Kontakt na dálku ve zlém 2 - Diskuze a zkušenosti

Ajzy » MG34

Opravdu nemám potřebu někomu nutit svoje názory. A moje formulace "dle mého názoru" znamenají jen to, že vyslovuji svů vlastní názor, který se opírá o nějaké pro mě relevantní argumenty. Koneckonců moje příspěvky můžeš kdykoliv smazat jako trolla.

Najdise.cz » MG34 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Bergruna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
...jestli se holky dají dohromady k oboustranný spokojenosti nic proti tomu.

Jak to bylo s tím Heydrichem- nebyl zastřelen přímo v autě, zemřel až v nemocnici? Neb se hoši hůře trefili? Cíl zasažen částečně.
Stihnout se zastřelit dřív, než padnout do spárů nácků byl motiv konání? Vybírali ze dvou variant tu méně bolestivou.
Pracujeme tady s motivem zabití. Je to násilný zásah do bytí druhého (někdo to chápe jako oprávněný čin, někdo jako pomstu). Jestli myslíš "vzdát se"- ve smyslu ukončit vlastní život v situaci zatčení?
Pokud by mělo tady platit to, co jsem psala: atentát by teoreticky probíhal jako "úspěšná a dodělaná akce". Lze brát zabití- atentát jako "úspěch"?

MG34 » Bergruna U Japonců šlo z hlediska lidského o bytí a nebytí. Oni se rozvinuli podobně jako Němci až v době, kdy byl celý svět rozebraný. Neměli suroviny a zoufale je potřebovali.

Zlo (americké) rozpoutalo větší zlo (japonské), které pak bylo zničeno původním zlem (americkým). Svět není černobílá továrna na potvrzování líbivých citátů...

A, B, C - no a co když chce Cecílie Alici?

ad "pokud člověk věří, že uspěje nakonec uspěje (jestli to někdy někdo vzdal, protože nevydržel garantuji Ti, že byl tak blízko u cíle, že stačilo vydržet ještě chvíli a přišel by úspěch)"

Myslíš, pardon, vlastně garantuješ, že když se parašutisti atentátníci na Heydricha zastřelili několik chvil před zatčením, když už všichni měli jen poslední náboj, že byli blízko u cíle a že to neměli vzdávat?

ad zdraví
Jednou mi někdo aniž bych to chtěl pomohl "v dobré víře" od bolesti zubu. Výsledek byl ten, že jsem o pár týdnů odložil návštěvu zubaře a tím pádem ten zub dopadl mnohem hůř a bylo potřeba 4 návětěvy u zubaře než se to nějak dalo do pořádku.

MG34 » Ajzy 1)
Nějak nemám potřebu se handrkovat o celkem bezvýznamné definice a o to, kdo je má "lepší", když jsou subjektivní a pro účely této diskuze irrelevantní.

2)
Nemám ani potřebu se handrkovat o Newtonova jablka - on svoje teorie postavil pro všechny podmínky a až dlouho po jeho smrti se přišlo na to, že ve všech případech fakt ne. Tím je to pro mne vyřízené.

Nemám potřebu se handrkovat s někým, kdo mi nejdřív autoritativně tvrdí, že podstata času je popsána obyčejnými matematickými transformacemi (které ten čas maximálně tak okótují, ale jeho podstaty se vůbec nedotknou). ...aby se vzápětí musel opravovat a snažit se to zahrát do autu pomocí 1) a 2). A kdo používá myšlenkové konstrukce typu "dle mého názoru ... proto ..."

Najdi si jiného člověka na "diskuzi".

Ajzy » MG34 Školy jsou garancí určité ustálenosti názoru, ale ne měřítkem poznání určité doby. A úkolem školství na základním stupni a částečně i středních škol (netechnického směru) je dle mého názoru to, aby žáci získali všeobecný přehled. Proto na základních školách se nebudou učit teorii relativity a gymnazisté nebudou probírat podrobněji kvantovou fyziku.

