A jak vyjít s tímto člověkem? - Diskuze a zkušenosti

tulačka_gryf V tom matčině horoskopu je podle mě klíčová konjunkce Marse se Saturnem ve 4.domě. Vyjít s ní se tudíž dá za předpokladu, že bude přesvědčená, že má cosi jako kontrolu nad domácností, že se bude moci nějak angažovat, zapojit, ať už do úklidu nebo do jakékoliv jiné činnosti. Ve Štíru to nemusí bejt úplně o tom, že by chtěla mít navrch, tam to přece jen jde víc podpovrchově.
Kombinace Marse a Saturnu je jako sochař, který tesá, i když v případě Štíra to vypadá, že nejspíš z ledu...tam je důležité, že to je činnost, která by měla mít nějaký hmotný, praktický výsledek, nic intelektuálního ani ryze emoční ponory. Možná, když by se jí dal prostor na to nějak podle sebe třeba vyzdobit byt, někde, kde by to až tolik nezasahovalo do tvého prostoru, tak by tato energie mohla dojít svého naplnění.
Samozřejmě ale popisuju jediný aspekt.

tulačka_gryf Jojo, na mojí matku v některých věcech asi taky nikdo nemá. Horoskop jako takový není úplně trága, podstatná je ale konjunkce Saturn Pluto v desátém domě. Je to generace buldozerů, tlačičů, lidí, co se narodili nedlouho po válce, kdy se čekalo, jestli náhodou nepřijde nějaká nová, další...Skoro všichni v sobě mají takovou zvláštní sílu a přesvědčení, že jen ten jejich přístup je ok. Žít v tom byla velká výzva.
Obecně jsem přesvědčen, že duchovní dospělost, přichází v době, kdy si člověk uvědomí, že může jít proti své matce či otci (jednáním, myšlením, emočně). Kdy si to konečně dovolí a nemá z toho výčitky. Kdy pochopí, že každý má svou vlastní cestu a i rodiče jsou jen lidi (a nikoliv bozi)...A je to i o tom, že si třeba uvědomíš, že jsou nějaké oblasti, kde se prostě nepotkáte a kde se nemá smysl snažit o změnu, kde si prostě můžeš s klidem říci, že se nenecháš emočně trápit a prostě omezíš kontakt. Nebo matku seřveš na tři doby.
Zásadní poznatek je pro mě takový: jsou generace, který jsou přesvědčený, že "to nejde jinak". Tohle se začalo lámat podle mě až po velké konjunkci Urana s Plutem v Panně v šedesátkách - čímž nechci tvrdit, že i předtím nebyli lidi, co hledali "jinou cestu"...ale byli jich řádově jednotky.
Jinak ale můžeme být v klidu, i naše děti si budou myslet, že jsme naprosto nemožní a nepoužitelní...a děti jejich dětí, a tak dál...

ES » cimi Moja matka už zomrela dobrá manipulátora,ale nechala mi na starosť zázrak ktorý si vzala za manžela a to je celé zlé......bez citu,rozum nikde dávno utopený vo fľaši a požiadavky ako sultán.... akokoľvek by som sa snažila nevyhoviem a už sú tam aj slovné útoky,len občas sa mierni nakoľko si uvedomuje že sa nemá kto iný o neho starať..,. tiež žiaľ žijeme v jednom dome v poslednom období doslova utekám, našťastie pracujem mimo a viem potiahnuť turnusy,inak by ma pripravil o zdravý rozum.... neviem jeho hodinu narodenia,ale rada by som si pozrela tú katastrofu.....v podobných prípadoch nepomôže nič len obmedziť kontakt deti čakajú lásku rodičov tak sú naprogramované preto dieťa v nás ani v dospelosti nevie pochopiť podobné správanie rodiča a vecne si povedať no narodil som sa citovému mrzakovi

cimi Po dvou letech opět ve stejných energiích :-D vtipné ten život...

