Diskuze, Diskuzní fórum

Tyna_Tynka » Jyotis jo jo, přesně tak to mám i já

Tyna_Tynka » Jyotis No až takhle s někým známým ne, asi neznám žádného pořádného magika i když několik silnějších snů s někým jsem samozřejmě měla, dokonce i s pár lidmi z Najdise.

Ale jednou se mi to stalo asi s mým duchovním průvodcem, nebo nějakou takovou bytostí. Dívala jsem se tam na západ slunce a cítila přítomnost dané bytosti, i když jsem ho neviděla, ale jasně cítila, a on mi beze slov poradil, jak se s tím západem slunce spojit. A tak mě ten západ slunce prostoupil a já se jím na chvíli stala. Takže mi ukázal zážitek propojení a sjednocení. Bylo to velice silné, nedá se to ani pořádně popsat.

Tyna_Tynka » nemoomen Já jsem také chtěla jen napsat, jak to vidím já , že jsem to udělala reakcí na Tvůj příspěvek bylo kvůli tomu tématu, ale nebylo to přímo na Tebe, spíš obecně. To, že už bych si to nedovolila soudit, taky nebylo přímo na Tebe, jak jsem psala - dříve jsem to totiž trochu soudila, ale teď už bych to neudělala. Já. Že sis to vztáhl, tak sis to vztáhl tedy...
Jinak podle mě lidé se také mohou rozhodnout, jestli vůbec k léčiteli půjdou, nebo ne a k jakému. Samozřejmě, že někdo může být i přesto, že se snažil vybrat dobře, podveden nebo něco takového, ovšem i z toho může něco získat a mělo to pravděpodobně smysl.
A žel ani bych neřekla, že lidé se u léčitelů chtějí úplně vždy SKUTEČNĚ uzdravit, nebo tedy ne vždy jsou na to už připraveni. Protože skutečně se uzdravit vyžaduje hlavně vlastní snahu, iniciativu a prozření, na které léčitel spíše by se měl snažit dotyčného asi nenásilně přivést + např. při tom trochu ještě podpořit nějakou vhodnou praktikou, ale to je jen doplnění dle mého. Pokud tohle ještě není ten klient schopen přijmout, a myslí si např., že léčitel nad ním "mávne kouzelným proutkem" a bude vše vyřešeno, bez toho, aby on sám něco změnil - uzdravil, tak to chtění se uzdravit ještě vlastně není "opravdové", nebo jak bych to řekla.

Tyna_Tynka » Luminon Tak, tak, souhlasím.

Tyna_Tynka » nemoomen Ale to by tedy např. malíř, který má výtvarný talent od Boha, také nemohl prodávat své obrazy (nebo tedy max. za cenu barev plátna a rámu), a tak můžu pokračovat.
Tím nechci tvrdit, že vždy je to správné, brát si peníze, ale ani, že je to vždy špatné. Dřív jsem měla taky názor, že by to měl dotyčný dělat zdarma, ale změnila jsem ho.
Souhlasím s Luminonem, jde daleko spíše o to, proč si za své služby dotyčný bere peníze, o motivaci, o zmíněnou přiměřenost atd. a hlavně individuální přístup. Už bych si nedovolila tak soudit, že pokud někdo bere peníze např. za léčitelské služby, tak je to špatně. Protože ono někdy paradoxně může být špatné peníze si nevzít, např. když si je dotyčný nevezme jen z pokrytectví - např. si řekne: "no, já si přece žádné peníze vzít nemůžu", ale hluboko uvnitř cítí disharmonii a doopravdy by je tedy chtěl, pak by podle mého názoru bylo lepší, kdyby si řekl raději o nějakou přiměřenou částku a bylo to vyřešeno, než takhle, protože tím může vzniknout nějaké vlákno závislosti apod. a už to jede. Nebo někdy je i pro klienta velmi vhodné a důležité, aby zaplatil, myslím si. Takže podle mě to vždycky chce individuální přístup.

Jinak souhlasím s Jotis.
Ono ovlivnit můžeme už jen svou přítomností někde, natož pak svým názorem, tím, co říkáme, ovlivňujeme myšlenkami atd. atd., takže určitě vědomě neškodit a to, co je v nevědomí se snažit pokud možno postupně zvědomňovat a tím se bude rozšiřovat a zhodnocovat obsah toho vědomého neškození. Jít hlouběji do Srdce, a tím vlastně rozpoznávat více a více to "obecně dobré" a odchází ta sobeckost - která právě manipuluje.

