Diskuze, Diskuzní fórum

dan162 » Cole "dítě má strašně zvláštní proces projevování a vnímání emocí" Měsíc v Kozorohu je pro mne černá můra pro nesrozumitelnost a mám ho přitom ve svém okolí. To testuju, hele co takhle dát mi najevo svůj pocit, jakkoliv, obličejem, gestem, popisem, třeba znechucený, nadšený, opatrný, úzkostný, ohromený...A dostanu odpověď vždyť já ti to všechno ukazuju, sleduj tón. Tenhle Měsíc není plochý, uvnitř toho je hodně, nedostane se to ale ven tak, abych tomu rozuměl (natož se vcítil, což nezbytně potřebuju, ale to je jiný příběh).

Ten Měsíc je svázaný s Uranem (harmonicky!), tj. bouřlivější, má plno energie, a dítě si s tím neví rady. To co dítě dělá za eskapády, je současně přirozený způsob, jak své emoce vyjádřit čitelněji pro okolí, nelze je pak přehlédnout.

dan162 » Lupi Jasně, že každý použije svůj arsenál, klidně vnučka ascendent v Rybách, protože doby, kdy gepardi dělali ze sebe beránky, hlavně ženy, celoživotně, jsou dávno fuč.

Ad gepard na vodítku - no a pak ještě zbývá tichá vlastní debata, proč to je atraktivní. Co to oslovuje uvnitř. A opět - je to hlad, chuť, cesta, energie...

dan162 » Nabi* To jsem začal řešit před rokem, dvěma a není u konce. Solár nemusí časově stačit. Současný stav má své důvody. Bylo mi tehdy jasné co ne, ale ne co jo.

dan162 » Nabi* Dokonalé.

dan162 » Lupi Gepard je například evidentně u vnučky na vodítku, kdykoliv vypustitelný s příkazem "trhej"), zde v případě, že na dobrotu necílí nikdo s vyšším klovacím právem. Ten její gepard je třeba jen touha.

Aha. "...zda to je udržitelné a nebo dočasné nebo taktika." Viz gepard - lidé svou přirozenost obvykle neradi pouštějí na volno, buď že si s ní nevědí rady, nebo je příliš hladová, nebo budí obavy atd.

Chování může být proto taktika (dostat druhé kde je chci mít, manipulace). Nebo dočasné (chovám se tak a tak, protože to je výhodné pro splnění mých cílů, jsem kočička, ne gepard, mňau), případně neudržitelné (chovám se jinak, než jaký jsem, koukejte, jsem beránek). Za každým nepřirozeným chováním, jiným než je radix, leží nějaká věta, důvod.

dan162 » Nabi* Dovolím si nevyžádanou poznámku: MC má v mém pohledu dva rozměry - vnější a vnitřní. Proto bych to nezužoval jen na práci jako vnější rozměr, který je "jen" otisk sebe ven, jen vnější důsledek vnitřního (aktuálního) uspořádání, například zábran/svobody. Kdo si tyhle vnitřní spojitosti neuvědomí, zůstane u zaobírání se svou prací, aby dostal do souladu vnější svůj otisk a své vnitřní nastavení, přičemž volba práce přijetím nové struktury zpětně ovlivňuje vnitřek.

Jako důležitější proto vidím mít pozornost na příčinný vnitřní prostor, kdo to dokáže. Z vnitřního pohledu jde o nadhlavník jako místo, kam míříme svým vývojem, kde nám je nejlíp a kde je současně těžké se udržet při oscilačním pohybu v ose IC-MC. Zdaleka ne jen práce.

Podíval bych se do minulosti, na volby své pozice mezi druhými, na volby jaké je okolí. Jak vznikaly (pasivně, aktivně, náhodou) a jaké to mělo výsledky, pocity (jsem-li na správném místě). Jupiter říká, že pokus omyl je nyní dočasně dostupná cesta, a ne jen jednou a dost.

dan162 » Lupi Hm, vlastně to jak skočil po nabízené možnosti je si myslím dostatečně chrakterizující, jaká je jeho přirozenost, když má k ní prostor.