"Einstein je s Newtonem v rozporu např v rovnici rychlost = síla * čas (pro vysoké rychlosti)"

Ale tady srovnáváš hrušky s jablkama... Newtonovy zákony platí pro podmínky takové, pro jaké byly formulovány. A koneckonců rychlost světla také nemusí být limitní.

Najdise.cz » MG34 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Bergruna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tak zápas byl hezkou ukázkou, že "náhoda" existuje. Když je dosaženo vrcholu- vítězství, musí člověk dost rychle vymyslet něco, aby se to nezačalo zvrtávat v pravý opak.
Proč tak dopadli Japonci z hlediska víry nevím. Z hlediska lidského šlo o moc a prachy, zlo rozpoutá ještě větší zlo.
Alice chce Boba, Bob chce Cecílii- Alice pravděpodobně Boba nedostane, když on nechce ji. Museli by se chtít navzájem. Pokud si rozumí Cecílie s Bobem, šance tu je- pokud se svobodně proto rozhodnou oba. I tady platí "jaký šel, takovou našel". Podobnosti se přitahují.
Jistěže hraje roli další faktor- souběh událostí, vytrvalost, "náhoda". Náhodu píšu v uvozovkách, protože, ale mám ten dojem, že ač něco vypadá jako náhoda, nakonec není. V rámci pobytu na zemi můžu a chci něco ovlivnit, ale něco je už nastaveno.
Přáním si člověk ovlivňuje vlastní vývoj-pokud člověk věří, že uspěje nakonec uspěje (jestli to někdy někdo vzdal, protože nevydržel garantuji Ti, že byl tak blízko u cíle, že stačilo vydržet ještě chvíli a přišel by úspěch). Když posílám na dálku někomu něco hezkého, je to dárek- mentální přání a dělám to proto, že chci, vidím třeba, že potřebuje pevnější zdraví, pošlu mu ho.
Ovlivňovat druhého (vnucovat vlastní vůli, vynucovat si něco) se nevyplácí, vrací se zpět, řekla bych v podobě trestu či problému (už jen stačí někomu "pomáhat" ačkoliv si to nevyžádal) a dostane "zezhora tak přes hubu", že se diví.

MG34 » Ajzy Měřítko poznání doby - to je subjektivní - co si kdo vybere jako rozhodující. Já si myslím, že školy jsou snadno uchopitelné a jsou garancí určité ustálenosti názoru. Když jsem psal, myslel jsem tedy tohle.

Oproti tomu někde pátrat, že už kdysi někdo někde publikoval nebo dokonce nepublikoval, ale jen to řekl ostatním nebo dokonce si to jen myslel (možná), to je dost neostré.

Einstein je s Newtonem v rozporu např v rovnici rychlost = síla * čas (pro vysoké rychlosti).

Zdánlivých paradoxů je ohledně času a prostoru v TR vícero - dokonce ani stejná hmota nemusí být stejně velká v různých soustavách. Ale na tom nic není, to je popsáno, to se učí ve školách.

Zato myšlenkový kontakt na dálku nikde pořádně popsaný není.

Ajzy » MG34 To se nám to pěkně debatí...

No, že by měřítko poznání nějaké doby byly osnovy doby pozdější? Přeci nemůže být měřítkem poznání jen to, co se vyučuje na školách. A musíš vzít v úvahu i úroveň vzdělanosti a poznání v té době. Třeba zrovnqa Newton hodně vycházel třeba z Keplera, a třeba Newtonovy graviteční zákony byly v té době revoluční (17. století). A v čem je Einstein v rozporu s Newtonem?

Pokud jde o Lorentzovy transformace, myslím, žes to pochopil dobře. Ale z tohoto vyplývá, že čas jedné události v jedné vztažné soustavě nemusí být totožný s časem té samé události v jiné soustavě. Podstatu času to sice nevystihuje, nicméně je to docela zajímavé.

Ano, věda si za to může sama. Jako ostatně vše je to o lidech.

"Mimochodem Jung a uznávaný vědec? Nedokážu si představit nějakého hardcore matematika, který uznává Junga (nebo přesněji řečeno kohokoliv z humanitních oborů) jako vědce... "

Tak to je svatá pravda. Obráceně to samozřejmě platí také...

