Diskuze, Diskuzní fórum

Háňa* » Najdise.cz "Prostě před lidma nemluvím."
Dobrej tah ...

Já mám neduhy různé, ale zrovna tohle tedy ne - mluvení, kecání, žvanění, mektání i seriózní projevy, to mi šlo vždycky výtečně.

Mám spíš opačný problém - někdy udržet hubu, když cítím, že "by se to hodilo". Vlastně, to já sama ani za problém nepovažuji - s tím má většinou problém někdo jiný

Ale kdyby tomu tak nebylo, asi bych to řešila podobně jako ty - přijde mi to takové nejelegantnější a nejjednodušší. Proč se sebou bojovat.

Háňa* » locin12 Jo
Pokud má být něco opravdu k něčemu, povrchnost nestačí. Často má za následek spíš ještě větší zmatek dotyčného.

Háňa* » locin12 Určitě. O tom to "učení" přesně je. Ale funguje to oboustranně - stejně tak tobě jeho vlastnosti ukazují zase jeho úhly pohledu. Nikdo není jen učitel a nikdo jen žák.
Prostě si zprostředkovávme různé úhly pohledu, aniž bychom museli stále měnit polohy.
Možná je to proto, že bychom to za život ani nemohli stihnout obsáhnout všechny možnosti - od toho se máme, proto se vzájemně životem provázíme.

Jinak, to, co popisuje THX1138, že by se mělo jmenovat, to už se dávno jmenuje - karmologie. Na netu k dohledání, o co jde. Ale žádné návody asi nenajdeš, v karmologii opravdu nestačí jedno datum. Je třeba vzít i data předků alespoň do druhého kolena a ještě další věci. Opravdu to nefunguje tak, že se jen tak z data narození vyčtou nějaké skutečnosti. Vždy stejně půjde jen o sklony, pravděpodobnosti a možnosti jakou cestou se vydat, aby si člověk porozuměl a líp se mu se sebou pracovalo.

Háňa* » locin12 Všechny lidi, co máš kolem sebe, znáš z minulosti. Všichni jsme zároveň učitelé a zároveň žáci, když už to tedy takhle nazvat.
Naše role se prolínají, často spolu souvisí a různě na sebe navazují, proto jsme tu spolu.

Možná máš zrovna v jeho životě v něčem roli učitele, ale to pro tebe konkrétně nic závazného nepředstavuje. Máš tu roli v JEHO životě, čili je to ON, kdo se od tebe něco naučí (možná) - aniž by ses ty musela do toho jakkoli vědomě angažovat nebo se dokonce snažit mu něco vštěpovat.
Jeho učení je jeho úkol.

Pro tebe je důležitější pole svého učení - vnímat své učitele, rozpoznávat a zpracovávat svoje lekce, aby ti mohly být k užitku.

Nejvíc člověka přibrzdí ve vývoji nechat se přesvědčit, že je učitel - někdo dokonalejší, větší, moudřejší (je to tak snadné uvěřit, hezky se to poslouchá). Pokud tomu sebeklamu podlehne, potom pro samé "učení" a snahu probouzet potenciál druhých, promešká často šanci ke svému vlastnímu růstu.

Háňa* » Najdise.cz Však patří k tobě, asi nechce být odstrkovaný .
Ego je naše součást - kalamita nastává až v okamžiku, kdy ho necháme přebujet :-)

Háňa* » gina40 Já to vidím tak, že jsem si svoje dítě vychovala, babičky si ho občas vzaly na víkend nebo na pár dnů o prázdninách a jinak si žili své životy, což považuji za ideální.
Až budu v důchodu já, taky chci mít svůj klid a rozhodně nestojím o to, vychovávat další várku dětí.
Jo, někdy pohlídat, potěšit se s vnoučaty občas o víkendu nebo týden o prázdninách, prosím, proti tomu nic, to bude pro mě jistě radost. Ale žádnou trvalou péči rozhodně neplánuji. Mám svůj život, své poslání matky už jsem s láskou a radostí naplnila a až mi skončí i poslání pracujícího a budu mít víc času na svoje žití, budu se hlavně rýpat v zahrádce, krmit sýkorky, chodit na procházky přírodou a do klubu důchodců na kursy drhání, odpolední promítání filmů pro pamětníky, ...

Nemohou si dovolit chodit do práce, když mají děti .... to je směšné. Co je svět světem, vždycky rodiče do práce chodili a žádný se z toho nekácel - považovali to za naprosto běžnou normální věc.
Tři roky se uskromnit, když se žije z jednoho platu, a pak šupajdá do rachoty, co by tomu mělo bránit ?
Teď najednou mají lidé se vším problém. Berou děti jako nějakou zátěž.
Pro koho to není přirozenost, mít děti, nebo se na to necítí, mít je nemusí, není to povinné.

