Diskuze, Diskuzní fórum

atraM » Jája13

atraM » Najdise.cz Máš pravdu, to je vlastně jasný...

Mě teda asi nejvíc trápí to, že jak jsem se velice jednoznačně postavila za muže a tchýni, tak je "se mnou fukla do jednoho pytle".
("Udělali jste ze mě vyděračku! ")
a strašně dlouho s nima nepromluvila - ještě pořád si to musejí žehlit...

Já to teda mám evidentně na doživotí

(No a hlavně to dusno kolem... )

atraM » Namchan Dost jsem o tom uvažovala, mám jižní uzel ve Lvu, severní ve Vodnáři...
Láska je asi moje nejširší a nekonečný téma.
A citové vydírání je nemocná láska .

Poslední dobou se tím vlastně docela hodně zabývám.
Kolikrát až srdce bolí nebo má strach - i když se mě to třeba netýká.

atraM » Najdise.cz (No ještě aby ses tahal s lahváčema! )

atraM » Namchan Prosímtě, ještě mi ale zkus říct, co teda takhle karmicky sklízím já -
kromě přijetí zodpovědnosti za to, co vypustím z pusy...

Švagrová se poměrně ošklivým způsobem snažila přimět mého muže a svoji mámu, aby jednali tak, jak se nerozhodli.
Když jí to ale dlouho nevycházelo, obrátila se se sladkými slovíčky na mě, doufajíc, že si snad budeme notovat v jednom taktu a já jí s tím pomůžu...
Tak jsem se jí snažila vysvětlit, že to, co dělá, je citové vydírání ne zrovna šťastný způsob komunikace.

A jejda, nepřej si vidět ten "jadernej výbuch"!
Přitom já to nemyslela zas tak zle. Spíš mi bylo všech aktérů nejvíc líto - promarnit tolik času plácáním se v těchhle bažinách je vážně k ničemu...

atraM » Namchan Ale zaplať pánbu za ten lidskej rozměr i ty smajlíky...

atraM » Najdise.cz Jako že máme lepší pivo než francouzi?

atraM » Namchan Óó ty ješiťáčku....

atraM » Najdise.cz (máš dost dobrý představy o předzkouškovým období )

atraM » Namchan Hmm..., to je zajímavej postřeh.

atraM » Petr9 Ono je to asi fakt hodně o těch hodnotách.

Normálně jsem asi až příliš těžkej diplomat, ale jak už někdo přesáhne určitou hranici a fair-play...

Prostě dám najevo, jak se stavím k jádru pudla a nebo rovnou nazývám věci pravými jmény nehledě na důsledky...
Ale je to vlastně kolikrát až jakýsi radostně osvobozující pocit, nehrát s tím člověkem vlastně žádné společenské divadlo.


Kdysi (asi v deseti letech) jsem si to "děsně rozházela" u jedné hodně zlé paní učitelky, které se báli i kolegové.
Tenkrát se zachovala ke mně a mojí nejlepší kamarádce vážně ošklivě a já v absolutním rozčarování prostě jenom tiše odešla z místnosti a zavřela za sebou dveře bez jediného slova...
A to jsem si dovolila moc!
Měla jsem vlastně relativně štěstí, že mě nakonec osobně neučila, takže jsme nebyly v běžném kontaktu, ale od jiných učitelů vím, že celou dobu mého pobytu na základní škole na to nezapomněla a nevynechala jedinou příležitost, jak mi uškodit.
Osobní věc...
Ale nikdy mě to nijak nemrzelo. A té paní se vlastně ani nikdy nepovedlo mi nějak ublížit.

Ovšem teď naposled se mi zadařilo nějakým takovým podobným způsobem smrtelně urazit švagrovou. Achjo...
A tyhle půtky mě pak mrzí kvůli zbytku rodiny...

atraM » Namchan Tomu se říká Havaj, ne?
Kokos z palmy, voda z rosy na listech...

atraM » macinka82 Přijde na to, na co se cítíš...
Ony se ty možnosti vlastně ani nevylučují...

atraM » macinka82 Ahoj,
zkus s ním promluvit tak, aby pochopil vcelku jednoduchou věc - vaše situace má pouze několik možností:

-Buď budete možní partneři.
-Nebo Ty budeš "jeho psychiatr".
-Nebo to radši vzdáš, protože Tě to naprosto zničí, budeš ho nenávidět, skrývat se, měnit si číslo...

Na to, aby jste mohli začít nějaké partnerství, teď evidentně není doba. To by byla nerovnováha a nedopadlo by to dobře - v partnerství taky musí energie proudit oběma směry...
Pokud opravdu chce, musí se dát do pořádku tak, aby jste na tom byli oba stejně - a pak se uvidí.

Nějakou pomoc evidentně potřebuje, ale nebyla by lepší ta odborná? Můžeš se nabídnout, že už o někom víš a ten člověk ho rád přijme...

