Potlačený vztek/hněv - Diskuze a zkušenosti

thééé » thééé Pro mě dobrá knížka k tématu: Probuzení tygra - Levine.
" Bezmoc úzce souvisí s univerzální primitivní biologickou reakcí na zahlcující hrozbu - s reakcí zmrznutím. Je-li pro nervovou soustavu nadměrné vzrušení "pedálem plynu", pak je pro ni pocit zahlcující bezmoci "brzdou".

thééé » Maek Určitě to není lehké téma, a od většiny očekávej, že Ti neporozumí, že tomu nerozumí, a možná i proto, že nepotřebují rozumět. Prostě, co je potlačené, je zakuklené, a proměněné od své podstaty do úplně jiných tvarů. Jedna z mých prvních diskuzí tady, kdysi, byla o hněvu. Snad jedinná smysluplná odpověď tehdy tam byla od Boshe a v tom smyslu, že hněv je energie, která má sloužit jako pohon ke změnám. Od té doby jsem pochopila, že za celým tím může být více věcí, více rovin, a chce čas, než je člověk všechny odhalí.
Jednou z drobností je třeba i schopnost umět konstruktivně řešit problémy. Víc Ti napíšu soukromě, při chvilce (málo času).
Tak hodně štěstí v odkrývání závojů

a ještě něco chytrého k tématu:
"Zloba a násilné reakce často překrývají jiné bolestivé pocity. Většinou si tyto pocity
vůbec neuvědomujeme, protože by odkryly bolestné a nepříjemné minulé zážitky. Pokud
pro vás jako dítě nebylo bezpečné vyjadřovat smutek, plakat, dožadovat se pozornosti a
plně se vyjádřit, nejspíše jste tyto emoce nadlouho potlačili. To, co se děje nyní, je
automatické: Bolestivé pocity byly vytěsněny a namísto nich se objevuje hněv, který je
přijatelnější, a cítíte se v něm méně zranitelní, než když cítíte smutek nebo vám tečou
slzy.
Bohužel hněvem se nám neuleví, protože se soustředíme na obviňování. Tím, že
odsuneme pozornost od sebe (obviníme), nemáme možnost pocítit své zranění. Dokud si
neobjasníme myšlenky, které hněv způsobují, nejsme klidní a často se cítíme ještě
rozzlobenější a zabředáváme do role oběti (obviňováním)."

a to znamená, že je velmi těžké a bolestné se dostat pod tento závoj

Maek » thééé Ano, když jsem viděl o co jde, tak přímě uvolnění jistě může i ublížit a i proto jsem sem dal tento dotaz. A odpověď, jako je tato Tvá, mi pomáhá. Děkuju za ni ;)

thééé Šla bych na to jinak, než přes přímé uvolnění. Protože, pokud má v sobě někdo silný zákaz, tak si spíše ublíží.
Otázka, proč takový zákaz je. Asi bych začala jen tím "dovolit si" - vše - projevit pocity, nespokojenost, názor atd.
Jedno z největších nebezpečí pro naši nejstarší část mozku je vyloučení - z rodiny, od nejbližších, z kolektivu, společnosti. A pokud je jedinec vnímavější, citlivější (díkybohu za takové), tak si určitými situacemi v životě může vytvořit takový zákaz - abych nepřišel o to základní bezbečno.
A nebo tu byl v životě někdo hodně agresivní, kdo to stopl, na základě strachu o svůj život (to jsou ty nejhorší případy)
A jako druhé bych zkusila přijmout fakt, že náš život nestojí na přijetí od druhých ( i když harmonie je fajn), že tu výživu zvládneme sami ze sebe...a vlastně bych se doptala, co to je ta moje vnitřní výživa.

No a na uvolnění potom jsou skvělé třeba Oshovy dynamické meditace..atd, viz ostatní