cimi » thééé

Btw už zas nevím jak jsi to myslela s tím léčivá…

Když mě na to upozorníte že mažete tak si to aspoň vyfotím, abych se k tomu mohla vrátit…za to mě snad neukamenujete

cimi » verka96 Stihla jsem příspěvek ještě přečíst, leč ne už reagovat, jelikož mi trhali osmičku, tak aspoň takto děkuji Aktigram

thééé » cimi

Je to vlastně spojení s Matkou a Otcem v sobě. Napojit hadičky na správný zdroj.
Já jsem byla na Limbickém přepisu.
Ono u té práce s vnitřním dítětem je to vnímání rodiče hodně moc důležité. Není možné doopečovat vnitřní dítě, když mám zvnitřněné zdeformované mateřství, otcovství atd..
pořád bych pečovala špatně a nedostatečně..

Buddha/2 » cimi Hezký

Já beru různé kurzy podobně jako Ty čísla na dveřích ( vyjde to levnějc )

cimi » cimi To thééé a ostatní...odložím si to tu...

Tady ty přepisy limbického systému...já to beru spíš jako něco esenciálního, k čemu přičichneš a navede tě to dál...jak vidíš, tak to není nic samospásného a pokud něco potřebuješ řešit i v reálu, tak se to stejně ozve...já jsem byla na tom prvním limbickém přepisu někdy květen červen...a říkala jsem si, jak se mi úžasně proměnil život a minulý týden se to zhroutilo...teď už vím proč a že se to odlupuje prostě zase tak po těch vrstvičkách...
Jinak podstatou toho limbického přepisu je, že se vlastně nepracuje s matkou a otcem jako reálnými osobami, ale s subjektivní představou otce a matky, jak jsme si ji my uložili a rozhodli se s touto představou žít...to že je to vždycky subjektivní je vidět na příkladu třeba že u každého ze sourozenců je vnímání rodičů jiné, protože každý vnímáme jinak a neseme si jiné tendence...stejně jako z podobného prostředí také nemusí vzejít totožné výstupy...
Samozřejmě, že mohou být tak narušené typy, že se na tom shodne i okolí x) ale o tom úplně nechci psát...
Vnímám to tak, že ten přepis je v podstatě odpoutávání se od závislosti na rodičích (nebo na té představě o rodičích ať už to znamená třeba právě to, že jim nedokážeme odpustit, nebo se na ně z nějakého důvodu zlobíme, nebo naopak třeba si je příliš idealizujeme... Na té symbolické rovině si takto člověk tvoří svou vnitřní základnu, domov, kde jsou rodiče přesně takoví jak potřebuje a dovyživuje a zceluje tady ty energetické díry z minulosti...
Ono to samozřejmě má velký efekt, protože když má člověk "oporu v zádech" - tzn fungující rodiče a odezní ten pocit hladu, tak se konfliktní situace nemají moc kde zachytávat a to umožňuje prošlápávat si novou cestu...
Potažmo to může ve vztahu se skutečnými reálnými rodiči uvolnit to napětí, protože odpadne ten tlak na to vyrovnání křivdy, třeba i nějaký vzdor...ale naopak se to narovná do té nadosobní roviny, jako to třeba zmiňovala paní teď na tom konkrétním semináři "rodič dává, dítě bere a tak to prostě je"...a za tím je samozřejmě i celý rod a jakési duchovní dědictví, které se stáčí vlastně až k samotnému zdroji...takže krom těch osobních věcí který jsem si uvědomila, je právě toto takový pro mě stěžejní point, že na určité rovině tu jde vždycky o trochu víc, než co jsem schopna omezeně vidět nebo vnímat...a to mi dává ještě o něco pádnější důvod k tomu proč se tím takto do hloubky zabývat a čelit především v sobě tomu všemu nashromážděnému...
Jenže to je ten můj 8. dům, žejo x) kořeny, duchovní dědictví atd....

