Diskuze, Diskuzní fórum

cimi » cimi tak si to tu odkládám...(v překladači ^^ )

Mars konjunkce Chiron – naplňování svého skutečného potenciálu

"Vězte, kdo jste." Vězte, co chcete. Vězte, co si zasloužíte. A nespokojte se s málem“ – T. Gaskins

Mars v konjunkci s Chironem v tranzitu Berana přichází s příležitostí pochopit (Chiron), kým se musíme stát (Beran), abychom mohli získat to, co chceme (Mars). 

Mars v konjunkci Chiron je jedním z nejintenzivnějších přechodů Chironu, protože Mars a Chiron pracují na křížových cílech. Mars je o potvrzování Já a jít za tím, co chceme, zatímco Chiron je místo, kde se cítíme divně a nedostatečně, kde se necítíme hodni dostat to, co chceme. 
Pokud je Chiron mostem, konjunkce s Marsem Chiron nám ukáže GAP – propast mezi tím, co chceme a co máme, propast mezi tím, kým jsme, a kým bychom mohli být. 
Role Chironu je pomáhat nám najít celistvost tím, že přijímáme a integrujeme ty části nás samých, které se zdají být protichůdné.
Chiron je napůl člověk, napůl kůň kentaur, takže jeho úlohou je dát dohromady ty naše části, které jsou zjevně neslučitelné. Náš jin a jang, naše zvířecí přirozenost a naše duchovní přirozenost. 
Pokud je Chiron v konjunkci Slunce, Měsíce, Venuše nebo Merkuru (vnitřní planety) o přijetí sebe samých takoví, jací jsme, PŘES naši nejistotu, Mars v konjunkci s Chironem má jiný cíl: ukázat nám, kde jsme – kdo jsme vs. by měl být, aby nám ukázal propast mezi našimi současnými schopnostmi a naším skutečným potenciálem. 
Chiron Conjunct Mars – další nejlepší verze nás samých
Mars je první planetou, která obešla celý kruh kolem Slunce (při pohledu ze Země), takže jeho úlohou je dostat nás „ven“ a pomoci nám stát se další nejlepší verzí nás samých.
Účelem Marsu je vytlačit nás mimo naši zónu pohodlí, abychom se mohli začlenit do společnosti (Jupiter, Saturn) a dosáhnout svého plného potenciálu (vnější planety). 
Takže když je Chiron v konjunkci s Marsem, Chiron ukáže na to, co potřebujeme zlepšit, kde musíme růst, abychom mohli najít svůj účel a dosáhnout svého skutečného potenciálu.
Možná děláte prezentaci v práci a navzdory dobré zpětné vazbě víte, že jste to nezvládli, nebo že alespoň existuje prostor pro zlepšení. Cítíte se trapně, protože se ve světle reflektorů necítíte dobře.
Tyto pocity trapnosti jsou velmi bolestivé, protože ukazují na velmi hlubokou ránu: ránu identity.
Když se cítíme trapně, nezaslouženě, divně, když se cítíme nepříjemně ve světle reflektorů – připomeneme si naše nejhlubší nejistoty, naše velmi brzké opuštění.
Pokud jsme byli jako děti opomíjeni, nepřiznáni (a všichni jsme tam do jisté míry byli, protože to je podmínka „vyhnání“ do divokého širého světa), pak se od nás vždy očekává, že budeme „vidět“ Tyto rané, nezpracované pocity pochybností a opuštěnosti se znovu objevují. 
Cítíme se opět malí a zranitelní jako malé dítě. Nyní jsme dospělí, ale stále se cítíme zranitelní, a tato propast mezi tím, co si myslíme, že od nás společnost očekává (být silní), a tím, jak se ve skutečnosti cítíme (zranitelní), se cítíme jako podvodníci.
Mars konjunkce Chiron – naplňování svého skutečného potenciálu
Za tímto pochybováním o sobě samém leží hlubší otázka „Mám právo být tady?“, „Mám právo se narodit?“. Zpochybňujeme naši samotnou existenci.
Ale pokud u této otázky opravdu zůstaneme a půjdeme ještě hlouběji, rychle pochopíme hlubší pravdu, že už jsme tady, že naše existence není náhodná, a toto uvědomění vyvolá skutečnou otázku: „Opravdu žiju svůj život? ?“, „Jak blízko – nebo jak daleko – jsem od žití svého účelu?“.
Základní příčinou všech našich problémů není naplnění našeho skutečného potenciálu. „Skutečný potenciál“ je samozřejmě velmi individuální věc. Ne každý se narodil jako Mahátma Gándhí.
Možná, že vaším skutečným potenciálem není stát se autorem bestsellerů nebo firemním manažerem... stává se tím nejlepším v tom, v čem jste byli navrženi tak, abyste byli nejlepší. Možná je vaším darem vyřezávání ze sirek nebo pěstování sametových pampelišek.
Ať už je váš dárek jakýkoli, najděte jej a poté jej využijte k nejlepšímu možnému potenciálu. Pokud je vaším darem sochařství v zápasech, staňte se tím nejlepším sochařem na světě. 
Mars v konjunkci Chiron nám pomáhá pochopit nejen to, kdo jsme, ale kým se máme stát. Naše přání, potřeby a touhy budou napovídat osobě, do které jsme motivováni vyrůst.
Během tohoto procesu nás Mars konjunkce Chiron dokáže bolestně uvědomit o našich slabostech a nejistotách – a to nás nemá srazit, ale ukázat nám, co ještě zbývá udělat. 
Chiron v konjunkci s Marsem může vyvolat pocity nedostatečnosti, touhy a impotence – ale když se na to podíváme blíže, jediné, co dělá Chiron v konjunkci s Marsem, je uvědomit si, co skutečně chceme.
Můžeme se cítit jako poražení, protože jsme promeškali povýšení – ale to je jen úhel pohledu oběti (a Mars nerad je obětí). Místo toho, abychom se cítili na dně, můžeme místo toho cítit vděčnost, že alespoň teď víme, co chceme. Nyní máme o co usilovat.
Jediný důvod, proč nemáme to, co (zatím) chceme, je ten, že (zatím) nejsme člověk, který by si to zasloužil. 
To nemá nic společného s naší hodnotou jako lidských bytostí. Všichni jsme hodni – existujeme, tedy jsme hodni. To je nezpochybnitelná pravda.
Ale pokud chceme něco konkrétního, pokud chceme něco, co je omezené nebo velmi žádané, pak konjunkce Marsu Chiron ukáže tam, kde potřebujeme růst, abychom mohli získat předmět naší touhy. 

