Diskuze, Diskuzní fórum

Marhon » Rozárka13 teda, co týče snáře vám neporadím, ale dřív mi hodně ve snu padaly nebo se viklaly zuby, pak jsem se budila z hrůzou a zkoušela, jestli mi zuby fakt drží, kolikrát to byl tak živý sen, že i přes den jsem zkoušela, jestli se mi zuby nevyklají.
po té mě napadlo, jestli si to nedělám sama a nešoupu ze spaní zubama o sebe. tak spím tak, abych zuby nezatínala, prostě nechat je od sebe a nemít skousnuto, když usínám a zabralo to. už se mi ve snu zuby neviklají, ani nepadají.

Marhon » Najdise.cz já to myslela stejně. modlitbička je modlitbička, ale tohle je oslovení přímo dané věci. to je konkrétní. to neni jen všeobecná modlitba.

Marhon » Najdise.cz mě to zabralo. teda ne přímo to co píše Tronco, ale kdysi tady padlo, že když se ve "spánku" děje něco, z čeho máme strach, máme požádat anděli a mě se to osvědčilo. přesněji, když se mi dělo něco co sem neuměla pobrat, jen sem pomyslela, jestli si dobrý, řekni mi co potřebuješ, jestli si zlý, odejdi.
mě to zabralo.

Marhon » dan162 to jo, ale zajímavý na tom je, jak se sen dokáže urazit, když mu do toho kecám. bylo mi asi třicet? nevim, když se mi zdálo, že sem u nás na chalupě a přepadli náš esesáci se samopalama. přijeli a obsadili barák. byla sem zrovna venku na cestě. bydlíme na samotě, takže široko daleko nikdo. dům byl prázdný a já byla schovaná v brázdě u pole, aby mě neviděli, když si mě jeden všiml a šel ke mě. přemýšlela sem, co mam dělat, když mi došlo, že se mi to zdá. a dostala sem nápad, že stejně neni žádný východisko a že když je to ve snu, tak se od něj nechám zastřelit, ať vim, jaký to ve snu je a zvedla sem hlavu. v tu chvíli ten voják zůstal stát, zůstal na mě koukat, pak se otočil a uraženě odešel. a já se vzbudila. byla to zajímavá reakce a vlastně se mi tahle reakce na moje změny vždycky opakuje. ten sen prostě reaguje.
a to bylo poprvé, co sem si ve snu uvědomila, že spim.
od té doby se mi to stalo ještě víckrát. jednou mě honil vetřelec. a to neni tak dávno, vetřelce sem viděla někdy v prváku, jen jeden díl a jen jednou, pak už sem na to nikdy nekoukala, takže to nemohlo být ovlivněno koukáním na film. a v jednu chvíli, kdy sem se před nim schovávala, sem zjistila, že "tohle už sem viděla" a začala sem se nudit, že jako už vim, jak to dopadne, že on udělá to a tohle a na to se teda faaaakt znova koukat nebudu. v tu chvíli ten vetřelec zůstal stát, pak znuděně zakroutil hlavou, něco ve smyslu, no to nemyslíš vážně? málem se chytil za čelo , otočil se a odešel. a pak sem se vzbudila.
jako fakt netušim, co mi tim chtěl muj sen říct, zato vim, že ho s tim vždycky naseru. možná je muj sen nějaký puberťák, co hraje nějakou počítačovou hru a já mu to kazim, když s nim odmítám hrát.
zrovna nedavno sem ho nakrkla, když sem přijela k mámě, byli sme v nějakým zámku, byl tam i brácha a nějaký lidi a já se ptám, a kde jako budu spát, když je tam tolik lidí? a máma mě, po takových širokých zámeckých schodech vyvedla až nahoru, kde byly velký vrata a za nima velká místnost, spíš jako stodola a tam krásný zámecký nábytek, skříně, postele, židle, no krásný, ale zaprášený, ležel tam dlouho a nikdo na něj léta nesáhl, postele na křivo a matrace pod igelitem a všechno to bylo zapadaný půdním prachem. což mě rozčílilo, že takový krásný věci a válí se někde na půdě, místo aby to mělo své místo v domě. mimochodem, ona naše máma má ve zvyku starý věci odklidit nebo vyhodit, takže tenhle pocit byl podložen reálem.
tak sem si chtěla tu jednu postel upravit a když sem vzala do ruky lampičku, ze který se mi začali lepit na prsty pavučiny a prach, tak sem mu řekla, že tohle teda ne, že tady končim, že nebudu čekat, až na mě skočí nějakej pavouk a du pryč, tohle si nechat zdát nemusim, že se chci vzbudit. a když mi při odchodu zamknul vrata, tak sem na něj začala hulákat, ať mě nesere a kouká mě vzbudit.
jo, vzbudil mě, ale byl pěkně naštvaný.
pak si to za nějaký den chtěl vyžehlit takovou hezkou bílou, lehce vlající, peříčkovou, jemně erotickou scénou.