Šli byste učit? - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele :):):), který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nešla.
Kdysi jsem chtěla jít do mš, ale pak jsem usoudila, že moje hra na klavír spolu se zpěvem by u talentovek asi neprošla.
Když jsem měla ve dvaceti dceru, zjistila jsem, jak náročné je mít na starost děti a začala jsem tvrdit, že tu zodpovědnost za ně,za těch cca dvacet tři snad nebo kolik na jednu učitelku, bych fakt nechtěla.Nakoukla jsem též pod pokličku, protože moje kamarádka byla učitelkou v mateřince a sice měla dost volna, ale dělala u mě u kafe několikrát přípravy na druhý den a tak jsem věděla, že někteří rodičové jsou na ránu.Malé děti mě baví, ty velké už bych na starost nechtěla.
Myslím, že se saturnem v desátém domu bych nedosáhla patřičné vzdělání VŠ profesorky a druhák bych měla problém udržet autoritu.
Mám zase další kamarádku na střední a i její matka je ředitelka té školy a jako děsný,mlaďoši si to tam chodí často jen odsedět s telefonem v ruce a to ještě jen občas...ty omluvenky a hlášky...dost těch profesorů tam prý nezvládá a nikdo se do toho nehrne.

Nyní jsem obdivovala domácí výuku, byla by to pro mě tak od páté třídy velká dřina , nejdříve bych se to musela naučit jeden den já a pak teprve druhý den přistoupit k dítěti, uf.

kocour_mivik Když už by mě nic jiného nezbývalo..
????

Lupi Jsem sice rozená učitelka, ale učit bych nešla. Kdepak....stačí, že dcera učí velmi úspěšně na gymplu. Já bych byla na školství moc rozevlátá - takhle, kdyby mi dali vesnickou jednotřídku a dělej, co umíš - to jo.

Háňa* Nešla.
Důvodů je víc. Jednak mě dnešní děti vůbec nebaví a jejich rodiče teprve ne, a druhak by mi vadilo povinně do nich hustit věci, které jsou v rozporu s mým přesvědčením - a těch je dnes ve škole už zase hodně.
No, a taky nemám ráda velké kolektivy - moc těl v jedné místnosti.

Najdise.cz » Bosch Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Žihadlo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Když ono s tím Uranem... Jako jo. Ale závisláci na moderních technologiích nejsou jen ti, co mají Uran v rybách. To spíše v době, kdy Uran přes ryby šel, se to rozjelo a to i u starších. Se podívej, co lidí nad čtyřicet neodtrhne od mobilu oči. Nebo co lidí třeba tady na najdise stráví den do den času, jako kdyby se to bez jejich okamžitých reakcí neobešlo. A to je jen čas, kdy jsou přihlášení, ale krát kolik je čas, kdy jen čtou?
Prostě tomu předcházel neuvěřitelně rychlý vývoj (Uran ve vodnáři) a najednou jsme nevěděli, co s tím (Uran v rybách).
Vůbec se mi zdá, že Uran je takovým činitelem, co se projevuje hned, okamžitě. Ne až ta generace s ním narozená tam a tam. Někdy naopak mám pocit, že ta generace to teprve napravuje, co předchozí pokazily, ale to ty starší generace nerady slyší.
No a právě lidi se zdůrazněným Uranem v radixu jsem vypozorovala, že bývají nějak vůči jeho vlivům imunní. Že s ním umí pracovat. Ostatní to buď šponujou do extrému, nebo mu těžko vzdorujou, nechají se vláčet.

fanik Na ZŠ bych nešel kvuli penězům, nervům s všelijakýma dětma a jetí podle nesmyslných osnov.

Bosch Nesel musel bych pouzivat fyzicke tresty a ty jsou zakazane.

