Když blízký člověk trpí bludy - co dělat - Diskuze a zkušenosti

Nabi* Zkušenost mám.
Jedná se o mou sestru. Bohužel, když to u ní propuklo, tak jí bylo 15 a mě 16. Tudíž před 20 lety. Jak to řešit a VYŘEŠIT, to ti neporadím, ale můžu říct, co tehdy pomohlo mě (i když vím, že ty chceš hlavně pomoct jí). Jde o to, že je třeba se od něčeho odpíchnout, vědět aspoň trochu CO jí je. Určitě jsem pro dobrého psychologa, jak pro ní, tak pro tebe. Pro ní ze zjevného důvodu a pro tebe právě z toho důvodu, aby ti mohl někdo, kdo má zkušnost, poradit. Já jsem tehdy byla jak u psycholožky, tak u psychiatra (ten léčil mojí sestru). Prostě jsem se domluvila, že si chci o tom popovídat (O žádné léčení mě samotné se nejednalo, prostě jsem tomu chtěla porozumět a vždycky to bylo pro mě hodně přínosné).
Nejhorší bylo (a u tebe možná taky) to, že jsem abslotuně něvěděla, JAK jí pomoct. A ani jsem reálně nemohla. (Byla jsem nezletilá a můj táta se k tomu dlouho stavěl stylem nevidím, neslyším) Proto je nejdůležitější, abys byla v pohodě ty a aby tě případně mamka nestáhla sebou, protože z dlouhodobého hlediska jsou tyhle situace na nervové zhroucení. Hlavně v tom nezůstávej sama. Vždycky je dobré probrat to s někým zkušeným. (Ať už jakkoliv nejsem přílišný příznivec psychiatrie, tak jak je vedená v dnešní době. Jsem spíše pro dobrého psychologa). Umět řešit a reagovat na tyhle situace je podle mě stěžejní, takže ještě jednou řeknu, nezůstávej v tom sama. Najdise je fajn, ale v tomhleto případě to chce trochu více než laický pohled na věc.
Kdyby sis chtěla popovídat, klidně napiš. A jinak přeju hodně síly, ať se situace vyřeší co nejrychleji