Diskuze, Diskuzní fórum

cimi » cimi 2. 5. 2023
——————-


V máji…jako úsměv na rtech ztrácí se obzor
bez vysvětlení, každý chce kvést
chytáme se lásky, jak berlí mrzák
jako
jakoby
a stejně když slunce pohladí duši
ve druhé vteřině zarývá do zad zuby smrt

skrýváme v trnech ukrytý filtr
reklamy na to, jak si nejlíp schovat zadní vrátka k potěšení

jsem tak drahá, jak jen iluze umí být
nedám se zaplatit
jsem výměnou za amrit

a neztrácím se, jen tvořím suky
klubíčka k zahození
spálení v ohni
ach ty čarodějnice
nechtít ani pravdu okusit

V máji…když jsme v míru
sám vidíš, jak vítr rozhání vlasy, aby nebylo vidět do očí
které pláčou do svých žil a mění víno na vodu

skrýváme v trnech ukrytý filtr
a neznáme ani sebe sama
ve snaze dotknout se
…ve stvoření
…

cimi » aktigram Já se tady s tou tvou cestou docela ztotožňuju.

Nejvíc bince za mlada. A teď spíš prozkoumávám jeho dary tak jak píšeš.
Přijde mi že nejvíc mě dřív zaměstnávaly ty propady z vystřízlivění, pocity zrady, to že se mi pořád někdo pokoušel lhát, nějaké nenápadné podsouvání věcí…taky jsem furt chodila pozdě, věčně trochu mimo x)…
Teď jsem už dost jinde, i když mi jde transit neptunu jak kráva tak mi to pomáhá naopak se ještě víc vtělit a uzemnit. Používám tu jeho sílu úplně jinak…jakobych ji měla už natolik načtenou že už rovnou přecházím ty negativní projevy a nedělám už z toho takový drama a jdu rovnou k věci kde se dá ta síla použít…k čemu je to dobrý…
Medituju už 5 let pravidelně, hraju na klavír od dětství, vrtám se v mým podvědomí na terapiích…občas prsknu nějakou tu báseň a furt vypadám mladě /klamu :-D…tam všude se neptun neskutečně hodí…
Takže za mě taky dobrý : )

cimi » Nabi* Na mě to z tohodle solaru působí jako pokračování toho přehodnocování a uvědomování si ženské a mužské role...tuším že i v těch předchozích solarech byly vždycky nějak signifikantně postavené ty světla ve vzájemném vztahu...letos to máš i podpořené tím slunce mars merkur konj - jako chlapské energie...a venuše v opo na lunu 6.12. dům. -ryby panna...obě dost ženské znamení v domech které moc nejsou vidět...bych čekala nějaké vynořování a čištění zasunutých představ a přesvědčení, které ti mohou stát v cestě za štěstím, vnitřním klidem a plynutím...
Ten druhý dům s těmi chlapskými energiemi x)) mi spíš přijde jako uvědomění si, že "bez práce nejsou koláče" tedy že toho chlapského nasazení/lokte pro nějaký svůj blahobyt bude potřeba...anebo tohle za tebe možná udělá nějaký muž? ( x)) )
A na ten návrat venuše jsem zvědavá na tvé dojmy, protože já mám návrat venuše letos také (ne přímo v konj ale v raku) a v prvním domě a docela to pociťuju na odezvě z okolí...ta venušanská kvalita asi nějak vyzařuje aniž bych se extra snažila...

cimi » Adela94 Zaujala mě tvá diskuze jelikož jsi narozená jen 4 dny od mého přítele (bývalého s otazníkem).
Myslím že už jen ta venuše ve štíru je indikací takových témat. To je vlastně taková konj venuše a pluta.
A ty máš i pluto ve štíru a spoustu dalšího ve štíru. Přítomnost pluta druhé osoby si myslím že je jen takovým oživením ale to mohu jen domýšlet.

