Najdise.cz (Systémová zpráva)
Příspěvek je od uživatele
., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
A pochopilas Ty?

Když mám něco ráda, tak to dělám pro to, že to mám ráda. Peníze můžou být super bonus.
Pokud má nějaký umělec problém s tím, že se honí, je ve stresu, řeší termíny... a z toho důvodu má problém v kvalitě kvůli kvantitě, je na něm, aby se rozhodl, jestli o to takhle fakt stojí a jestli ho to naplňuje.
Přijde mi, že kdo s tím nemá zkušenost, ten to fakt neuvidí jinak, než černobíle.
Rozlišuje se samozřejmě i tvorba pracovní, tvorba osobní, tvorba pro přátele darem... je tolik možností, odvětví, včetně online prodeje, výstav nebo dokonce dobrovolných měsíčních pravidelných příspěvků jen proto, že prostě děláš to, co Tě baví. A pak nějaké termíny a zakázky ani nemusíš vůbec řešit, pokud nechceš.
Tím chci říct, že když máš koníček a rozhodneš se, že budeš mít totéž jako práci, tak je největší chybou ten koníček NAHRADIT tou prací. To je nesmysl a pak skutečně hrozí, že Tě to začne štvát. Tudy cesta prostě nevede, nebo vede velmi výjimečně.
Pokud víš, že Tě to neuživí, tak je jasné, že to neděláš. Pokud se něčím živit nechceš, tak to nedělej.
Pořád nechápu, kde se bere ten postoj, že všichni musí být umělci, nebo že všichni musí být to či ono, aby to tak bylo správně. Já nikdy nic takového netvrdila, a ani jsem o tom původně nechtěla diskutovat, ale evidentně si tu někteří nedají pokoj.

Milovat svou práci může kdokoliv, i ten popelář (dnes mimochodem vcelku lukrativní práce), řezník nebo Forrest Gump na sekačce.
Emma Smotaná to napsal velmi dobře.

Je to hlavně o vnitřním postoji. O tom, co máš a nemáš ráda a o tom, co Tě fakt užírá a nemůžeš to vystát, kdo je pro Tebe trnem v oku... pak stojí za to se ptát sám sebe, proč to tak je. Protože jinde odpověď nenajdeš.

Jinak Sosnův táta maluje asi od 24 let, aktuálně je pracující důchodce samozřejmě, ale bylo to jeho normální živobytí. A rozhodně nic, s čím by teda nemohl vyjít.