Poslední větou? Ta o zdraví? Skládám si střípky vět, které čtu. Papiňák, pod kterým hoří věčný oheň, musí upouštět páru, nebo se zničit. Projektovat energii ven nebo dovnitř. A dovnitř to je neplynutí tak, jak je tělo postavené. Spolkne energii, zadrží ji v těle. Svaly se stáhnou, nepracují volně. V orgánech i svalech vznikají městnání, ukládají se nezpracované situace ve fyzické podobě (podle povahy různých míst k ukládání). Ne všechny stejnou měrou. Vznikají kompenzace, dočasně účinné. A člověk o tom ví, přesně registruje co se s ním uvnitř děje. Neví jak moc je to vážné nebo případně nezvratné, hledá spíš další možné kompenzace, ale nenajde.

dan162 » Buddha/2 Pluto ve Slunci klidně jde ZA doraz, když chce. Jinak souhlasím s "z nouze ctnost".

"Nejde nepoužívat" - myslel jsem tím, že energie vždy vzniká (s věkem je té volné méně, jak tělo hůř funguje) a někteří mají možnost výběru, kam bude směrována. Dle horoskopu, dle mínění o sobě, dle vzorců, dle cílů/své vůle atd. Když není směrována nikam, ničí člověka zevnitř. Klidně to mohou být fajn lidé, jen místy velmi důrazní, kde existence barikády je důvodem ji prorazit.

Ale je to jen můj vhled a názor a zkušenost, nikoliv Písmo.

dan162 » Lupi Rozumím: co mne nezabije, to mne posílí?

Ne, to není třeba jít do krize, co mám protřelé ženě povídat, spíš dát lákavou udičku a koutkem mrknout jestli bude opravdu reagovat stylem líné řeky, nebo shrábne rázně bank a co udělá, když udička bude vyžadovat úsilí.

Mno je otázka, zda "ochořel" nemá příčinu v tom, že tu energii nepoužívá, že toho třeba hodně skousává a proč. Z toho bude jasné, zda to je udržitelné a nebo dočasné nebo taktika.

dan162 » Lupi Blíž - tím myslím být víc natěsno s takovým člověkem. Když se dva lidi potkávají na dva metry kopřivou, tak je víceméně jedno kdo má jakej horoskop. A s věkem se člověk v ambicích ke druhým notně obrousí, už to není vatra jak zamlada a může to být v pohodě. Pozná se to ale až v okamžiku, kdy druhému o něco fakt jde, lze takovou situaci uměle navodit.

Je to energie, která se nedá nepoužívat. Vezmu třeba zdraví - může člověka zdravotně ničit (polykáním té energie, kdy chce něco udělat, ale trpí tím, že neudělá) i pomáhat (pochopením principů jak co uvnitř funguje). Stejné je to v jakékoliv jiné oblasti včetně vztahů.

dan162 » Lupi Tahle energie si myslím, že nejde nepoužívat bez zdravotních následků. Fakt v historii toho člověka je jen mírný beránek? Čím blíž, tím by to mělo být silnější. Příklad: někdo to uchopí jako silnou manipulaci, někdo jako nekonečnou odvahu, někdo jako vhled do podstaty všeho. Táta byl červenec 43, Lev s Plutem, dokud ho lidé poslouchali a podřizovali se, byl úžasnej. Byl králem ve svém království, o které pečoval v rámci tedy omezených sil a schopností, které měl (jako každý má). Když ale někdo měl jiný názor, šel prudce proti, bez jakýchkoliv mezí, mávnutím proutkem. Když jsme ho postupem let usměrnili, jak s věkem slábnul, tak tu energii obrátil do sebe a začal scházet až odešel. S problémem se potýkal celoživotně.

dan162 » dôvera Rádo se stalo. A plně souhlasím s Frojlajn, jestli řešíte nějakou otázku, tak v direkcích Pluta odpověď není. Přidal bych ještě pozornost k planetám, které změnily směr pohybu - z dopředného na zpětný nebo obráceně.

