Je už pozdě na změnu? - Diskuze a zkušenosti

Ilon spí s měsícem » Háňa* Konečně promluvil někdo od fochu.
Taky si myslím,že lidé jedoucí z práce jsou spíš zamyšleni a proto nepozorní.V hlavě jim to šrotuje,co ještě dnes musí,jestli stihnout to,či ono,apod.Teda aspoň většina,myslím.

movvin » Háňa* Však o tom jsem psala, že je každý v tý svý bublině

Najdise.cz » Háňa* Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
JJ, konečně ten správný názor - probudit potřebujou Někteří fyzicky a někteří psychicky. Jsi dobrá koordinátorka situace, gratuluji

štospapiru » Háňa* Naprosty souhlas, nedavno jsem si nevsiml pani stojici vedle mne, proste jsem cumel do blba, pustil ji kluk vedle, docela jsem se zastydel, jeste dva dny potom jsem na to myslel.

Háňa* Jinak, musím podotknout, holky, že opravdu dramatizujete - já trávím v tramvaji denně nejméně 8 hodin a vidím, co se tam děje. Tak masový, jak jej děláte, ten jev nepouštění sednout rozhodně není. Naopak - nastoupí jedna babka u už se většinou zvedají tři lidi.
A když náhodou ne, vylezu z kukaně a zahlásím do vozu - dál nepojedeme, dokud ta paní nebude bezpečně sedět To byste viděli, co je najednou ochotných - oni jsou prostě zamyšlení, duchem jinde, ne, že by byli zlí a nechtěli pustit stařenku sednout - když je z toho někdo (já) vytrhne, funguje to

Cagey » Háňa* No, i tak to lze pochopit..

Tyna_Tynka » Háňa* No tak to určitě záleží na tom, kdo si co k sobě pustí, to jednoznačně. Ovšem vliv okolí na zvláště děti a velmi mladé lidi asi nemůže být považován za úplně zanedbatelný. Základ je rodina, poté se k tomu přidává většinou škola a v dnešní době v našich podmínkách samozřejmě média, a někdy se mladému tvorovi nemusí podařit pustit si k sobě jen a pouze to, co by chtěl, ale třeba i něco navíc...

Ovšem samozřejmě platí, že něco ovlivnit se dá jen a pouze tím - začít od sebe a od toho, jak působím na okolí, jinak to nejde.

Háňa* » Cagey Chtěla jsem tím říct, že v tomto případě je nepodstatné, co tobě připadá normální, s čím počítáš, co se běžně dělá. Podstatné je, že místa pro invalidy jsou pro invalidy. Oni mají často dost starostí sami se sebou, než aby se ještě s někým handrkovali a pronášeli projevy

Háňa* » A. nemusela jsi stát. Mohla jsi někoho požádat, aby tě pustil sednou. Já jsem to dělávala a nikdy se nestalo, že by někdo odmítl - ještě se mi omluvili, že byli třeba zamyšlení - věřila jsem jim, protože je to normální, že se člověk v davu uzavře do sebe a ještě zamkne.
Je hloupost si všechno brát osobně, jako že nám někdo naschvál něco udělá, neudělá, pustí, nepustí..... většina lidí se alespoň snaží ten dav nevnímat, když už s ním musí sdílet prostor

Cagey » Háňa* To vsechno chapu...ja netvrdim, ze to patri do stejne kategorie...reagovala jsem na konkretni prispevek.
Nejde mi o to, aby nekdo zadonil...ale normalne rici, ze je drzitelem ZTP a toto misto je pro nej, mi prijde normalni. Rano, kdy jede spousta lidi se obsazuji logicky vsechny mista a pocita se s tim, ze pokud nastoupi nekdo, kdo misto potrebuje, tak ukaze prukazku...jen jsem se pozastavovala nad tim, jakym zpusobem to nektery drzitele prukazu podavaji...me nedela problem je pustit, jen to jde udelat jinak nez jen ukazat prukazku a nastvane na me koukat...ne?

Háňa* » Tyna_Tynka čtení novin, posazení si kabelky na klín nebo pouhé překřížení nohou jakoby pomyslně odděluje, cloní, takže to tam lidé dělají.

ano, přesně tak.

Jinak, to masírování.... záleží na každém, co si k sobě pustí. Já se nijak masírovaná necítím

Háňa* » Cagey Že si sedáš na místo pro invalidy, víš předem - je označeno pikogramem. Bez té průkazky je smíš použít jenom v případě, že je zrovna žádný invalida nepotřebuje.
Co se týká průkazů ZTP, vše je popsáno v přepravním řádu, který máš povinnost znát, než nastoupíš.
Invalida nemá povinnost o své místo žadonit. Správně by mělo být stále volné, dokud žádný invalida nenastoupí.

Tohle je jiná kategorie, než to, že se zdraví lidé pouštějí sednou mezi sebou ze slušnosti, úcty, zdvořilosti...