Tyna_Tynka » milca333 Já bych řekla, že víc než na samotném "nástroji" spíš vždy záleží na tom kdo ho používá a hlavně jak.
Reiki je prostě určitá energie, no.
Určitě bych netvrdila, že zasvěcení do Reiki je pro dotyčného úžasné nebo strašné. Spíš jde o to, jak se k tomu dotyčný dostane, proč to chce, na co, jak s tím pak zachází atd. atd.
Jak jsem psala, když máš/dostaneš/koupíš si nůž, tak máš prostě nůž, ale CO a JAK s ním budeš dělat je na Tobě. Můžeš s ním někomu ublížit, můžeš s ním ublížit sobě, můžeš ho dát někam do šuplíku a už si ho nevšimnout, nebo s ním můžeš vyřezat umělecké dílo, které bude vyzařovat radost desetiletí a desetiletí a spoustu dalšího.
Když budeš věřit, že reiki je prokletí, tak pro Tebe bude prokletím, ale podle mě je zbytečné tak podlehnout strachu. Samozřejmě určitě to může být byznis (ale tak to se rozhoduje každý sám, kam půjde, na co přistoupí a proč...), nebo třeba je to zbytečné - když přes své pravé Já se taky můžeš napojit na energii, na lásku, kterou můžeš léčit, nebo co chceš, nebo já nevím co, ale nebála bych se, že zasvěcení reiki je tedy pro všechny prokletí a každému dělá přesně to a to (píšu obecně k Tvému úvodnímu příspěvku diskuze, nečetla jsem, co přesně o něm píše ta dívka, ale jestli prokletí, tak to bych já tak striktní tedy nebyla...).

Tyna_Tynka » tronco ale tronco, proč se necháš dobrovolně tak vysílit a vykolejit ?
ale já vím, někdy to člověk nevydrží a pustí
přijde Ti snad, že Tě nikdo neposlouchá nebo jak ?
ale Ty víš, že Tě pořád slyší, tak neboj

a tady máš

Tyna_Tynka Vida ...

Tyna_Tynka Dobrá, já chápu a respektuju, že to tak vidíš.

Pro mě to tedy škoda nebyla. Jak pro Tebe to si samozřejmě vyber sám.

Tyna_Tynka skutečnost mohu vnímat určitě i jinak než smysly, nebo pouze smysly...

Když jsem v Srdci, jsem v Srdci. Jsem. To úplně stačí. Veškeré otázky odpadnou, protože vše je jasné.
Otázka "Kdo to srdce pozoruje?" je nadbytečná.
Srdce ví (cítí), kdy je v souladu se Zákony (dá se říct třeba i s Láskou ...) a kdy ne, a o to jde, to je důležité. Alespoň pro mě tedy.

Tyna_Tynka Skutečnost můžu vnímat lecčíms. Čím ji vnímám, tím právě nejspíš ovlivním kvalitu jejího poznání - pokud navážu na předchozí svůj příspěvek.

S NIC je to zajímavé, protože už jen tím, že nic má jméno, tak už vlastně ničím není. Ale přemítat nad tímhle už teď pro mě není důležité. Je to totiž příliš složitě těžkopádné. A pochopení a poznání je spíš v jednoduchosti. Všechno je v Srdci, to se nakonec nedá nijak obelstít, tam je všechno jasné.
Jdeš do Srdce, a tam je VŠECHNO JASNÉ.

Tyna_Tynka Neřekla bych, že skutečnost je prázdná. Spíš by se asi dalo předložit otázku, jestli je poznatelná.

Ale hlavně, že morče je pořád morčetem, i když v něm někdo vidí větší myš a druhý menšího králíka...

