Diskuze, Diskuzní fórum

buba » Tiskar94 Hezký Texty Ti moc jdou,
měj stále otevřené srdce,
a Láska přijde za Tebou,
možná že jsou všechno kecy,
přesto se snaž,myslet na hezký věci.
A nikdy se nevzdávej,a štěstí si Tě najde!

buba » ži.va Protkané ráno něžným snem,
naplněno běžným obřadem,
a přesto tak zvláštní,
Tvé myšlení krásný.
A jak končí estráda,
i mlha zvolna opadá,
a pak dobrá nálada.
Obaly a prázdné hrnky,
den je modrý jako trnky.

buba » Rotan Krásně šeptáš větru pane,
a ač není vše jak by jsi snil,
moudré je Tvé přijímání,
a vědomí,že by jsi stejně neměnil...
Moc krásné!
A mě zase často vítr šeptá,
že musí foukat ze všech sil,
proletěl už všechny kouty světa,
a také by prý neměnil...

buba » medulka Cesty jsou spletité,
a nejeden z nás po nich kráčí,
když těžknout Ti nohy,
a je Ti k pláči,
vítr šlehá tě do tváří,
a déšť smáčí,
a přesto ze všech sil,
jdeme si houpy hou,
vždyť mezi tím vším,
je i slunce nad hlavou.
A cesta krkolomná,
a každému i někdy známá,
ať blízká nebo vzdálená,
Ty vážně nejdeš po ní sama.
A i v myšlenkách,
překonáš i nejsilnější proud,
že v srdci máš vždy s kým plout.

buba » castella No vidíš,já nic nerozbil,
a u vás to tedy věstí,
krásné hvězdy,samé štěstí.
A můžou Ti kupovat nový dárek.

buba » Aristoni Proč?Protože jsem Ferda mravenec-práce všeho druhu,nemám rád přidělování-muž-žena,každá práce je někdy k duhu. I každou ženu,nebaví stejná činnost každý den,a proto občasná změna i pomoc,jí může býti přínosem. Je mi krásně udělám si bezva třásně.

buba » Najdise.cz Nádhera...je taky krásná...Děkuji

buba » Monika 21 Děkuji

buba » Aristoni Já Ti taky nevím a to jsem právě skládal v hlavě,když jsem chodil po kuchyni a utíral to nádobí. Při pohybu mi to nejvíc pálí,myšlenky se provětrají. a Děkuji

buba » Wolfinka Bylo Ti to líto,ale je to pryč,
ještě,že máš tisíc důvodu,
ke štěstí nosit klíč,
zvečera oči jihnou,
a dnes už máš mysl klidnou,
nebyla přání hudba,
a jinak je to dnes,
srdce se raduje,
krásně zní Jazz...
:44http://www.youtube.com/watch/…

buba » Uttami Díky. Nojo,když to píše muž,
ale recitovat můžeš kohokoliv,když je to doslovně,ale asi by se vážnost změnila spíše v legraci,no,to máš pravdu.

buba » celebrita Už zase? Musíš chodit včas. nebo raději colalokovu limonádu?

buba » celebrita Aha,už jsem tady,děkuji za připomenutí.No to už jsem měl stvořené dávno,ještě v pondělí,jak jsem byl v práci,a duchem na srazu.

Vyznání! co to tu tak zavání?

Můj milovaný bobečku,
schoulený tu v kolečku.
Bylo jsi dortíček,šunčička,
či vypečené stehýnko?
Ty zlaťounké hovínko.
Jsi skoro jako čokoládová poleva,
točíš se doprava i doleva,
jen s Tebou,
je to vždy tak nádherná úleva.
Nic nevadí,že i trochu páchneš,
vodou se vždy dobře spláchneš.
Na závěr mé milé lejno,
daruji Ti srdíček hejno,
jsou jak zlaté mušky,
a to je konec fušky.

buba » Uttami
Ať svět se směje básníkovi,
ať štve ho,špiní jeho čest-
on na urážky neodpoví.
Nehodlám s tupci spory vést.
Až dosud jsem byl vlastním pánem
a moje písně svobodě
vstříc letěly jak ptáče lánem,
jak bystrá loďka po vodě.
Svět pranic pro mne neznamená,
když sedíme tu sami dva
a když tvá teplá ručka jemná
mé zkřehlé prsty zahřívá.
Jaký klid,jaká rajská chvíle!
Trýzeň,stesk,nic nás nedělí.
Nemohu od tvé tváře milé
odtrhnout zrak,můj anděli.

Michail Jurjevič Lermontov(moc neznám,ale oslovilo mě to,knížečku jsem si vybral na doporučení)

Země a nebe

Proč více než nebe má zem člověk rád?
Ráj zastírá temnota rmutná.
Země nám štěstí snad míň může dát,
víme však aspoň,jak chutná.

V paměti máme,co život nám vzal,
sny,jež nás trýzní a šálí.
Klam světských nadějí svádí nás dál,
směšné jsou prchavé žaly.

