Diskuze, Diskuzní fórum

Sosna zvlčelý » Buddha/2 Přibrala!
Ale pšššt!
Auuu!
Budu asi zmoderován...

Sosna zvlčelý » Najdise.cz A Sosna to není. Tedy je, ale malý Sosna.

Sosna zvlčelý » Bosch
Jo, k tomu já se snažím směřovat. Právě že nechci nic odseparovat, tomuto způsobu nejsem nakloněn. Vyšlo to právě z toho zkoumání (hraní), pozorování... Vlastně s tím podvědomě už dlouhou dobu pracuji a ani o tom nevím. A to náhlé uvědomění (aha moment) mne vedlo k založení diskuze. K tomu, že chci vyslechnout všechny argumenty pro a proti, zkušenosti, názory... Je tu mnoho lidí, kteří mají své zkušenosti, které několikanásobně předčí mé. Mohou mít i menší, ale třeba právě v tomto směru mi i tak může být někdo velkým přínosem svojí myšlenkou. Rád to porovnám, prozkoumám... A vyhodnotím. Nejen pro výsledek, ale už proto, že mne to baví.

Sosna zvlčelý » Bosch Přečetl jsem si to ještě po sobě a ještě bych trochu osekal prostor:
Neměly by se Černá Luna a lunární uzly (pokud s nimi pracujeme) považovat za nedílnou součást Luny?

(Otázka směřuje k všem, nejen k Boschovi.)

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Tak dnes snad už odpovím.

"...takže luna v beranu může být jednoduše jiná i skrz jiný dům ve kterém bydlí..."
Luna se mění spíše skrze pozici ve znamení, to je způsob, jakým se projeví. A domy ukáží, v jakých oblastech se tento způsob projevu ukáže. Např. Luna v Blížencích dává jisté nadání ke sdílení myšlenek, žurnalistice atd. Když tato Luna bude v 7. domu, asi takový člověk bude psát o partnerství, vztazích; ve 4. domu naopak bude popisovat rodinné vztahy; ve 12. domu pak třeba vztah k víře, bohu... A to zřejmě i z důvodu, že v této oblasti člověk bude mít osobní zkušenosti třeba skrze lidi symbolizované planetami s aspekty k Luně (i tyto planety vládnou určitým domům, takže je lze přiřadit).
Přestože se tedy Luna mění v domech, stále se projevuje dle znamení, ve kterém se nachází (a samozřejmě dle povahy svého dispozitora, zejména je-li s ním v aspektu).
Aspekt pak nemění (nepřebíjí) povahu Luny, spíše ji dokresluje, zabarvuje, konkretizuje.

"Že postavení a aspektace luny může ovlivňovat lilith a uzly??"
Nevylučuji, jsou to propojené nádoby. Ale zde bych si pomohl trošku astronomií: zatímco Luna může existovat bez Lilith (za teoretického předpokladu kruhové dráhy, nebo tak malé výstřednosti, že by druhé ohnisko nepřesáhlo zemský povrch) a uzlů (za teoretické shody sklonu oběžné dráhy Luny a roviny ekliptiky, kdy se "dráhy" Slunce a Luny "kryjí"), naopak tomu být nemůže (Lilith a uzly bez Luny nemohou existovat). Jsou na Luně bytostně závislé, jsou jí (jejím vlastnostem) podřízené, třebas mohou rebelovat. Proto podle mne dokreslují Lunu a ne naopak.
(Poznámka: Nelze opomíjet, že své uzly má každá planeta, nejen Luna. Ale pouze u Luny se mění jejich poloha dostatečně rychle, aby se s nimi dalo vůbec pracovat.)

Apogeum/perigeum? No dalo by se to popsat tak, že kdykoliv je Luna v konjunkci s ČL, tak je v perigeu - její úhlový průměr je nejmenší. Kdykoliv je v opozici, je v apogeu - úhlový průměr je největší. Toto může samozřejmě nastat v jakékoli fázi měsíce, na ně to nemá vliv.