Tyna_Tynka O kvalitu ale jde. Ano - nejde o její hodnocení, ale o kvalitu samotnou ano. O "kvalitu", či "frekvenci", nebo podobně.
Když slyším vysoký tón a nízký tón tak slyším, že mají rozdílnou frekvenci. Stejně tak to, co ke mně přichází, mohu cítit v jaké je vibrační rovině, čímž to samozřejmě nemám hodnotit, ale asi spíše snažit se chápat a jak jsi psal, učit se. A já jsem také nástrojem, který přijímá energii, kterou dle svobodné vůle mohu pak vysílat v různé frekvenci.
Proč tedy popírat, že je v tom určitý rozdíl, nebo říkat, že frekvence neexistuje?
A tak někdo to může možná nazývat dobrem a zlem - i když chápu, že to může kvůli tolika subjektivním (povětšinou sobeckým) pohledům, se kterými se setkáváme a sami často máme, navozovat pocit, že jde o HODNOCENÍ, ale ono to nemusí nutně být hodnocení, může to být např. pouze NÁZEV, jako vysoká frekvence a nízká frekvence.
Protože o vyhodnocení, zpětnou reakci a propojení všeho se postarají dokonale objektivní Vesmírné Zákony... právě dle kvality, frekvence atd. ...
Tím chci jen říct, že místo úplného zavržení pojmů dobra a zla je spíš důležitější snažit se pochopit, CO jimi ten druhý označuje. Tedy samozřejmě alespoň pro mě je to důležité.
Dříve jsem na to také nahlížela tak, že "co je dobro, co je zlo - to se nedá říct", ale pak jsem jednou zjistila, že jsem byla jen docela dost alibistická, když jsem to takto odmítala. A opět - samozřejmě bylo to tak u mě, tak se dělím o svou zkušenost...

Tyna_Tynka » Ilon spí s měsícem Já mám http://taroteca.multiply.com/photos…
(mimochodem na těch stránkách tarotecy je dost sad k nahlédnutí)
vybrat si karty je opravdu věc vkusu a cítění, které s dotyčným souzní

Royo má úžasné kresby, některé teda na mě dost temné, ale to je věc každého, jak s čím dokáže pracovat, ale objevila jsem tuhle, že má taky Labyrinth tarot, to by mohla být taková "světlejší verze"
krásné

Síla

Tyna_Tynka » Najdise.cz Samozřejmě, že pravé osvícení člověk jasně pozná, spíš mi šlo o to, kdyby se někdo "domníval" a ještě to "to pravé" nebylo, protože některé falešné domněnky mohou souviset spíše s přebujelým egem.

====================
"Takze vzdy platí,ze zaciatocník na duchovnej ceste musí svet zavrhnuť,pretoze stale lipne na zmyslovych požitkoch a nema este ani poznanie,zaujmami je roztriešteny a nevie preto prakticky nic o tom,ako funguje bytostna mechanika a pricinne vztahy drziace ho na urovni beznych ludí a ked uskutocní,vykorení zo seba svetskosť a ziska poznanie,tak az potom sa smie zo svetom znovu spojit trebars skrz ženu/muža,alebo nejakym inym sposobom a dovrsit tak."
=====================


Tak to ano. Možná bych použila jiné výrazy, ale obsahově ano, souhlasím.

Tyna_Tynka » Najdise.cz Chápu, možné to je, ovšem kde nastavíš hranici té sebepřeměny? Můžeme se měnit celý život stále dál a dál, pokud to dovolíme kvalitněji a kvalitněji. V té hranici kdy to ještě není sebepřeměna a kdy už ano - a co když bude ještě další a další, tam bych viděla první zádrhel. Další může být v tom, pokud člověk se tedy obrátil na takovou a takovou cestu a dle Tvého by měl tedy zůstat např. svobodný, když v ten moment byl svobodný, a poté potká partnera, který je přibližně na stejné úrovni (vlivem přitažlivosti stejnorodého) a prošel tím podobným a chtěl by se s ním spojit manželstvím, tak dle Tvého by tedy neměl? Proč? Vždyť mohou dobře souznít. Tady nejde o výhody, ale přirozenost. Atd. atd.

