ivka5 (* 30.4.1978)
Žena
Ahojda, jako bych si četla o sobě před pár lety a vlastně i dnes. Můj přítel, nynější manžel byl tak trochu podobný: žádné projevy vášně a citu, postávali jsme vedle sebe jak kámoši, já si to vůbec neuvědomovala, byla jsem š´tastná za to, že si vůbec udělal čas na kafe /o víkendech totiž býval pryč a to trvá dodnes, jen s rozdílem, že je pryč celý týden a jezdí na víkendy/. Občas to dost těžce nesu, jelikož on mě nepotřebuje ale já jeho jo. Problém je v tom, že jsem si z něho udělala středobod světa a on vždy měl a má své vlastní zájmy a já jsem byla takový bonus navíc - kdykoli ochotná - časově i jinak k čemukoliv. Už předtím jsem zahodila koníčky a přátele a to je fakt blbost. Protože pak je člověk sám a chce o to víc k sobě partnera připoutat. Dost se to ve mně všechno pralo, doslova jsem utekla do zahraničí jako au-pair, konečně byl jednou on, kdo škemral a konečně projevil zájem, abych se vrátila, nějaké sliby atd. a jen jsem byla zpět, opět stejný nevášnivý vztah jako dva přátelé. Pořád jsem si namlouvala, že máme společné hodnoty, plány, že ti co mají vášeň, tak ta přeci časem přejde a nemají nic společného nebo naopak se ukrutně nenávidí... Dnes je můk největší problém, že jsem doma s 2 dětma, připadám si nanic - jelikož mě nikdo nechválí, neujišťuje o svojí lásce, když už vybuchnu a o cosi si řeknu, výsledkem je pravý opak. Občas je mi fakt dost mizerně, ale na druhou stranu je to všechno jen o mně. On prostě takový byla a je a jenom já si něco vysnila, ale změnit ho prostě nemůžu. Taky přiznám, že jsem si před lety párkrát vyšla s někým jiným a bylo zprvu super poslouchat, jak jsem krásná a objetí, ale za chvíli mi ten dotyčný byl odporný a koukala jsem, jak z toho rychle ven. Dost nad tím bádám a kdybych se mohla vrátit 16 let zpátky neměnila bych, jen bych si víc prosazovala svou, neupínala se na něj a od začátku víc komunikovala. Prostě se zeptej, není se za co stydět. V sázce totiž je, že necháš báječnýho kluka nebo naopak budeš ztrácet čas čekáním na něco, co nikdy nepřijde. Jo, a ještě něco, ten můj chlap mi staví zrcadlo, prostě mi dává šanci zvládnout lekci, kterou potřebuju. Není náhoda, že jsme spolu tak dlouho. DRŽÍM TI PALCE.
