Diskuze, Diskuzní fórum

Háňa* » ohenvoblacich Možná se ta duše při nějaké té pochůzce někde zasekla, zalekla, utekla, ... neprošla, kudy se jí chtělo jít. I za to může mozek - ten vyrábí i strach. Prostě ji zastavil a z toho místa, z té situace, odtáhl pryč.
Asi proto se na stejné místo potom vrací, často několikrát - chce jím projít, chce absolvovat i tuhle cestu. Cítí tam dluh.
Ale jednou to dá a projde

Háňa* » :o)) Nori Málo slov ? No, zrovna tady jo, ale jinak říkají, když jsem zrovna "v kondici", že Hrabal musel být můj nemanželskej strejda

Dík

Háňa* » :o)) Nori
Vyhrát může, když přistoupíš na to s ním soutěžit.
Na každou soutěž musí být dva.
Duše nepotřebuje soutěžit ... ano, té stačí vnímat

Háňa* » :o)) Nori Právě proto potřebuješ víc životů, aby sis prošla více cest.

Duše neví, co je chtění, neplánuje si CÍL. Její cíl je přece zase tam, odkud vyrazila - tam je doma, tam má start i cíl - je jen na "pochůzce".

To mozek plánuje, čeho chce dosáhnout, kam dojít a čeho docílit. To on v tom dělá bordel, vytváří svým chtěním zbytečné tlaky ... Duše si to užívá - prostě jde po cestě, když dorazí na křižovatku, někam se vydá, třeba tam, kde ještě minule nebyla, aby poznala něco nového ... prostě žije situace a vnímá je všechny jako přínos - poznání.
V ideálním stavu ovšem - pokud už je ve stavu, kdy se nenechá manipulovat mozkem. Kamarádí s ním, spolupracuje, ale nenechá ho být šéfem.

Ale takových duší je na světě myslím málo - proto tolik lidí řeší stále nějaké problémy, z nichž většinu vyrobil jejich vlastní mozek - zotročil duši, stal se šéfem, a teď ji v tom poznání zbytečně brzdí.

Háňa* » :o)) Nori Ne, neztotožňuji se s tím. Tedy alespoň ne v této podobě.
Nemyslím, že si duše plánuje, co se chce naučit, ale spíš jaké situace si chce zkusit prožít. Jaké prožitky, zkušenosti a poučení si z nich odnese, to už potom záleží na "vyspělosti" té které duše.

Háňa* » Jaňajs Ty jsi drsná, teda
Nojo, ono je bolí všechno .... zamlada dokonce zkoušeli citově vydírat i tím, že je bolí, když s nimi člověk nechce dělat ty věci a jim se zrovna chce .... prej, jak jsou přeplnění.
A pak jim něco věř

My měli jeden čas z praktických důvodů (rekonstrukce) odělené ložnice, a tak se nám to zalíbilo, že už jsme u toho zůstali, i když už je dávno hotovo a není to nutné. Není nad to, svobodně si zachrápat, aniž by tě někdo vyrušoval mlaskáním a strkáním - to oceňuje hlavně Michal. Ani zaskřípat zuby, pokecat si ze spaní, a jiné kratochvíle - to zase oceňuji spíš já

Háňa* » kristinka5 Většinou jiný lidi, bych řekla. Svoje "vrstevníky" bychom si přece poznaly.
Ale někteří tu přecejen jsou
A hlavně jsou tu naši milí smajlíci

Háňa* » movvin Ty hračky mě taky pobavily

Háňa* » Jaňajs Já dlouho spát nevydržím, jsem skřivan.
Zato večer jsem v půl desáté odrovnaná. Prostě takový slepičí typ jsem

Háňa* » Najdise.cz Spíš bych řešila, na místě té paní, proč se chovám, jako kdyby ten člověk byl jediný muž na světě, co pro mě jako partner připadá v úvahu.
Proč tak lpím na člověku, kterého v podstatě nezajímám a na vztahu, který mi nic nepřináší.
Čili, bych přestala poukazovat na jeho chování, na aktivity jakéhosi šarlatána, kterého jsem pravděpodobně sama angažovala, a zaměříla se na sebe. Proč JÁ v tomhle jsem, proč v tom chci být a rvát to někam, kde to není. Jestli a proč to mám zapotřebí.