Háňa* » Najdise.cz Občas si ta sluchátka nasadím - pomyslná ... je to takový odpočinek od vnějších vjemů - návrat jen k sobě. Asi jako, když člověk vypne rádio ... Je mi se sebou velmi dobře

Háňa* » Najdise.cz Každému občas zašrotuje, jsme lidi

Důležité je uvědomit si, co se děje a vrátit se do rovnováhy. Tak, aby cit a myšlení byly parťáci ve stejné pozici a měly k vyjádření oba stejný prostor. Prostě se nenechat ovládnout - ani jedním z nich. Zavrhovat myšlení úplně je samozřejmě náběh na průšvih - z člověka se stane sice šťastný a bezstarostný, ale v praxi nepoužitelný pošuk.

Háňa* » Ivana B. Pocity jednoznačné jsou

Nejednoznačnost vznikne právě přesně v okamžiku, kdy se zaangažuje mozek. Ne, že by to bylo špatně, i ten je potřeba, jinak bychom jej neměli, ale pocity nelžou, nevyrábí problémy, nepochybují, nebojí se ... to všechno dělá mozek. Pocity prostě jsou. Vycházej z pocitu, jaký jsi z toho člověka měla, dokud ses nedozvěděla ty věci. To byl pocit - to, co máš teď, už jsou spekulativní akce mozku. V pořádku, ale je třeba obojí udržet v rovnováze - prostě zůstat bdělá, ale nenechat se hodit do paniky.
Problém je, že mozek pocity často překřičí, když mu to dovolíme. A potom ztrácíme rovnováhu - ztrácíme sebe - svoji schonost cítit, co je "dobře". A z toho vzniká panika a úzkost.
Jsou věci, které prostě nevymyslíš, i kdyby sis ten mozek zavařila - je dobré to vzít na vědomí a přijmout to jako skutečnost.

Rychle, hladce, půjdu, i kdyby ... i kdybych si měla urazit růžek ... Beranka
Taky jsem Beranka, ikdyž trochu jinak laděná, jiný druh - ale rozumím ti.
Přestaň se s ději prát a uvidíš, jak všechno najednou půjde hladce - samo.
Děje se dějí i bez toho, aby je musel někdo postrkovat a organizovat.

Háňa* » Ivana B. V pokřivené době nežijeme. Pokřivení jsou jen někteří lidé. Není jich málo, ale těch slušných je pořád většina.
My jsme před pěti lety dům kupovali, což by se dalo považovat ještě za riskantnější akci, protože jsme to byli my, kdo vydává peníze, navíc půjčené od banky, a mohli bychom se tedy bát, abychom o ně nepřišli a nemuseli roky splácet hypotéku žijíce při tom pod mostem. Tobě v případě, že to neklapne, zůstane alespoň střecha nad hlavou.

Všechno proběhlo naprosto hladce bez jediného zádrhele.
Mohla by se nabízet otázka, jestli jsme měli víc štěstí, než rozumu nebo jsme si prostě "jen" přitáhli to, o čem a jak jsme přemýšleli a jak k té akci přistupovali - samozřejmě ve spolupráci s odborníky, ale jinak naprosto intuitivně, s nadšením a radostí. Ani na chvilku nás (nebo mě, abych mluvila za sebe) nenapadlo, že by to nemuselo klapnout, že nás někdo podvede.
Neviděla bych to s těmi lidmi tak zle. Být bdělá, to ano, ale nepropadat panice.

Až na tebe půjde strach, uvědom si, že dobra je mnohem víc, jenže dobro je potichu, narozdíl od zla, proto se o zlu víc ví - je prostě víc na očích. Ono stačí přečíst si noviny ....

Přeji hodně štěstí

Háňa* » dan162 Jistě, že vystresovaný člověk (vystresovaný sám sebou, protože to on si ty katastrofické scénáře vytváří) a ještě s tímto horoskopem, těžko řekne "aha, no jo, vlastně", všechny strachy odloží a s vervou, nadšením a pln optimismu se vrhne na věc.
To se asi nestane, ale třeba to může být námět na zamyšlení, směr, kudy se možná někdy bude chtít zkusit vydat ...

Píšu to takhle proto, že by bylo nepoctivé z horoskopu "vyčítat" nějaké ortely a děsit nebo naopak ujišťovat dotyčnou o něčem (jak která událost přesně dopadne), co se z horoskopu vyčíst prostě nedá. Navíc, když je ještě tak chytlavá.
O tom horoskop není, jestli je někdo podvodník, apod. Horoskop je o dotyčném konkrétním člověku, jeho vlastnostech, sklonech, ....
Třeba i o obdobích dejme tomu příznivých a dejme tomu nepříznivých.
Ale víme my, co je vlastně pro nás příznivé ? Budeme to vidět jako příznivé třeba i za deset let ?

Háňa* » Ivana B. Když hvězdy řeknou "dobrý", strach zmizí ?