Ve které oblasti vašeho života je klíčové, abyste se nespokojili s málem? Kam potřebujete vyrůst, abyste se stali nejlepší verzí sebe sama? Jaké konkrétní kroky musíte podniknout, abyste získali to, co chcete?

cimi » cimi Nějak mě dnes trklo, po incidentu s jedním chlapem, který mě napadl, když jsem chtěla nastoupit do šaliny, že to bude mít asi i něco dočinění s konjunkcí mars chiron v mém solaru ^^

Saly » cimi veď práve že aj mne sa to javí prinajmenšom zvláštna teória, ale existuje a mňa by zaujímalo, či niekto o tom tiež už počul, alebo čítal

tulačka_gryf » cimi Ty témata tam konkrétně právě nevidím...ale když se na to zkusím podívat cíleně, řekl bych, že skrze Mars s Chironem to i zdravotně bude o tom nebrzdit svou fyzickou energii, jinak se přemění v něco, co může působit (sebe)destruktivně. Šestý a desátý dům ve vzduchu je o pohybu a proudící energii, kontaktech, všestrannosti...nemusí to být stabilní, mělo by to být pohybující se, v neustálém tvůrčím procesu. A v kontaktu s druhými lidmi. To se týká i peněz i vztahů...Saturn na DS jakoby tě tak trochu držel v nějaké potřebě mít od lidí odstup, můžeš samozřejmě s někým být, a přesto jakoby ses cítila sama. Ta izolace je ale tvá vlastní, i když může bejt nevědomá. Je dobré jí cíleně odbourávat, jít lidem naproti, i když si vystačíš v mnoha věcech sama. Je dobrý si připustit, že lidem nejspíš úplně neporozumíš, neprotneš se s nimi, ale i tak se vyplatí se s nimi nějak propojovat.

