Diskuze, Diskuzní fórum

Marhon » Najdise.cz možná proto se ptá, aby to pochopila, oddělila chyby od dobrého a ukončila ty staré vzorce.
taky jsem narazila na opakující se jev, jak ze strany matky, tak úplně jiný, ze strany otce a přemýšlím nad tím, ale smysl mi to nedává. někdy ten smysl najde nezaujatý člověk, co se na to celé dívá z venčí.

Marhon » dan162 no, já začínám ve snech a v životě vidět souvislosti. ale nevim, jestli to má nějaký význam a nevim, jestli se to dá nějak ovlivňovat. snů mam fůry a pamatuju si je, vykládat si je ale neumim.
jdu spát. pustim pohádku, ať se mozek zabaví a jdu spát.
dobrou.

Marhon » dan162 jen tak mimochodem, když si u tý opery, já od dětství, prostě od první chvíle, co sem to slyšela, tak sem měla ráda "měsíčku na nebi hlubokém...." nic před, ani po, ale jen to.
no, já mam ráda měsíc tak možná to bude tím.

Marhon » dan162 ono je rozdíl na co mozek myslí, když je člověk vzhůru a něco úplně jinýho ten trotl tahá, když se spí. jako přes den dobrý, ale jak je ticho a nudí se, tak se hrbe v takových blbostech a nejhorší to je, když spí. sem ho teď krapet přečurala. pouštim mu přes noc film a on poslouchá film a nemyslí na kraviny. a i mě nechá někdy vyspat.

Marhon » dan162 tuhle už sem slyšela snad tisíckrát. bohužel, zpívat neumim a tohle neni odrhovačka, takže mi v hlavě nezůstává. aspoň ne tak, jak bych chtěla.
ale je celkově dobrá, zajímavý námět i přitažlivý název. povedla se mu, to se musí nechat.

Marhon » dan162 bohužel. ale já to mam celkově, hlavně v noci, nebo když mozek nemá práci, tak vyhrabává věci o kterých ani nevim, že sem je kdy slyšela, nebo viděla. třeba lidi ve snu. na ty na který myslim o těch se mi nezdá, ale lezou mi do snu lidi, kterých si nevšímám.
teda, za poslední rok mi zaujala tahle písnička.
je to jedna z nejlepších věcí, co sem slyšela.
měl jí i někde se saxíkem, taky super, ale ne moc šťastně nahranou.

Marhon » dan162 mě se vždycky usadí v hlavě písnička co se mi nelíbí. muj mozek je na to expert, ta co se mi líbí, tu si nezapamatuje.

Marhon » dan162 jáááá tě jen varuju, co tě čeká, jak se to v hlavě usadí. jen počkej.
večer lehneš a jedna ovečka, dvě ovečky, tři ovečky, jedna kráva, želva, kačer, donald, farmu měl hyja, hyja, hééj makarena....

Marhon » dan162 jen počkej, ty se směješ, ono se to tam zabydlí a už se toho nikdy nezbavíš. ono pak stačí málo a je z toho tik, jen si to do hlavy pusť... Pusť vsigdá búdět sólnce!Pusť vsigdá búdět něba!Pusť vsigdá búdět máma!Pusť vsigdá búdu ja!...já sem malý myslivéček, sotva flintu nesu...néséém vám noooviiiny, poslouchejte...

Marhon » dan162 to je ta písnička co si o ní včera psal?
tak to bych se radši vrátila k té internacionále.

Marhon » dan162 teď si mě pobavil. v sobotu sem dávala toto na FB. sice to neni k tématu, ale třeba to někoho pobaví, nebo se v tom někdo uvidí.
mimochodem, dnes sem si v práci celý den pěla všechny tři, Kalinku, Kaťušu i internacionálu. no na svěrací kazajku sem byla.

tak jsem se na dnešek konečně vyspala. tedy tenhle týden byl vážně vypečený.
od neděle spánek v časovém rozmezí 1 - 5 hodin a mozek se vyloženě baví. že mě vzbudí brutus o čtyřiadvaceti slovech:
"Šel pes do lesa a potkal dlažební kostku
Šel pes do lesa a potkal dlažební kostku
Dlažební kostko kam jdeš
Já jdu do lesa"
na to už jsem si zvykla, i na úryvky "éééj Macéééjko Macéééjko, kokokoko, zahraj mi na céjko, kokoko...", "červený šátečku kolem se tóóóč, kolem se tóóóč, kolem se toč." prostě na všechno od lidovek a odrhovaček naší populární hudby, o jejichž existenci jsem neměla ponětí, až po zahraniční hudbu od roku 85 až do roku 2001, o které jsem vůbec netušila, že ji znám a mozek k tomu vystřihne půlku zahraničního textu v jazyku o němž nemam ani ánukn.
můj "inteligentní" mozek si nepamatuje písničku, co mam ráda a co přes den sto dvacet krát poslouchám, ale vyhrabe někde z poza senzorické paměti
"Razcvětaly jabloni i gruši,
poplyli tumany nad rekoj, vychadila na,běreg Kaťuša,
na vysokij, na běreg krutoj...".
takže mě nepřekvapilo, když mě tenhle týden jednou v noci vzbudilo "Poslední bitva vzplála, dejme se na pochod. Internacionála je zítřka lidský rod.", koukla jsem na hodiny a rozespalá tam viděla 3. dobrý, aspoň něco jsem naspala. chvíli jsem se převalovala a můj mozek si jel svou.
"Již vzhůru psanci této země,
již vzhůru všichni, jež hlad shnět!
Teď právo duní v jícnu temně
a výbuch zahřmí naposled."
utla jsem to.
znovu jsem zhodnotila hodiny a tam ne 03, ale 23.
a můj mozek přešel do módu:
"Kalinka, kalinka, kalinka moja!
V sadu jagoda malinka, malinka moja.."
vrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr.
ale co se mi stalo v středu tohoto týdne?
sen, který v žádném snáři nenajdete.
skvělá nálada, smála jsem se, seděla u stolu, listovala v enciklopedii našich i světových hudebníků, která vypadala jak Zlaté stránky a hledala Dan Vertígo. byl tam. a k tomu mi znělo:
"Pojď vylezeme na střechu
na tašce anebo na plechu
sedět budem za komínem
spolem na plech červeným vínem"
milý mozku, konečně posun tím správným směrem.
doufám, že to byl věštecký sen.
takže vážení přátelé, jestli, tenhle kluk bude u vás hrát, tak na něj jděte a řekněte si o podpis.
člověk nikdy neví, že?

