Nekonečný kolotoč - Diskuze a zkušenosti

Evika87 » Sosna zvlčelý S bodem 10 souhlasím, myslím si to celou dobu

Osobně bych se nevracela, myslím že oba máme pocit, že asi nikoho jiného nemá ten mladík, tak si chce vyplnit svůj volný čas.. Jeden můj bývalý napsal jedné slečně, že se se mnou tedy rozejde, ale ne hned, protože se říká "užívej si dokud máš s kým" Takže bych to viděla tak - podle popsaného chování, že je to tak nějak podobně.

Musí si stanovit podmínky (samozřejmě že pro sebe) ale když je má pro sebe, samozřejmě to platí i pro něj.. Teď není čas na kompromisy když by chtěla zkusit se vrátit, musí vzbudit ostražitost, mít pevnou páteř aby sebou nenechala vláčet a pak po dlouhé době kdyby poznalaže to myslí vážně, pak je čas na kompromisy..

Jinak tě mám taky pořád ráda

Sosna zvlčelý » Evika87 Tak já nevím. Proč se mi stále zdá, že pravdu máme ba stejně, ale já tvoji uznám více, než ty moji?
To jsem si zase naběhl, co? Se vzdušňákem takto polemizovat, nakonec mě stejně přesvědčíš o svojí pravdě a já moji budu muset zapomenout.

"že mu nemá dávat šanci, ale nemá zradit čemu věří..." - nějak jsem našel jen tu první polovinu, tu druhou jsem nepsal.
"na jednu stranu říkáš že aplikovat se nedají zkušenosti na každého a na druhou že se nemá vracet..." - jenže já neaplikuji zkušenosti na pisatelku, já jednoznačně radím nevracet se a nečerpám ze své zkušenosti, spíše z toho, že jsem chlap. Z mužského vnímání. Prostě se snažím nabídnou pohled druhé strany, něco, co ženská sama nepozná, ale může to pochopit, když dostane příležitost.

Hele, mně nejde o to, abych měl za každou cenu pravdu, stejně máme každý svou, natož abych měl poslední slovo, o to mi nikdy nešlo. Pouze obhajuji a vysvětluji svůj názor. Což se mi asi nepodařilo, když v tom vidíš rozpory, takže moje chyba.
Pokusím se vysvětlit pokud možno srozumitelně poslední věc a to proč nemá cenu se stejně vracet (ale jde samozřejmě opět pouze o můj subjektivní pohled, to předesílám ihned):
1) Chlapec slečně vzkázal přes internet, že udělal blbost a chce to vrátit. Jako jestli o někoho fakt stojím, tak mu to vzkážu přes internet? To ukazuje na opak. Leda z očí do očí!
Že se bojí odmítnutí? Tedy nedostatek sebedůvěry? O to těžší vztah by to byl. Láska je tak nejistá, že pokud se bojím možné prohry a odmítnutí, nemám se do tak nejistého podniku vůbec pouštět! Každý si natluče, to k tomu patří! Je to risk. Kdo nevsadí, nemůže vyhrát.
2) Potvrzením 1) je fakt, že při setkání se chová, jakoby nic. Ale kdyby mu na tom skutečně tak moc záleželo, překoná se, to mi nikdo nevymluví! Aspoň by začal mluvit! A jestli mu víc záleží na pocitu, jestli se neshodí, pak víc miluje sám sebe, než ji.To není provztah dobře.
3) Slečna by si měla dát podmínky, nějaké meze, souhlasím. Ale ne jemu, sama sobě. Jasně si stanovit, že za tuto hranici už nejdu. A to mu říct, aby věděl, jak na tom je. To totiž ve vztahu funguje mnohem lépe, ovládat sám sebe a nenechat se ovládat druhým je dobrá cesta. Ovládnout druhého (tím, že stanovím meze jemu, dávám najevo dominanci, že mám navrch) podle mně není tím správným řešením a takto já stále vnímám stanovení požadavků na druhého, kdy prostě řeknu, že bude po mém. Já bych to na místě slečny nedělal, protože to zaručuje neúspěch. On na to může pod vlivem touhy kývnout, ale brzy přijde na to, že to byla chyba a stejně uteče. A ona si prožije znovu rozchod. Ale to se dá za těchto okolností předpokládat. Proč? Už jen proto, že je to chlap. A chlapa není dobré pokořit takovým způsobem. Věř, že jako chlap vím, o čem mluvím a proč tak mluvím. Tohle stále ještě není o ješitnosti, ač by to na ni v tomto okamžiku nejedna ženská mohla svést. Ta je jinde. Tady je to o pouhé důstojnosti.
Jak tedy na to? Ať slečna řekne, že odmítá vzdát se všeho. Zkrátka má svůj domov a je ochotna budvat nový, ale kompromisně. Nevzdá se všeho sama. On může jít k ní, ale taky je ochotna jít do kompromisu. V žádném případě nepůjde ona k němu.
(Je ochotna - to zní dobře. Ale ona stanovila, že on musí jít k ní - chlape, ať jsi jakýkoliv, ať jsi udělal cokoliv, zdrhej!!!)
4) Lepené vztahy nemají cenu. Nepředkládám to jako fakt, pouze že já bych to neudělal a nikomu nedoporučil. Že to někomu může vyjít, v tom máš pravdu. Ale pravděpodobnost, že jiný vztah vyjde lépe, je mnohem vyšší.
5) Nemohu souhlasit s argumentem, že si zaslouží šanci, protože o ni chce bojovat. To by si totiž zasloužil šanci třeba i nějaký veliký hajzlík, který jí určitě bude ubližovat, ale chce o ni zkrátka bojovat? (Vím, teď jsem si spíše rýpnul, je mi jasné, jak to myslíš, ale napsané mi to nepřijde výstižně. )
6) Už mě to nebaví.
7) Asi půjdu spát.
8) Dobrou noc a krásné sny!
9) A doufám, že jsem se tě nijak nedotknul, protože to nebylo mým úmyslem, protože
10) nám jde v podstatě o to samé, jen to říkáme každý jinak,
11) navíc jsem rypák,
12) ale stejně tě mám rád.

