Diskuze, Diskuzní fórum

rigpa » Bosch Ano, tímto způsobem, a nevím zda lehce, se opravdu dá dobře pracovat i se srdečním rytmem. Co se dotýká zveřejňování a nebo nezveřejňování. Všechny tyto praxe a nejen s dechem, je pro opravdový posun nutné aplikovat a provádět dlouhodobě. To je vždy velké síto pro to, aby se to nezvrhlo a nebo se nezdravě posunulo. Naopak zájem o podobné věci v kombinaci s lety praxe jsou dobrá motivace. :-)

rigpa » Ase Zkušenost s Tonglenem jako s celkem? Zásadní změna přístupu k životu i náhledu na něj. Stručně řečeno :-)

rigpa » rigpa O DECHU...
Dostal jsem ve zprávě podnět k tomu, aby napsal nějakou svou zkušenost s dýcháním, a něco o jógových ásanách. Děkuju za to. Ono, je to u obojího trochu zavádějící psát o zkušenosti s tématem dokonale založeném na osobním prožitku, který se nedá popsat. U jógových pozic se na to ani necítím dost zkušený. Nicméně o dýchání bych něco napsat mohl, to je pro mne laskavé a dobré téma, ke kterému mám mnoho prožitků i zkušeností.
Vždy jsem vnímal důležitost dechu a jeho vztahu k tělu a zejména vědomí a následně i to, jak ovlivňuje mysl – a naopak. Prošel jsem si asi vším tím základním, co učí mnohé tradice. Experimentoval s dechem a změnou stavu vědomí, které způsobuje. Od předýchávání se v holotropní meditaci (neplést si s holotropním přidýcháním). Až po hathajogové praktiky dechu, kterým se dnes všeobecně říká pranajáma. Od praxe změny dýchacích drah, až po nedýchání.
Před lety jsem se tomu věnoval opravdu aktivně, ale pracovat s dechem je experiment, kterému by podle mne, člověk neměl nadměrně propadnout. Zejména proto, že sebou nese mnohé extrémní halucinogenní zážitky, které jen odvádějí pozornost.
Dnes je pro mne aktivní práce s dechem rutinou ve smyslu, že s ní nepracuji jen jako s nějakou výjimečnou praxí, ale aplikuji ji do celého dne a stavů, které přirozeně přicházejí. Stále si, na začátku jogové praxe a nebo meditačních praxí, dělám očistné dýchání stejně automaticky, jako hluboké odevzdávání. To myslím, ale nestačí. Jaký je efektu u něčeho, co dělám jen malou část dne? Asi mnohem menší než u toho, co se stane nedílnou součástí celodenní aktivity.
Již několik let, praktikuji něco, co by se dalo nazvat nebo přirovnat k praxím Swarajogy. Mnohdy se na tuto tradici odkazuje jako na jednu z nejpůvodnějších forem jogy a asi bych s tím i souhlasil, neboť dech je základem nejen v joze, ale i v meditaci a niterných praxích. Zjednodušeně řečeno změnit dýchání krátké a plytké na dvě doby, tedy nádech a výdech, na hluboké a prožité dýchání na doby čtyři. Po nádechu i výdechu je vždy stejné dlouhý stav nedýchání. Pro ty, kteří znají tibetské tradice se jedná u určitý, nejkratší, mezi stav - bardo.
Důležité je v této praxi také prodloužit hloubku dýchání na úkor počtů nádechů. V běžném životě nadechujeme a vydechujeme za minutu cca 13x (pokud nepodáváme nadměrný tělesný výkon). U této praxe pak v klidu 2-3x za minutu. To zásadní, ale je, aplikovat to v celém dni. Postupně i ve spánku. Vhodné je to začít praktikovat v extrémním prostředí, jako je sauna, nebo naopak velká zima. Ne náhodou je dech základem praxí Tumo, tedy ohřátí vlastního těla. Málokdo ví, že se tento proces dá také obrátit a tělo se dá takto i chladit. Mám na to vtipnou vzpomínku, kdy jsem se to učil v sauně :-). Ohromný posun změna dýchání přináší i do praxí jako je Tonglen, nebo jiné hluboké praxe Dzogchenu. Dech je velký fenomén a zázrak.
Před několika lety jsem v chrámu Lerab Ling přejímal učení od Sakya Trinzin, na praxe dlouhého života. Velká část toho, co zde popisuju bylo vlastně také obsaženo v tom, co předával. V zásadě to o čem píši, se dá shrnout do toho, že dnes dýcháme povrchně a nedokonale a dobrý dech by měl být nejen zdrojem kyslíku, ale také energie (prány), která je s dechem neodmyslitelně spojena. Asi každý, kdo věnoval svou pozornost pránické stravě a informacím o ní, na „jiné“ dýchání také narazí.
Povídat o dechu by se dalo celý den, ale kdo by to četl, že? :-)