Nabi* Ani náhodou. Bohužel, dneska vše hraje proti učitelům, kteří se někdy stávají až rukojmím dětí (shodou okolností znám spoustu učitelů, k čemuž ani nevím jak jsem přišla). Mám pocit, že dnešní děti si ve škole můžou dovolit všechno. Zase opak toho jak to třeba bývalo kdysi. V normální škole a na ZŠ bych určitě učit nechtěla. Myslím, že bych přišla o nervy
Mě škola nebavila, byť jsem na základce byla mezi žáky s nejlepšími známkami. Na SŠ to už byla jiná... Nicméně mě to povětšinu času stále nebavilo Krom hudební výchovy, kde jsme ovšem měli úplného blbce s emoční inteligencí nula. Ve svém oboru byl skvělý, skládal si vlastní věci a my jsme to pak na několik hlasů pěli ve sboru (ze kteréhož jsem odešla právě kvůli jeho manýrům - holt zpěv za těchto okolností nebyl motivací - to už radši ve sprše )

thééé Ne, jsem s dětma denně v kontaktu, nerozumím dětem 7.,8.,9. tříd. Mám nějaký pocit, že tu chybí úplně téma hranic, a z nějakého důvodu se pohrdá pravidly.
Hodně jsem nad tím uvazovala. Čím to.
Napadlo mě, že tohle je ve většině případů generace lidí, kteří se narodili, nebo dozrávali po revoluci.
A někde tady byl úžasný článek o novější generaci, která kašle na jistoty a jde po technologii, ta ji zajímá.
škoda, že jsem nedohledala.

Buddha/2 NE, nemám tu ... autoritu

No.4711 Ani za nic. Nezvládla bych to.

kocour_mivik Říká se, že kdo neumí učí... Na každém šprochu...

aktigram Mnoho krát mi ľudia hovorili a dokonca aj ešte hovoria že ja som mala učiť. Nikdy som po takom niečom netúžila, ale vyskúšala som si aj ked kreativné veci a prišla som na to že NIE. Bola som sklamaná z deti, presvedčili ma aby som išla k dospelým a skončila som aj s tým.
Bola som vždy nesmierne vyšťavená, bola som nervozná aj ked som veľmi trpezlivý typ, ale toto bolo o niečom inom.
Neter je učiteľkou na prvom stupni a jej manžel na druhom stupni a obidvaja hovoria že je to už úplne inde ako ked oni začínali, pred prevratom učili iba pár rokov, no hovoria že posledných 10 rokov je už hroznych a učiť deti to s čím vo svojom vnútri nesúhlasia je boj o život a vyhorenie je aj u mladých učiteľoch.

Mici Angóra Chudáci děti

cimi Učím na Zuš.
Dokonce jsem si po rozhovoru se zatím mou nejstarší žačkou (bude jí 18) uvědomila, že jsem už na konzervatoř šla s tím, že chci učit...
No a je to pěkná tvůrčí práce, čím dál víc od té doby co jsem se aspoň trochu naučila nenechat si s.át na hlavu a vkládám energii hlavně tam, kde padá na úrodnou půdu : )
Obzvlášt děti posledních let jsou fakt bomba...když první ročník přijde a pochlubí se vlastní skladbou nebo tím, že transponoval skladbu do jiné tóniny to tak příjemně zamrazí a burcuje k tomu, abych se stále “zdokonalovala” s nimi...
Jediný co mě občas štve jsou papírování, takový ty různý směrnice, které většinou požaduje někdo, kdo s oborem nemá vůbec nic společného, drbající kolegové a to, že v červnu už mívám tak zahlceno, že dělám bezděčně spoustu divných věcí x)
(Edit...no a pak je to teda dost naprd když mám sama dítě...protože je to odpolední vyučování :-/ )

Abelas Zkoušel jsem rok na ZUŠ a stačilo. Vylámal jsem si zuby na malých dětech, neumím učit úplné začátečníky.

Možná zas jednou, na stará kolena.