MG34 » Bergruna My horší jsme vyhráli, protože jeden náš hráč rezignovaně napálíl míček jentak nazdařbůh a ono se to šťastně odrazilo a spadlo to tam. Bylo to ve chvíli, kdy to už bylo ztracené (nedlouho před koncem nám dali gól a my jsme neměli na to, abysme je ohrozili, za celý turnaj jim nikdo nedal ani gól). Náš plán byl remíza 0:0 a pak to nějak uhrát v prodloužení až k penaltám a tam zkusit štěstí. Jenže tím, že jsme dostali gól (a nedlouho před koncem) se náš plán sesypal jak domeček z karet a bylo to ztracené.

Byl to floorball. Náhoda, pro soupeře pořádná smůla. My sami jsme se divili skoro víc než soupeř. Pak už jsme to za cenu zdržování, simulování, faulování a kouskování dotáhli do prodloužení. Teprve tehdy nastoupil ten faktor, o kterém mluvíš - oni ztratili kousek svého seběvědomí a v prodloužení zaváhali. Ale bez té náhody byly všechny výhody na jejich straně a vyhráli by oni.

Oni to celkem dost uměli hrát a věřili pevně ve vítězství a podporu svého boha. Bylo to křesťanské misionářské družstvo - pomocí sportu šířili víru. My jsme to skoro nikdo předtím nehráli, byli jsme slepené družstvo z příchozích, co zbyli. Já jsem hrál v sandálech a docela mi to klouzalo. Celkem bylo asi 8 družstev. Ale dostali jsme se nějak proti nim až do finále, i když v základní skupině nás vyklepli 5:0. A finále dopadlo, jak jsem psal.

Jiný příklad - neochvějná víra ve vítězství nebyla Japoncům ve 2.světové válce nic platná. A jakou panečku víru měli! Spadla atomová bomba a konec.

Jak říkám - faktor víry v úspěch rozhoduje až když jsou síly přibližně vyrovnané nebo je rozdíl snesitelný.

Pak je tu ještě ten konflikt dvou upřímných přání, která se vzájemně vylučují. Např. 2 běžci si přejí zvítězit ve velkém závodě, ale může to být jen jeden z nich. Nebo Alice si přeje za partnera Boba a Bob si přeje Cecílii - kdo bude s kým? Atd.

Všechny tyhle věci možná fungují v hodně malé omezené míře, v podstatě jako takové kuriozitky. Ale to rozhodující, co se děje, to se odvíjí právě od té výkonnosti, síly, pozice, situace, souběhu událostí atd.

A navíc... nechtěl bych svým přáním takto ovlivňovat cizí osudy. Za určitých okolností se mi to příčí (ne vždy).

Najdise.cz » MG34 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Bergruna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Můžem se klidně názorově rozcházet co se týká fyzické výkonnosti. Tak proč nakonec vyhráli ti horší, čemu to přičítáš?
Zkusím zpřesnit "prohraný zápas". Sport X život. Na kolbišti života můžeme prohrát některé bitvy, ale taky celou válku.
Prohraná bitva neznamená prohraná válka, ale nesmí to člověk vzdát, jinak opravdu prohrál. Zvítězí ten, kdo se nevzdá. Proč? Protože počítá s pozitivním výsledkem. Jinými slovy nedovolí, aby jeho myšlení, ta skutečná síla , byla negativní (na tohle nemám, to nedostanu, dopadne to špatně...)Jinak si totéž začne k sobě přitahovat.
Přání? Vyzkoušej- chceš- li jak funguje upřímné přání na druhé . Posílej v duchu tzn. jako mentální dárek pravidelně 2-3 denně několika osobám něco hezkého ( posílám Ti Pepo...)- a zvlášť to, co chybí Tobě samotnému (prosperitu, pohodu...)s důrazem, že to je opravdu Tebou upřímně myšleno. Vydrž to aspoň dělat měsíc a sám uvidíš co se bude dít. Co pošleš, to se Ti vrátí.
Není vůbec nemorální radovat se z nejlepších věcí země.