Zkus mu vysvětlit, že od té poslední možnosti už jste vpodstatě jenom krůček - třeba čistě proto, že na řešení podobných vlastních problémů jsi potřebovala veškerou energii, ale ještě to někde v skrytu není úplně dobrý a necítíš se na to, abys s ním procházela všechno znovu..., nezvládneš to.
Jsi jenom člověk...

atraM » R_eenik Ach jo, R_eeni, ...
když člověk někoho hodně miluje, bývá vůči němu šíleně bezbrannej, - jak si ho pustí tak hluboko do osrdí...
Pak se může i stát, že to, co by jinému vůbec neprošlo, tomuhle projde jakoby nic... Nic?

Nic? Tvoje bolavé srdíčko je nic???
Kde se stala chyba? Asi nejspíš v komunikaci.

Ale spousta věcí se ovlivnit nedá. Na vztah jsou potřeba dva, ale nikde není záruka, že se oba budou ubírat stejnou cestou. Že budou stejně vyzrávat a přistupovat k životu a ke vztahům...
(A přijde mi, že obzvlášť muži v tomhle vyzrávají daleko později. )

Možná jsi dlouho čekala, až mu leccos dojde, až pochopí...
Jenomže muži reagují jinak -
Ty si sice tolerantně řekneš,
no, tak snad se nic tak strašnýho nestalo, i když je mi z toho, co udělal nebo řekl, krapet dost divně, ale co, stejně ho víc miluju..., zlatíčkovi to přece po čase dojde, musí, vždyť mě taky určitě miluje...

ZLATÍČKOVI TO NEDOJDE.
Muži mají tendence "neopravovat" to, co podle nich bezvadně funguje.

A mám takový pocit, že podle něj to celé muselo fungovt tak bezvadně, žes ho svým milujícím přístupem celou dobu utvrzovala, že JEHO potřeby a JEHO pohodlí a JEHO jistoty a pocity jsou to nejdůležitější na světě.
A když Ty se moc neozýváš, tak Ti to asi tak vyhovuje nebo co a je to vpořádku.
Jako bys ho nechtě tak nějak utvrzovala v tom, že Tvoje hodnota je snad menší než ta jeho...

Podle mně, když "nesrovnaný" chlap řekne, že teď potřebuje být sám, bez vztahu, a že Ty seš na něj moc hodná, (že si Tě jako snad ani nezaslouží),
tak to bohužel znamená, že došel k tomu, že má zrovna pocit, že pro něj nejseš dost dobrá a šel by se mrknout po jinejch ženskejch.

Jenomže ten Tvůj zřejmě brzy zjistil, že při dobývání jiných teritorií by musel taky vynaložit spoustu energie a to lenochovi pohodlnému nevyhovuje...


Chce milou společnost, kde se bude cítit jako king?
Chce si zasexovat?
Stačí přece mrknout, nasypat Ti trochu cukrových drobků a jseš k dispozici!

Pro svoje svědomí si to ošetřil tím, že Ti přece řekl, že spolu nechodíte a to je Tvoje věc, že jsi na to přistoupila...

Já vím, když člověk pořád miluje, tak strašně doufá, že se ten druhý vrátí,
že to všechno přece zas bude jako dřív, že už, už, že snad už mu to všechno konečně dojde a všechno bude zase krásné...
Takže na to všechno, na kdejaký "cukrový drobek", velice snadno skočí!
To je ta bezbrannost.
Možná bych i řekla, že v takovém případě je člověk skoro něco jako rukojmí lásky a moc snadno z toho nejde ven.

Teda pokud si neuvědomíš svoji hodnotu a to, jak se ten člověk k Tobě doopravdy chová.

A to, že máš dneska narozeniny, je bezvadná příležitost, přemýšlet o svém životě, o své ceně...
I o tom, že si zasloužíš někoho, kdo Tě bude za Tvoje krásné velké srdce a dobrotu ctít, velebit a nosit na rukou.
A ne to brát jako housku na krámě

Máš právo na svůj krásný život! Na úctu, na lásku! A věř tomu že člověk, který Tě opravdu miluje, by si nikdy nedovolil si z Tebe dělat nějaký trapný záložní padák a ještě si to kdoví jak hystericky nárokovat!

Věřím, že po tom všem nejspíš pořádně nevíš, kde je sever, nicméně:
zvedni hlavu, nejsi žádná jeho rohožka, která se akorát užívá...


K dnešním narozeninám Ti moc přeju, abys hodně brzo potkala člověka, který si Tě dokáže vážit víc... A naučí Tě, že máš opravdu velkou cenu.
Nebo aby jsi to toho příštího dokázala svým příkladem naučit sama.

Myslím, že to jde i bez toho, aby se člověk choval jako mrcha.
Partnerské vztahy jsou o rovnováze.