V tom příspěvku je moc lpění a chtění ... čili strachu, závislosti.
V případě, že něčemu takovému podlehneme, je velmi pravděpodobné, že se nám v rámci vývoje - učení, kvůli kterému tady hlavně jsme, dostane potřebného poučení.
Věta "stojí na tom celý můj život" je velmi nebezpečná - vždy dotyčnému přijde lekce, která ho přesvědčí o opaku. Dřív nebo později, ale vždy.
Ne - na tomhle ŽIVOT opravdu nestojí ...

Radila bych nechat děje, aby se děly s vědomím a důvěrou, že se vždy dějí, jak mají, tzv. pro mé dobro.

Ale nemám tím samozřejmě na mysli bez základního ošetření pomocí notáře a běžných právních postupů v této věci. Myslím tím hlavně zbavit se strachu, že se stane něco, co nechceme, přestat vymýšlet katastrofické scénáře a naladit se do "proč by to nemělo dopadnout dobře."

Háňa* » Freja Nesnažila bych se rozhýbávat. Brala bych to naopak jako informaci, že jsem se toho v poslední době nějak nauchopovala přespříliš a dala bych si od uchopování trochu klidu ....
Všechno bych alespoň na nějaký čas z rukou pustila, uvolnila se a dopřála si od pocitu, že musím mít stále všechno pevně v rukou, prázdniny.
Tu ruku, co bolí, bych při tom ještě zafixovala do šátku, aby si naopak odpočinula - nacvičená je zřejmě momentálně až dost.

Háňa* » Bosch Považuji hlavně za nemístné rušit výstavu aktů těch žen, které proti vystavení svého těla nic neměly, na základě odporu těch, o jejichž těla se nejedná, takže je jim prd do toho.
Dneska jsou lidi zvykli kecat do všeho, jen tak, z principu - protože mohou, když je ta demokracie

Komu se to nelíbí, nemusí tam chodit - každý si přece může vybrat, čeho se chce účastnit. Já například nechodím na odpoledne s dechovkou, které každý měsíc naše město pořádá, protože mě dechovka nebere. Mají to kvůli tomu zrušit ?

Jinak, mě, osobně, nepohoršuje skoro nic, takže asi nejsem úplně nejvhodnější adept do ankety

Háňa* » Freja Pokud systém odmítám a nepotřebuji, nebudu krást v sámošce rohlíky.
Jsem pro to, aby měl každý člověk možnost žít si jak se mu líbí a nebyl otravován systémem, pokud o něj nestojí. Ale ne na něčí úkor - to není ani hrdinství, ani frajeřina, ani důkaz nějaké jeho duchovní velikosti.

Háňa* » ži.va Jo, mám ho tam taky.
Dá se s tím dělat - vysvětlila jsem si kdysi jednou provždy, že důležité je to, co se mi zrovna chce. Občas je tedy důležité i nedělat vůbec nic.
Takže z nedůležitých věcí jsou rázem důležité, a je po problému

Háňa* » Pithecanthropus erectus Klid, Píťo. Už jsem se prohlížela a ploutve mi zatím neraší - ono to nebude tak horký s těmi jejich výzkumy

Háňa* » Danylo Láska nebolí, ta hřeje. To jen závislost, lpění a chtění bolí.
Takže odpověď je jasná - těchto tří neduhů se zbavit

A ještě něco - při tom "vzpomínat celý život" nezapomeň taky žít. Aby se ti náhodou nestalo, že budeš vzpomínat a vzpomínat a vzpomínat, a najednou zjistíš, že je ti osmdesát a vůbec nevíš, jak se to stalo, co jsi vlastně za posledních 50 let zažil, když ses zasekl jen ve vzpomínání na jednu etapu života a nic jiného nevnímal.

Háňa* » Danylo Co po rozchodu dělat, abych na vše zapomněla, to jsem nikdy neřešila.
Proč zapomínat ?

Prostě jsi šel, po cestě někoho potkal, kousek jste šli spolu, protože jste měli společnou cestu, pak se rozloučili a jdete si zase každý po svém - žádná tragédie, spíš příjemné zpestření tvé cesty, ne ? Jistě jste po tu dobu něco příjemného prožili - bylo by škoda to zapomenout, patří to do vašich životů.

Nenuť nikomu svojí trasu, kdo bude chtít, ten se přidá nebo pozděj odpojí - všechno je v pořádku.
A opačně taky - nenech se vláčet, kam nechceš.
Prostě, nevláčej, ani se nenech, a bude ti dobře.
A bude dobře i těm v tvém okolí, když tam budou dobrovolně

Háňa* » faraym Jsou mi celkem ukradené, nějaké obrázky. A komu ne, ten si koupí ozdobnou krabičku, které se logicky u myslících trafikantů při té příležitosti ihned objevily - to bychom nebyli Češi, abychom si neporadili

Spíš se občas bavím představou, co by si milý systém počal, kdyby skutečně ze dne na den přestali všichni lidé kupovat cigarety. Z čeho by žil

Pokrytci jsou obecně velmi vtipní