Sosna zvlčelý » Lupi Astrogeny nejsou estrogeny.
Já tak říkám určitým podobám v radixech lidí, kdy mají třeba shodu několika planet ve stejných znameních a současně i domech, takže se jim tyto planety projevují podobně a i ve stejných oblastech. Ale je pravda, že jde jen o podobnost, nikdy to není shoda.
Ani nevím, jestli jsem si tento pojem vymyslil, nebo odněkud přejal.

Sosna zvlčelý » Sosna zvlčelý A ještě ten třetí sen, ten se mi zdál luni v listopadu. Byl nejreálnější, protože se odehrával v současnosti, já tam byl sám sebou, vykonával jsem své povolání a byl jsem na místech, která znám - reálné místo v reálném čase. Ale i tak ten sen byl zase něco víc...

Vlaštovky
Mám rád vlaštovky a jejich veselé švitoření. Zatímco na jaře přilétají postupně, na podzim zmizí v jeden jediný den. Najednou je ticho a smutno po nich, ale o to víc se těším na jaro, až zaslechnu známé volání. Rozhlédnu se po obloze a nedám pokoj, dokud tu první vlaštovku nezaostřím. Pokaždé ji oslovím "holka", i kdyby to byl sameček, a mám radost, že jsou zase zpět. A tak to jde rok co rok.
Jak je na jaře vítám, na podzim jsem se nikdy nerozloučil. Jeden den ještě sedí na drátech a druhý den tam není jediná. Nečekají, až jim popřeji šťastnou cestu. A já se nechci loučit předčasně, ale neznám jejich letový řád, tak mi prostě frnknou bez loučení. Až loni jsem tuto možnost dostal, ač trochu jinak, netradičně.

Byl už listopad a vlaštovky byly už druhý měsíc pryč. A mně se zdál sen, že jsem se procházel v polích a lukách kousek za vesničkou v Železných horách, kde to znám. Udělal se krásný listopadový den, kdy slunko na kusy rozsápalo mlhu i mraky, až se zcela rozpustily. Pole hnědá zoraná, obloha bezmračná, listí ze stromů opadané, jen tu a tam suché na dubech šustilo ve větru. Když jsem zavřel v tom snu oči a nastavil slunku tvář, ještě hřálo. Sice nesměle, listopadově, ale hřálo, zatímco větřík chladil.
A najednou jsem uslyšel švitoření. Vlaštovky! Otevřel jsem oči a rozhlédl se po obloze. Přesně tak, jako to dělávám na jaře. A hle, fakt tu byly. Kroužily mi nad hlavou, nelétaly nikam daleko, jen poblíž mne. Nebylo jich moc, možná pět? Nevím, v tom snu jsem je nepočítal.
„Holky,“ oslovil jsem je s radostí, „tak vy jste mi ještě neuletěly! Přiletěly jste se ještě rozloučit. To jsem rád! Ale teď už leťte, zima je na krku a přes Alpy musíte ještě přeletět!“ A snad jsem jim i zamával, to nevím jistě. Ony zakroužily ještě kolem a pak odlétly. A bylo ticho... I v mé duši. Ticho a mír.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Dnes povinnosti usnuly (právě před chvilkou jsem toho malého mohl odložit a nechat ho jeho snům), tak se mohu vrátit k těm předchozím snům. Oba jsem popsal již jinde, ale protože si zde mohu psát, jak chci, přihodím je.
Ten první sen se mi zdál asi před třemi lety:

