s dovolením, jen si tu odložím... - Diskuze a zkušenosti

Mí_lka » Marhon Líbí

Marhon » Mí_lka děkuji mockrát.

Mí_lka » Marhon

Marhon » Mí_lka děkuji.

Mí_lka » Marhon moc hezké

Marhon » Mí_lka děkuji.

Mí_lka » Marhon Sedmadevadesátá

Marhon » Mí_lka díky.

Mí_lka » Marhon Líbí

Mí_lka » Marhon Děkuju za vysvětlení a za odkaz . Ty sloky právě ten příběh, myšlenky a pocity na pozadí dávají vytušit

Marhon » Mí_lka děkuju, beru to jako pochvalu.
ikdyž neřekla bych, že temně hluboká, spíš krutě z reálu.
uznávám, že část příběhu je smyšlená. a sice ta o květech. to byla pouze záležitost myšlenek ve sledu událostí.
zbytek je příběh, co se stal před x lety. tenkrát se staly dvě nešťastné nehody, s opačnými následky, jedna tady u nás a druhá kdesi na Moravě a obě mi zůstaly v hlavě. tohle byla mladá maminka, co zachránila svoje dítě, ale sebe už zachránit nedokázala. je to dávno, stále je ten příběh u mě živý. možná ho jen živím já myšlenkami. ale moje pocity se k němu čas od času vrací, tohle by se vůbec stávat nemělo.
co jí asi probíhalo v hlavě, když se musela rozhodnout, říkám si, jak by se asi zachoval kdo z nás, muž, žena... včetně mě, dokázal - udělal by to co ona?
vteřina na rozhodnutí a všechno je úplně jinak. stačí setina vteřiny a člověk přijde o ruku, o nohy, o oči, o život, o blízkého....
tenkrát sem to začala psát a teď náhodou našla a samo se to poskládalo.
jak sem napsala už výše, verze o květech je postavená čistě na myšlenkách, jak asi probíhal její život, než se to celé stalo, jaký měla zájmy, co si přála, co chtěla.... pouze moje myšlenky. byl to první obraz, co mi tenkrát naskočil, rozkvetlá zahrádka u domu, ulice, louky, prostě sem si to, nevím proč spojila s květy.
co se týká první padesátky, najdeš ji tady, nikde jinde. na mým profilu v literárním. http://diskuze.najdise.cz/vlastni-t…
ještě jednou děkuji, sem skutečně ráda, že to někoho osloví, jakkoli, že to někdo čte a nepíšu to zbytečně. ač v poslední době to "není mé". ale to už je na dlouhé povídání.

Mí_lka » Marhon Děkuju, rád Tě čtu. Ta poslední je temně hluboká.
Celá série začíná padesátou a už mne několikrát napadlo, zda je taky čtyřicátá devátá, nebo i osmá ...? No ale nechci vyzvídat

Marhon » Mí_lka děkuji mockrát. jsem ráda, že tě tu opět vidim.

Mí_lka » Marhon

Marhon » Mí_lka děkuju.

Mí_lka » Marhon devadesátá líbí

Mí_lka » Marhon I přesto za ty stávající díky
Inspirace jistě přijde.

Marhon » Mí_lka děkuji znovu.
odpověď? nevím, dochází slova.

Mí_lka » Marhon pěkné moc
budou další?

Marhon » Mí_lka děkuji mockrát.
těší mě, že si někdo dal práci to přečít.
šedesátá už jednou tady byla označena a nyní podruhé, což mě překvapuje a těší.
za čtyřiaosmdesátou děkuji. je stará, ale byla hodně pocitová.

Mí_lka » Marhon Všechny jsou krásné.
Šedesátá a Čtyřiaosmdesátá husina, vřelé díky.