Marhon » dan162 nojo, jenže já politiku vnímala i tenkrát, celkem se měla jasno v tom, co se dělo a vzhledem k tomu, že bych se podle té pilulky vrátila s dnešníma vědomostma a schopnostma, s tím co vím, asi bych z budoucnosti zrovna nadšená nebyla. nejsem ani teď, ale ten časový úsek, toho co mě čeká, je přece jen kratší.
ale zase je fakt, že už sem se naučila spoustu věcí, který neumim změnit, odstřihnout, tak bych to asi dělala i v tomhle případě.

Marhon » dan162 mě by děsila a děsí asi jen ta politika.
ale horoskopu bych se nebála, vždyť se to stejně v pravidelných intervalech opakuje. jen by na to člověk byl s dnešníma vědomostma připravený.

Marhon » dan162 s tímhle bych problém neměla. musela sem to snést tenkrát, snesla bych to i podruhý. a peníze? ty sem neměla, ale škudlila sem každý deseťák, když se mi dostal do ruky, takže taky žádná změna. a moje vědomosti nejsou na tak dobrý úrovni, abych si je nemohla zopáknout. takže mít nějaký zázemí, šla bych do toho. jediný co by mě děsilo, by byl politický stav tohodle světa. tady nejsem vůbec optimistická. ale to už je jedno jaký věk by mě v tom čase dohnal.

Marhon » dan162
uznávám, že v tomto případě na tom něco je.

Marhon » Áta22
no, já bych se v každým případě snažila držet školy. což tenkrát nešlo a dneska už mi na to chybí vědomosti. a pak bych si splnila to, co sem chtěla a co si snažim plnit teď, ale ať už to bude jak chce, chybí na to čas. takže asi tak.
no, peníze by se mi taky líbily, ale takový množství, aby mi stačily do smrti. a vzhledem k tomu, že sice nepotřebuju honostný dům, ale chtěla bych bazén. slušný bazén, tak by mi z těch padesáti toho moc nezbylo. takže výhodná je pro mě fakt ta modrá. velký prachy sem nikdy neměla a šlo to, ono by to šlo zas. jen se splněnými sny.

Marhon » Áta22 no vidíš, taky červenou pilulku nepotřebuješ, taky je pro tebe výhodnější ta modrá.
já osobně bych změnila právě dětství. udělala bych, co sem tenkrát chtěla a nešlo to.
no a můžu se pak nechat adoptovat někým, kdo si vybral tu červenou, ne?

Marhon » Áta22 jak si na to přišla?
tak si vem, když budeš chtít slušný dům, tak dneska pod dva miliony to nejde. to je tak pět, pokud se budeš chtít trošku rozšoupnout, deset. pokud budeš chtít luxus, tak dvacet a pokud ho chceš v Praze, tak ti zbyde tak akorát na točený a buřta.
co se mě týče, já sem vždycky říkala, že bych se do minulosti, teda, prožít celou minulost znovu, nevracela, jen pokud bych měla ty informace, co mam teď. takže mě to vyhovuje. ta modrá je dělaná přímo mě na přání.
máš jí? kdy mi jí pošleš.

Marhon » Lokii modrou. padesát milionů je dneska prd.

Marhon » Eva.K sem to tu ráno četla a nic duchovního mě nenapadlo.
jo, překážky když překonám, tak sem na tebe pyšná, když se vyhrabu z sem na sebe pyšná. všem je to putna, teda zpravidla to nikdo neví, ale já sem na sebe pyšná. ale že by mě to posunulo? jako ano, pak vim, že dokážu něco víc než Anka z Všechalup nebo Franta z Horní Dolní, že když sem to dokázala jednou, je tu možnost, že to dokážu i podruhý a nemusim se bát a sem na sebe uvnitř duše pyšná, že sem to dokázala, ale že by mě to posunulo?
to ne.
jediný co mě zaručeně posouvá, to sou lidi. ať už směrem nahoru, tak směrem dolu.