Deida, splynutí a emoční rozhodnutí - Diskuze a zkušenosti

dan162 » Buh je tlak Dík za vysvětlení, omlouvám se za rytí, vadí mi odůvodňování čehokoliv věkem, šel jsem moc po povrchu. Tvá otázka byla zcela namístě.

Myslím si, že svoboda je prostor, který můžeme použít. A ten si myslím, že je větší ve vztahu, než mimo vztah. Nicméně jsem single, takže to jsou jen představy, ne žitý život.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Buh je tlak, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
proč na odpis. co znamená na odpis..
chlap stejně jako ženská si prochází určitýma biologickýma fázema.
během nich sbírá zkušenosti.
ale obecně, čím víc člověk ocení volnost a svobodu a povýší ji na jednu ze zákl hodnot, a vlastně i rozkoší, který žije, tím míň má chuť je jich vzdát.
doklepáním do důchodu bych to úplně nenazval.

ale je to i o naturelu, jeden je pro rodinu a něco jako svoboda ho moc nezajímá (ano, může se disktuovat na téma vntřní X vnější svoboda), manželce a dětem podřídí velkou část svýho života a jiný by to neudělal ani za zlaté tele.

A třetí si myslí, že je ten první a zráním zjištuje, že se stává tím druhým.

dan162 » Buh je tlak v padesáti lidi fakt ještě nejsou na odpis. Pro mne to je za pár měsíců, pobavilo mne, jak na ten věk s playerem koukáte, tak jsem trochu přitlačil, no.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Buh je tlak, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
jestli něco někam doklepu to nevím, třeba doťukám, nebo dostrkám nebo..dokoulím?
i bez péra?

ale asi u toho nebudu muset dělat "ramena"
doufám

dan162 » Buh je tlak No řešiče nemusej, tu zkušenost nemám, spíš nemusej bačkory. Co jestli na dlouhej vztah budu ještě mít ? Péro ? Věk ? Chuť ? Sílu ?

Ne, takovej nejsem, konzervativní a zajetej ne. Naopak jsem otevřenej novému, furt poznávám něco co jsem nikdy neznal, i když jsem z toho třeba na větvi. Když si lebedíš v tom svým, zajetým, tak to do důchodu už doklepeš, ne ?

Mici Angóra » Buh je tlak "ony totiž ženský "řešiče" moc nemusej, člověk tou introspekcí jim vlastně dává najevo, že si v tom, kdo je a jak to v něm je uzspořádáný, moc nevěří."

No a hlavně řešiči často bývají citlivější k sobě než k ženě, v tom vidím ten hlavní problém já. Na druhé straně cynik nebo studený čumák, který vždycky všechno "přeskočí" stylem ále co, jedeme dál...taky nebude ideální partner. Je to jako se vším, zlatý střed.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Buh je tlak, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ok, a myslíš, že v 50 na ten "dlouhej vztah" ještě budeš mít?
Já o sobě třeba pochybuju, čím jsem starší, tím víc si lebedím v tom svým, zajetým a zjišťuju, že důvodů proč z toho vystupovat je čím dál míň.

jinak z toho co popisuješ, kdyby měli dlouhodobé vztahy jen ti uvědomělí a pročištění, tak jsme jako lidstvo vymřeli :)

chci tím říct, že ten klasickej chlapskej model udělal jsem průser, ok stalo se, jedeme dál má taky něco do sebe.

tím líp když je nakombinovanej o tu občasnou sebereflexi, to mi přijde jako zdravý střed.

ony totiž ženský "řešiče" moc nemusej, člověk tou introspekcí jim vlastně dává najevo, že si v tom, kdo je a jak to v něm je uzspořádáný, moc nevěří.

dan162 » Buh je tlak Tak mívám čas se v sobě hnípat a čas nechat to proudit, půl roku jsem tu nebyl, nechal vše běžet - a dostal napráskáno. A bylo to mnou. Když to nechám být, bude se to opakovat. Díky tomu hnípání je každý můj vztah o řád lepší než předešlý, jen jsem začal dost pozdě, abych to nechal lážo plážo. Jak tady psal player jako černou vizi, že v padesáti mít zas dlouhej vztah (psal tedy 15 let), tak to by u mne bylo to nejideálnější možné. Díky, že mi pomáháš, vítám jiné pohledy.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Buh je tlak, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
a nechceš se v sobě přestat tolik hnípat?

sebereflexe je očistná, ale nemělo by se to přehánět.

před pár dny jsi tu řešil svou jinovost, tak můj nadutej jangovej chytráček jupiter ti poradí - nauč se svý slabiny i házet za hlavu.
ať se v těch bolístkách neutopíš.