Sosna zvlčelý Přestože mi bývá občas řečeno, že bych uměl učit, že k tomu mám talent, vůbec si to nemyslím. A proto bych asi nešel. Navíc vykonávám práci, která mne baví, je velmi různorodá a věřím, že i smysluplná. Že takto jsem (i dětem) prospěšnější, než kdybych zkoušel učit. Ale to si nevysvětluj tak, že nepovažuji učitelské povolání za věc prospěšnou. Naopak.
Mezi učitele řadím i vedoucí různých kroužků nebo organizací pracujících s mládeží. Tam si svoji působnost umím představit. A tito lidé to často dělají bez nároku na jakoukoliv odměnu. Prostě v tom vidí smysl. To jsou často ti nejlepší učitelé.


Jednou jsem slyšel v rádiu zajímavý rozhovor s nějakým celoživotním učitelem a ten krásně definoval, jaký předpoklad je pro učitele podle něho nejdůležitější: Nejsou to vědomosti, ani schopnost předat je. Učitel musí mít v první řadě rád lidi. A to o mnoho více, než ostatní. Nejen děti, ale obecně lidi, protože nikdy nebude pracovat jen s dětmi, ale i s jejich rodinami. Kdo tento předpoklad nemá, i kdyby měl sebelepší vědomosti, těžko bude dobrým učitelem. Ale hlavně nebude ve svém poslání šťasten.

player Měl jsem kdysi přihlášku na pajďák na druhej stupeň. Bůh mě osvítil a poslal na dráhu , kde jsem prožil šťastných (to se ani popsat nedá) 31 let. Dnes bych jako kantor byl buď mrtvej nebo v blázinci nebo v kriminále.

Nebo bych řediteloval...možná , chm.

Dneska je kantor rukojmí všech. Žáků , jejich xindl rodičům (tím pálím i do řad vlastních ročníků , které peníze dost domrvily) i svých nadřízených.

Učím. Ale hudbu , soukromě a žactvo si mě hýčká.

kapka růžové ... já učím...2.stupeň ZŠ...

... k učení jsem se vrátila po několika letech v médiích... mám ráda práci s dětmi a ráda hraju divadlo...

... každá práce má svá pro a proti... takže za pro tady mluví ta možnost pracovat s dětmi, vést je a pozorovat jejich vývoj a úspěchy...to je opravdu obrovský benefit...sdílení s dětmi... ... učím občanku a tam je pole působnosti celkem široké...

...zbytek jsou pro mě věci, které prostě nějak snesu... udrbané kolegyně, zbytečně moc papírů kvůli každé blbůstce, arogantní rodiče, nabouchané osnovy...a ve výsledku i ty dva měsíce prázdnin, které někdo vidí jako velké plus... pro mě to moc bonus není, volno je fajn, ale byla jsem zvyklá cestovat mimo hlavní nápor a tohle mi moc nevyhovuje...

...práce je to náročná...ale krásná

Tedy Ano, pokud bych byl přesvědčený, že je mohu něco naučit. Byl bych kompetentní vykonávat tuto činnost a vzali by mě.
Proč? Protože jako správná Ryba mě těší být nápomocen druhým.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Žihadlo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Za sebe: Nešla bych učit. Nejvýš svoje děti za určitých okolností. A to bych hodně zvažovala, musel by pro to být pádný důvod a muselo by se mi to jevit jako vhodné řešení (což si jako naprostý nepedagog neumím úplně představit).
Nešla bych učit, protože pracuji i s vyhořelými učiteli. Je špatné, když spadnou třeba až do alkoholismu. A není to až taková výjimka, jak by se někteří mohli domnívat. Myslím, že v určitém bodu je třeba zvážit své schopnosti. Nelpět na něčem, co už není. Uznat, že na něco nemáme. Já si třeba dobrých učitelů fakt vážím a protože vím, že bych dobrá učitelka nebyla, tak bych to dělat nešla.