Diskuze, Diskuzní fórum

cimi » cimi Já to tady jen tak frknu…

Je to z filmu Nebezpečná metoda…už nevím přesně v jakém kontextu to bylo v tom filmu přesně a proč se mi právě tato věta tak vryla…
Ale to jak to vnímám já a jak se mi to i vyjevilo v kontextu zatmění…
Udělat něco neodpustitelného v tomto kontextu pro mě znamená přijmout radikálně svůj stín jako akt hluboké autenticity, radikálního sebepřijetí a nakonec i jako akt bezpodmínečné lásky. Nikoli jako alibi…ale v konečném důsledku jako sklonění se v pokoře k tomu co nehodnotí ale dává život… Naopak, je v tom risk totálního zavržení a přesto jak už jsem psala odevzdání se životu který nás stvořil…

Poetické je to jen omylem…

cimi » thééé Já jsem si po včerejším happeningu připadala jakobych vstoupila do jiné dimenze : )
Přemýšlím jestli se tak cítím i dnes :-D ale asi už je holt zase pondělí x))

Pro mě tím že jsem měla možnost pozorovat skoro celý průběh (i když to bylo tak trochu omylem)….vnímala jsem takovou vnitřní poklonu vyšším silám, stínu….a vůči tomu že i když by mělo být vše jasné tak může přijít něco za co ani nemůžeme co zatemní dejme tomu mysl v lepším případě.
Vyvstal mi citát z jednoho filmu:
“Občas musíme udělat něco neodpustitelného, abychom mohli jít dál.”
Takže to je moje niterné poslání - úcta a poklona stínu, prožitek celistvosti a přesahu za hodnocením, díky za to co jsem si mohla včera prožít…

cimi » dan162 Je to ok

cimi » thééé Moje kočičky měly dnes pré…
Pořádně se proběhly po zahradě a teď taky spokojeně spinkají…

Cítím jak mě to dnes přirozeně táhne do ticha a do bytí sama se sebou

cimi » thééé Tak určitě ať už se člověk zdá jakkoliv “hotový a celistvý” tak vztahy (především ty těsné) ho vždycky náramně prověří
Jelikož člověk je tvor který tak nějak přirozeně lne k různým druhům iluzí tak někdy ten náraz kontaktu reality je prostě potřeba aby vůbec měl co reflektovat

cimi » dan162 Já mám poslední dobou problém se čtením takto dlouhých textů X)) tak doufám že jsem vše pochytila…

To se mi hodně líbí jak jsi to pojal : ) je to inspirující : )

Je zajímavý že tě tělo takto začalo poslouchat…já jsem měla dřív silnou hypersensitivitu na cokoliv v okolí - zvuky pachy světlo ostré předměty energie cokoliv…ale neposlouchala jsem absolutně sama sebe…a tělo neposlouchalo mě…
Pro mě je tohle úplný základ*

cimi » dan162 Zajímá mě také to s tím sluchem…ne kvůli mně…mohl bys přiblížit?

Jinak co se týče mě tak mám pro práci na sobě skvělou výbavu X) zvídavost Blížence se kloubí s touhou po pravdě střelce a to je korunováno roztomilou T kvadratičkou na Mars v panně v osmičce která v sobě nese touhu a odvahu odkrýt i to co by ostatní raději nechali pod kobercem…
Plus Venuše v Raku a Neptun blízko asc tomu dávají citlivost a duchovní přesah….
Dřív jsem to moc neoceňovala. Připadala jsem si jako perpetuum mobile které nevědělo kudy kam a nevědělo jak přestat…ale bylo to součástí procesu…
Teď po tom co jsem si víc ujasnila své hranice a vztah k sobě je pro mě důležitým cílem bdělost…to je každopádně na dlouho x))

cimi » Nabi* Děkuji Naty

cimi » Diviška Upřímně vůbec nevím co na to napsat. Během tvých 3 příspěvků jsem byla postupně hozena z jedné strany prudce na druhou a pak na třetí…
Tím chci říct, že upřímně nevím který z těch popisů nejvíce sleduje realitu taková jaká skutečně je a co jsou jen dojmy.

Co mě obzvlášť trklo krom těch zmínek o obviňování a ponižování. Já osobně bych s partnerem co by mě podváděl nechtěla být. Nestálo by mi za to investovat tolik energie do člověka který ji dál investuje jinam místo toho aby cirkulovala mezi námi a generovala něco hezkého.
Člověk musí časem přiznat že je zodpovědný za to jak se svou energií nakládá. To bych sledovala - jak silná je mezi vámi láska, úcta, respekt, a jak se to promítá do okolí, jestli díky vašemu spojení vzniká něco dobrého a dělá z vás lepší/šťastnější a opravdovější lidi…

cimi » Diviška “ i když je to jinak vztah, který se mnou souzní.” — toto prosím vysvětlit…

