Diskuze, Diskuzní fórum

akdara » Sosna zvlčelý Ahojky, no my máme na vsi trochu širší osazenstvo a pro krmení využíváme hodně závěsné koule na stromy. Nevýhodou pevných krmítek je skutečnost, že je obsadí strakapoud a vše vyžere těm drobným ptáčkům, takže pro sýkorky, a že jich tu je požehnaně, děláme krmení závěsná, většinou lůj se semínky. Pro mě byla největším zážitkem poštolka, která si v létě zvykla sedat na naši břízu, je to nádherný tvoreček. Teď v zimě ji ovšem nevídám. Strakapoud je slušný strávník a někdy i pěkně hlučný. Popravdě vůbec nevím, co všechno za ptactvo nám tady poletuje a živí se, ale jsme rádi, že tu jsou s námi. Některým jsme na stromy i domečky udělali.

akdara » faraym Moc díky, konečně jsem pochopila proč se v kruhu svých vrstevníků cítím být jiná. No bodejť ne, když mám mozek o 16 let mladší pak si mám s nimi rozumět ....... ještě, že jsou tyhle diskuze, hned je mi lépe

akdara » Lokii No tak toto je otázka těžkého kalibru. Popravdě vždy to je těžké a rozhoduje i momentální životní situace, myslim tim, zda bylo pocato z lásky, která by to ustála.Když jsou na to dva milujici lide, zvládá se to jinak než matce samoživitelce. Rozhodně to patří k nejtěžším rozhodnutím v životě. Ono riziko je neseno vždy, i když celé těhotenství je zdravotně v pohodě, nikdy není jistota zdravého miminka. Je to často i o samotném porodu. Stejně tak žena nemá jistotu, že porod přežije i ona sama. Je to neuvěřitelný dar být ženou a matkou, těch devět měsíců je něco nepopsatelného. Navíc s každým dítětem jiné, protože jsou to individuality od samého počátku. Mohu říci jen jeden nepatrný příspěvek. Když moje sestra naposledy otěhotněla tak nějak neplánovaně, bylo ji již přes 40 let. Prostě se stalo. Doktorka ji začala honit na ta všechna "nezbytna" vyšetření. Když měla jet někde do Prahy na genetiku, tak ji to dělalo dost starost a byla nesva. Týden před tím jsme seděli u nás venku na lavičce za krásného květnového dne a ona mi to říkala, že neví jestli tam má jet a vše podstupovat. Seděla jsem vedle ní a protože ji velmi dobře znám, položila jsem ji jednu otázku: A on by výsledek vyšetření změnil tvůj názor na to, zda si děťátko necháte? Odpověď byla přesně dle mého očekávání, blesková a jasná: NE. No a už se netrápila. Ona od počátku měla uvnitř jasno, že si dítko nechají ať to bude, jak to bude. No a povím ti maji krásnou, zdravou a chytrou holčinu, která jim teda dá ještě zabrat, ale ta radost kterou jim dává je nenahraditelna. Z pracovní praxe jsem se potkala s hodně zajímavými rodiči a jejich postiženými dětmi. Je ale důležité si uvědomit, že ne každý jsme schopni to zvládnout. Myslím, že takto na plonk pokládat tuto otázku možné není, odpověď není k mání, nebo i je, ale potom přímo v dané situaci, když nastane, tak se člověk třeba rozhodne jinak. Takže myslim, ze ziskáš jen prázdné odpovědi, které moc nepomohou.