Já jsem zažila vztah za transitu opozice pluto moje venuše.
Ročníky kolem 1971 mi dělají na venuši kvádr. Ročníky kolem 84 zase trigon.
Vztah s člověkem ročník 1971 byl velmi toxický. Obávám se že když nad tímto nemají oba nadhled tak je celkem nevyhnutelné že sklouznou. Je v tom dost velká perverznost. A naopak - chce to určitou duševní zralost, moudrost nebo alespoň touhu po ní a rozhodnutí, že už tady ty hry člověka omrzí a chce raději něco tvořit než se točit v bludných kruzích.
Ono to totiž dost často v konečném důsledku není o synastrii ale o jednotlivcích jakou kvalitu toho principu do toho vloží.

Obráceně neznám. Tam se zřejmě ta energie úplně odpinkla.

Urea to píše v předchozí diskuzi moc pěkně. Jakákoliv osobní energie plus pluto spouští takové tanečky, ale já to postupem času vnímám že cílem je podívat se na to téma celou bytostí. Osobní planeta je v tomto podle mě se sklonem být méně vědomá si toho než pluto….

cimi » Nabi* Tak já se tady jen vplížím : )) korejština je fakt nejlepší : )) a jsem tvůj tajný fanda :-D

btw 그래 to je moje nejoblíbenější slovo :-D

cimi » Gryphon Já si taky myslím že to zvládám na poměry toho co mi bylo dáno do vínku opravdu velice dobře x)
A díky za zpětnou vazbu*

cimi » Crumb Tak ono to sedí….asi jsem se neměla narodit…

cimi » Barbora) "A jestli bych se měla ptát, zajímá mne, jestli žena s takovým horoskopem, může mít příjemný život. Co pro to můžu nejvíc udělat?"

Co pro to můžeš nejvíc udělat?
Opravdu chtít vidět věci tak jak jsou, bez příkras a bez podceňování a nebýt s tím v rozporu. Vůbec příliš vše nehodnotit, ale učit se navracet do "nic/bodu nula" a pak zase vylézt a tvořit z toho co ti život dal do vínku.

Jako vodnářka bys třeba mohla zkusit dělat svět lepším místem...(jen myšlenka...)

cimi » Tralalala100 Hmmm...ale já jsem to tak nenapsala...a nemám ráda, když mi někdo něco podsouvá a používá můj názor za své alibi nebo naopak...

Jinými slovy každá na to nahlížíme z jiného úhlu, přistupujem k tomu jinak a zřejmě jsme i jiný typ...já jednám často hodně impulsivně a instinktivně aniž bych předtím použila mozek...proto u transitů k tomu přistupuji jak jsem napsala - UČÍM SE dát si na sebe pozor když vím o transitu který má tendence mě vytáčet...jak jsem psala často jednám impulsivně a jsem lakmus na vnější vlivy...takže něco jako úplněk mě dokážou dost vytočit ještě jinam než normálně...takže celkově to beru, že je to o sebepoznání...když vím, že to na mě působí, tak si na to dám pozor a neberu ty extrémnější výkyvy tak "vážně"...ale ne vždy se to daří...dá se říct že až poslední dobou, kdy mi to hodně nakopalo zadek...
A to co jsem psala v úvodu je o tom, že astrologie je i o osobním horoskopu a synastrii...na to si fakt předem pozor nedávám už vůbec, ale opět to pozoruji až potom co se nějaké věci začnou vyjevovat...

Takže neříkám si co kdyby náhodou...když už se dívám na transity, tak se dívám na téma, co mi to může přinést v mém "duševním růstu"...je tam respekt, to ano, ale zkušenost mi říká, že nikdy nevím co mi to PŘESNĚ může přinést...ale to téma se vyjeví a pak ho třeba víc pozoruji a skládá mi to nějakou skládačku, díky které mohu některé věci lépe pochopit...

cimi » Tralalala100 “Necháváte se ať už tranzity, nebo výkladem osobního horoskopu, nebo synastrií nějak velmi ovlivňovat? Nebo si myslíte, že ten život máte ve svých vlastních rukou?”