tulačka_gryf » cimi Jen tak letmo:
K Marsu s Chironem v Beranu a zároveň 8.domu mě napadá "přijmout to, že sebeprosazení bolí". Neuhýbat, nevzdávat to, neházet flintu do žita, nesklouzávat do nějakého pesimismu, pasivity a programu "stejně to nemá cenu", a prostě se prosadit, ať to stojí, co to stojí. Přijmout (navzdory tomu, že jsi spíš elfka) i svoji vnitřní "divoženku", Amazonku, Kálí a "tu, která stíná hlavy".
Ad Saturn na DS: je to v Rybách, takže pustit se představ, kontroly a potřeby cokoliv řídit, a přitom to vlastně mít v rukou. Saturn v Rybách je trošičku jiný, nekontroluje, spíš dohlíží, spřádá všechny vlákna dohromady, a je v tom opravdu dobrý. Pevnost a jistota, kterou ti dává tvá fluidita, přizpůsobivost.
Hodně planet v 9.domě - možnost vrcholných zážitků, neobyčejnosti a prožitků, které tě přemístí jinam, ať už fyzicky nebo v představách - ale zároveň i příležitost, jak to stáhnout do hmoty a ztělesnit. Vize, které se mohou stát realitou, díky Merkuru s Uranem to může znamenat úplně nové nazírání na věci, co ti dřív přišly běžné, Slunce/Venuše a Jupiter jsou víc větrné a nestálé, na druhou stranu jim dává jistou stabilitu Vodnářský Pluto. Většinou to dává takovou nenápadnou neotřesitelnost a nevyvratitelnost z kořenů...což ten vzduch docela potřebuje ;).
Neptun v sedmém domě v Rybách zdůrazňuje - další voda ve vodě - že ve vztazích se je třeba totálně položit a plavat s proudem. Receptivně, ale nikoliv pasivně, vědomě, skoro jako nějaký tanec/cvičení čchi-kung/hudba, která plyne sama ze srdce. Vodnářská Luna ukazuje na "hlavně se z toho neposr...", ale kvádr na MerUra může ukazovat na rozpor mezi "nechat to být, plynout, svému osudu" a "snažit se to analyzovat, přemýšlet o tom". Pravdou nicméně je, že to fakt nevymyslíš. Možná přijmout?
Celkově to je ale solár, který se mi fakt líbí, navzdory tomu, že ti AS soláru jde na Saturn. To by se dalo vyložit jako: "téma tohoto roku (Ascendent) je nalezení jistoty a pevnosti (Saturn) uprostřed bouře a krizí (8.dům)". Solární Luna na jižním Uzlu může vytáhnout nějaké potlačené představy o vlastní nehodnotě a zároveň ponaučení, že to je minulost, kterou už můžeš s klidem odložit, kvádr na Urana radix a solární Uran proti Uranu radix by mohl udělat něco jako "přestat lpět dokonce i na nelpění" nebo prostě puštění něčeho, co ve tvém životě už nemá místo.

cimi » cimi Tady je dohromady s nativem…

MG34 » cimi zajímavá věta, ale trochu jinak - napíšu podobnou větu - "co když někdo předbíhá sám sebe ve frontě?"

jinými slovy jsou dvě možnosti - buď to z principu nejde (předbíhat sám sebe nebo činit zlo sám sobě) - anebo člověk sám má v sobě 2 osoby - například hlavní já (navenek) a nějaké temné já (v pozadí všeho) - každopádně temné já získává nějakou neoprávněnou výhodu vůči hlavnímu já - přesně podle definice..

fubond » cimi Děkuji, zkusím to zjistit.

Sestra Luna » cimi Cimi, pýtaš sa, kam se poděla luna a proč je na prvním místě vztah k autoritě, která se o tom nesmí dozvědět...

Lunu som sa snažila ochrániť práve pred tou autoritou, ktorej som nemohla opísať desivý zážitok, ktorý ma na ceste domov postretol.
Našťastie, nikto v osudný večer nebol doma, mala som dostatok času na odstránenie zakrvaveného oblečenia, telo som si poriadne vydrhla pod tečúcou vodou a pri pohľade do zrkadla som sa rozplakala. Bola som samá modrina a jedna veľká otvorená rana.

Keby som sa im bola čo i len slovkom zverila, aké nešťastie ma postretlo, nastala by reťazová reakcia, ktorá by mohla osudom skúšanú Lunu uvrhnúť ešte do väčšieho nešťastia. To som nesmela dopustiť.

