´A proč musím do té práce?´ - Diskuze a zkušenosti

Znovuzrozená » Sosna zvlčelý Děkuji za obsáhlé objasnění, ani jsem na svoji řečnickou otázku takový elaborát nečekala. Přesto budu oponovat - tahle cesta - finanční nejistota - není pro každého.

Bosch » Sosna zvlčelý to je řečnická otázka
nikoli můj osobní problém
je to ale těžký obecný filosofický problém
sám si odpovědět samozřejmě dokážu
ale zajímá mně jak přemýšlejí i ti ostatní
není zapotřebí témata hned převádět na svoji osobu a obhajovat se to je opravdu zbytečné a nikdo rozumný to doopravdy neočekává

Sosna zvlčelý » Bosch Prosím tě, já reagoval na Znovuzrozenou a úvahu o mém otci, jak on se živí. Tobě jsem tu nic nepsal, proč Ty musíš chodit do práce. Na to si snad umíš odpovědět sám.

Bosch » Sosna zvlčelý dobrý obraz ani dobrý umělec nenamaluje denně
a s myšlenkou na to že se musí platit účty..se jim maluje hůře a hůře
a..dobrý umělec ti řekne že dobrý obraz neprodá a nebo nerad
je to skoro jako prodat dítě
ale i otázka dobrého umění a hodnoty díla je velmi diskutabilní, často se odvíjí od podivných kritérií které s uměním nemají moc společné
no a ti ostatní musí chodit do práce pokud nechtějí spát pod mostem a o těch se bavím zase já.. "proč musím chodit do té práce! "

Sosna zvlčelý » Znovuzrozená Omyl. Otec začal malovat pochopitelně proto, že ho to bavilo (ve svých 24 letech, do té doby nevzal štětec do ruky, leda tak malířskou štětku a štětec na natírání, což bylo blíže jeho původní profesi zedníka). Ale časem zjistil, že se tím docela dobře uživí. A protože byl vždy trochu bohém, kterému se nechtělo dodržovat pracovní dobu, tak pro něho toto bylo vysvobozením.
V roce 1990 se hned postavil na vlastní nohy. Jel ve dvou rovinách: na prodej a pro sebe. To na prodej bylo pro turisty (zejména cizince). To ho bavilo méně, ale rozhodně se nedalo říct, že by ho to nebavilo vůbec. A ani to, že by to flákal. Jen Karlův most a panorama Hradčan, Zlatou uličku atd. by namaloval už zpaměti (z různých pohledů, věřím, že by to dal snad i z ptačí perspektivy). Ano, takové obrázky šly na dračku, také byly za nižší ceny. Občas po shlédnutí takových obrázků však přišel za ním nějaký zájemce přímo do ateliéru (galerie měly svolení dávat kontakt). Takový člověk se zpravidla vyznal více. A o Zlatou uličku rozhodně nestál. Tam pak docházelo na velké smlouvání, protože takový člověk si vybral obraz, který otec prodat nechtěl. A když, tak za cenu, která i pro zájemce byla vysoká. Někdy se nedohodli na rozumném kompromisu, ale často ano. A díky jednomu obrazu bylo vyděláno na delší dobu dopředu (přičemž malé kšefty se nezastavily).
Pravdou také je, že otec pravidelně (každý rok alespoň jednou) vystavoval v zahraničí (Německo, Rakousko, Itálie, Francie, Dánsko). Tyto výstavy byly prodejní, to se vyplatilo. A často pak přijel nějaký zájemce z té země opět za ním do Prahy, často překupník obrazů, který jich třeba pět šest koupil (v zahraničí se dalo na neznámém malíři s dobře zvládnutou technikou olejomalby asi dobře vydělat).

Hele, takhle to vypadá, že si otec žil jako prase v žitě. Nežil. Jeho bohémský život byl nákladnější, než třeba můj. Prošustroval to vždy rychle. Ale užil si. A dělal to, co chtěl. Teď v důchodu tvoří méně, takže i přivýdělek poklesl, ale pořád i v drahé Praze zvládá. Ale stojí trochu v pozadí, nesnaží se prodávat za každou cenu.
Tolik snad jen pro dokreslení. A nemyslím si, že právě můj otec by byl tou výjimkou, která jen potvrzuje pravidlo. Protože těch otcových kolegů s podobným osudem znám osobně více. I ty, které to skutečně neuživilo. Ale i ty, kteří asi nebyli úplně špatní, ač to nebyli akademici a do žádných takových okruhů nepatřili.

Sosna zvlčelý » Znovuzrozená Hele, mě ta odpověď také nepřekvapila. A dokonce mě nepřekvapilo ani směřování diskuze od zakladatele.