Ani tak ani tak…
Ad jedna - nenechávám…já jsem totiž typ člověka který vše musí prožít na vlastní kůži a pokud možno až na dřeň a několikrát pokud chce něco pochopit. Musí to totiž pochopit moje tělo…
Ale učím svých znalostí víc využívat…nebýt právě naopak tolik impulsivní když třeba vím že je silný úplněk, nebo když je nahovno transit tak počkat s rozhodnutími….
Něco asi v tom smyslu že když vím že venku chčije a je kosa tak už nechodím tak často ven v letních šatech abych se pak nedivila že jsem najednou ne-mocná ^^ ale popravdě s mou povahou mi to moc nejde…

A svůj život taky tak nějak nemám ve svých rukou. Učím se být ve své síle a moudrosti, ale nevnímám to jako to samé co mít život ve svých rukou…

A myslím si že tím co ty zákonitě lidi procházejí. Já tomu právě říkám odevzdávání své síly něčemu. Otázkou je jestli začnou hledat skutečný zdroj, nebo jen tu berličku zhmotní jinde…

cimi » Buddha/2 Neplevelíš, to vůbec ne. A já mažu jen po sobě…a sebe…

Může se zdát zavádějící že to dávám do souvislosti s rodovou linií. Já mám chiron ve 4.domě který náleží rodině a plný osmý dům který zase náleží duševnímu dědictví a tím i rodinné karmě… Ale přesto to není něco na čem bych mohla stavět tak nějak paušálně, prvoplánově…je to dílek z celku..a součást nějakého více či méně úspěšného vtělení se…

Někdy je dobrý mluvit konkrétně, někdy je lepší když člověk upustí od konkrétních představ ale spíš se zaměří na energii kterou v sobě nesou. Já si třeba pod proudem energie směrem k počátku představuji úplně něco jiného než pod nekonečnou řadou až k počátku - popírající ideu nekonečnosti. Vnímám to jako proud energie podpory. A ano, rodová zátěž se zdá být v mém případě jako spouštěč.

Diskuzi jsem zakládala před rokem…tenkrát možná ještě ze zvědavosti…mezitím se udála spousta věcí, které s optimismem nemají vůbec nic společného. Dlouho jsem se tu ani nevyjadřovala. Jednak rady lidé dávají většinou ze svého úhlu pohledu, ze své zkušenosti, druhak na instantní a sterilní rady nevěřím. Diskuze tady jsou pro mě především inspirací, nikoli závislostí. To je to proč je zakládám. A ráda si ponechávám svobodu abych si z nich vzala přesně to co potřebuji a opravdu vždycky si něco vezmu

cimi » Gryphon Chtěla bych jen upozornit na to, že takovýmu zastrašování nefandím a jsem už docela velká holka, takže kdyby něco, tak si v tomhle případě umím poradit

cimi » aktigram Mě zaujal ten rozhovor, protože si pamatuju Kláru z konzultace kde asi byla víc ještě v té intelektuální rovině a zasmály jsme se společně tomu jak se mezi nás rozlil ten můj neptun na asc ve 12. a taky nad mým 8.domem, který okomentovala slovy “nechápu jak si někdo může hrát na Romea a Julii když já s těmi vodnárskými planetami proč se trápit když je na světě tolik možností x)
No a teď jakoby mluvila o mně takže za mě ok x))

Jinak já mám ten prenatální v něčem dost podobný tomu nativnímu….stejně nah…. :-D

cimi » cimi Líbí se mi co mi napsal Honza Prstoklam do vzkazů:

“ Gryphon to trefně naťukl, tak se k němu připojim i když se astrologii nevěnuju a věci si v tomhle kontextu běžně nespojuju.

Chiron v býku je prý generační záležitost.
Za mě je to v podstatě pozvánka do světa extáze.

