vyvětrání. Procházela celým bytem jako by tam byla prvně, krůček za krůčkem prohlížela všechen nábytek, obrazy, kytky. Cítila neskutečný stesk. Bylo ji mizerně, trošku se jí zatočila hlava, sedla si na gauč a zavřela oči.
...Viděla jsem ho, klidně si splýval na vodě s jednou nohou, ta druhá nebyla vidět, jako by byla pokrčená, nic se na něm nezměnilo,snad jen trošku pohubl, co jsem čekala, je hezký, pořád má ten nádherný široký úsměv co umí zahřát u srdce.Uvědomila si , že jej stále miluje, né sice tou láskou jako dřív , ale stejně hluboce. Prožili spolu takový čas,je mu vděčná za vše co pro ni kdy udělal, za to jak ji nechal odejít , aby se našla a ona mu to musí nyní vrátit. Sundala si svetřík z kabely začala vytahovat věci které si sebou vzala, uložila je do jedné skříně na poličku, převlékla se do tepláků a pustila se do úklidu. Utřela prach, vysála,převlékla postel ,zalila kytky,umyla zbytek nádobí a uvařila si kafe. Sedla do gauče, pustila televizi, kterou stejně nevnímala.
... ty oči, ty oči které ji chytly hned jak vstoupila do haly s bazénem. Mohlo mu být o pár let víc než jí, plavé vlasy měl krátce střižené, jeho ramena byla široká , širší než měl Zdeněk,i z té dálky si všimla jeho velkých rukou, opět se jí v pod bříšku vše stáhlo, zalilo jí horko. .......Musím se soustředit na jiné věci. Zítra zajedu za Zdeňkem a poptám se co potřebuje a co je třeba vyřídit.

.. :3:
16.06.2009 - 23:30 | Filtr
(Kozoroh) Tyna_Tynka » player
Zdeněk byl jako omámený.
Tak přece přišla. Je krásná. Zatraceně krásná.
V mysli se mu vynořil obraz, jak ji něžně svírá v náručí.
Střih.
Co budu dělat? Nesmí vidět pahýl!
V tom se ozval ošetřovatel: "Tak pane Nitrophanosi, pro dnešek by to mohlo stačit, už můžete z vody."
To snad ne, zrovna teď! Ten chlap má snad nadpřirozenou schopnost v pravý čas všechno zpackat.
Bylo mu z toho na zvracení.
"Ještě bych tu chvíli zůstal, uvolňuje mě to."
Podíval se na svou ženu.
"Přijď radši někdy jindy, až budu na pokoji."
Budu na tebe čekat - to si jen domyslel.

Vyšla z rozlehlé nemocničniční haly a vydala se "domů" k jejich paneláku. Snad ho vnímala jako svědka jejich utrpení, jako jejich dávného přítele, a chtěla, aby k ní jeho stěny promluvily uklidňující známou melodií.
Zdeněk asi neměl z mé návštěvy radost, pomyslela si. Cítila, jak se jí do očí začínají drát slzy.
V tom si vzpomněla na uhrančivý pohled ošetřovatele...
16.06.2009 - 20:12 | Filtr
(Býk) player » Tyna_Tynka
První den v bazénu obrátil celý jeho život naruby.Přijel k byzénu na vozíku a okamžitě ji spatřil.Byl na tom lépe.Jí chyběly obě nohy.Přesto na tu grotesknost nereagoval.Díval se jí do očí.A našel v nich smích.Jiskřili rošťáckým pohledem a pozorovaly ho,jak se neohrabaně spouští z křesla a vstupuje do bazénu.Všimnul si,že na ručníku má 2 protézy.
"Jaký to je?"
"Jde o zvyk."
"Zdenda."
"Milena.Autohavárka?"
"Výtah."
"Fíha!Dvanáctý.chichi,ne to už bys tu nebyl.Zkusím uhodnout.Druhý?"
"Čtvrtý.Ale prdlo to trochu níž."
A oba se rozesmáli.
16.06.2009 - 19:46 | Filtr
(Kozoroh) Tyna_Tynka » player
A on v zázraky nevěřil. Co by s ním taky teď dělala?
Opustila mě, když jsem byl v plné síle. A tak teď, bez nohy, už nemám sebemenší šanci. A ani ji nechci! Raději, ať se s ní již nikdy nesetkám.
Osude, buď alespoň trochu milostivý a nepřipusť, abych se potkal zrovna s její lítostí...
16.06.2009 - 19:39 | Filtr
(Býk) player » Tyna_Tynka
V tohle však nedoufal,možná v hloubi duše,někde tam vzadu,ale byl by to asi zázrak.
16.06.2009 - 19:36 | Filtr
(Kozoroh) Tyna_Tynka » Argyll
Náhle ho znovu přepadla hrozivá nutnost přemítání o nich dvou.
Jak to tenkrát jen říkala... "Jdu na otcovu chalupu.Teď chci být chvíli sama.Ale pokud mě budeš hledat,najdeš mě tam."
Chtěla by, abych ji našel...? Ale já ji nechci hledat.
Tak strašně moc bych ji chtěl, ale kéž by přišla sama, vrátila se. Kéž by našla ona mě. Mrzáka.
Probudit se a vidět tak místo odporně běloskvoucího stropu její nádherný obličej...


Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2024
Lunární kalendář
Luna v PannaPanně
ukázat kalendář »