cimi Jen v rychlosti….vracím se ze semináře léčení vnitřního dítěte, něco na způsob limbického přepisu, který mám pocit že jako první odstartoval takové nějaké vyrovnávání se s matkou…
No a úžasná symbolika…na bla bla car se k nám přidala mladá šťastná rodinka x) takže nám teď krásně sedí v zádech…otec matka a uprostřed dítě x))

thééé jinak na mě z kolečka působi ten mars se saturnem ve štíru dole úplně hrozně

jako krutost, tvrdost v domácím prostředí, a až závislost a fixace na těchto tvrdých energiích.
Navenek jsme ale povzneseni a o té krutosti nechceme nic vědět. Totální útěk od toho, co je pod nohama. Chceme druhé oslnit, aby neviděli, co to tam dole je..
(je to hodně pocitově, ale Ty si to přebereš )
A jak se s tímto člověkem cítíš?

verka96 Před nějakou dobou jsem našla tento zajímavý rozhovor na tvoje téma.
Možná tě ještě něco inspiruje, napadne...

https://www.youtube.com/watch/…

Mici Angóra » cimi Jo tak pak je ten Saturn jasný. Já mám svoji matku taky v základu ráda, ale po pár dnech už ji nedávám-jenže mně se to mluví, když s ní nebydlím, tam je to omezení kontaktu opravdu těžké...

cimi » Mici Angóra To jsme se teda sešly x)

Nj…trefila ses ve všem…
To už asi všechno aplikuju…
Jen ten kontakt minimalizovat je nemožné…bydlíme ve stejném domě bo zůstala sama, máme oddělené byty ale…

Saturn na její luně se projevuje asi jako že já dítě hraju matce rodiče, kterej ji navíc odmítá, protože už sám dospěl…cítí se izolovaně, ale já si neumím pomoct, moje potřeba času s ní stráveného je neskonale mnohokrát menší než její :-/
A dost možná je to i vzájemné…její péče naráží na mou tvrdost…nebo myslí si že já péči nepotřebuju…cítím taky tu izolaci citu a empatie z její strany…
Vlastně až teď ta vedlejší diskuze mě přiměla připomenout si tu naši synastrii…

Mám ji ráda…(ačkoli před pár dny jsem ji ještě nenáviděla - nepohodly jsme se opět)…otec už je po smrti, vlastně mi moc těch starších nezbylo, jen teta a máma, je pro mě těžký to vybalancovat…kdyby mi na tom nezáleželo, odstěhuju se předaleko a čau… Přesto přeze všechno na tom dobrým vztahu lpím…

Tak to je asi tak i pro Buddhu a Tajgu…

cimi » thééé Hmmm léčivá…

Buddha/2 Ona je ve hře i otázka, jestli vůbec jde vyjít s každým .
Podle mých zkušeností nejde. Jsou to případy, kdy o to ten druhý nestojí, protože jeho potřeby/priority jsou jiné - viz popis chování v úvodu původní diskuze.

Mici Angóra » cimi No ale mít toho tvého Saturna na Luně asi není nic příjemného, že?

Mici Angóra Neuspořádáme soutěž o nejhorší matku? Moje má ten radix hodně podobný, akorát trochu posunutý. Moje rada obecně zní minimalizovat kontakt, nenechat sebou manipulovat, hysterické výlevy si poslechnout a hned na ně zapomenout, naučit se nebrat si nic, co říká, osobně, protože za to v podstatě nemůže a často mluví dřív, než myslí. Žít si svůj život a nenechat si do něj zasahovat, nesvěřovat se s ničím důležitým, aby to nebylo použito proti tobě. Pokud má nositel takového radixu ne moc šťastný život, platí to dvojnásob.

thééé buď léčivá a léčivá, buď silná, uvolněná, opravdová a svááááá
dala bych tu nějakého opeřence, ale chybí...
(něco Ti pošlu ale asi až večer)

cimi » cimi A kompozit

cimi » cimi Ještě obráceně jak to vnímá ona

cimi Já a matka