Hel
» Najdise.cz
Koňský pach zavoněl jak keře černého rybízu a příkop plný vody blíží se kvapem A jezdci kterým zatuhla v patách myšlenka na smrt v duchu si opakují staré pravidlo Nejdříve to chce přehodit přes překážku srdce Mnozí tak učiní a když se přenesou obloukem přes příkop nemají čas ohlédnout se zpátky Čas nazpátek je v zakázaném směru Na třešních zatím vzlétá krev a zabití vlaje jako prapor Závod je u konce i léto skončilo nastal zas klidný trochu tmavší podzim A jezdci kteří překonali překážku pěšky vracejí se k místu kde zahodili srdce dopředu a se skloněnou hlavou v trávě hledají Možná že naleznou A možná také ne
Noc. Celá v černém. Prší na neony. Mám zplihlé vlasy, horkou mokrou tvář. Svatozář luceren velebně pluje kalužemi a noc se otvírá jak panoptikum, kterým procházejí voskové podobizny lidských osudů. Portrét ženy nakreslený uhlem na stěnu jeskyně, vynález ohně, první člověk zabitý nevinně, naivní revolucionář narozený mezi pastýři, básníci, vojevůdcové a šarlatáni, ohně a kacíři, bída a smutek hrdinů, o který neví historie, něžné madony z předměstí Florencie, hlad, civilizace, starý sen o svobodě. To vše je možno uvidět v noci, když prší, v kalné vodě. ...