dan162 » dôvera Zhruba? Konjunkce Pluto Slunce v radixu (bez ohledu na ostatní okolnosti) je v první řadě nekonečná energie vůle/síly/odvahy. Jít proti celému světu je zanedbatelná prkotina: Slunce má k dispozici sílu celého vesmíru (Pluto nám zastupuje zbytek vesmíru mimo Sluneční soustavu). Studna, která nevyschne. V tomto místě horoskopu je zdroj energie a nějak působí, někam se promítá, například dle aspektů, domů atd. Nemá to hodnocení dobré/špatné a nepatří tam obavy. Je jen potřeba umět s tím nakládat, kam tu trvale vznikající energii dávat, kam ji směrovat. Nelze ji dusit (stejně se projeví a o to silněji). Nelze ji přímo regulovat/dávkovat. V mém okolí konjunkci měl táta a má to syn, já mám takto po ruce "jen" Mars.

dan162 » Abelas :-x

dan162 » thééé Jo, myslím nativní merkur-pluto. Mám kvadrát i se zpětným Merkurem, tak proto.

dan162 » Abelas Jenže ten mozek není jednolitý. Má poměrně hodně oddělené části, které vznikly evolučně v reakci na nějakou katastrofickou událost, velmi rychle. Emoce jsou jednou z posledních velkých změn, souhlasím klidně s označením evoluční konstrukt. Jsme tvořeni vším, co bylo před námi, ale nemáme dnes snadný přístup k tomu, co se evolučně tehdy neosvědčilo.

Pocit viny si nemyslím, že je nyní nutnou součástí lidské výbavy, dnes respektujeme sebe jací jsme - víc, než potřeby lidí kolem nás. Postačí si myslím soucit místo pocitu viny.

P.S. ve světě jsou i jiné soustavy tmelení skupiny než vina, založené například na hanbě/studu, závisti nebo hrdosti.

dan162 » Buddha/2 Ano, v člověku povrchnější, oproti sexu nebo pudu sebezáchovy nesahají tak hluboko, možná protože jsou o tolik mladší. Když zkoušíme něco v sobě měnit, tak na ně sice obtížně, ale dosáhneme i z nejnovější vrstvy racionality, na to hlubší už nedosáhneme. A jemnější jsem myslel ve smyslu škálovatelnosti, jemně dávkovatelné, napsal jsem to divně. Uvedl jsem příklady jemného rozlišování, nic tak humpoláckého jako bojuj/uteč/strň.

dan162 » cimi Takhle pojaté to je předěl, kterým asi musí projít každý autentický člověk, když v něm dojde ke střetu autenticity s emocemi a dá přednost autenticitě. Rozumím tomu dobře?

dan162 » Lupi cítí jsem použil ve smyslu vnitřně vnímá, ale ne emočně hodnotí. Fyzická bolest, rychlost oběhu krve, puls v ruce, strachový komplex (smyslová pozornost, připravenost na akci), samička na obzoru...Emoce mají oproti reflexům v sobě hodnocení, nebo střet hodnocení. Ukazují nám soulad/nesoulad. Milý člověk je člověk, který je souladný se způsobem komunikace, který máme rádi, je to našinec se stejnými hodnotami, hodný důvěry. Protivný je člověk, který v nás vzbuzuje odpor, nesoulad - když jedná protivně, musí mít v sobě vše opačně přeházené než já, jinak by jednal "normálně", tlačím na něj nesouhlasem, aby jednal souladně. Smečka se tak udržuje emocemi pohromadě. Ale ne všechny naše vjemy jsou emoční.

dan162 » Buddha/2 Souhlasím, vývojově je pud sebezáchovy nejsilnější/nejstarší vlastnost života, kdy se RNA samoreplikovalo a dokázalo dochovat. Přijde tygr a prchám na první dobrou nebo bojuju nebo strnu. Nic mezi.

Emoce je proti tomu povrchnější a jemnější. Je ovlivněná hodnocením. Naše smečka - cizí smečka. Dítě vlastní smečky mám vnitřní potřebu zachránit, která slábne u dítěte cizí smečky. Není to nula jedna jako u pudu sebezáchovy, ale škála. Vlastní dítě - dítě jiné ženy stejné smečky - cizí dítě přijaté za své - cizí dítě jiné smečky. Jednání pod emocemi je jemně odstupňované. Jednání reflexní je automatické.