MG34 » Ajzy Boskovič - no, ve škole jsme se o něm na rozdíl od Einsteina neučili, i když se dnes dá samozřejmě vygooglit. Takže bych ho nestavěl jako měřítko tehdejšího pokroku poznání. Navíc, co jsem stihl zahlédnout na Wiki, tak nebyl v rozporu s Newtonem (na rozdíl od třeba zrovna Einsteina).

Jinak moji fyzikální terminologii ber s rezervou. Fyzika mi nikdy úplně nešla, na rozdíl od matematiky. Popis nebo převod nebo co fyzikové říkají, že dělá ten Lorentz s tou relativitou současnosti a model času - to se mi klidně schová pod jedno.

Pro klid duše - vycházel jsem z tohoto:
Lorentzova transformace je soustava rovnic umožňující pomocí souřadnic události v nějaké soustavě vyjádřit souřadnice téže události v jiné soustavě.

Takže stojím si za svým, že tohle podstatu času vůbec nijak nevysvětluje. Pouze to nějak operuje s časovými souřadnicemi.

Jako hmota samozřejmě fungujeme. Naše těla jsou hmotná. Není třeba mne chytat za slovo - už proto, že jsem výslovně nenapsal, že je to jediný \\\"způsob\\\", jak fungujeme ...nehledě k tomu, že zrovna to vlnění je stejně jako hmota závislé na tom, že existuje čas.

Ohledně místních diskutujících a jejich plošné averzi k vědě - to je skutečně problém. Ale věda si za to může částečně sama. Mám nějakou vědeckou zkušenost a z některých věcí jak to chodí mám mírně řečeno rozpaky. Citace, impakty, kamarádčofty ohledně recenzí, falšování výsledků, granty, chaos ve terminologiích, atd. Chtělo by to nějakou \\\"čistší\\\" vědu, ale to je sci-fi.

Mimochodem Jung a uznávaný vědec? Nedokážu si představit nějakého hardcore matematika, který uznává Junga (nebo přesněji řečeno kohokoliv z humanitních oborů) jako vědce...

MG34 » Bergruna Tady se v názorech docela rozcházíme.

Resp. přání přece ovlivňuje skutečný výsledek jen málo. V drtivé většině případů vyhrává ten, kdo je lepší.

...a teprve když je výkonnost +- stejná, rozhoduje i nějaký psychický faktor.

I když, zažil jsem dokonce situaci, kdy vyhrál horší tým a přitom ještě měl mnohem menší víru ve vítězství a nebyl vůbec semknutý. Vím to, protože jsem byl členem toho horšího týmu...

Ajzy » MG34 "Hmota - není to tak dávno, co přes Newtona nejel vlak, všichni spokojení. A pak se zjistilo, že jsou nějaké skuliny, kde to nesedí a pak revoluce. Obávám se, že čekáme na další revoluci v této oblasti."

Ale to přeci není pravda, třeba nějaký Rudjer Boskovič (jezuita), který žil v 18. století už ve své době popsal jevy světla, magnetizmi, elektřiny, gravitačního pole a i kvantové jevy odpovídající dnešním teoriím. Jinak kvantová fyzika začala být uznávána a rozvíjena od konce 19. století. Max Planck objevil Planckovu konstantu r. 1899. Prostě fyzika jako věda se stále vyvíjí.

Lorentzovy transformace nejsou matematický mocel času, ale snaží se řešit relativitu současnosti.

"A díky tomu, že tu je, můžeme tu mít nějakou příčinu a následek a vůbec fungujeme jako hmota."

A opravdu fungujeme jako hmota? Dualizmus vlna- částice se učí už na středních školách (a je to už součást oné kvantové fyziky)...

Já se vůbec nesnažím tady vysvětlit paranormální jevy fyzikou, jen se snažím fyziku obhájit. A stejně tak i vědu, třeba C.G. Jung byl uznávaný vědec a zároveň mystik... A myslím, že takových vědců je více...

A mám dojem, že někteří diskutující na těchto stránkách jsou tak zarytí "antivědci", že by nejraději někoho, kdo přijde s logickým analytickým názorem, upálili.

