Diskuze, Diskuzní fórum

Tyna_Tynka » Najdise.cz
vida, vida
trojice
(růží)






moc pěkné

Tyna_Tynka » Signiosara modrá chutná jako švestka
voní jako pomněnka
každému však trochu jinak
zbývá jenom domněnka



Moc hezké

Tyna_Tynka » simona777 uuuáááááá uuuuuuuuuuuuuu




sejměte už všechny z kříže
každý půjde tam, kam má




Teda holka, Ty umíš (opět a stále)

Tyna_Tynka » Wolfinka
smutně sklápím oči
před drcením holubic
v dlaních

až všechny vypustíš
vrátí se Ti
Holubice
na Srdce
na hlavu Srdce
usedá

Tvá Láska
Tě pozvedá

Tyna_Tynka » Rotan

kdo nezažil nevěří
kdo Srdci kata odměří ?

mačeta padá na skalnou zem
padá s hrozivým vřískotem
samotného kata
už sám sebe setnout chvátá
rozedraný životem

Andělé (jako Ona)
zkropte jeho padlou hlavu
uštípnuté perutě

ať i kat ještě šanci má
když svého řemesla
se navždy vzdá

Tyna_Tynka » Zitto Prostě geniální, Pane básníku Zitto
Tyhle věci obyčejné stávají se ve slovech Tvých téměř zázračnými (a o to jde...).
Ale úplně nejvíc se mi líbila tkanička od bot.

Tyna_Tynka » Wolfinka no jo, tahle nejlepší z nejlepších (píseň, takže i báseň)
(a vždycky mě rozpláče, blaženě rozpláče, protože je v ní nejhlubší Láska)

nádherná Wolfi

nádherná voda
nádherná cesta
nádherný boj
nádherné odevzdání
nádherný boj

nádherná/ý/é

nádherná plachetnice střípků
nádherná zrcadla kaleidoskopů
nádherná mozaika
nádherné blyštění hladiny v poledním slunci
a v ranním a večerním a půlnočních hvězd
a poledního slunce zas

nádherný polibek prachu, když Ti do týla prýští Slunce
nádherné padnutí na kolena
nádherná Láska k bližnímu
nádherná ruka podaná
nádherná samota
nádherná svoboda
nádherná cesta
posvátný boj
a blažené spočinutí

(W......o)

Tyna_Tynka » Melody Pond

ON nám Lásku posílá

je na každém, zda přijímá

svoje Srdce otvírá

vodou lidství ožívá

...

Tyna_Tynka » Wolfinka

Tyna_Tynka » Rotan

Tyna_Tynka » Tyna_Tynka pro vás

(sice mi přijde, že už to bylo řečeno nejmíň tisíckrát, možná i ode mne, ale když to mám říct po tisícíprvní, vždycky to udělám)

milí
cítíte, že

...

Tyna_Tynka » cymbaline

Tyna_Tynka » Rotan
jó, kdo umí váhu potěžkat
a takhle věru nemeškat
tomu lze jen
zatleskat

Tyna_Tynka » Rotan šťastný je, kdo šeptá větru:
neměnil bych
neměnil

a šťastnější ještě víc,
kdo nešeptá vůbec nic

(avšak krásná báseň šeptání...)

Tyna_Tynka » Wolfinka ... píšeš tak překrásně

i když je to strašně smutný ...

až by se chtělo něco
rozbalit
převázat
položit jemně do heboučkého mechu (opatrněji než novorozence) a vyslechnout poslední přání
výdech nečekající nádech
(snad přesto)
...

nevím

stejně nevadí

(ale strašně smutný)

Tyna_Tynka » Wolfinka pojmout Tvé básně, to je ... ((nemám pro to slov))

----------- --------------------- ----------------------------- -------------------------------- ---------------------------------- ------------------------------------------------------ ----------------------------- ---------------------------------- ------------------------------------------------ ---------------------- ------------------------------- ----------------------------- ------------------------------------------------- ----------------------------- --------------------------- -------------------------------------------- --------------------------------------- ------------------------------------------------------ ------------------------------------ ------------------------------------- ------------------------------------------------------- ---------------------------------- ------------------------------------------------------------- ----------------------------------- -------------------------------------------------------- ------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------------- ------------------------------------ ----------------------------------------------- --------------------------------- -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

(jen velmi málo k tomu, no...)