rigpa » Drahomiluše Tedy tuto větu jsem neslyšel ani v dětství, ani později. Tedy nikdy :-)

rigpa » Bosch A možná proto, byl Buddha tak výjimečný, že hledal ještě jiný svět. Že ten pro většinu lidí běžný považoval za iluzi... :-)

rigpa » endymion O tom se s tebou nebudu určitě přít :-). Tak, jak jsem je oba znal, tak si nicméně zachovám ono pochopení v rovině sdílených stavů a nikoliv rozumového pochopení myšlenek vepsaných do knih. Zrovna Míla by mne myslím za takový přístup pochválila a odměnila štrůdlem :-).

rigpa » endymion No a tady jsme v skrumáži slov a názorů, které vedou spíše k nepochopení stavu a nedorozumění mezi názory, která plodí zase další nedorozumění :-). Ona Jednota s velkým J, je prostá oné duality startu a cíle a pozorovatele a pozorovaného a subjektu a objektu. Rozdělování na dobré a špatné :-). A proto, pokud člověk nemá onu zkušenost Jednoty, a nebyl jí účastné bez vlastní individuality, bude to pro něj mít vždy jen a jen mentální význam. A proto je osobní zkušenost nepřenosná a nesdělitelná. Nicméně i proto je velice dobré najít někoho kdo jí dokáže sdílet. Skrze tu vlastní zkušenost zajisté :-).

rigpa » Drahomiluše No pokud dobře pochopíš Edu i Mílu tak zjistíš, že jejich pojetí ega není o egu jako o něčem, co zahrnuje negativní vlastnosti lidského konání, ale o energii, která je odrazem neznalosti (absence zkušenosti) o podstatě bytí a iluzorní oné oddělenosti. A ta tu opravdu v určité míře zůstává, dokud neodejde naše tělo, respektive se od něj jeho zánikem neoddělí naše vědomí. Probuzené a znalé. I proto je Buddhovo probuzení završeno takovýmto stavem a tedy jeho úmrtím. Říká se tomu paranirvána, konečné vyvanutí. :-)

rigpa » Bosch Asi proto, je tato diskuse nazvaná joga duchovní praxe. Eda Tomáš nazýval každého, kdo dělal duchovní praxe jogínem - asi jako jogína ducha :-), a on sám byl i jogínem těla. Na druhou stranu Když tak koukám na mnohé takto velké jogíny, jako je Sogyal Rinpoche a třeba i jeho Svátost dalajláma, pak je to asi hlavně o joze ducha nikoliv o joze těla. Proto to beru jako individuální záležitost, která se někde a někdy prolíná. Osobně se také domnívám, že ona niterná joga má hlubší charakter, neboť tělo je pomíjivé. Nicméně čím jsem starší, tím více chápu i smysl jogy těla, jako harmonizátora prostředí a stavu :-)

rigpa » Bosch Dobře, děkuju za názor. Vůbec o tom nechci polemizovat. A jakou máš osobní zkušenost s jógou, pokud se mohu zeptat? Respektive jak intenzivní. Mimochodem to o čem píšeš, jako o patologickém, respektive jako důsledek násilnosti, je spíše úměrné nikoliv stylu a technice, ale spíše intenzitě a formě. Bez ohledu na jogu, či Tao praxe. Tím myslím, že onu přirozenost a "lehkost" bytí a praxe, má každý ve svých rukách. Tedy to, co zmiňuješ na závěr a jakožto úsilí, které musí odejít, ale bez kterého to nejde na začátku. Co se dotýká směru energie, docela zásadní je asi poznání, že harmonie se projevuje zejména tím, že není nic jako dolů a nahoru a to nejen v mentální rovině, ale i té tělesné. V tomto pojetí jak píšeš by to také znamenalo být v harmonii = stát na hlavě :-). Faktem pak zůstává, že člověk, který si prochází touto cestou prostě není v harmonii a je plný bloků a nebo přemíry uvolnění energie a to přináší jejich extrémní uvolnění a stavy. Já jsem nicméně přesvědčen o tom, že niterný stav a práce s myslí, je přesahující vše co se dotýká praxe těla. Ono chtě nechtě, tělo prostě odchází a to docela brzo ve vztahu k procesu existencí samotného vědomí. Popravdě i praxích Taoizmu nic konkrétního nevím, tak na to nemám názor :-)