Buddha/2 » siili Bych řekl, že to začíná sebepřijetím. Pak tě přestane trápit odmítnutí, protože se zbavíš (domnělé) odpovědnosti za to co druhý cítí nebo dělá. A tím si vlastně ušetříš i to zavaření

Ase » siili Nemusíš sa v žiadnom prípade nechať situáciami emocionálne rozhodiť. Dobré heslo - ak nejde o život, ide o ho...

Ak máš chápajúceho partnera, pre neho tvoje emócie niesú žiadny problém, miluje ťa či budeš taká alebo onaká.

Tým že si pomenuješ svoje stavy, tým si umožníš ich prijať. Tým sa ten zatemnený kút našej duše presvetlí poznaním :-).
A hlavne radosť. Žiadna situácia na svete nestojí za to, aby si sa ňou trápila.

dan162 » siili jojo, překládáš si to správně, tak jsem to myslel. Jednaly emoce, nebo činy, které se najednou změnily. Ono to tak asi je normální, muž má první vlnu přejít, nehroutit se, počkat až to trochu vychladne a pak se tomu podívat na kloub.

Obrana místo přijetí: mne pomohlo se dívat, jaké situaci se bráním, co nechci připustit, co nechci zažívat, jak vypadá ta nejhorší myslitelná situace. Pak kde se mi něco podobného/takového stalo, někde v historii. Zkusil jsem tu nejhorší situaci přijmout, že to tak je, může být, a že bych i to přežil, ale ukázalo se, že to nestačí, už mi sice nenaskakuje nutkání/obrana, ale stále zůstává zavřenost. Z aktivního nesouhlasu jsem to tímhle postupem jen přehodil do pasivního nesouhlasu.

dan162 » . Ta úplná otevřenost, a beze strachu - samozřejmě. Že něco zabolelo, jasně. U většiny situací byl problém ve mne, uzavřenost z minula, která se obnažila, do té doby nebyla vidět. Ve vztahu 50/50 to není tak intenzivní, u splynutí ano. Našel jsem tehdy (zhruba tvými otázkami), kde mám problémy, teda snad, a nyní je budu řešit hlouběji než před tím, nechci zatím ve vztahu, nechci torpédovat další vztah. Jde u mne o mužskou energii/otce, o přijetí/mámu. To ostatní, slabší, pak už ve vztahu asi rovnat půjde. Otázka je, jaký kanál mezi partnery musí být, aby to vůbec šlo rovnat uvnitř vztahu, to zatím nevím. Mám jednu blbou zkušenost s oboustranně problémovými Merkury.

Když bys tomu neříkala emoční rozhodování, tak to je ta část mne, tebe, která se sama nějak zachová (=sama rozhodne) ? Na většinu dobrého jsem přišel hlavou, zatímco emoce jsou zatím příliš zraněné, aby mne vedly správně a nehromadily kravinu na kravinu. Když uvnitř nebudou strachy a bolístky, tak se rozhodne správně, to je jasné. Jenže když jsou uvnitř strachy, tak může nastat jako jedna z možných reakcí (když je příliš bolesti) nevědomé uzavírání se - a pro nápravu je si myslím obtížné si to vůbec uvědomit, vrátit se do okamžiku uzavření, pochopit proč nastalo, a pokusit se přehodit výhybku na otevřeno/odstranit důvod proč přehodit nejde.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele iveef, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
...čistota a pokud možno,
čistý vstoupit do jakékoliv situaci
a pokud není, uvědomit si a tím vyčistit

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Asi bych tomu neříkala "emoční rozhodnutí" - já se z 90% rozhoduju emocemi I když spíš bych to nazvala intuicí...

Každé omezování druhého nebo sebe sama ve vztahu je cesta k jeho konci. To si myslím já.

Pokud mě od blízké osoby něco zabolí, je fajn pídit se po příčině. Stejně jako když ublížím nevědomky druhému. Vždycky je potřeba řešit PROČ se mě tohle či ono dotýká. Jaký blok za tím stojí? Jaké trauma mám? Proč se vůči Tobě uzavírám? Co pro to můžu udělat? To jsou podle mě otázky, které by si lidé měli pokládat ve vztazích pravidelně. Asi to bude pro některé znít zvláštně, ale pro mě je vědomý intimní vztah jakýsi ozdravný svazek, který mi pomáhá poznat sebe sama. Uzdravit svou duši.

Pro mě ´intimní splynutí´ spočívá v absolutní otevřenosti vůči partnerovi. Dát sebe bez omezení, se vším. Bez špetky strachu. A pozor - nepovažuji to za stav neměnný a stálý. Vždycky budou situace, kdy se budeme uzavírat (ve smyslu, že nás něco právě zabolelo). Myslím, že je ale nutné se snažit, aby to nikdy nepřekročilo jistou mez. Aby člověk dlouhodobě nezatvrdnul ve své bolesti a uzavřenosti. Pak už se to jen stěží dá "změkčit"