oblíbený film - Diskuze a zkušenosti

Georgius » atraM Film Dvojí život Veroniky je opravdu velmi pěkný - také doporučuju.
Celým filmem se táhne taková zvláštní atmosféra (podobná té ve filmu Amélie z Montmartru).

Zajímavý film je Fontána (z roku 2006) - nemusí se líbit každému, ale těm kterým se zalíbí, tak bude patřit k těm nejoblíbenějším.

Film Iris (2001) jistě stojí také za shlédnutí a Sedm let v Tibetu snad už viděl každý.

atraM » anja* Nad tím jsem už taky přemýšlela,
tohle jsem viděla v rámci filmových klubů.

Veronika by ještě šla, to bych doufala, že i někde bude, ale s tím Stalkerem nevím-nevím...
Myslím, že i filmové kluby na to měly práva asi jenom ten rok.
Nejspíš to chce být tak trochu ve střehu, jestli se jednou nezadaří třeba ČT2 nebo na nějakém filmovém festivalu.
O tom filmu jsem se dozvěděla od starší kolegyně, tak to určitě nebylo poprvé, co to tenkrát u nás běželo.

A možná bych se zkusila zeptat i Psyka - říkal, že si všechny filmy stahuje z internetu, ale co já vím, jak se to dělá...
Třeba je to tam někde schovaný...

anja* » atraM Marti, jak čtu, krásně jsi se rozepsala, většina z toho je skutečně klasika, jenom neznám DVOJÍ ŽIVOT VERONIKY a STALKER.
Tak nevím, jestli se mám po nich pídit v půjčovnách?

atraM Mám moc ráda "ŽIVOT BRIANA" pro tu tvůrčí originalitu, švih, půvabné bláznivé gagy a neopakovatelný situační (místy jednodušší, nicméně kouzelný) humor...

Vždycky si parádně zaslzím u filmu "ZELENÁ MÍLE"...
Temný příběh ze strašlivého prostředí, ze kterého ale čiší lidskost a úcta k člověku.
Vždycky tak nějak krásně pošimrá moji víru v soucit, zázraky a spravedlnost...

Českou hrabalovskou klasiku "POSTŘIŽINY" nebo "SLAVNOSTI SNĚŽENEK" jsem si nechala téměř organicky přirůst k srdci nejspíš pro ten laskavý humor a poeticky chápavý pohled na realitu.
Samozřejmě bych neměla zapomenout ani na některé rozkošné svěrákoviny,
jako třeba "NA SAMOTĚ U LESA"
nebo "MAREČKU PODEJTE MI PERO".
To na mě vždycky spolehlivě zabere - někdy se u toho cítím fakt jak malá, když čekám na tu kterou hlášku... ("Maminko..., pročpak leštíš ta zrcadla...?")
Všechny tyhle filmy bych nejspíš zařadila do domácí lékárničky


Moje srdeční záležitost je taky Kieszlowského "DVOJÍ ŽIVOT VERONIKY". Něco jako příběh o paralelních nebo sesterských duších.
(Ten pocit moc dobře znám, je zvláštní, jak se Kieszlowskému podařilo parádně zachytit neuchopitelné.)
Ani nevím, kolikrát jsem ten film už viděla a vždycky v něm objevuju něco nového...
Nádherný příběh, nádherný obraz, hry s barevnostmi a detaily, nádherná hudba...
Pro mě obrovské emoce
- a ono se tam zdánlivě jakoby zas AŽ TAK nic neděje, ale má to ohromný náboj!


Hodně mě dostal i starší (Tarkovského?) ruský sci- fi film "STALKER" o nebezpečné zakázané zóně, kde se plní přání...

Určitě se na tom částečně podepsalo i to, že jsme pár dní předtím prolézali s přáteli na vlastní pěst v noci staré tereziánské hradby, které dlouhá léta předtím devastovala ruská vojska.
V tom kině jsme pak měli všichni takový divný živý pocit, že naše výprava ještě pokračuje...
Myslím, že jsem se ještě nesetkala s filmem, kde by se režisérovi podařilo plné dvě hodiny udržet takové napětí, že by se dalo krájet a přitom se tam vlastně nic nestalo.

Nemluvě o tom, že (i když to celou dobu čekáte) se tam nevyskytly žádné litry krve a jiné brutality. Přitom je to vlastně tak trochu i horor.
V dnešní době už se taky moc nevidí tak mistrovská práce se střihem - dlouhatánské záběry navazující jeden na druhý, které opravdu neubližují spádu a švihu filmu - naopak...

Nádherná a sluníčková záležitost je pro mě samozřejmě "AMÉLIE Z MONTMARTRU". Vždycky mi něco připomíná...


Jé, a úplně jsem zapomněla na animované filmy!
Třeba naši "PANE, POJĎTE SI HRÁT" jsou božští...
Ty neomezené možnosti fantazie, vlídnost, něžnej humor, to mě vždycky dostane...

Těch filmů by ale ještě bylo...
Možná ještě příště, až zas bude trochu času...