Autorita by namiesto slova útechy a vrúcneho objatia, bola by hodila na mňa všetku vinu a môj brat bol by rozšíril nekalé zvesti po šírom okolí.

Až jedného daždivého rána boli by našli ubolenú Lunu bez známok života.

Zvolila som teda menšie zlo, ktorému som mlčky čelila osamote.

V podstate som túto tému ani nechcela rozoberať, ale zaúradovala kolektívna sila žien, a tak som to celé, ani neviem ako, vychrlila zo seba von.

Ďakujem, milé Dámy.

Sestra Luna » cimi Cimi, ani nevieš s akou vďačnosťou čítam Tvoj príspevok.

Taktiež sa posledné mesiace pravidelne v nočných hodinách zo spánku prebúdzam. Moja myseľ je vtedy najaktívnejšia.

Áno, intenzívne vnímam, že tú záťaž prinášam so sebou z minulých životov. Je to ťažko vysvetliteľné, narodila som sa s panickým strachom z vodopádov.
Začala som si to uvedomovať v rannom detstve pri sledovaní animovaných filmov. Akonáhle sa v ňom objavil vodopád, zrýchlil sa mi tep, srdce mi začalo divoko biť a musela som od tej hrôzy odvrátiť zrak. Brat si to neskôr všimol, začal môj strach využívať vo svoj prospech.
Viem vymenovať každý film, ktorý je na mojom zozname zakázaných filmov, a ktoré ma takmer priviedli k infarktu.

Na jednej fotke z detstva, mám na nej asi pol roka je najlepšie vyobrazený môj strach z neškodného potoka.
Som v náručí mojej mamky, ktorá má nohy ponorené v potoku, v mojich očiach je nevysvetliteľný des a výkrik duše, ktorá sa silou mocou snaží zotrvať v náručí a vyhnúť sa tak kontaktu s vodou.

cimi » cimi Nevím jakou terapii doporučit...zvolila bych nejspíš vícero kombinovaně, protože každá terapie nabízí něco jiného...při práci se silným traumatem je dobré na to jít trochu oklikou...ale rozhodně bych doporučila i práci vědomějšího charakteru, kde se ty věci dostávají více do vědomí, do širších kontextů a mají trvalejší výsledky, protože pochopí člověk lépe posloupnosti, širší kontext a to samo o sobě hodně osvobozuje...

V radixu máš ten saturn i v konj s jupiterem, tzn ten potenciál růst jde ruku v ruce s tím přísným pánem saturnem...ten na to dohlíží, abys byla ve svém růstu poctivá...

Na nějaké rovině tě někdy čeká mužskoženské usmíření...zkus se naladit na to, co všechno v tom můžeš najít sama v sobě, co je s tímto v konfliktu...

Tak posílám takovou inspiraci

aktigram » cimi Cimi ja už iba doplním a bezpečné. Naozaj tak vnímam posledné mesiace ako si to opísala aj ty, ale ja som precítila to bezpečie - takže ten strašiak nakoniec nie je strašiak.

PaulieEvans » cimi Tak ako ona prežije už aj teraz ak sa narodí, pichli mi kortikoidy na dovyvíjanie pľúc, ale samozrejme každý deň navyše vo mne je len benefit a rada by som to dotiahla ešte aspoň 5. - 6. týždňov aby sa narodila čo najvyzretejšia. Štastie v nešťastií je tá moja tehotenská cukrovka, malinká má už 1200 gramov, tak to je len plus pre ňu.

Ja mám hlavne ten problém, že ak neviem čo kedy a ako presne príde a nemôžem si to naplánovať, tak ma to strašne hnevá a stresuje.

Ale už sa cítim vo väčšom kľude dnes večer, odovzdala som to do rúk vyššej sile a pokúsim sa veriť, že to dopadne čo najlepšie. :)

ohenvoblacich » cimi Jedním z největších zel, ne-li tím největším, je to páchané na duši..

Na Srpski film asi nikdy nedostanu odvahu.. Stačila mi Lidská stonožka

MG34 » cimi Rozumím - existuje ale i zlo, když nikdo nikomu neubližuje? Anebo když to není (primární) záměr, ubližovat?