Žirafa

Byl jsem tam naprosto sám. Ani ptáci nezpívali. Snad jsem se ocitl na nějakém zapomenutém místě. Spíše však opuštěném. Vypadalo to jako nějaký krásný park, který byl dříve udržován, ale léty zpustl. Ovšem to jeho propojení ušlechtilých dřevin s přírodou mu teprve vdechlo punc jedinečnosti. (Zde jsem cítil, že to kdysi byl krásný par, kam lidé chodívali na piknik, nebo si jen tak lenout o polední pauze do trávy v stínu stromů, odpoledne hrát s dětmi... A v době, kdy se sen odehrával mělo být místo pusté, zapomenuté...)
V tom snu jsem stál na nějaké terase několik metrů nad zemí. Nevím, zda šlo o terasu budovy, spíše však nějakou přírodní terasu, protože jsem se koukal jen před sebe. Celý sen jsem viděl svýma očima, takže neví, jak jsem vypadal, viděl jsem pouze své ruce.
Najednou se mezi stromy na okraji parku objevila žirafa. A další a další... Několik žiraf kráčelo parkem svojí ladnou žirafí chůzí. Nijak nepospíchaly, zastavovaly se a spásaly listí stromů. Zvolna se blížily.
Stál jsem naprosto tiše, abych je nevyplašil. Ale ony nejevily žádný strach, bezstarostně se věnovaly své činnosti, až došly k nejbližším stromům. Jedna žirafa se přiblížila asi na 10 metrů ode mne a spatřila mne. Dlouze se na mne zadívala a já k ní natáhl ruku (poprvé jsem viděl svoji ruku). Dosáhnout jsem na ni nemohl, ale tou nataženou paží jsem se k ní přiblížil. Zatoužil jsem, aby přišla blíže. Její zvědavost zvítězila a pomalu od stromu zamířila ke mně. Rozvážně, jako by chtěla ukázat, že má dost času.
Měl jsem ruku stále nataženu k ní, když už byla blízko. Zastavila se. Její hlava byla právě ve výši mé hlavy. Pak udělala ještě pár kroků a upřeně se mi zahleděla přímo do očí asi z metrové vzdálenosti.
Nádherné oči. Pamatuji si její řasy. Tím pohledem z očí do očí jsme se provázali. Já hleděl do jejích očí, ona do mých, dlouze, čas plynul... Pocítil jsem nesmírné nutkání ji pohladit. A ona to nutkavé přání vyslyšela a přiblížila se na dosah.
Pohladil jsem ji zprvu zlehka na „tváři“. Zlehka se zachvěla, měl jsem pocit, že ucukne, ale držela. Tak jsem jí hladil po celé hlavě, i pod bradou a cítil, jak naše mysli se propojují. A přece mne najednou překvapila, když udělala ještě krok blíže a položila si svoji hlavu na moje rameno. Měla tu bednu docela těžkou. Hladil jsem ji od uší dolů po krku, jako bych ji objímal a byl jsem naprosto šťastný...


(Několik dnů po tomto snu jsem byl ve zvláštní euforii. Nebylo nic, co by mne mohlo vykolejit z mého klidu a štěstí. Kdo ví, kde jsem se to ve snu beze slov toulal? A byl to jen sen...?)

Sosna zvlčelý » Bosch Chceš říct, že si bude užívat víc a víc?
A kua!

Sosna zvlčelý » Lokii Děkuji.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz No to je věc, co jsem chtěl ještě zmínit. Díky.
Mám tři výrazné sny; všechny se zvířaty, to je na tom zajímavé, a všechny navozovaly velmi zvláštní klid. Minulost - přítomnost - budoucnost. Možná je tu ještě zmíním. Už jsem je kdysi psal, ale nikdy jsem neuvedl, že ten jeden byl z naprosté přítomnosti a ten druhý z budoucnosti, to jsem v tom snu věděl, že se teprve za nějaké století stane.
Ale nyní jsou ještě povinnosti.

Sosna zvlčelý » Crumb U mne se skutečně nemusíš o stručnost snažit. Pokud si tedy nechceš ulehčit práci.

Sosna zvlčelý » Bosch Jasně, já jen takto s tím dosud nepracoval.
Posuzoval jsem samozřejmě vždy planetu (tedy v tomto případě Lunu) v souladu s jejím dispozitorem (hodnostmi, slabostmi atd.), ale uzly jsem si hodnotil sice v kontextu výkladu, ale přec poněkud stranou. Což mi právě nyní dává více smysl přímo k Luně zohlednit i uzly a Lilith. Zde dokonce Lilith dokáži vzít více na milost. Budu si to muset důkladně prozkoumat a hodně se doučit.

K poslední větě: Bohu díky!

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Mohl, kdybych to uměl. Já se na to spíše ptám.

Sosna zvlčelý » Crumb Díky, určitě správně. Jen v závěru drobná chybka ve větě: "Od počátku 20. století je v západní astrologii označován Jižní lunární uzel jako Lilith..."
Lilith není uzel, ale druhé ohnisko Měsíce (první je ve středu Země).

