Marhon (* 30.7.1974)
Žena
teď si mě pobavil. v sobotu sem dávala toto na FB. sice to neni k tématu, ale třeba to někoho pobaví, nebo se v tom někdo uvidí.
mimochodem, dnes sem si v práci celý den pěla všechny tři, Kalinku, Kaťušu i internacionálu. no na svěrací kazajku sem byla.

tak jsem se na dnešek konečně vyspala. tedy tenhle týden byl vážně vypečený.
od neděle spánek v časovém rozmezí 1 - 5 hodin a mozek se vyloženě baví. že mě vzbudí brutus o čtyřiadvaceti slovech:
"Šel pes do lesa a potkal dlažební kostku
Šel pes do lesa a potkal dlažební kostku
Dlažební kostko kam jdeš
Já jdu do lesa"
na to už jsem si zvykla, i na úryvky "éééj Macéééjko Macéééjko, kokokoko, zahraj mi na céjko, kokoko...", "červený šátečku kolem se tóóóč, kolem se tóóóč, kolem se toč." prostě na všechno od lidovek a odrhovaček naší populární hudby, o jejichž existenci jsem neměla ponětí, až po zahraniční hudbu od roku 85 až do roku 2001, o které jsem vůbec netušila, že ji znám a mozek k tomu vystřihne půlku zahraničního textu v jazyku o němž nemam ani ánukn.
můj "inteligentní" mozek si nepamatuje písničku, co mam ráda a co přes den sto dvacet krát poslouchám, ale vyhrabe někde z poza senzorické paměti
"Razcvětaly jabloni i gruši,
poplyli tumany nad rekoj, vychadila na,běreg Kaťuša,
na vysokij, na běreg krutoj...".
takže mě nepřekvapilo, když mě tenhle týden jednou v noci vzbudilo "Poslední bitva vzplála, dejme se na pochod. Internacionála je zítřka lidský rod.", koukla jsem na hodiny a rozespalá tam viděla 3. dobrý, aspoň něco jsem naspala. chvíli jsem se převalovala a můj mozek si jel svou.
"Již vzhůru psanci této země,
již vzhůru všichni, jež hlad shnět!
Teď právo duní v jícnu temně
a výbuch zahřmí naposled."
utla jsem to.
znovu jsem zhodnotila hodiny a tam ne 03, ale 23.
a můj mozek přešel do módu:
"Kalinka, kalinka, kalinka moja!
V sadu jagoda malinka, malinka moja.."
vrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr.
ale co se mi stalo v středu tohoto týdne?
sen, který v žádném snáři nenajdete.
skvělá nálada, smála jsem se, seděla u stolu, listovala v enciklopedii našich i světových hudebníků, která vypadala jak Zlaté stránky a hledala Dan Vertígo. byl tam. a k tomu mi znělo:
"Pojď vylezeme na střechu
na tašce anebo na plechu
sedět budem za komínem
spolem na plech červeným vínem"
milý mozku, konečně posun tím správným směrem.
doufám, že to byl věštecký sen.
takže vážení přátelé, jestli, tenhle kluk bude u vás hrát, tak na něj jděte a řekněte si o podpis.
člověk nikdy neví, že?
