Diskuze, Diskuzní fórum

cimi » tulačka_gryf Chtěla bych jen upozornit na to, že takovýmu zastrašování nefandím a jsem už docela velká holka, takže kdyby něco, tak si v tomhle případě umím poradit

cimi » aktigram Mě zaujal ten rozhovor, protože si pamatuju Kláru z konzultace kde asi byla víc ještě v té intelektuální rovině a zasmály jsme se společně tomu jak se mezi nás rozlil ten můj neptun na asc ve 12. a taky nad mým 8.domem, který okomentovala slovy “nechápu jak si někdo může hrát na Romea a Julii když já s těmi vodnárskými planetami proč se trápit když je na světě tolik možností x)
No a teď jakoby mluvila o mně takže za mě ok x))

Jinak já mám ten prenatální v něčem dost podobný tomu nativnímu….stejně nah…. :-D

cimi » cimi Líbí se mi co mi napsal Honza Prstoklam do vzkazů:

“ Gryphon to trefně naťukl, tak se k němu připojim i když se astrologii nevěnuju a věci si v tomhle kontextu běžně nespojuju.

Chiron v býku je prý generační záležitost.
Za mě je to v podstatě pozvánka do světa extáze.

Je tam zjevný téma ukotvení, zakořenění, půda, krajina, péče, krev, prokrvení, pohyb, souhra svalů, naprosto klíčové téma je rytmus, nejen individuální fyzický ale i v podobě cyklů.

Chiron je v podstatě otevřená brána.”

Oslovilo mě hlavně to (Chiron otevřená rána) - chiron otevřená brána…i ten rytmus…víc než kdy jindy si všímám těch sinusoid ve kterých se pohybuju fyzicky a duševně…

cimi » Buddha/2 Asi nerozumím : ) Já někde psala, že mi mají s něčím pomoci? x)

Linii předků vnímám jako nekonečný proud energie až k samému počátku. Nepřijetí své rodiny, svého původu, tento zdroj energie blokuje. Nepovažuji za náhodu, že se mi toto téma dostává před nos čím dál víc : )
Je krásné pocítit a uvidět jakou že to vlastně skutečnou základní esenci tví blízcí mají a pak postupně odpustit a pochopit, že se život neustále proudí ve více vrstvách než jen v jedné...
Člověk se bojí jen toho co už zažil, není to nic imaginárního, jen u toho přesně jak píšeš, ztrácí příliš energie...projevovat odvahu k něčemu co člověk dosud nepoznal není odvaha ale slabost...

cimi » tulačka_gryf S tím docela souzním

cimi » bobule82 Ahoj,
probíhá tu ještě jedna diskuze, kde jsou také nějaké zajímavé zkušenosti, tak přidám do placu:
https://diskuze.najdise.cz/prispeve…

Já se skrz tady ten transit prokousávám drsným obdobím, kde tak tápu nad tím jaké vlastně to hlavní téma je…jde to všechno skrze intenzivní bolest, která se střídá s obdobími, že už vše vzdávám a nevidím naději…a to se střídá se stavem kdy jakoby přijímám že je možný že takhle to bude už do konce života a že jsem si to na nějaké rovině vybrala a že si jakoby nemám co vymýšlet že takový prostě život na zemi je a měla bych se soustředit jen na to podstatné…připadne mi že si dokonce ani nemohu dovolit to vzdát…a připadám si jako arnold když prochází ohněm a hoří ty jeho vnější části, postupně opadávají a zůstává jen ta robotická ocel pod tím…takový ten stav nedívat se napravo nalevo a jen jít….kde se občas vynořuje něco jako pradůvěra zasunutá hodně hluboko, že tohle asi možná nějaký smysl má, jen já o něm nic nevím…ego a nějaký představy jak by vše mělo vypadat se rozpadají… Procházím si neustálým uspořádáváním všeho uvnitř i vně…nějakou cestou k původu nejen ve mně ale i v mém rodě…hodně mnou zní takové přání a povzdechnutí že jsem neměla možnost poznat své předky skutečně takové jací jsou…že své životy často odevzdávali někomu nebo něčemu, co udusila jejich skutečnou esenci strachem, i byť jen tím aby byli přijati…
Extrémně často mě bolí srdce a občas se ozývají i jiné části ale spíš jen jako upozornění…v podstatě nejsem jinak nemocná (ťukám) možná protože toho duševně prožívám mraky…

Obě zatmění co teď na jaře budou mi opět sednou na ten můj 4.dům. 20.4. na ic a 4.5. na chiron ve 4.domě. Málokdy se to takto opakuje. Asi to má větší a hlubší význam, kde se to až má dotknout….

cimi » Džejn123 Vždycky tě tady čtu, takže vím

Já tady to dlouhodobě prožívám na rovině psychiky...poslední dobou docházím nějaké "rezignace" jak je to vlastně s tím, co jsme si "vybrali" a jaký je vlastně náš životní úkol nebo smysl života...