Tyna_Tynka » Háňa* Určitě je to i přeplněností dopravních prostředků, vstupování do osobních prostor a aur je někdy dost nepříjemné. Z psychologického hlediska právě např. čtení novin, posazení si kabelky na klín nebo pouhé překřížení nohou jakoby pomyslně odděluje, cloní, takže to tam lidé dělají.
Jinak si myslím, že je to také celkově výchovou a klimatem ve společnosti.
Když jsem studovala v Českých Budějovicích, tak v dálkovém busu to bylo opravdu docela špatné, tam téměř nikdy nikdo nikoho nepustil sednout, pouze jeden MLADÝ muž tam byl nesmírně galatní - ten pokaždé, pokud byl autobus přeplněný, nechal někoho sednout, povětšinou starší ženu, nebo i když bylo místo, tak jsem jednou měla to štěstí sedět vedle něj a hned se mě ptal, jestli má zatáhnout závěs apod., takže ten byl opravdu skvělý a bylo to moc příjemné. Žel pouze jeden jediný.

V MHD v ČB to bylo o poznání lepší. Tam celkem běžně pouštěli sednout povětšinou mladší lidé, ať muži či ženy, mezi nimi i já jsem se vždy snažila, nějaké starší nebo nějak oslabené, to opravdu celkem stále. Ovšem že by pouštěli muži sednou ženy, "jen" proto, že jsou ženy, tak to se také ani zde vůbec nestávalo. A dokonce se mi i kolikrát stalo, že někteří zvlášť starší lidé odmítli moje místo, snad jakoby se styděli (za své stáří?), a to také není dobré dle mého.
Podle mě to dost vypovídá o takovém tom, že dnes je člověk vychováván a "masírován" většinou společnosti k tomu, že důležitý jsem jen já, já a já, dál udržením toho osobního prostoru, nebo dále taky docela emancipací žen, protože každá mince má dvě strany, a pokud si muži a ženy mají být ve všem rovni, tak proč by muži měli ženy pouštět sednout? Což je podle mě určitě nesprávné, protože každé pohlaví má to své a určitě se v něčem liší, jin - jang, a dohromady tvoří celek, z čehož pak přirozeně vyplývají určité věci - třeba že příměji silnější muž by v okamžitém "fyzickém úkonu" (tvrdost) měl pomoci ženě, a ta zas jemu např. v tom dlouhodobějším psychickém zázemí (měkkost), i když se to samozřejmě prolíná a někdy mohou dělat to i to, ale v zásadě je třeba jedno "bližší" tomu a druhé zas tomu.
Takže emancipace ano v tom, abychom měli všichni stejná práva, ale ne v tom, abychom všichni byli ve všem "stejní", alespoň pro mě.

Háňa* » movvin Ano - i já ho občas vidím. Ale to neznamená, že ti ostatní, když nejsou v prostředí, které je vnitřeně deprimuje, nejsou taky barevní.
Ten mumraj, který vznikl, když se lidi začali soustřeďovat do oáz, prostě není přirozený a citliví jedinci ho nedávají, jak by řekl můj syn .

Určitě je to o energii. Jiná bude v bufetu divadla o přestávce a jiná v hypermarketu, když je nějaká sleva, i když bude na obou místech stejný počet lidí

movvin » Háňa* Ale já tu právě píšu o tom stádu těch lhostejných lidí, kteří nevnímají ten krásný svět kolem sebe. A nejnom v těch tramvajích a metru (kde je to vidět nejvíc), ale i na ulicích. Jen tu a tam vidím člověka "barevného", který miluje život jako takový a hnedka ho poznáš. A byla jsem mile překvapena, že jsou mezi nima i mladí lidé.... to je super.

Háňa* » movvin Já si nemyslím, že je to proto, že jsou lhostejní, ale proto, že ten narvaný dopravní prostředek je pro ně velmi stresující, nepříjemnou a nepřirozenou věcí - ostatní jim lezou do bubliny a jim je to logicky nepříjemné. Člověku je nepříjemné už to, když u něj jeho známý, se kterým si povídá (dobrovolně) a který mu není vzásadě nepříjemný, stojí moc blízko. Což teprve pět cizích lidí na metru čtverečním.

Třeba těm, co sedí, nejde ani tak o to, že sedí, ale je jim příjemněji, že mají na té sedačce takové svoje maličké teritorium.
Alespoň já to tak vnímám. Samozřejmě staré lidi nebo těhule pouštím, ale nerada - z tohoto důvodu

Háňa* A ty se dívíš ? Stačí si přečíst ty diskuse : jak si ho udržet, chci, aby se vrátil, odpustila jsem mu nevěru, protože ho miluji, jak ho přesvědčit, aby chtěl dítě, .......

prostě jsou rozmazlení - je o ně rvačka, tak proč by se o něco snažili. A ti dnešní malí, až vyrostou, budou jště daleko horší, protože jsou vychováváni jako Bůžci, v domnění, že Svět se točí jen pro ně a ostatní lidé jsou jen na to, aby jim sloužili a podstrojovali

Nejvíc ze všeho mě fascinuje, když jedou spolu postarší manželé, muž si automaticky sedne, jeho žena nad ním stojí a vůbec jí to nepřipadá divné. A jemu taky ne.


Jinak, na změnu pozdě není - stačí své synky přestat v tramvaji posazovat a stát nad nimi jak trubky, přestat jim nosit aktovku a vštěpovat jim kromě práv také povinnosti, kromě sebevědomí také pokoru a kromě ostrých loktů a "asertivity" také trochu úcty k ostatním a slušnnosti