Hodně štěstí, lásky, síly a sebedůvěry!

atraM » Najdise.cz Děvčata, to je zvláštní,
mně vám to, co psal aal-sulkovi zas tak necitelné nepřipadá... Ani netaktní, psal vpodstatě docela hezky, jenom ze svého pohledu.
Ono se ani není co divit, když se tím pořád zabývá, aby ho tohle nenapadlo...

atraM » marcelina1 Ahoj Marcelinko,
vím, že to, co prožíváš, musí být opravdu strašné,
ale věř tomu, že ani s tímhle nejsi sama na světě...
Mám několik kamarádek a známých, které si prožily záležitosti tohohle rázu nebo něco podobného "v bleděmodrém", ale nakonec to přes všechny hrůzy situace zvládly.
Bylo třeba si poplakat, zajít si k někomu blízkému pro pohlazení... Nejlíp k někomu, kdo to s tebou ani nebude rozebírat ale prostě Tě jenom podrží v náručí.
(Máma, kamarádka, sourozenci...?)

Až přejde ta nejhorší vlna, je fajn si uvědomit, že dušičky dětí si vybírají své rodiče. A vědí, jak těhotenství dopadne, i to, že odejdou dřív. A všechno má svůj smysl...
Možná Ti tahle Tobě blízká dušička jako "plod vaší lásky" chtěla jenom říct, že váš vztah není ten pravý, že se neudrží, ať si dáš pozor, že tenhle muž není ten, kterého si zasloužíš, Ten co Tě hodlá celý život ctít, milovat, podporovat a kráčet vedle Tebe...
Někdy je lepší to vědět dřív a nejít do toho, i když to bolí.
Jsou situace, kdy by daleko pozdější zjištění bolelo i víc - a nejen Tebe, ale třeba i několik Tvých milovaných dětí...

Až to nejhorší přejde, můžeš si si v duchu promluvit s dušičkou toho miminka, které odešlo.
Poděkuj mu i za tu krátkou chvíli, kterou jste byli spolu a řekni mu, že bude mít navždy to nejkrásnější místo ve Tvém srdci...

A "prevíta" pošli do háje
- za nějakej čas uvidíš to, jak se choval, stejně v trochu jiném světle.
A jednoho dne mu možná i poděkuješ, že jsi díky tomu mohla potkat někoho, kdo už na Tebe dlouho čekal...

Držím palce

atraM » - E - Jo a s tím tvůrčím dobrodružstvím...
"Pakárna jak z nosu" mě fakt pobavila, konec konců, taky proč ne.


Mně se ale hlavně vybavilo třeba prostředí, který znám já, třeba naše výtvarka (ZUŠ).

Tam některý roky bývá docela nátřesk holek tvýho věku a sem tam, když se fakt zadaří, to je opravdu radost pobejt- protože spousta těch bytostí, je děsně zajímavá.
Nemá to v hlavě seno..., sluší jim to pekelně..., legrace s nima je... a když to otevře pusu nebo se vyjádří nějak jinak, taky žádná ostuda...

Docela bych i věřila tomu, že i když třeba některé tyhle holky propadnou počítači jako Ty, tak se na internetu nejspíš nikdy nepotkáte, protože ony stráví spíš stovky hodin tím, že budou vytvářet nějakej animák...

Nebo pobíhat s foťákem po kopcích.
(Atd.atd...)

Rozhodně bych mezi nima nenašla žádnou "nanynku z diskošek"...
(Nebo holky, že by mi něco uniklo??? )

atraM » - E - Já si to zhruba pamatuju, kde jsme Tě tak vysazovali po srazu.
A docela tomu i věřím, že to tam mladejma lidma moc neklokotá...

Trochu mi to vlastně připomíná jednu moji milovanou kamarádku. Myslím, že je ještě z o něco zapadlejšího, menšího a zašitějšího koutku republiky. (Nicméně divukrásná příroda, rázovitá krajina i lidé...)

Šla studovat design, toho pravýho potkala, když zrovna v nějakém úletu hrála divadlo a on stál mezi diváky...
Teď spolu žijou někde úplně jinde než v oné kouzelné vísce pod horama, ona píše a ilustruje nádherný knížky pro děti, on je vědec, ...
Kdyby to měl člověk předtím nějak tipovat, kdo koho kde nejspíš zaručeně potká, tak by to projel na celé čáře...

atraM » - E - Hele, ale pokud hledáš JENOM na internetu, tak snad ani něco jinýho moc nečekej.

Já vím, že když se člověku stýská, tak v tu chvíli by nejradši potkal někoho hned teď a honem, nejlépe už včera, jenomže...

Jedna věc je, že Tě vnímám tak trochu jinak než průměrného tucťáka. (A oni opravdoví partneři na tom ve spoustě věcech bývají podobně.)
Tím nechci říct, že ta Tvoje potencionální parťačka taky tráví nejvíc ze všeho svůj čas u počítače.
Co když se zrovna pouští do nějakého tvůrčího dobrodružství? Nebo se věnuje nějaké týmové činnosti? Nebo ji právě děsně bere nějakej sport? Nebo co když se ke své vyjímečnosti teprve zlehounka proklubává, protože je o něco mladší než Ty??

(pokračování snad za chvíli)