Najdise.cz » MG34 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Bergruna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
"Už se Ti stalo, že ses bavil s někým o svých záměrech a oni pak nevyšly?"- jde o to s kým se o tom budeš bavit. Kdo Ti přeje, ten záměry ještě posílí a pozitivně podpoří (jako v zápase, vyhrává to družstvo, které má neochvějnou touhu vyhrát a vzájemně se podporují). Vyslovení může znamenat jasně definované přání. Příklad: když si budu přát nejlepší známku z ročníku u těžké zkoušky dostanu za 4 a ostatní za 5. Můžu si ovšem přát za 1.
Můžeš poděkovat starým vzorcům- chybám, protože tak se učíme a naší přirozeností je se měnit vývojově k lepšímu. Některé "staré" funkční vzorce nemusíme vůbec měnit, pokud nepřekáží ve vývoji a jsou prosperující. Některé staré vzorce stačí jen správně pojmenovat, vědět o nich, protože čas změny ještě nenastal a děje se tak postupně (asi "nedáš" napoprvé černou sjezdovku, když si v životě nestál na lyžích).

MG34 » Ajzy Pokud bych bral tu kvantovou teorii, asi bych mluvil spíše o hodnotě myšlenky, vyjádřené někde v kvantových stavech, než o energii.

Ale populární název "energie" asi hnedtak nevymizí...

MG34 » Ajzy Myslím, že to právěže off-topic není. Ten kontakt na dálku, o kterém se tu bavíme, je podle mne jedna ze skulin v dosavadních teoríích.

Hmota - není to tak dávno, co přes Newtona nejel vlak, všichni spokojení. A pak se zjistilo, že jsou nějaké skuliny, kde to nesedí a pak revoluce. Obávám se, že čekáme na další revoluci v této oblasti.

Podstata času - nevím, jestli si rozumíme, ale nejde mi o nějaký matematický model běhu času, ale vůbec o to, že tu nějaký čas je. A díky tomu, že tu je, můžeme tu mít nějakou příčinu a následek a vůbec fungujeme jako hmota. Jakto, že čas vůbec je? To je pro mne ta podstata času.

S tou obecnou rovnicí... Popravdě mám podobný názor, jen bych to nenazval rovnicí, ale tabulkou. Periodická soustava prvků je něco neuvěřitelného - přidám támhle elektron a proton a dostanu neuvěřitelné změny ve vlastnostech hmoty - třeba Helium na Lithium. Možná jsou podobné tabulky i v těch ostatních oblastech - částicová fyzika, biologie (genetika), možná i v dalších.

MG34 » Bergruna "Už se Ti stalo, že ses bavil s někým o svých záměrech a oni pak nevyšly?"

no, takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlel - spíš bych napsal, že když jsem se o svých záměrech s nikým nebavil, pak nevyšly nebo jsem nesebral dost odhodlání. Když jsem je vyslovil, pak se posunuly blíže k realizaci.

Ale zkusím popřemýšlet i tak, jak navrhuješ. Možná na něco vzpomenu.

Staré vzorce - myslel jsem, že i ty špatné vzorce mi určují moji přirozenost - i to jsem já, i tak se mám zafixovaného. Nechce se mi jich jen tak vzdávat... Popřemýšlím.

Ajzy » MG34 Tak jsme se tostali trošku off topic...

Hmota je dnešní vědou dle mého názoru vcelku dobře popsána, včetně situací mimo běžný normál (samozřejmě neříkám, že všechno nemůže být jinak, ale zatím mě o tom nikdo nepřesvědčil ), například některé fyzikální problémy (např. stabilitu atomů nebo rozložení potenciálu v atomu) řeší Schrodingerova rovnice.
Ano, máš pravdu, hmota souvisí s podstatou času, jen nesouhlasím s tvrzením, že naní popsána (i když se pohybuje celá tato oblast převážně v teoretické rovině)- viz například Lorentzovy transformace (a myslím že snad můžu zmínit Klein-Gordonovu rovnici, i když tady už nějak nevím) .

