- Astrologie
online
Osobní horoskop (radix)
Partnerský horoskop
Tranzitní horoskop
Psychologická astrologie
Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2026
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu
Partnerský horoskop
Ascendent a Descendent
Horoskopy na rok 2026
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2026
Čínský horoskop 2026
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Terapeutistický koutek
25.08.2025 - 23:04
cimi
Terapeutistický koutek
Příspěvky: Všechny | thééé
Stránka:
2 1
Řazení:
11.09.2025 - 16:47
| Filtr
thééé
» Buddha/2
Snaha vyhnout se chybám - no vidíš, na tom něco bude - z tohoto pohledu mě to nenapadlo.U narcistické poruchy není schopnost dávat zpětnou vazbu, ani na sebe nahlédnout. U poruchy autistického spektra taky...
Možná je to určené i mírou Vědomí ??? Což by mohl být už určitý start do života.
"No a pro natvrdlejší z nás, nebo pro ty, co nemájí zrcadlo máme partnerské vztahy
"ano, pro nás všechny
06.09.2025 - 21:15
| Filtr
Lupi
» thééé
Spíš dělá JEN to, co umí - ta řezající matka. Ovšem když se u toho naskytnu, tak se do toho samozřejmě montuju a někdy dost brutálně, to mi zas nedá Ne že by to zřejmě pomohlo, ale tak si říkám - třeba ta zasutá vzpomínka na to, jak se děcka někdo cizí zastal, někdy pomůže, aby třeba nepadlo až na dno.Zodpovědnost si myslím, že se jí vrátí obratem právě ve vztahu, jaký si s tím děckem vybudovala, o tom žádná.
06.09.2025 - 21:04
| Filtr
thééé
» Lupi
"Já si myslím, že je naprostý minimum matek, které to jakoby flákají, že každá dělá, co je v jejích silách."Nooo tak to je na těžkou filozofickou debatu
Nojo z určitého pohledu i ta, která dítě řeže, ponižuje a týrá - dělá co umí.
ale nezbavuje ji to zodpovědnosti za to, co koná
06.09.2025 - 20:59
| Filtr
Lupi
» thééé
Hezky ty.....no, každá řešíme co zvládnem. I když vlastně - moje starší mi testovala hranice se železnou pravidelností a definitivně přestala před nějakými deseti lety, si představ! Dobře udělala, holčička moje.Mimochodem - tohle nevím, jak bych ustála - hodně nemocné dítě, fakt nevím. Dobrá seš, namouduši. Já holkám vždycky říkala, že slušně vychované díťátko umře až po své matičce, i kdyby to mělo být jen o pět minut
06.09.2025 - 20:54
| Filtr
Lupi
» thééé
Jestli skvělou....každopádně, když jsem držela to novorozené miminko, zařekla jsem se a rozhodla, že nebudu dělat ty chyby, co dělali naši a to rozhodnutí bylo tak razantní, že jsem fakt nedělala. Samosebou jsem nadělala spoustu vlastních, ale to jsem si říkala, že se s tím už vypořádají, když to nebude balast řady generací.Já si myslím, že je naprostý minimum matek, které to jakoby flákají, že každá dělá, co je v jejích silách.
06.09.2025 - 20:54
| Filtr
thééé
» Lupi
To je úžasný příklad. 
A představ si, že jsem si to v určité míře musela vyřešit u starší holky už když byla malá. Nějak ten strach přišel a tak jsem to zkusila přijmout. Souviselo to se vztahem s mojí matkou. A od té doby vím, že ji dovolím se vymezit, kritizovat mě a taky mě nemít ráda.
Stopro to bude těžké, pokud to přijde, ale věděla jsem, že je to nutné.
U druhé to bylo v době, kdy byla hodně nemocná. To bylo taky "pouštění" do božích rukou.
Naše děti nejsou našimi dětmi, žejo, jak říká Džibrán...přesto tu musí vzniknout silné závislosti, abychom se mohly o ně dobře postarat, jako matky.
06.09.2025 - 20:30
| Filtr
Lupi
» thééé
Tak to je síla - ještě vedle té matky spát 
Jenže to záleží i na tom dítěti. Brácha byl maminčinej duhovej jednorožec, abych tak řekla a trhání bylo zvlášť bolestivé, ale vybral si ženu, která mu s tím hodně pomohla.. Můj muž byl stejný případ a bojoval s tím až do smrti jeho mámy - statečně, musím uznat.Že ty svoje děti obrečíš, to si piš. My ta mláďátka vychováváme strašně dlouho a tohle je holt daň.....