Příklady k zamyšlení - vandalismus, lhostejnost (v případě, že lhostejnost není na místě), doping ve sportu, exhibice v médiích atd.

tulačka_gryf » cimi Ano. Jen je třeba si uvědomit, že ve skutečnosti záměrně nikdy nikdo nikomu neubližuje. Vždycky tam je nějaká historie, která za tím vším stojí. Bohužel jsme jen chytré opice, které se naučily věci opakováním. Já tvrdím, že jakmile zabráníme předávání těchto zkušeností, prožitků dále, pak jsme to vyřešili. Jakmile všechny své prožitky bez rozdílu začneme přijímat, prožívat, jakmile si je dovolíme a přestaneme hrát hru na něco, co je "dobré" a co "špatné", a prostě nějakým způsobem docílíme toho (rozhodneme se), že to tady a teď zastavíme - pak už nebude potřeba nikoho strašit peklem, zavržením, oddělením. Pak možná zjistíme, že nás nikdo z ráje nevyhnal, ani jsme neodešli, stále v něm jsme, jen jsem uvěřili jakémusi pozoruhodnému příběhu o oddělení...který nám ale nakonec sám pánbu připravil, aby si to, skrze nás a naše nitro i tělo, spoluprožil :))))

thééé » cimi asi to tak nějak bude...
a asi spíš bych řekla hmotu vůbec, to hrubozrnné, reál a nějaké srovnání se s "karmou", následky, jako opakem vykoupení..taky nevědomí jako opak nadvědomí...
ale psychická popelnice je z 8. domu, pluťák...to teda musím protestovat ...
Takže jen popelnice....vidím břeh moře, plný naplavených odpadků a mrtvol

aktigram » cimi Ja som to už v začiatku napísala - podala som mu ruku a on ma previedol mojou temnotou aby som našla ozajstné svetlo.
Takže áno, áno prijatie polarity.

verka96 » cimi Třeba na příkladu těch růžových brýlí...uvědomit si nebo přehodnotit, jestli ti ty růžové brýle jsou vůbec k něčemu...(protože to není celistvý život...což takhle já vnímám toho neptuna)
Takže na tom příkladu, Neptun může být třeba i ten kdo tě pobízí přijmout celou škálu toho, co se ti nelíbí (venuše)...

Když nad tím s odstupem času přemýšlím, určitě ty růžové brýle měly svůj důvod - ochranný - milosrdná lež, která mě pomáhala v těžké době. Ale teď už v určitém směru ztratila důvod - tedy už dřív, když Neptun kvadratizoval Venuši s Neptunem v 8.d.
Takže bych řekla, že teď se to srovnává. Uvidím, co ještě bude dál.

thééé » cimi no tak ano jsou hranice pomůcka, ale dobrá pomůcka pro ty, kteří se rádi setkávají na společné vlnce, kteří se rádi rozplynou, kteří neví, co chtějí, nemají silnou vůli, nebo ji podrobují ostatním, v touze cítit ty neptunské vody... nebo nebýt sami, nebo nebýt kritizovaní, nebo být oceněni...
To je právě otázka, proč se člověk raději naladí na cizí sračky ,než na vlastní krásné pocity, třeba..
o neptunu se říká, že rozpouští...
"až ta úcta k energii kterou dávám a komu a jak a jestli…prostě to přehodnocování kam ji mám nebo chci směřovat…"
Ano, to je krásný postoj, asi každý si najdeme svůj. Ale pokud preferuji to propojení, tak nechci ani svoji jedinečnou energii poznat...nebo někdo se ji bojí poznat, cítí zákaz atd.
Myslím, že citliví lidé jsou v dětství víc poslušnější, jsou citliví na harmonii v prostředí. A ta poslušnost je prostě takový blokátor v procítění sebe, v prostoru pro sebe.
Ideál je samozřejmě v propojení těch rovin. Těch, kde cítím svoje jedinečné Já a těch, kde jsem v propojení.
Ti bezhraniční mají asi pocit, že budou lepší, když budou v propojení. Pak jsou ty krásné stavy jen útěkem od něčeho, co nedokážu řešit na osobní rovině a ve hmotě. Možná je to následek ještě křesťanství...
no a nakonec mě napadá i myšlenka, že většina lidí, kteří si hájí svoje vlastně své pravé hranice taky neznají, pokud nemají v lásce svoji původní energii..