Háňa* » Jaňajs To už je vidět, ale já mám ráda to úplně od začátku ... od těch prvních náznaků, jak se začne ta obloha jakoby nenápadně prosvětlovat.
A jak je brzy ráno ještě všude klid. V sedm už začíná být v ulicích mumraj.

Háňa* » Jaňajs To věřím, že stojí. Ve čtyři, to ještě jde - to určitě za to stojí. My ze svého lůna vstáváme někdy i v půl třetí, a taky to jde ... tedy ne, že bychom to měli tak daleko, ale protože brzy děláme.
Zase jsme u toho, když se rozednívá - to miluju

No, podivně ... trochu jo, no ...

Háňa* » Jaňajs Máš dobrej program, náhodou. Taky ráda čumím do lůna
Balit můžeš i tady. I čumět do lůna ... je tu hezky
A ty jsi o víkendu v lůně a ve všední den v bytě ?

Háňa* » Jaňajs Všechno možné, Jani, pět, šest let staré diskuse jsem pročítala a válela se smíchy
Jo, tu s třískou taky pamatuji.

Často se nenudíme, ale rádi tě někdy navštívime, až budeme mít chuť na výlet - je to hodinka cesty, žádná dálava
Zrovna tak jsi kdykoli vítána ty u nás, kdybys měla chuť nás poctít svojí návštěvou.

Háňa* » Najdise.cz Vývoj ? ... No, spíš ten posun, posun jistě ...

Háňa* » Pithecanthropus erectus Nojo, teď je taky sranda, nestěžuji si - jinde, jiná, ....
Ale tady kdysi byla opravdu unikátní atmosféra Nostalgie je příjemný pocit, občas ... taková ta zdravá, bez lpění typu "za našich mladejch let .." ... je pěkné si zdravě zavzpomínat

Háňa* » Najdise.cz Jsem obojetná. Podle nálady a situace.

Háňa* » Najdise.cz Stoupnout před skupinu cizích lidí a začít plkat ....
Ty brďo, no, to asi ne ... to bych snad neudělala ani já, homo plkátos
Ikdyž ... zrovna nedávno jsem to vlastně udělala, si uvědomuji

Skupina dětí šla ze školy. Kluci po sobě házeli jablka, co zřejmě dostali ve školní jídelně po obědě.
Tak jim Háňa zastoupila cestu a přednesla něco o úctě k jídlu, atd, atd ....

Ani mě neposlali do prdele, kupodivu - asi byli mým projevem natolik uchváceni, že se nezmohli ani na slovo

Ale zatleskat teda mohli ... taky by jich neubylo

Háňa* » scorpio-15.11.1987 Co s tím ? Je to jen strach se neztrapnit nebo tak něco - strach z nesouhlasu, z nepřijetí, ...

Možná by pomohlo si uvědomit, že vůbec není potřeba řešit, co si druzí o tobě myslí, protože ti mají plnou hlavu toho, co si o nich myslíš ty. Takže nemají kapacitu ani důvod tě nějak podrobně a objektivně zkoumat kvůli tomu, aby hodnotili tebe.
Pokud to zdánlivě dělají, jenom si do tvých slov promítají sebe a svoje neduhy - chápou si po svém, slyší i to, co vůbec nebylo řečeno ... prostě v tvých slovech hledají sebe, nic víc. Ty je v podstatě nezajímáš.
No, a čím víc svého sajrajtu v těch tvých slovech najdou, tím vehemetněji s tebou nesouhlasí

Pro někoho je nepříjemné nebo dokonce nemožné, tohle si připustit, ale je to prostě tak.

Háňa* » Najdise.cz Tak jistě,

Ale pro mě má někdy smysl i jen pouhé bohapusté pokecání bez hlubších záměrů a velkých myšlenek - jen tak, pro pobavení. Smysl je to pobavení.

Ale někdy a do určité míry - znám pár žvanilů "za každou cenu", a ti jsou po hodině už opravdu otravní.