Diskuze, Diskuzní fórum

Wiké » Najdise.cz Tak je to trend.
Může vést až do přeháňky, balit věci do růžového papíru.
Píše o tom Viilma Luule: Odpuštění skutečné a zdánlivé, má i více knih, ve kterých odhaluje tyhle věci, dá se to číst jedním dechem, je to vtipné.
Má pozorovací talent, jak se lidé staví do póz odpuštění a šíření dobroty a kdy skutečně odpustili

Wiké » mbplacebo já mám taky mars ve lvu a taky nejsem magnetická nějak.
Ale ty máš aspon všelijak hodně aspektovanou venuši - to přece může někoho vábit..??

Wiké » Najdise.cz Ten David Deida je uvědomělý muž.

Wiké » thééé před tím? Jako před ocitnutím se v tomto světě?
vtáhl mě tam vír na základě toho, že jsme se předtím znaly
o co jde?
nemám žádnou úlevnou teorii o vyšším smyslu zatím

a v současnosti ty stavy mi začly, že jsem měla hodně stresu, musela jsem se bránit v práci a shánět novou, podařilo se mi to, mezitím ale něco kula máti a jednou když přišla, tak mi křuplo něco v páteři a začlo to.
Mají na to vliv i stresy z těch všech situací, které trvaly asi rok předtím

já jsem tehdy sledovala svoje konstelace Neptunu, protože ten mě štval..

Wiké » thééé no, těžko říct,
když tě hezky pohřběj a daj ti tam kytičku, tak je to takové uklidňující možná.
Vítr pak tvou duši zvedne a nadnáší a odnáší.
Ale to je jiné téma.
Myslívám na to při ochlazovací fázi sauny..

Wiké » Buddha/2 cha cha cha
to jsem se zasmála
to se ti povedlo

Wiké » cimi to je ono, mě dycky přišlo srandovní při nějakých meditacích:
představte si, že jste v bezpečí jako v bříšku u maminky - uf

buď tím, že je člověk tak bezmocný to přijde démonické nebo jakou duši má ta matka?
těžko se to dává dohromady..

Wiké » Najdise.cz já jsem ve snaze přijít věcem na kloub byla na rekonstrukci porodu v Brně, terapeutka šikovná, bylo nás tam 12.
Nikomu se celkem nechtělo ven, je to tu náročné a rodiče je z nějakých důvodů nevítali.
Aji já jsemmyslela, že nikdy nevylezu a radši tam shniju, ale kupodivu mě nabrala ke konci nějaká vlna života a tlačila jsme se ven. Což bylo radostné, protože jsem předtím nějak v život nevěřila, ani ve svoje síly a aktivitu a zažila jsem přitom, že jsem za sebe bojovala, že jsem byla aktivní. To mě potěšilo.
Horší to měli lidi po nějakých opiátech nebo císařském řezu. Ti do spojení s vlastní aktivitou nepřišli a byli z toho dezorientovaní a taky naštvaní..
Vliv tam mělo, co si tak o situaci myslí maminka, která rodí - když by radši byla někde daleko od toho, to děcko se cítilo strašně samo a nebylo mezi nimi pouto nebo i někdy naschvály v životě - co jsem tam tak mluvila s lidma..

Wiké » Najdise.cz Takže taky ten tlak.

Já mám hrot 12tého v Blížencích, tak vládce Merkur je v konjunkci se Slunkem, Uranem, Plutem a v opozici na Saturna, ale já mám celej horoskop prolezlej tady tím..si nevyberu, všechno vede sem.

Odpojenost tam mám taky, ta je úplně strašidelná, někdy mě to tam hodí, je to jak být v krabičce a pocit bezmocnosti, že to vlastní silou nejde prorazit a tím si člověk sebe neváží. Až teď ke stáru se v tom udělaly ďoury :-) Připomíná mi to jeden film z Black Mirror - kde zaklejou duši do vajíčka.

No to je jasný, jen pro zajímavost se v tom nemá cenu šťourat, mě to přišlo do cesty těma strašnejma zimnicema v páteři, na to nasedaly chřipky loni, jedna za druhou, trhnutím mě to budilo v noci a byla jsem celá stažená, přitom jsem chodila do nové práce s chřipkama a musela jsem to dát, aby mě nevylili. To co je letošní zimu je jenom odvar, ale pokračuje to, ale raduju se, že to nejhorší mám za sebou.
Odměnou mi je, když někdy cítím na procházkách energii v těle, kde nikdy nebyla. Lechtá tam, je to jako být doma, svoje..

Wiké » Najdise.cz Díky moc, Khalio.
Ten pocit ohrožení života mě ťukl.

Já si nepamatuju nic vnějšího, jen co si kdo na začátku myslel, když ještě nevěděli, že tam jsem a když to pak věděli.

Ale hlavní je nějaký stěžejní pocit úhlavního strachu, co se mi omílá - omotání hlavy a stlačování, ale spíš psychické - jako pavučinou - ale to jsem ještě embryo v prostoru - není to porod - aby mě to vytlačuje.

a pocit že páteř není moje, já jsem z tama tehdy vypadla a nedržela pozice, ale když se tam teď snažím držet pozice, tak jsou to tlaky a strach.

Chci dobýt zpátky svoje území (páteř), je za tím stlačujícím polem něco, co ještě přesně nevím.

Podle mě je lepší vědět, když se to vyvalí. Tělu se uleví..

Wiké » Loen Aha :-)
Vy jste dvojčata?

Wiké » aktigram Jasně, mě takhle jiné věci tak po 2 letech odplynuly a už se nevracely, ale když se draly ven, tak se draly ven. Kdybych tomu přibouchla dveře, tak by asi ve mě zůstaly..Ventilovaly se všelijak, až se vyventilovaly..Ty to tak nemáš?

Wiké » aktigram Je to otázka, nakolik si věřit, že je to nezkreslené. Vždycky je lepší odstup třeba tak 2 roky..

Wiké » Najdise.cz Dík.
To já se nemůžu moc vyptávat, kdysi jsem to zkusila a nepřineslo to nic dobrého.

Wiké » Najdise.cz Mě se osvědčilo zdrhnout. Zahodit krumpáče a lopaty a zdrhnout.
Pak to tolik nekrmíš, jak zde bylo uvedeno a vybledne to. Až pak z odstupu se ukáže, že bylo zbytečné v tom tak dlouho setrvávat.

Světelné meče a gilotiny nefungují, když z nějakého důvodu nefungují- aspoň mě ne a ne, vůbec mi nefungují nějaké magické technické návody nebo že si dupnu vůlí a ovládnu to - není to tak jednoduché. Spíš se mi nějaká hnusná otravnost objevuje a objevuje až se to vycimbá a odejde jakž takž.

Dřív se mi nějaký problém jevil jako minulé životy, te´d jako vlivy a zážitky lidí z rodu a ještě pravdivější mi přijdou zážitky z dělohy, které ty minulé životy a zážitky lidí z rodu trochu opisují.

Usilovně jsem pátrala, jak vyléčit zážitky z dělohy, převrátila jsem internet naruby a našla jsem na to homeopatika. Mě přitahují, protože mi ulevují, tak jsem zvědavá, až mi přijdou..