(Uf, ty je zase elaborát, jak by řekla Nuna. )

Evika87 » Sosna zvlčelý na jednu stranu říkáš že aplikovat se nedají zkušenosti na každého a na druhou že se nemá vracet... Pak zase že mu nemá dávat šanci, ale nemá zradit čemu věří... Sosno, kdybych byla já v té nouzy, tak bych z tvé rady nebyla ani trochu moudrá


Moje rada byla míněná jasně - pokud se chce vrátit, musí vědět za jakých podmínek (každý má přece nějaké hranice).. někdo možná nemá ale proto si natluče čumák.. Ona si musí stanovit hranice za kterých je ochotná se vrátit, a aby to bylo fér, on by měl ty hranice znát.. Ne vždy platí že lepený vztah nemá cenu.. Z jejího příspěvku sice cítím že to nemá cenu, ale pokud si dá pevné hranice a on je bude ochoten akceptovat, tak si myslím že si šanci zaslouží, protože o ní chce bojovat.... Ale je to všechno pokud... bavíme se o coby kdyby... Tak toho nechme

Sosna zvlčelý » Evika87 Vlastní zkušenosti máme kdekdo, ale nejde vždy aplikovat moji zkušenost na kohokoliv jiného. Nikdy to není stejné, ač se to někdy podobá velmi moc.
A taky jsem nikdy neřekl, že se má vrátit a nastěhovat se k němu! V tom jsme zajedno.
Že se mu do teď přizpůsobovala ona, to byla chyba. Pokud o té chybě ví, nebude do ní tlačit někoho jiného, leda by tím chtěla popřít vše, v co věří. To už by mi trošku přišlo jako odplata, nikoliv šance pro druhého.
Souhlasím, že nemá cenu být s kýmkoliv, kdo z tebe dělá hadr na podlahu. A podotýkám: Proč ho ze sebe nechá kdokoliv udělat? Proč to druhému umožňuje? Nemůže si za to pak taky trošku sám? Neumožňujme to druhým, važme si sami sebe (nejen) a bude líp.
Mezi náma: Žádné podmínky, vůbec neuvažovat o návratu. Nakonec tu blbost, že se s ní rozešel, udělal on. A lepené vztahy nemají smysl.
Pak je tu další argument proti, který jsem nezmiňoval a nesouvisí zcela s tématem, ale bylo to míněno: je to voják z povolání. Pokud si udělá statistiku, kolik vojáků z povolání se nerozvede, bude zděšena a zdrhne. Když jsme byli na povodních, tak jsme se tam s nimi o tom bavili a sami to přiznali, že nemají možnost vést rodinný život, že to žádná ženská s nimi nevydrží. A přitom to byli fajn lidi.

Evika87 » Sosna zvlčelý Z vlastních zkušeností mám z toho dojem že ten muž jen zkouší co vše je pro něj schopna udělat. Takhle pozná jestli o ni stojí. Tak, že budede ochoten se přispůsobit. Do teď se přispůsobovala ona, je na čase to otočit pokud chce tomu dát šanci. Nemá cenu být s mužem který si z ní dělá hadr na podlahu. A jestli se vrátí a ještě se mu nastěhuje do bytu, tak jak to chce, tak tvrdě narazí, jsem o tom přesvědčena.

Muži chtějí ženu lovit, nepotřebují aby mu šla tzv. na ruku. Měl by ji moc lehko a po tom co ji udělal, si musí autorka článku dát podmínky za kterých je ochotna se k němu vrátit.

Sosna zvlčelý » Evika87 Na jedné straně s tebou souhlasím, na druhé vůbec ne!
"Jestli si vážíš sama sebe, tak ho odkaž do patřičných míst nebo řekni ano, ale za mých podmínek. Pokud budeš skákat jak on píská, nevážíš si sama sebe." - ano, je to pravda, ale současně nabádáš, ať mu udělá to samé! Stejný hnus! Přijmi mé podmínky, nebo nebude nic! Ale o tom vztah přece není, ten má být o spolupráci, tudíž oboustranný kompromis! Jak si pak ona má vážit jeho, když se všeho vzdá (pokud by to udělal)? V čem pak bude ona lepší v porovnání s tím, jaký je on nyní?

Jediná cesta je otevřít oči a snažit se o rovný kompromis. Nebo nedat šanci, protože lepené vztahy už stejně nemají cenu. Osobně bych tomu šanci nedal.

Sosna zvlčelý » miluška medvídková Jáj! To jsem si dal! Já jsem taky 4. ledna!
Nevím, pokud já mohu ze svého života něco říct, tak průser byl, že jsem se snažil o smír, když druzí stále válčili (neustále jsem dělal kompromis z kompromisu, ustupoval jsem, dnes už bych raději válčil, protože někdy je to zkrátka potřeba, kompromis má být půl na půl a ne 25:75!
No aspoň že jsem se trefil s partnerkou přesně doprostřed doporučeného období.