Je tam zjevný téma ukotvení, zakořenění, půda, krajina, péče, krev, prokrvení, pohyb, souhra svalů, naprosto klíčové téma je rytmus, nejen individuální fyzický ale i v podobě cyklů.

Chiron je v podstatě otevřená brána.”

Oslovilo mě hlavně to (Chiron otevřená rána) - chiron otevřená brána…i ten rytmus…víc než kdy jindy si všímám těch sinusoid ve kterých se pohybuju fyzicky a duševně…

cimi » Buddha/2 Asi nerozumím : ) Já někde psala, že mi mají s něčím pomoci? x)

Linii předků vnímám jako nekonečný proud energie až k samému počátku. Nepřijetí své rodiny, svého původu, tento zdroj energie blokuje. Nepovažuji za náhodu, že se mi toto téma dostává před nos čím dál víc : )
Je krásné pocítit a uvidět jakou že to vlastně skutečnou základní esenci tví blízcí mají a pak postupně odpustit a pochopit, že se život neustále proudí ve více vrstvách než jen v jedné...
Člověk se bojí jen toho co už zažil, není to nic imaginárního, jen u toho přesně jak píšeš, ztrácí příliš energie...projevovat odvahu k něčemu co člověk dosud nepoznal není odvaha ale slabost...

cimi » Gryphon S tím docela souzním

cimi » bobule82 Ahoj,
probíhá tu ještě jedna diskuze, kde jsou také nějaké zajímavé zkušenosti, tak přidám do placu:
https://diskuze.najdise.cz/prispeve…

Já se skrz tady ten transit prokousávám drsným obdobím, kde tak tápu nad tím jaké vlastně to hlavní téma je…jde to všechno skrze intenzivní bolest, která se střídá s obdobími, že už vše vzdávám a nevidím naději…a to se střídá se stavem kdy jakoby přijímám že je možný že takhle to bude už do konce života a že jsem si to na nějaké rovině vybrala a že si jakoby nemám co vymýšlet že takový prostě život na zemi je a měla bych se soustředit jen na to podstatné…připadne mi že si dokonce ani nemohu dovolit to vzdát…a připadám si jako arnold když prochází ohněm a hoří ty jeho vnější části, postupně opadávají a zůstává jen ta robotická ocel pod tím…takový ten stav nedívat se napravo nalevo a jen jít….kde se občas vynořuje něco jako pradůvěra zasunutá hodně hluboko, že tohle asi možná nějaký smysl má, jen já o něm nic nevím…ego a nějaký představy jak by vše mělo vypadat se rozpadají… Procházím si neustálým uspořádáváním všeho uvnitř i vně…nějakou cestou k původu nejen ve mně ale i v mém rodě…hodně mnou zní takové přání a povzdechnutí že jsem neměla možnost poznat své předky skutečně takové jací jsou…že své životy často odevzdávali někomu nebo něčemu, co udusila jejich skutečnou esenci strachem, i byť jen tím aby byli přijati…
Extrémně často mě bolí srdce a občas se ozývají i jiné části ale spíš jen jako upozornění…v podstatě nejsem jinak nemocná (ťukám) možná protože toho duševně prožívám mraky…

Obě zatmění co teď na jaře budou mi opět sednou na ten můj 4.dům. 20.4. na ic a 4.5. na chiron ve 4.domě. Málokdy se to takto opakuje. Asi to má větší a hlubší význam, kde se to až má dotknout….

cimi » Džejn123 Vždycky tě tady čtu, takže vím

Já tady to dlouhodobě prožívám na rovině psychiky...poslední dobou docházím nějaké "rezignace" jak je to vlastně s tím, co jsme si "vybrali" a jaký je vlastně náš životní úkol nebo smysl života...