rigpa » Bosch No co ti na to napsat :-). V tomto pohledu je jogínem tantrikem každý vůl - doslova :-). To jsou prostě jen takové mentální projevy a povídání o říkání. Domnívat se a hodnotit a komentovat někoho třetího pro mne nemá moc smysl a žádnou cenu. Nerad bych tak trávil svůj čas. Třeba si o tom podiskutuje rád někdo jinej :-)

rigpa » Bosch No a z toho plyne? Pokud si zadáš odkazy na pravoslavné kláštery najdeš tam desítky jiných :). A asi i mnohde jinde. Nemyslím, že jóga je nutná cesta. Joga je pro mne dobrý prostředek jak udržet tělo v harmonii, nic víc a nic míň. Popravdě nikdy jsem nebyl příznivcem jakéhokoliv extrému. Většinou totiž v sobě obsahuje urputnost a extázi, která nesvědčí o klidu, vyrovnanosti a harmonii. Je pro to nutný určitý druh fanatika, který moc tlačí na pilu a vytváří přehnané úsilí.

rigpa » player To nejsi sám, to má drtivá většina lidí takové štěstí, že mají pocit, že nemusejí meditovat. A popravdě, taky opravdu nemusejí :-)

rigpa » Bosch Je to více méně důsledek meditačních praxí a předpokládám, že určitého nastavení a proudění energie a fungování těla. Proto se to objevuje právě v tomto "posezu", s jazykem na patře a rovnou páteří. Není to slyšet v hlavě nebo na skráních, jako třeba šum krve v tepnách při některých praxích, ale jako opravdu silné rány uprostřed hrudi. Je to jako když se nastaví hudební nástroj na znění. Je to zpočátku nepříjemné, protože to stahuje pozornost, ale velice snadno se to dá "nechat stranou". Stále to lze sice vnímat, ale neruší to. Stačí se technicky posadit do meditačního sedu a okamžitě se to objevuje. Začalo to cirka po dvaceti letech praxí v době, kdy jsem prošel vcelku dlouhým ústraním v samotě. Zajímala by mne podobná zkušenost a souvislosti u někoho jiného.

rigpa » Bosch Ty s tím žádnou zkušenost nemáš, že? :-). No, jak už jsem Ti psal, nemám potřebu porovnávat teoretické znalosti.

rigpa » rigpa Má někdo konkrétní zkušenost s vnímáním úderů vlastního srdce při meditaci, respektive při aplikaci padmásany nebo siddhásany?

rigpa » seven Zkus najít vnitřní klid a pevný niterný postoj. Zkus získat zkušenost hlubokého vnoru do Podstaty skrze zastavení se a meditaci, zkus několik let podřizovat tělo pravidelné józe a pak bude možné podělit se o zkušenosti. Zatím to vnímám jen myšlenkový pochod a mentální postoj a názor a to není o sdílení to je jen o filozofování a to mu bych se nerad věnoval.

rigpa » Bosch A jak dlouho praktikuješ jógu? Jakou a jak často?

rigpa » Najdise.cz Chápu ten přístup. Já mám jiný náhled i zkušenost s tím co formuluje jako dualitu. Respektive s tím co je relativní a ohraničené a omezené a tím co je absolutní a bez omezení. V tom pojetí neexistuje pravá jako opak levé a zlo jako opak dobra, ale jen jednota bez hranic. Pokud je něco odděleno pak je i ohraničeno. Pak je to popsatelné a mentálně uchopitelné. V absolutním pojetí, které lze obsáhnout jen neosobní zkušeností to možné není. Proto se nepotkáme ani v náhledu na to :)

rigpa » Najdise.cz Myslíš dualitou rozdělení na dobrý a špatný ? Chápeš dualitu jako dvoupólovost?