Mně se líbí, jak je astrologie a numerologie propojená (ale numerologii tedy vůbec nerozumím).

Sosna zvlčelý » Bosch Blbě jsem formuloval otázku! Vím, že nemá cenu zkoumat něco samostatně. Ale mne zajímá, jestli tedy tyto prvky vázané na Lunu nezpůsobují vlastně určité zabarvení Luny jako takové (třebas by s ní nebyly v aspektu)? Jak bylo popsáno na příkladu, zda Luna v Beranu se chová jinak s Rahu v Raku než s Rahu ve Lvu? Zda má cenu tudy se ubírat, jakou váhu by to mělo, nebo je to prostě blbost?

Sosna zvlčelý » Nelle Z Tvého příspěvku bych vypíchnul hlavně toto:
"...rict mu vse co mam na srdci, uprimne, ne se vymouvat na nemoc atd..proste bych mu to takhle rekla aby videl co tim zpusobuje, protoze jen tak ma moznost neco zmenit nebo se chystat ke zmene..ale odejit takhle to ne..to neni ok, mel by vedet duvod a dostat sance na to aby to upravil..."

Lidé často odejdou, aniž by řekli pravdu. A dotyčný pak zkouší měnit blbosti, na kterých to ve skutečnosti nestálo.
Když nám na někom záleží, musíme mu říkat pravdu. Můžeme tomu dát čas, než najdeme způsob, jak to říct, ale hlavně říct. A dříve, než nás to přestane bavit a už mu to dáváme jako argument pozdě, protože jsme se sami zatím rozhodli. Jinak jsme sami vinni tím, že se chová tak, že nám ubližuje, protože mu nedáváme šanci poznat druhou stranu. A třeba si kvůli nám neuvědomí tu chybu pro další vztahy. Nemluvě o tom, že se taky může ukázat, proč tak činí. Někomu stačí vidět jen povrch. Nedozvědět se, co je pod povrchem. Vztah však nikdy nemá být povrchovou (povrchní) záležitostí.

Jo a ještě jedna věc: Nemáme právo vyžadovat, aby se někdo změnil. Nemusí. My oproti tomu máme právo mu říct náš postoj a případně s ním nebýt. Když se nedá spojit dva lidi při zachování jejich identity (kompromis by u obou nebo i jen jednoho vedl k nepřijatelným ústupkům vlastní osobnosti), nemá cenu prodlužovat trápení. Jen si právě nejsem jist, zda toto již bylo v popsaném případu zakladatelky vyčerpáno. I to je dosti relativní podle pohledu každého...

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Já taky. Proto nakonec píši ten příspěvek.
Já to vlastně nevysvětluji, ale spíše se ptám, zda by na tom něco mohlo být.

Jinak to, co jsem psal, jsou spíše astronomické pojmy. A ty se právě snažím přenést do astrologie.
Nejvíce mi jde o to, že lidé často pracují s pojmy Černá Luna a Lunární uzly samostatně, nějak je interpretují, sledují k nim aspekty... Ale já se právě zamýšlím nad tím, když mají přímý vztah k Luně, zda by se neměly posuzovat společně? Vždyť jsou vázány na veškerou podstatu Luny, třebas mají jinou rychlost, směr...
Má mzšlenka taky může být zcela mylná. Já ji dávám k debatě, ke zkoumání i k rozcupování argumenty, zkušenostmi... Nebo třeba i vysvětlením, že to celé zbytečně komplikuji (si totéž občas myslím o Černé Luně, zvlátě tehdy, když vidím, že lidi ještě neumí pracovat se základními prvky a už naplno jedou ČL a srovnávají ji na roveň ostatních planet, případně i výše).

Klidně se ptej dál, co budu schopen vysvětlit, rád vysvětlím.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Jo to je tenhle Dáďa! Já už bych ani nedal dokupy, kdo to byl, ale přesně tohle, jak popisuješ, si taky pamatuji.
A pak se vytratil mnohem nenápadněji, než se objevil...
A nyní víme kam.

Sosna zvlčelý » Ema A já si říkal, co že nepíše. No jo, si užívají vzájemného štěstí. A to je dobře. Přeji vám to oběma.