Tyna_Tynka » Uttami Za trochu lásky (Okna v bouři)
Jaroslav Vrchlický


Za trochu lásky šel bych světa kraj

šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý

šel v lednu, ale v duši věčný máj

šel vichřicí, však slyšel zpívat kosy

šel pouští a měl v srdci perly rosy

za trochu lásky šel bych světa kraj.

Jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí.

(ale to je asi příliš krátké)

a nebo mám ráda
Krysař
Viktor Dyk

"A vaše jméno?"
"Nejmenuji se; jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem krysař."
Muž, který takto mluvil, stál se vzpřímenou postavou před vraty domu, v nichž se do soumraku bělala ženská postava. Hleděl na ni svýma temnýma, pátravýma očima. Byl vysoký a štíhlý, štíhlejší ještě ve svém přiléhavém sametovém kabátci a v úzkých nohavicích. Jeho ruce byly drobné a jemné jako ruce paní. Neměl při sobě ani zbraně, ani hole, ač se zdálo, že přichází z daleka, po cestách, jež vždy jisty nebyly. Svíral za to, něco dlouhého a ozdobného, co budilo zvědavost ženy, s kterou hovořil. Byla to píšťala, cizokrajné práce, jaké dosud neviděla.
"Krysař," zasmála se žena ve dveřích. "Přicházíte včas do Hammeln. Není tu krysaře, zato krys je tu mnoho. Vysvětlete mi krysaři, odkud se berou krysy?Nebývalo jich dříve, jak nám lidé říkají. Je to pravda," skončila s úsměvem, "staří lidé míní, že svět je stále horší."
Krysař pokrčil rameny.
"Odkud jsou, nevím. Jsou však v každém z vašich domů. Hlodají bez ustání, hlodají dole ve sklepích, hlodají tam, kde jich nevidíme. Stanou se však dotěrnými a stoupají výše. Připravujete hostinu, svatbu, křtiny, což já vím? Představte si, že se náhle při hostině zjeví krysy s dlouhými boltci a dlouhými kníry. Tento zjev kazí chuť, chápete přece."
"Ano," smála se žena ve dveřích. "Při svatbě Kateřiny objevila se pořádná krysa. Ženich byl bledý jako stěna a Kateřina padla do mdlob. Lidé nesnesou nic tak málo jako to, co jim kazí chuť; odhodlají se pak zavolat krysaře."
"Připravujete svatbu nebo křtiny?" otázal se krysař náhle, bez přechodu.
Žena ve dveřích se zasmála hlasitě.
"Jste cizinec, je zřejmo, že jste cizinec. Nejsem vdána, krysaři."
Krysař se uklonil.
"To nevadí... nijak to nevadí. Nuže, povolají krysaře. Krysař píská a píská, až vyvede všechnu havěť z jejich skrýší. Jde za ním jako omámená. Zavede ji do řeky, do Rýna, Dunaje, Havoly, Vesery. A dům je prostý krys."
Krysař opět se uklonil a jeho hlas zachvěl se nějakou elegií. Žena mlčela, pohrávajíc si větvičkou jasmínu.
"Ale je-li tomu tak, nepomyslí nikdo na krysaře. Krysař, cizinko, je muž, který nezůstává, ale jde. Lidé vidí ho rádi přicházet. Ale odcházeti vidí ho mnohem raději."
"Opravdu?" řekla pouze. Znělo to jako povzbuzení a snad to ani povzbuzení nebylo. Ale krysař chápal to tak. Bledé jeho tváře se zbarvily; byla by to mohla pozorovat, nebýti temna.
"Cítím to, cizinko. Lidé nemilují krysaře; bojí se ho pouze."

Tyna_Tynka » Zitto
naprosto ano

Tyna_Tynka » Wolfinka Tvé díky posílám dál, nepatří mi, tentokrát jsem spíše jen předávala...

Tyna_Tynka » Wolfinka

... Hledáš


Domov ...



nerozumět je snadné
a chápat obtížně jednoduché
...