Z pohledu (pokusu o nadhled) je úžasné co jsi už za celý život dokázala transformovat. Dokazuješ, že "realita" lze "ohýbat" tím duchem. (dávám do uvozovek, jelikož nevím jak to dát do slov) Neboli tvůj život je už sám o sobě důkazem, že za tou duší jdeš. Tělo a tvé bolesti jsou nástroj. Tvá duše tě někam neomylně vede a možná ještě ten skutečný důvod nevidíš.
Snad se tě nějak nedotýká, že nerozebírám to, že vím, že současně i trpíš, ale nekomentuju to...není to myšleno nijak proti tobě

A přidávám se k ostatním, že kniha je super nápad

cimi » Džejn123 "Chtít získat něco, co ve své podstatě nikdy není a ani nebylo tvoje..."

To je ta pointa uvědomění, které z toho vyplývá v mé rovině vnímání...

Lidé si myslí, že si mohou něco z té hojnosti, která je nám neustále k dispozici (ať už si to uvědomujeme nebo ne) přivlastňovat. Můžeme to pouze se životem a hojností sdílet, prožívat. Dost často to není o nějaké usilovné snaze, ale o tom odevzdat se životu - jak píše Gryphon...

Někde jsem četla, že z vším špatným co nás v životě potkává, je odklon od naší duše a od boha (nazvěme to jakkoliv - universum atd.) Učit se vnímat svou duši, co ona potřebuje, kam ona patří, odkud vzešla...to je největší lék...a také největší výzva obzvlášť když člověk trpí a chce se mít konečně dobře...co to ale je, mít se dobře?...kolik lidí chodí po světě, mají materiální zajištění, zdraví, ale uvnitř jsou mrtví...

...

cimi » tulačka_gryf Taky jsem svého času chirona studovala, ale v souvislosti s lilith.
A ten příběh vnímám dost jinak.
Cheirón byl synem krona/saturna (který své děti polykal, ale zde nejspíš necítil ohrožení) a Philyry, která byla jeho podobou natolik zděšená, že požádala bohy ať ji promění v něco jiného. (Klasický příběh “znásilnění” - v okamžiku početí se proměnila v koně, on také, aby ji obelstil ^^ )

U Apollóna se tuším octl tak, že ten mezitím hledal svého syna a nalezl Cheiróna.
Cheirón se naučil vše od Apollóna a posléze i on učil co se naučil. Ano učil hrdiny - tedy elitu. Tady vidím jasnou symboliku jupitera směřovat k výšinám a tomu božskému. Dokonce za odměnu získává jako dar nesmrtelnost.
Paradoxně právě Cheironův žák je ten který mu způsobuje nevyléčitelné zranění - jedem z hydry (kterou já osobně vnímám jako lilith která vždy tak trochu odkazuje na původ) a taky to dá říct i tak, že Apollonovo učení Cheirona “otrávilo”.
Právě toto zranění vrací Cheirona do těla a k přehodnocení svého života. Neustále a urputně připomíná rozhodnutí které možná (určitě) nebylo jeho - vstoupit do světa bohů - nesmrtelnosti aniž by přijal svůj skutečný původ.
Krásnou symbolikou je i výměna s Prometheem, který je dalším silným archetypem lidské nevědomosti (jak to tedy vnímám já). Ten poté prožije podobná muka právě kvůli této “nesmrtelnosti”, která není, pokud není vědomé, “požehnáním”. Zatímco pro Cheiróna byla požehnáním smrt, Prométheus si své připoutání k “hmotě” (lstí) nosí s sebou na prstenu.

Myslím že Cheiron je na určité rovině symbolem propojování světů vyššího a nižšího. Ne “buď a nebo” a “nýbrž ale i”. I jeho podoba o tom mluví: propojení zvířecího a lidského. Je to princip který se hodně týká znamení střelce a přehnaných ideálů jupiterských…
Jestli vnímám nějaké propojení se znamením panny pak je to trpělivost, poslušnost, schopnost pečovat a sloužit, vnímání těla, význam detailu pro celek, a vliv celku na detail…apod…

cimi » trechi V toto jaro nastanou dvě zatmění, stejně jako tomu bylo na podzim. Ty dvě na podzim a dvě co nás teď čekají se odehrávají na podobných stupních ale v opozici. Tedy 25.10.2022 proběhlo zatmění v opozici na vaše slunce. Zkuste si vzpomenout jaké to období pro vás bylo.
Ano, zatmění přináší možnost změn a dost často změnu vnímání, obzvlášť, když nastává v den kdy jsou narozeniny. Zatmění otevře nějaké téma. Netřeba se toho bát, jen si uvědomovat, že se něco takového děje a pokud možno zůstat v tom uvědoměle…
Možná by bylo zajímavé podívat se co říká celý solar.