Jednoznačně se nedá potvrdit žádná hypotéza a tak i závěry z ní vyvozené. To platí i pro všechny současné (a i budoucí) teorie o přírodních zákonech, povaze vesmíru nebo složení a chování hmoty. Já si myslím (je to můj názor, nikomu ho necpu jako nějaké dogma), že existuje nějaká obecná teorie (rovnice?) vesmíru, která popíše fyzikální, chemické, biologické, psychologické atd jevy a jejich vztahy.

Uf, tak to bylo slohový cvičení...

MG34 » Ajzy Jo, ještě k té hmotě - nesouhlasím, že je hmota vědou dobře popsána.

Hmota se skládá z nějakých částic a ty částice nejsou zdaleka popsány tak, jak by měly být a aby bylo jisté, že se to za pár let zase nepřepíše. A hmota souvisí i s podstatou času a ta také není nijak zvlášť extra popsána, jestli vůbec.

Jediné, co je dobře popsané, je "běžné" chování "běžného typu" hmoty v našem okolí za "normálních" podmínek. A to je právě ten problém - občas narazíme i na něco, co není "běžný normál".

"Oficiální" pokusy s paranormálními jevy se asi občas i dělají a nikde žádný uznávaný výsledek. Ale to obecně nedokazuje nic (kromě např. toho, že konkrétní zkoumaný jedinec byl odhalen jako šarlatán). Snad jedině to naznačuje, že pokud se má nějaký pokus zadařit, bude k tomu třeba speciálních okolností a speciálních jedinců, kteří ale třeba zase nemají zájem nikomu nic dokazovat. Tak si počkáme, ale závěry se z toho dělat nedají.

MG34 » Ajzy No, ta kvantová teorie je náhodou docela zajímavé vodítko.

Existuje cosi, co se jmenuje Quantum entanglement. Když dvě entity sdílí stejné Quantum entanglement, pak je možné aby ty entity nějak udělaly něco stejně, i když jsou každá jinde. Píšu to blbě, protože to nemám nastudované a nejsu si jistý, jestli bych to pochopil, i kdybych se o to pokoušel. Ale něco takového "podobného" tam v té kvantové teorii je.

Chce to nastudovat, je to dost složité. Bez toho se o tom nedá bavit. Problém je, že to pořádně pochopí ani ne 1% populace...

MG34 » Ajzy Ty jeho příspěvky reagovaly na něco, co bylo od něj záměrně vytržené z kontextu. Poprvé když jsem ho na to upozornil, tak se omluvil, ale vzápětí to bagatelizoval a pokračoval v tom dál. Pak už se nenamáhal k ostatním výtkám vůbec vyjadřovat. Kromě toho - byl tam celkem jasně zřejmý úmysl, že se nechce bavit o tématu, ale o osobě diskutujícího - o mně.

Mimochodem všechny jeho příspěvky si smazal on sám. I to o něčem svědčí. Já jsem pak smazal jen ten poslední, kde se pateticky rozloučil.

Ty jeho příspěvky tady ale v podstatě stejně zůstaly, protože jsou vidět v hintu k mým reakcím.

Ajzy » MG34 Nic ve zlém, ale podle mého názoru diskuze je o předkládání argumentů a diskutování o nich, pokud oponent se mnou nesouhlasí a jeho argumenty jsou relevantní, pak dostává diskuze ten správný říz a jsem ochoten svůj názor poopravit. A nemyslím, že by Glimmermanovy příspěvky postrádaly logiku. Pokud někdo s Tebou nesouhlasí, nemusí to nutně být troll.

MG34 » OldDog21 Smazal jsem klasického trolla. http://cs.wikipedia.org/wiki/…

Takových je plný net a musí se na ně tvrdě.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Bergruna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Emoce nám- pro někoho bohužel, nebo bohudík (ne)zpřístupňují mnohé / včetně úspěchu. Vůle typu "musím" jako motivace, která by uspěla a vydržela dlouhodobě nefunguje. Víme to všichni už od školy, že když nás něco nebaví, jaké jsou výsledky.