Budoucnost ukrytá v propastných tmách,
budí v nás obavy stálé.
Toužíme překročit nebeský práh,
zemi však nechcem dát vale.

Na tom,co máme,jsme zvykli si lpět,
ač prahnem po změně záhy.
Když máme opustit však tento svět,
cítíme,jak je nám drahý.

Touha.

Proč nejsem havran,ten svobodný pták,
co mává perutí černou jak mrak?
Proč nesmím jako on vzhůru se vznést
opojen volností nebeských cest?

Na západ,na západ zamířil bych
k polím a lučinám prapředků svých,
kde v stinném zákoutí nalezli klid,
kde vprostřed chmurných hor zámek je skryt.

Rodový štít visí tam ještě dnes,
starý meč na stěně pokrývá rez.
Kroužil bych nad nimi radostně v tmách,
křídly bych setřásl staletý prach.

Pak skotské harfy bych dotkl se jen,
struny by vydaly tichounký sten,
ozvěnu vrátil by klenutý strop
a zas ji pohltil navždy jak hrob.

Marné jsou touhy a sny jsou klam,
dráhu zlým osudem určenou mám,
mne a mou otčinu dělí jak hráz
bezbřehé moře a bezbřehý čas.

Statečných otců jsem poslední syn,
v závějích cizích se ploužím jak stín.
Zde jsem se zrodil-tam upírám zrak.
Proč nejsem havran,ten svobodný pták.

***
Rozešli jsme se,leč i teď
nosím tvůj portrét na prsou:
ten bledý přízrak lepších let
doposud těší duši mou.

Dávno už nové vášně mám,
jej však jsem nikdy nezavrh:
tak pustý chrám-je stále chrám,
svržené božstvo-stále bůh.

***
Zpod oné záhadné a chladné polomasky
zazněl mi vstříc tvůj hlas líbezný jako sen,
oči ti zasvitly jak zlaté hvězdy lásky
a ústa smála se dvojznačným úsměvem.

Pod jemným závojem pro jeho lehkost vzdušnou
zahlédl jsem tvou tvář a šíji z úběle,
šťasten jsem uviděl i kadeř neposlušnou,
jež rodným pramenům unikla po čele.

Tak si má obraznost stvořila krasavici
z lehounkých náznaků-a v duši nesu ji,
tu bytost nehmotnou,tu krásu čarující,
nesu ji v duši své,hýčkám a miluji.

A stále se mi zdá,že kdysi v minulosti
slyšel jsem již tvůj hlas hlaholit vesele,
a cosi říká mi,že jednou možná dosti,
opět se shledáme jak staří přátelé.

buba » Renor I Amorek může být trošku popleta,
a někdy šíp od srdce k srdci přelétá.
Nevím,kdy by se člověk měl cítit hůř,
a nebo líp,zda když se trefuje,
nebo vyhýbá ten lásky šíp.

A zdalipak on,za vše může,
je jen z lásky,čistý bůžek,
co pak city ženy a muže,
na trh,se nese kůže,
kdopak vztahy zmůže?

Víme,jak zklamání bolí,
nejen my,ale i Amorek se bojí,
po šípu,rány se těžko hojí,
komu by on Tvůj šíp dal,
vždyť ráda,můžeš míti dál,
jen však,aby za to člověk stál.

A možná,jeho míření bylo jisté,
však srdcí souznění,není vždy čisté.
Nech svůj šíp,třeba chvíli spát,
třebas sama,budeš ho chtít dát,
až zase hrana zazvoní,
Amor jako na koni,
Láskou z květů zavoní.

buba » Wolfinka Otevřeným oknem,
přivál vánek,
otázky myšlenek toky,
a s Tvým nadáním,
vznikají krásné sloky,
však někdy tajemné,
jsou stopy i kroky,
kde co se skrývá,
a vánek nám zpívá...děkuji vánku...

buba » buba Konec.

buba » buba

buba » buba Jani-v dospívání.Moc chlapů za ní běhalo,pak i když už byla vdaná,a to se mi moc nelíbilo.

buba » Jaňajs No,děkuji Jani,jo já jsem spíš po mamce,ale už jak jsem psal-jsme všichni celkem dobrosrdečný,i když se životem taky bojujeme.Nejstarší sestra-doslova-jako lev,protože je to její znamení,má z nás nejvyšší vzdělání,a vždycky byla moc pracovitá,no na partnery moc štěstí nemá,a nám moc pomáhá.Druhá sestra,co si své trápení drží spíš v sobě,je kozoroh,není tak pracovitá doma,ale ve svém oboru-se nadře dost-servírka.Taky je hodná,a pomáhá nám,a my zase jí.Brácha-přecitlivělý rak,hodný až moc,takže ho jen každý okradl.Pomáhá mu nejvíc mamka,mateřskou láskou.A já?Jo,kamarád-co má rád!Mamku má hodně lidí také rádo,za mlada působila taky jako předsedkyně červeného kříže,vozila babičky k doktorovi,nebo rozvážela léky.Povaha vždy celkem veselá a vstřícná.