(Btw první zatmění z těch dvou mi zasahují osu ic/mc a druhé chiron….20.4. jsem se dala dohromady s otcem mého dítěte : ) - už spolu nejsme ale to datum není pro mě v tuto chvíli až tak náhoda…)

cimi » player Myslím, že už to ani praktičtější být nemůže.

cimi » MIKULAS Toto si žádá o nesmazání*

Plus Buddha…

Uvidíme co se dalo do pohybu…

cimi » LemmOny To netuším. Já tady ty věci vždycky brala trochu s rezervou, ale tak proč ne…

Každopádně na tohle téma by mě taky zajímala odpověď.

Kletba, uřknutí…odsouzení…

Vyzkoušej a dej vědět x))

Já zatím řeším to “uřknutí” co jsem si zvládla zvědomit…hledám cestu v sebezkoumání, kde to v mé mysli uvízlo a čeho se to drží…

cimi » LemmOny O mně to není : )
To jsou otázky pro tebe. První lekce ; )))

cimi » LemmOny Jaká jsou tvá očekávání?
Co je za tím schovaný?

Zvědavost?
Co je za tou zvědavostí?

Nějaká touha?
Jaká?
Proč?

----

Co se chceš učit?

cimi » LemmOny Nejsem si úplně jistá, jestli jsi schopný rozlišit co je "správné".
Magie je svým způsobem tvorba, ohýbání reality.
Všechny záměry jsou pak posečítané a naučit se je vidět a být za ně zodpovědný chce hodně vhledu a nadhledu.
A vlastně v tom by mohl být pro tebe velký přínos, naučit se do toho nahlížet, uvědomovat si jak je člověk schopen kohokoliv/cokoliv "očarovat" "ovlivnit" - i sebe...

Podle všeho co jsi psal v diskuzi blíž, ty knihy co jsem ti doporučila ti dají víc. Tam už je tady to posunuto do oblasti mystiky. (to alespoň rezonuje se mnou).

cimi » LemmOny Omg tak zrovna ty se dej radši na nějaký jiný druh “sportu”

Nedoporučím ti magii, ale přečti si knihy od Tomášových. Třeba Míla Tomášová Za čas a prostor….cokoliv…

cimi » odowakar Klavír...a muzicíruju s někým...většinou klasika...potom takový pop folk...mantry...a když sama tak to nejde příliš specifikovat...to je abstraktní...

A pak trochu kytara...většinou se dokážu zorientovat podle sluchu, prsty používat umím...
Zkoušela jsem i flétnu, ale netáhne mě to a tu techniku nástroje neovládám...

Edit : )
přikládám video co jsme stvořili s Petrem kterého si možná pamatujete jako Moe : ) nebo Pan Sluníčko : ))

cimi » cimi Pamatuju si ten den
kdy jsem ležela na zemi

(ten pohled z okna nejde napodobit)
jabloňový sad
hned za ním hřbitovy
nad hlavou proletělo letadlo
modré nag champa
a ticho v opuštěném bytě

zvonky rozbíjely mé struktury až na atomy
jako rozpouštějící se barva přeskupující se ve tvary a beztvary
vědomí soucitně pozorující proměny
bez tíže kdy bolest je tak daleko
jakoby země se ani nedotýkala
magnety z různých galaxií trhaly si kousek po kousku
a zbytek se propadl do černé díry
chvíle kdy nejde vidět
a znova a znova si pouštíš ten stav
v domnění, že jednou se propadneš úplně a narodíš se jinde a jindy

-do ticha které je jasně zelené jako květy jara
a voní po lípě-

Na zemi, probouzená ze sna
jemně čpící pachem zaječích bobků
zapomínám že čas je tvárný
asi jako rozlitá ranní káva
když slízneš facku
a vzpomínky jsou sítě čekající
your own musca naivity

směju se…

cimi » cimi A tak přišel vítr
hrubě strhal stromu listy
i ty které držel z posledních sil
shodil větve, i kůry
ne-vyhýbavě
aby zbyl sám
ve slunci
které nepatří zimě ani létu
na svém místě
mrtvý či živý
otisk jednoho z oka-mžiků
tak hebce měkký
jako tvrdost minulosti

—memento mori