Diskuze, Diskuzní fórum

astrozdenek » Bosch Mně překvapilo, že člověk má i v případě direkcí Uranu, Neptunu a Pluta velkou šanci, že dojde k otočce. A pokud se dožije vyššího věku (70, 80 apod.) má skoro jistotu, že k otočkám dojde tak ze dvou třetin.
Ten direkční pohyb je u U-N-P opravdu hodně pomalý. Ale i tak existují lidé, kterým dokáží i tyto pomalé direkce za jejich život vytvořit několik aspektů s nativními planetami.
A ty by teoreticky měly mít velký vliv, pokud jsou v souladu s nativním horoskopem, stejně jako ho mají aspekty rychlých planet.
Máte s tím nějaké zkušenosti, včetně té diferenciace na neovlivnitelné okolnosti versus osobní rozhodování?
A máte nějaké zkušenosti s případem, kdy aspekty direkčních planet na nativní planety neodpovídají poměrům v nativním horoskopu, ale planeta v nativu vládne direkční planetě, která s ní vytvoří aspekt?
Do jaké míry mají nebo nemají takové aspekty vliv?

verka96 » Bosch

Mici Angóra » Bosch No já to právě nemám na čem sledovat, protože jak sis mohl dříve přečíst, žádné retro planety nemám Ale to neznamená, že to nemůže fungovat, tak mi to neber, já ti to taky neberu, jen diskutujeme. Mě zase nebaví např. přeceňování pohybu uzlů, Lilith, Chiróna a taky to nikomu nervu

Mici Angóra » Bosch I ty vnější události nějak subjektivně vnímáš, pro mě je to zaměnitelné

Mici Angóra » Bosch Úplně klidně. Protože ony třeba tolik nepopolezou, aby vstoupily do dalšího domu nebo vytvořily nějaký aspekt s nativní planetou, ale otočit se stihnout mohou.

Mici Angóra » Bosch Jenže něco jiného jsou progrese jako takové, tam souhlasím s tím brát v úvahu planety jen po Mars a něco jiného jsou právě ty otočky. Když se někdo narodí těsně před tou otočkou, tak si myslím, že by se to v úvahu brát mělo. Například fiktivní osoba narozená 28.9.2020 v poledne v Praze má (pokud nepočítám Mars) všechny planety od Saturna dále retrográdní a pokud by se dožila řekněme 80, tak kromě Urana zažije ty otočky všechny a nevěřím, že se to nijak neprojeví.

Mici Angóra » Bosch Podle mě je jedno, co je to za planetu, důležitá je oblast, které vládne a změna směru naznačuje změnu v té oblasti.

astrozdenek » Bosch Proč to neřešit u neosobních planet? Mám na mysli direkce, ne tranzity. Co třeba přechod Saturnu z R do normálu?

funky » Bosch Myslím, že bys neměl věřit všemu, co se ti hodí do krámu.

funky » Bosch Pokud je ta mnohovýznamovost tvá osobní zkušenost, tak je to v pořádku. ;) Symboly ani archetypy nejsou znaky, to už jsi zapomněl??

funky » Bosch Počkáme, ne? :-)
Věčnost není nadčasovost, spíš bezčasovost. ;)

Buddha/2 » Bosch Jo, jasně .

A číňan si dá pár deci rýžového vína a umí česky i bez prdelačky

Buddha/2 » Bosch Odvážné tvrzení
Znaky jsou např. písmena naší abecedy. Symboly jsou např. . A teď si vem, že jsi číňan a řekni mi, čemu budeš víc rozumět

funky » Bosch Ale ne, nic takového, co vnímáme z neosobního hlediska, není. Neexistuje přece nic, co by se dalo definovat jako základní vnímání reality (krásy, bolesti ad.)-- „vnímání“ implikuje mozek, a ten vždy přidá něco unikátního, sobě vlastního (každý mozek je trochu jiný, jsme unikátními jedinci)-- rozmanitá mínění o „tomtéž“ (prožívání tzv. „qualií“, jako je krása, ale i barva či zvuk ad.) se odlišují a často kříží.

funky » Bosch Subjektivní zkušenost je označení pro osobní lidskou zkušenost (to, jak se věci „samy“ člověku ukazují v jeho vlastním vědomí), v kontrastu k objektivní zkušenosti, která označuje skutečnosti lidské zkušenosti samé (tedy to, co je v jistém smyslu nesubjektivní, sociální)-- jiná než subjektivní zkušenost komplexních psychických jevů neexistuje; přičemž objektivní zkušenosti jsou všechny „zevní“ (pro)jevy této zkušenosti. Je považována za relativní, neboť žádná subjektivní zkušenost není zcela totožná s jinou subjektivní zkušeností-- vnímání krásy (dobra či zla, bolesti, barvy, pravdy ad.) je vždy individuální.
Sledováním aktivit mozku věda dokáže analyzovat samou podstatu většiny jevů vědomí-- vysvětlí, jak reagujeme na stimul, zpracováváme informace ad. Přesto nedokáže vysvětlit, jak subjektivní prvek vnímání vzniká-- dojem, který v nás daná skutečnost vyvolá. Vědomí tedy tvoří hranici toho, co vše lze metodami vědy (empiricky-- tedy nejen teoreticky, "logicky") popsat, a stává se pro vědu "obtížným problémem".
Subjektivní hodnocení je nekvantifikovatelné, plnohodnotně nesdělitelné, a v čase se měnící-- je známo pouze jednotlivci v daném okamžiku a na daném místě. Tato hodnocení jsou tedy objektivně neměřitelná, a proto nelze provést agregaci jednotlivých subjektivních hodnocení a vytvářet jakési pravdy.
Subjektivně vnímám, tedy jsem. Ani kdybys byl ten nejzenovější, nedokážeš odfiltrovat
své vrozené mantinely. ;)
https://www.netinbag.com/cs/health/…
https://massivesci.com/videos/…
https://cs.wikipedia.org/wiki/…

funky » Bosch A otevřel sis ten první odkaz?

funky » Bosch Je krása objektivní? A co dobro či zlo? Ne, ne, ani takhle se to nebere.

funky » Bosch “K objektivitě se lze přiblížit několika cestami (…) O poznání, které v takové zkoušce obstojí, sice nemůžeme tvrdit, že by bylo objektivní, je to však nejlepší možné přiblížení, jaké máme k dispozici.“
https://cs.wikipedia.org/wiki/… ;)

funky » Bosch To ale popisuješ proces objektivizace a ne objektivity, a blbě k tomu.
Když třeba namaluješ pocit, vidíš tento obraz objektem svých emocí.
Pocit a jeho ztvárnění není ovšem totéž-- objektivizovat lze celý vnitřní svět a tento *přenesený se stává sférou objektivních skutečností, zkušeností.
Jinými slovy: Vnitřní svět je nepřenosný, přístup k němu má jen každý sám. A jako takový ho nelze definovat objektivním.

funky » Bosch Odkdy?