Diskuze, Diskuzní fórum

MG34 » registrovaná tuhle otázku si nekladu - resp. vím dost na to, abych tohle nevyloučil a ani nerozsekl, takže otázka zůstává nezodpovězená

MG34 » registrovaná Já se obávám, že v tom nemáš jasno - cos teď napsala, je definice kruhem... "(vlastní) existence je pevný základ pro všechny formy existence"

Definice kruhem je pevná jistá věc - na to se dá spolehnout ... že je to špatně - to je abstraktní věc, nezávislá na dojmech - dá se to zpracovat nezávisle na lidech - strojově.

"Pravda je len jedna a to je tá, že SOM" - proti tomu stavíš "názory, dojmy, domnienky, pocity, relatívne pravdy" - ale to, že "jsi" je taky dojem, domněnka, pocit, relativní pravda... konkrétně tvoje

Al* » registrovaná Myslíš, že pak se to tam všechno hezky spojí? ☺

MG34 » registrovaná To je celkem jedno, závěr je úplně stejný - všechno to zmiňované je dost na vodě.

Bosch » registrovaná Jak pozná já že není když není?

Bosch » registrovaná Kdo ví zda jsem či nejsem?

MG34 » registrovaná Naopak - vlastní existence a prožitky jsou DOST na vodě - jak snadno je možné třeba ve snu úplně popřít realitu (nebo realitu?), jak snadno je možné pomocí nějaké chemie ošálit všechny smysly?

Pravda je v abstraktních věcech, které lze nezávisle zpracovat - v ucelených matematických teoriích a jejich korektních důkazech za daných předpokladů - a ve strojích, které je umí implementovat. Problém je pouze, že většina lidí tomu nerozumí (i když si myslí, že ano).

Bosch » registrovaná Toť otázka.
Být či nebýt.
V určitém stupni meditace vzniká možnost se rozhodnout mezi jednou nebo druhou variantou.
Bytí anebo nebytí je tedy záležitostí vnitřního rozhodnutí.
Za předpokladu že se staneme k takovému rozhodnutí vnitřním vývojem kompetentní.

Bosch » registrovaná Myslím si že postoj oběti je stav který si ze subjektivního hlediska zcela sami nevybíráme. Z vnitřního hlediska není nijak žádoucí.
Postoj pachatele je naopak (za určitých mravních zřetelů které by měly být přijaty) stav který je schopen vyvolávat soucitné stavy vědomí k ostatnímu stvoření, které má člověk "pachatel" tendenci využívat ke svému prospěchu a tímpádem tvořit "dluh".
Tvoření dluhu se nelze zcela vyhnout i jen prostým žitím. Lze jej jen splácet vnitřní prací kterou zde naznačuji. Tato práce by měla být přijata jako princip chce li člověk dosáhnout dobrého výsledku ve věci vymanění se z osidel svazujících psychických sil.
Toto vědomí "pachatele" pak je schopno vést bytost až ke konečnému vyhlazení všech svazujících psychických momentů prožívání, neboť vyvolává v důsledku svědomí právě tyto soucitné tedy osvobozující stavy vědomí k veškerenstvu.
Proto si myslím že je stav pachatele přípustný až žádoucí. Dokud setrváváme ve fyzických tělech a naše meditace není zcela dokonalá. Tato práce se dá pokládat za cestu k dokonalé svobodě uvědomování.

Bosch » registrovaná být či nebýt

Bosch » registrovaná i to že som lze celkem úspěšně zpochybnit

Bosch » registrovaná možná se to zdá málo, ale pokud se člověk ponoří hloubějc, pak zjistí že je toho docela dost
no a přestane na život nadávat a začne si ho vážit
svobodná vůle je stav mysli obrácené nahoru
přesněji řečeno osvobozená vůle