Z pohledu (pokusu o nadhled) je úžasné co jsi už za celý život dokázala transformovat. Dokazuješ, že "realita" lze "ohýbat" tím duchem. (dávám do uvozovek, jelikož nevím jak to dát do slov) Neboli tvůj život je už sám o sobě důkazem, že za tou duší jdeš. Tělo a tvé bolesti jsou nástroj. Tvá duše tě někam neomylně vede a možná ještě ten skutečný důvod nevidíš.
Snad se tě nějak nedotýká, že nerozebírám to, že vím, že současně i trpíš, ale nekomentuju to...není to myšleno nijak proti tobě

A přidávám se k ostatním, že kniha je super nápad

cimi » Džejn123 "Chtít získat něco, co ve své podstatě nikdy není a ani nebylo tvoje..."

To je ta pointa uvědomění, které z toho vyplývá v mé rovině vnímání...

Lidé si myslí, že si mohou něco z té hojnosti, která je nám neustále k dispozici (ať už si to uvědomujeme nebo ne) přivlastňovat. Můžeme to pouze se životem a hojností sdílet, prožívat. Dost často to není o nějaké usilovné snaze, ale o tom odevzdat se životu - jak píše Gryphon...

Někde jsem četla, že z vším špatným co nás v životě potkává, je odklon od naší duše a od boha (nazvěme to jakkoliv - universum atd.) Učit se vnímat svou duši, co ona potřebuje, kam ona patří, odkud vzešla...to je největší lék...a také největší výzva obzvlášť když člověk trpí a chce se mít konečně dobře...co to ale je, mít se dobře?...kolik lidí chodí po světě, mají materiální zajištění, zdraví, ale uvnitř jsou mrtví...

...

cimi » Gryphon Taky jsem svého času chirona studovala, ale v souvislosti s lilith.
A ten příběh vnímám dost jinak.
Cheirón byl synem krona/saturna (který své děti polykal, ale zde nejspíš necítil ohrožení) a Philyry, která byla jeho podobou natolik zděšená, že požádala bohy ať ji promění v něco jiného. (Klasický příběh “znásilnění” - v okamžiku početí se proměnila v koně, on také, aby ji obelstil ^^ )

U Apollóna se tuším octl tak, že ten mezitím hledal svého syna a nalezl Cheiróna.
Cheirón se naučil vše od Apollóna a posléze i on učil co se naučil. Ano učil hrdiny - tedy elitu. Tady vidím jasnou symboliku jupitera směřovat k výšinám a tomu božskému. Dokonce za odměnu získává jako dar nesmrtelnost.
Paradoxně právě Cheironův žák je ten který mu způsobuje nevyléčitelné zranění - jedem z hydry (kterou já osobně vnímám jako lilith která vždy tak trochu odkazuje na původ) a taky to dá říct i tak, že Apollonovo učení Cheirona “otrávilo”.
Právě toto zranění vrací Cheirona do těla a k přehodnocení svého života. Neustále a urputně připomíná rozhodnutí které možná (určitě) nebylo jeho - vstoupit do světa bohů - nesmrtelnosti aniž by přijal svůj skutečný původ.
Krásnou symbolikou je i výměna s Prometheem, který je dalším silným archetypem lidské nevědomosti (jak to tedy vnímám já). Ten poté prožije podobná muka právě kvůli této “nesmrtelnosti”, která není, pokud není vědomé, “požehnáním”. Zatímco pro Cheiróna byla požehnáním smrt, Prométheus si své připoutání k “hmotě” (lstí) nosí s sebou na prstenu.

Myslím že Cheiron je na určité rovině symbolem propojování světů vyššího a nižšího. Ne “buď a nebo” a “nýbrž ale i”. I jeho podoba o tom mluví: propojení zvířecího a lidského. Je to princip který se hodně týká znamení střelce a přehnaných ideálů jupiterských…
Jestli vnímám nějaké propojení se znamením panny pak je to trpělivost, poslušnost, schopnost pečovat a sloužit, vnímání těla, význam detailu pro celek, a vliv celku na detail…apod…