A hlavně celý váš diskuzní příspěvek několikrát po sobě přečíst, nejlíp tak jako kdybyste četla psaní od své kamarádky nebo někoho na kom vám velmi záleží…

cimi » MG34 Celé je to zbytečné.
Upřímně mě fascinuje celý tady ten počin. Kdyby se tu neobjevila, tak by tato diskuze nejspíše v klidu rostla jen tvými příspěvky. Brala jsem to jako tvůj deník a neměla nejmenší potřebu do toho zasahovat.
Leč každý jsme jiný.
Podobné vlny argumentací tu v minulosti prošly nesčetněkrát. Žije si to svým životem podle typické lidské logiky jako vždy…
Mizím a ať se daří…pokud možno všem x)

cimi » funky Jestli tomu dobře rozumím, tak je jako chceš zachránit?
A před čím?
Zajímá mě tvá zkušenost, která u tebe spouští tady tu potřebu. Domýšlím si že asi někdo ve tvém okolí.

Pokud bych měla zůstat u tohoto tématu, zajímá mě, jestli se ti reálně stala nějaká situace kdy k něčemu takovému došlo, že informace o existenci více eg někomu ublížila?

cimi » funky Víš co je největší krok vedle, i když se svým způsobem snažíš pomoct?
…
Že se domníváš že všichni jsou svým způsobem stejní…
A teď jde o to jak a proč stejní…
S kým máš takovou zkušenost a proč máš takový strach že tady někdo někoho ohrozí nebo zmanipuluje?

cimi » Devi Tím myslíš potíž, nebo rovnou tu smrt

cimi » MIKULAS Ano tatínek s maminkou nesou odpovědnost za to co předají a mohou i ledacos možná usnadnit...nicméně nejsou odpovědni za to co si z toho vezmeme, a ani my nejsme povinni to nést stále. Náš balíček je jako příchuť, se kterou je díky tomu každý život každého jednotlivce jedinečný...

Vzpomněla jsem si na tuto knihu:

https://www.martinus.cz/953353-ako-…

Janka Kajánková ji napsala tuším ve svých 16 letech...týrané dítě, které se rozhodlo odložit vše co jí ubližuje a projít tím láskou...v 16ti...a takových je mezi námi mnohem víc...a díky za ně...

cimi » dan162 "vyjít z toho ven vždy znamená nejistotu, což je horší než známá hrůza"

--- jedna z nejpsychedeličtějších věcí co jsem zažila aniž bych k tomu cokoli jiného potřebovala, bylo projít si změnou myšlení, kde byla jistá forma závislosti...
V okamžiku kdy člověk vůbec netuší jak se to dělá jinak, kdy jen ví, že chce za každou cenu pustit to co bylo, ten stav mezi byl tedy alespoň pro mě jakobych měla každou chvíli zešílet...nebylo se jakoby čeho chytit...zbývala mi jen "naivní" víra, že nějak o mě bude postaráno a že se věci poskládají správně...

cimi » Abelas "V případě, že bylo pouto příliš silné, návrat k sobě do těla a dechu vyvolává velmi nepříjemný pocit podobný cravingu/bažení, což je pojem, který známe z adiktologie."

cimi » funky Může být…ale v žádném případě to není universální. Já jsem ve světě bez smartphonů byla 80 procent mimo tělo. Lidi si na mě občas museli šáhnout jestli jsem z masa a kostí x))
Vtělila jsem se posléze z jiných důvodů…

cimi » PepaKopřiva Ahoj : )
co se týče mě, tak všechno dost pitvám. Takže se dá říct že skoro vše co je mi blízko se mě současně většinou dost silně dotkne a taky si z toho dost dokážu vzít a odnést…
Pro mě byla takovou úplně první knihou která mi udělala dobře kniha Iluze od Richarda Bacha. Nezměnila mi život úplně v tom smyslu ale spíš působila jako spřízněná duše a to mi dodalo tenkrát naději a důvěru že mohu a že cítím “správně”…
Knihy které se mi pak dostaly pod kůži byly právě takové - buď se mi staly spřízněnými dušemi nebo mě někam vedly a ty které mě vedly byly od Lazareva (jeho úžasné pojednání o pýše) od P.Chodron (skvělé pokud chce člověk skutečně pochopit význam meditace) nebo od Krishnananda Trobe (pro mě nejlepší pojednání o léčení traumatu)
Tohle jsou první co mi přišly na mysl.
Je jich víc i když ne moc…nejsem moc čtenář…
Filmů je spousta…i seriálů…jednu dobu jsem si zapisovala všechny moudra který mi přinesly…

Ale co se týče praxe, kus cesty jsem ušla spíš skrze průvodce z masa a kostí…jsem typ co se nejvíc učí prožitkem, dotykem, bezprostřední blízkostí, naživo…
A to by bylo na dlouho

cimi » thééé Jj bylo to výživné…mně to úplně přepálilo obvody…ale něco se nakonec uvolnilo a rozhýbalo, tedy alespoň ve mně…
Možná to bude i ten Merkur konečně x)