Bosch » registrovaná zkráceně se to dá i vyjádřit takto
buď jsi na straně pachatelů anebo obětí
dříve jsem býval často v pozici kdy jsem se cítil oběť..systému atd
dneska už si to nemyslím
a to je ten rozdíl mezi svobodnou vůlí a tím ostatním
protože svobodná vůle ti umožňuje pocit volby
oběť nemá pocit že může volit
cokoli rozpitváš do absolutních měřítek, detailů, tak se rozplyne a zůstává jen prázdnota jako důsledek transformace vědomí anebo chaos(šílenství) jako důsledek následné synkreze nedozrálé mysli
pospojovat všechna vlákna mezi dole a nahoře tak aby se nepřetrhala není tak snadné
svobodná vůle je když se člověk přestane vymlouvat na okolnosti a začne být vnitřně aktivní, převezme odpovědnost za svůj osud aniž by hledal vinu či příčinu jinde
pak nutně narazí i na věci které už nejsou v jeho režii a to je teprve začátek probouzení
když připustí že není středobodem všech věcí a dění
když přijme účastenství na mnohem velkolepější hře než je jeho vlastní píseček
a když ho toto poznání naplní vědomím pokoje tak že zmlknou jeho vnitřní přání a tužby po naplňování malicherných osobních potřeb
to pak není útěk od života ale naopak život v souladu se svobodnou vůlí

player » registrovaná Nikoliv. Ani elektron není elektronem , dokud ho někdo nepozoruje. Je to kvantová vlna, která se pro oko pozorovatele v elektron přetvoří. Takže pravda je výpotek fantazie toho kterého. Tudíž je na světě tolik pravd , kolik lidí.

A ve věceh vztahů to platí tuplem.

Bosch » registrovaná já neřeším části nebo absolutní plnost všeho
ve vesmíru je jen jistá míra všeho a to je věc pocitová
když míra pocitu svobodné vůle dosáhne hranice uvědomění "já se rozhoduju" pak nastává jev zvaný rozhodování dle svobodné vůle
v opačném případě je člověk celý život vláčen s pocitem že ho něco jiného řídí či ovládá
řešit jak je to ve vesmíru objektivně je záležitost zcela irelevantní
je to velmi prosté jen člověk je příliš složitý díky své přebujelé šedé kůře mozkové

MG34 » registrovaná Úplně to nevylučuje, že jednotlivec nebo skupina nemůže mít pravdu - zvlášť pokud se jedná o nějakou lehce dohledatelnou trivialitu.

Ale čím složitější otázka (která vyžaduje podrobný rozbor situace a tedy i komplexní odpověď - typicky třeba otázka smyslu života), tím víc je jasné, že pravdu nemá možná nikdo a všechny ty "názory" jsou prakticky bezcenné.

Jinak pro upřesnění - píšeš "tiež môj názor", ale já jsem psal "dojem". Zjišťuju, že názor je docela zlo a snažím se něčemu takovému vyhýbat. Buďto něco vím, snadno dohledám, přesně odvodím anebo mám jen dojem, tipuju, risknu. Názor je ... no darmo mluvit. Aneb jak u něčeho, co nevím, vyjádřit postoj "jakože to vím"?

Bosch » registrovaná Dost záleží na tom jak se zachová.
Může se vzdalovat a neiteragovat, nevytvářet "žádné problémy", a může se přibližovat a vytvářet tím turbulence v takto nekoherentním vztahovém prostředí.
Obojí podle stupně dosažení seberealizace.

Najdise.cz » registrovaná Mám to tak, že když vnímám přitažlivost ze psaní, tak i v reálu. Když ne, tak mi to nic neříká ani při setkání. A jestli je člověk upřímný nebo ne..., kdo nezažil tento kontakt, automaticky hned "vi", ze muze mit nerealnou fotku, prikraslovat se... Nekdy nebo casto treba ano.. Ale jak tu nekdo v diskuzi pise, nekdy to vnimaji oba, ze jsou si nejak blizci. A mimochodem to prikraslovani plati i pri normalnim seznameni. Ze se clovek ukazuje v lepsim svetle.
Ja uz teda nechodim na bezne seznamky, protoze tam se clovek divi, co tam jsou za lidi. Je pravda, ze vetsina takovych lidi a hlavne v tomto a vyssim veku tam je vzdy nejak " postizeny". Na duchu, mysli, tele... Takze v podstate neni z ceho vybirat... Driv to bylo tak nejak lepsi, ze se tam objevil i "normalni" clovek, ale ted uz mam z tech vetsich seznamek spis depresi, co jsou schopni psat... Takze tam nechodim..

Buddha/2 » registrovaná Platí to i pro autobus ?

Bosch » registrovaná Myslim ze lze celkem dobre souhlasit s margit slimakovou a jejim postojem k jezeni masa.
https://www.margit.cz/maso-na-talir…