Mimochodem, třeba ti pomůže moje zkušenost: jak já se bála, že jsem o svoji starší přišla a co jsem toho nabrečela - ona se s námi zhruba tři roky totiž moc nebavila a já neumím nikoho nutit, nebo někam cpát, tak jsem jen trpěla
Jenže to nenucení nakonec neslo sladké ovoce - po těch asi třech letech přitančila, dospělá a báječná. Já to pak pozorovala na jejích kamarádkách a děckách mých kamarádek a bylo to pořád totéž - necháš je a vrátí se ti to stonásobně.Dneska mám s holkama skvělé vztahy, ony mezi sebou taky, bydlíme blízko a vídáme se nejmíň jednou tejdně.
06.09.2025 - 20:16
| Filtr
thééé
» Lupi
Ještě nemám dospělé děti, a dost možná to taky nedám a budu žárlivá a budu je emočně lákat zpět, abych měla trochu jistoty, že mě pořád milují 
a určitě to i obrečím...určitě to není lehká záležitost.Ale to trhání pupečníků (a myslim, že jich je vždy víc) se děje postupně. Jsou určité fáze, kdy je dobré si uvědomit, že je dobré popustit uzdu. Jestli to dávám? Jistě, že ne
Striktní jsem kvůli jednomu příkladu z okolí, který mi naskočil a je fakt nechutný.
Jeden příběh: dospělý muž, ženatý musel po smrti otce spát vedle matky na manželské posteli. Bydleli s rodiči v jednom domě.Intimní a sexualni život těch dbou šel do háje (pokud tam nějaký byl).A teď asi chápeš moje
Mentálně vykopat, tak to je ale jiný případ, ty jsi mladší nesvazovala...věřím, že to bylo těžké.
Ale asi je to drsnější v případě, kdy dítko matky je syn.
06.09.2025 - 19:14
| Filtr
cimi
» thééé
Tak určitě ať už se člověk zdá jakkoliv “hotový a celistvý” tak vztahy (především ty těsné) ho vždycky náramně prověří Jelikož člověk je tvor který tak nějak přirozeně lne k různým druhům iluzí tak někdy ten náraz kontaktu reality je prostě potřeba aby vůbec měl co reflektovat
06.09.2025 - 19:10
| Filtr
Lupi
» thééé
Nevím jak máš zkušenosti ty, ale ono to není snadný, ani když se člověčka rozhodne. Moje starší to vyřešila zkrátka tak, že se odstěhovala, ale mladší jsem musela mentálně vykopat a připadala jsem si jako vlčice, co si ukusuje vlastní tlapu, za kterou se chytla do pasti. Zvládla jsem to popravdě důstojně jen proto, že jsem byla pevně rozhodnuta. Takže já v soudech nejsem tak striktní, ovšem že to nadělá paseku, když máš to dítě ostře zahákovaný, o tom žádná.
06.09.2025 - 18:24
| Filtr
Buddha/2
» thééé
Za sebereflexí je snaha vyhnout se chybám. Teda až poté, co nějakou pořádnou uděláš 
. Dokonalí chyby nedělají a proto sebereflexi nepotřebují 
Si tak říkám, že sebe-reflexe je bezvadně názorné slovo.Znamená schopnost podívat se na sebe do zrcadla. No a pro natvrdlejší z nás, nebo pro ty, co nemájí zrcadlo máme partnerské vztahy
06.09.2025 - 17:32
| Filtr
thééé
» dan162
jj pozorování je skvělá technika. Někdy si říkám, do čeho vlastně odvisí schopnost sebe-reflexe...
Kdo má sebereflexi, tak je za vodou....no aspoň z velké části.
"že jsem nevnímal přes svou snahu pocit druhého. Vzniklo to u mne velmi časně"
považuju kozoroží asc.za karmický. On je taková tíha na bedrech, člověk brzy přebírá zodpovědnost, i za celek, za druhé, tlačí na sebe, myslí si, že musí obstát za každou cenu, má na sebe velké nároky. A když to někde tlačíme, tak energie neproudí a tím nepřijde ani nic od druhého...