Z hlediska probíhajících emocionálních procesů v nás (představy, myšlenky) jsou dopady negativního myšlení (strachy, divné pocity, úzkost, ale i nenávist), nebo pozitivního (radost, láska...)úplně STEJNÉ nablízko nebo na dálku. Myšlenka (už samotná myšlenka, pozor) má určité vibrace - energii a informaci dané kvality (trochu kvantová fyzika) a ta přitahuje k sobě stejnou kvalitu- podobnosti se přitahují (je jedno jestli jsou od sebe 1cm, nebo 1000km). Čili- tvůj příklad: v informačním poli (poskladánem z bohužel pro většinu z nás nepochopitelných jevů, protože o hmotě nám "věda" poskytuje zkreslené informace) se objevila vyslaná myšlenka dané kvality (dobrá) toho člověka, který Ti poslal SMS a Tobě informace dorazila nejdříve v podobě pocitu a pak ta SMS- vše běží od myšlenek (představ) k zhmotnění těchto myšlenek do podoby reálné. Záleží na citlivosti jedince, jeho rozvinuté intuici, někdo je racionální a ještě k tomu tvrdý jak "pařez" a tohle nebude chtít vidět.
Samozřejmě je to můj náhled, o kterém je nutno pochybovat Už se Ti stalo, že ses bavil s někým o svých záměrech a oni pak nevyšly? Jde o to s kým- když se budeš bavit s někým, kdo Ti nefandí "ruší" Tvůj pozitivní záměr třeba zlobou i skrytou.
Přitahuješ přesně ty věci, kterýma "vibruješ" - na které myslíš a je fuk jak jsou daleko
(co vybrat, že? Možností máme hodně.)

Introverze je dobrá věc- je to schopnost se větší měrou zabývat a vystačit si se svým vnitřním světem, jde o dostatek podnětů zevnitř, na rozdíl od extrovertů, kteří je musí "honit" venku a jsou v tomhle závislý na druhých.

Staré vzorce: dám příklad. Dítě, který má z rodiny zafixováno, že si odměnu a jiné pozitivní vazby musí "zasloužit". Bude jako dospělý dělat maximum i proti své přirozenosti aby se zavděčil, udělal... Bude z toho mít akorát špatný pocit, že se napřed musí obětovat, aby něco dostal- jinak ho ostatní nebudou mít rádi. Výmaz spočívá v tom, že si tohle uvědomí a přeznačkuje myšlení pomocí afirmace "budu dělat to a to kvůli sobě, nemusím se zavděčit všem a mám se rád takový jaký jsem" Bude to pořád Pepa, identita zůstane, jen se "opraví" starý omezující myšlenkový vzorec, aby byl spokojenější sám se sebou a tak bude vibrovat pozitivní emoce, které k sobě bude přitahovat zvenčí od ostatních na základě podobnosti .

MG34 » Bergruna Rozumím starým vzorcům a nutnosti je přepsat, ale... byl bych to po přepsání pak ještě já? Trochu se bojím.

Ty negativní emoce (ale i pozitivní) - to je právě problém, ony někdy přijdou, když na nic nemyslím, jaksi zvenčí. Zničehonic. Prostě na dálku. Příklad, na který si namátkou vzpomínám - byl jsem opravdu hodně zabraný do počítačové hry. Najednou pocit, že na mne někdo intenzivně myslí v dobrém. Tak silný pocit, že jsem přestal hrát, uložil pozici a čekal co bude - to je důležité, nemohl jsem si to nějak vymyslet zpětně - já jsem skutečně přestal hrát a reagoval na ten pocit. Za chvilku přišla SMS, "v dobrém" ...

Já se tady v těch tématech bavím právě o těch situacích, co jsou na dálku. Ne o těch, co jsou normální na blízko. Rád bych to nějak všechno pochopil a třeba mi k tomu pomůže znát příběhy ostatních. Některé už tu zazněly.

Tlumené emoce vers. nemoci - rozumím. Naštěstí mám zdraví celkem dobré. Myslel jsem spíš nějaké povznesení se nad ně. U některých emocí se mi to celkem daří, u některých ne. Asi by to mohlo jít u všech. Jako introvertovi se mi projevují trochu hůř, pravda. To je to moje au, au.