Tyna_Tynka » !gby No já to dříve taky chápala spíš tak, že když je člověk "sám" může dosáhnout dokonalejších "výšin", už díky tomu, že třeba u historických osobností duchovně vysoko to tak většinou, alespoň dle dostupných záznamů, bylo, že byly samy a tak. A také by třeba člověku přišlo, že tak může snadněji milovat všechny atd.
Ale úžasně mi pak v tomhle pomohla jedna věc si to utřídit tak, že je to vlastně jedno - a to ta, že mám tu čest znát jednu ženu v mém blízkém okolí, která žije naprosto "normální obyčejný" život, má rodinu a všechno, a přesto je to nejkrásnější (duchovně) člověk, kterého znám a její život není vůbec obyčejný. Je vznešený v každém jejím pohybu a má lásku úplně pro všechny a stejně. Takže to, že když má člověk rodinu, tak bude stejně např. děti nebo já nevím, milovat nejvíc, je jen určitá výmluva a ještě nepřekonaná sobeckost a závislost na nich, nepřekonaný pocit jejich vlastnictví.
A díky té ženě vím, že člověk klidně může mít rodinu a všechno tak běžně, milovat ji a stejně tak milovat kohokoli a nikdo mu lásku nevyčerpá - to je jen a jen na něm, jak Jí dovolí/nedovolí proudit. A tahle žena, i když dle mých očí je duchovně nade všemi z jejího okolí (i když ona je samozřejmě skromná, takže to by ji samotnou nikdy ani nenapadlo), může s nimi úplně normálně žít a těšit je už jen svou přítomností a je se všemi šťastná a ráda, i když jsou třeba prostě "pod ní", ona to tak vůbec nebere.
A v tom je ta nádhera Srdce, v tom je dokonalost a osvícení, já to v tom jasně vidím.

Tyna_Tynka » Najdise.cz No na tom jistě něco je - tedy každý se mění, vyvíjí, a také pohyb a vývoj je velmi zapotřebí, ale je fakt, že jde o to jak - a v jakémkoli vztahu mezi dvěma lidmi by měla zůstat (nebo vyrůst další nová) určitá míra stejnorodosti. Pokud se jeden, druhý nebo oba změní tak, že vymizí nebo téměř vymizí jakákoli stejnorodost, tak je nemá už co tmelit a přirozeně se jejich cesty rozejdou.

Ovšem Jan myslí tím ze soucitu něco jiného než z povinnosti nebo z lítosti, je to rozdíl. Ovšem jak říkám, i dle mého by i zde (v otázce sexu) měla zůstat zachována alespoň určitá míra stejnorodosti (neříkám, že to musí být úplně stejně, ale pokud jeden nebude mít potřebu vůbec a druhý každý den, tak tam asi už žádná stejnorodost není, tedy ano - disharmonie, která se sice možná dá vyřešit soucitem, ale dalším řešením je samozřejmě uvolnění pro jiného partnera - ovšem mělo by se na to nahlížet asi z daleko širšího pohledu na daný vztah, o tom nejspíš mluví i Jan P., i Ty to víš samozřejmě.)

Tyna_Tynka » Najdise.cz Ano, to je jistě jedna z problematik/otázek se kterou se člověk na Cestě setká.
Je dobré si to srovnat. Zatím jsem tak nějak přišla na to, že pokud by člověk byl sám bez vztahů jako je manželství nebo rodičovství může to být určitým způsobem jednodušší jaksi stoupat, něco jako méně "překážek" a více "svobody", ovšem pak mi došlo, že pro tohle pouze zdánlivé by se to mohlo stát naopak těžším, pomalejším... (např. ta sobeckost zde může držet déle).
Ono totiž být v takových vztazích a dojít ale zároveň k tomu, že jsem "nad nimi" - to znamená, že mě neomezují, ani já neomezuji dané "spoluhráče" v těch vztazích - to je daleko větší umění a nejspíš i pokrok, než když si budu někde sama dělat, co chci a o nikoho se nezajímat. Tedy já se NEMUSÍM o nikoho zajímat ani tak ani tak, ale v tom druhém případě jde právě o to, že se o druhé zajímat chci a chci to vše určitým způsobem co nejlépe skloubit, i když nejsme všichni stále na stejných úrovních, ale různě se vyvíjíme, což mě někam může posunout a to v určitých případech výrazněji, než pokud budu někde jen tak úplně sama.
Ovšem někdo třeba může dát přednost i určité celoživotní samotě (tedy po odchodu od rodičů) a je to pro něj prospěšné - já bych to nechala na každém. A ono, jak tak člověk zraje, se to potom vyloupává a zjasňuje všechno tak jak tak...

Tyna_Tynka » lenyška Bezpodmínečná láska je prostě láska samotná. To je vše.
Cokoli jiného bych k tomu řekla, by byla podmínka.