"K příkladu "moc vody, Luna, Neptun" - u ženy odpadá možnost se dodatečně dosytit, hledejme takového muže, který dává bezpečné prostředí, nikdy se nezachvěje a emočně drží :-D Snad raději Sportku, ne?"
nojono
většina lidí řeší vše přes vztahy 
. Občas na to nemám trpělivost.
To je asi tím, že jsou nám jediným zrcadlem, že tu zpětnou vazbu potřebujeme..
A ženy daleko víc, to je pravda.
02.09.2025 - 22:04
| Filtr
dan162
» thééé
Tenhle duální svět lze z překvapivě podstatné části časem dostat na světlo si myslím přes pozorování vlastních reakcí. Není zprvu jasné proč něco dělám, jen vypozorovat že to obvykle takto dělám. A pak docvakne intuicí kde se to sebralo, nebo logikou co jsem musel prožívat, že jsem zareagoval právě takto vypadajícím chováním. A je to na světle i bez nejtěžších zkušeností. Nicméně evoluce největší změny udělala právě v okamžiku největšího ohrožení. V dětství - jinde se to nachází málokdy. Někde tedy ještě v břiše a nebo ještě dřív. Později to bývají co sleduju spíš důsledky zranění z dětství, včetně rozvodu jako následku nějaké dětské reakce měnící chování k sobě/druhým. Příklad - byl jsem už jako dospělý docela dlouho sobecký, ale to byl důsledek toho, že jsem nevnímal přes svou snahu pocit druhého. Vzniklo to u mne velmi časně.
K příkladu "moc vody, Luna, Neptun" - u ženy odpadá možnost se dodatečně dosytit, hledejme takového muže, který dává bezpečné prostředí, nikdy se nezachvěje a emočně drží :-D Snad raději Sportku, ne?
Lze tu deformaci přijmout (když je to pocitově neúnosné) přes specifický úkol, ale za mne bych raději našel řešení traumatu/deformace a až pak třeba ten úkol. Podle mne to půjde přes opakované kratší chvíle - v podstatě jde o to, aby spodní vrstvy aspoň na pět minut uvěřily, že je absolutní emoční bezpečí a otevřely se, přerušený vývoj by mohl doproběhnout. Ono totiž hodnocení, zda nastalo takové bezpečí, je zčásti vědomé a zčásti navoditelné volbou prostředí/okolí. Je to jen hypotéza, ale tuším, že tudy by to mohlo jít.
02.09.2025 - 18:42
| Filtr
thééé
» Buddha/2
jo to je jako v tom vtipu.(Neřeknu to přesně
)Sedí muž u psychologa a říká: "moje matka, ona umí vždy najít to moje nejslabší místo a strefit se."
Psycholog, noha přes nohu, jen tak ledabyle prohodí.
"Nojo, když ona ty místa generovala "
(Tim se omlouvám každému, kdo mámu neměl. Ale ono to sedí i na otce a ségry, bráchy)
02.09.2025 - 17:51
| Filtr
thééé
» dan162
no právě...žijeme v duálním světě. Velká část nás leží někde v podvědomí (a kdo ví kde ještě). To, že na to nemáme aparát - může být jen přesně ten bod, který máme překročit.a ne a ne a ne...a přitom tudy jedině vede cesta k tzv. té plnosti.
K přechodovým zásadním milníkům v našich životech patří přesně ty nejtěžší zkušenosti, kde padáme na hubu. A to proto, abychom se rozhodli, že uděláme pro změnu cokoliv. A nebo proto, že zjistíme, že naše možnosti leží až za limity...
Blbé to je, když se to odehrává v dětství a týká se to základní výživy - lásky a přijetí, podpory...
Myslím, že "citlivěji" nastavení jedinci (moc vody, neptun, luna) to mají horší v tom překračování jednotlivých schodů. Že hůře dospívají, protože jejich potřeba péče je obrovská. Tak obrovská jako schopnost propojit se žádaným.
Ale i v tom může člověk vidět specifický úkol (z hlediska duše)
Skvělá knížka Přechodové rituály
https://www.databazeknih.cz/knihy/…
Dospět bez dospělého rodiče, bez lásky a přijetí je nemožné...ale komu se to podaří je "šaman"...překročil svoje možnosti a dostal se do jiných rovin vnímání života
Lvu
© 2007-2026 Najdise.cz