Diskuze, Diskuzní fórum

Znovuzrozená » Háňa* Takhle to nebylo myšleno s tím odkládáním - já jen, že když jsme měli děti my, tak jsme aspoň s občasnou výpomocí svých rodičů (o prázdninách, při nemoci dětí apod.) mohli počítat. Oni ne.

A kupovat kružítka ve 40 je ještě pořád pohoda, v padesáti je to opruz...

Znovuzrozená » Háňa* Asi tak nějak, jak píšeš, já se vdávala ve dvaceti, syn se narodil, když mi bylo 24. A už dlouho je soběstačný a samostatný a je to fajn.
Dnes je ovšem trend jiný, mladí mají první dítě po třicítce i později, já to chápu, že chtějí studovat, cestovat, užívat si...
A zároveň se nám výrazně posunul věk odchodu do důchodu, takže prarodiče jim např. s občasným hlídáním dítek ani moc nepomůžou... proto se moc nedivím, že to rodičovství mladí odkládají.
Nicméně stále s tebou souhlasím, že ta "naše" varianta mít děti v mladším věku byla lepší.

Najdise.cz » Háňa* Viem ako to myslíš, no mne sa stáva niečo také že ja chcem tomu človeku povedať že s tým nesúhlasím a on ma jednoducho stopne - bud tým že tomu som neporozumela alebo že nemam pravdu a vlastne mi nedovolia hovoriť či ísť v tom smere dalej, preto tam potrebujem tu ráznosť. Pre niečo ti ľudia majú pocit že ma môžu zahriaknuť a ja budem ticho. Neviem či som to dobre vysvetlila.
To všetko viem že mi nema čo záležať na tom ako sa s tým vysporiadajú oni. Divné je to že som v posledných rokoch ukončila 2x také akože priateľstvo a to čo sa dialo z druhej strany bolo až hrozné. Jednoducho obvolala všetkých možných ľudí a brojili proti mne, no zákon schválnosti hovorí jedno že sa to vždy nakoniec dozvieš a to odrazu po rokoch. Sedela som na lavičke na námesti len tak bezcieľne a prisadla si ku mne pani a dali sme sa do reči a ona odrazu začne hovoriť o tom ako ju bývala kolegyňa chcela zneuživať a dokonca chcela aby vyhľadala jej priateľku ktorá s ňou prerušila všetky styky a aby jej dohovorila alebo aspoň pošpinila jej povesť. - no a tak som povedala a ako sa vola ta kolegyňa a boli sme už v reále a vedeli sme že to bolo o mne. Pani to odmietla a vraj takto obvolavala aj iných v našom meste. Tomu nerozumiem, niekto nemá problém ukončiť v dobrom priateľstva ale ak to urobím ja je to celé zlé a vedie sa proti mne vojna, same intrigy. No tiež je na tom ta pravda že to sú priateľstva ktoré som ja nechcela ale mi boli nanútené, s priateľstvami klasickými ktoré mám stále problém nemám, no sú to priateľstva nie také že dennodenne v styku či iné. Aj ked sa stretneme po roku máme stále o čom hovoriť a potom sa stretneme mnohokrát a potom zase ako príde a to mi vyhovuje a s takými priateľstvami naozaj nemám problém celé roky.

Najdise.cz » Háňa* pekne si to napísala. tomu verím aj ja. No ja takto žijem a tak som to ja ktorá berie ohľad nie preto že sa to patrí ale tak to cítim, preto nieto veľmi čo zmeniť a ako som písala presne to som mala pochopiť. Využívajúcich ľudí aj keby to mali byť moji priatelia sa musím naučiť rázne odmietnuť, takže skôr mi treba pridať na ráznosti v rozhodovaniach v styku s inými ľudmi.

Buddha/2 » Háňa* Když někdo to rád ... complicated

dan162 » Háňa* bravo!

evita19 » Háňa* Děkuji Vás za zprávu.
Takhle to hned nebylo, postupem času se to nějak nakopilo...spíš čím jsem starší, tím je to horší.

Každopádně Vám moc děkuji za jiný pohled na věc...takhle jsem se totiž na to nepodívala. Mám o čem teď přemýšlet.

Bosch » Háňa* Tak to je pak něco špatně protože hovno vzniká uvolněním svěrače.
Tlačit se musí jen v případě zácpy anebo nevhodné pozice při vyprazdňování.
Protože na západě neumíme srát. Správně bychom měli v podřepu.
Což ovšem souvisí s tvým mylným konceptem uvolněnosti.
Opakem násilí není uvolněnost jak díš neboť opakem uvolněnosti je napětí.
A napětí není totéž co násilí. A ani při tlačení na míse není napětí zapotřebí ba naopak.
Nenásilí tedy není pojem pro opak násilí ale je to název pro řešení krize mírovou iniciativou (nenásilně).

Najdise.cz » Háňa* Děkuji za odpověď a věřte ze nemám zapotřebí někomu něco dokazovat nikdy jsem to nedelala delam veci podle sebe to jak ja chci... ,,prave kvuli tomu ze jsem sva jsem podle nich jina ale ja vim ze jsem sva.Muj problem je ze o všem moc přemýšlím to je to co mi bere energii jenže já musím ...:-) MNO uvidíme ale určité mockrat děkuji..

Najdise.cz » Háňa* Tak pro mě to nejsou blbosti.Vnímavost mi hodně zesílila.Nesouhlasím, s tím, že jsem tomu nevěnovala pozornost, dřív se nic takového nedělo.Nikdy jsem nic takového nezažila.Nehledám v ničem nic.Myslím, že vím, kde jsou moje hranice, nebojím se, že bych ulítla.Naopak, teď vím, že celou dobu mi něco chybělo

Áta22 » Háňa* Ano, svobodná vůle ukončit život je v pořádku; ať si jde, ale proč to divadlo kolem? Jestli už tady jednou jsem, chtěně - nechtěně, tak je to můj život, pokud to zrození přežiju, i když nechci na svět, tak už jsem tady, je zbabělost při první nesnázi/nemoci/náznaku nemoci... to zabalit a ještě to dát do souvislosti s bouráním a podřezáváním ovcí. Nahrát rozhovor, všechny obeznámit...atd. Bolest a nemoci, nemohoucnost i potřeba pomoci ostatních a postupné umírání k životu patří. I o samotě, pokud si člověk nevytvoří sociální vztahy; nikoho nemá a umře sám v bytě s deseti kočkama... A ta ovce si opravdu smrt nevybrala; hopkala by a skotačila ještě pár let...Rodiče bych do toho netahala.

Mici Angóra » Háňa* Ono je dost žen, které jsou na toto ochotny přistoupit a zamyslí se, ale stejně se jim nedaří přijít na to, v čem jsou zablokované. Zkoušejí kdeco a stejně nic. Některé věci v životě prostě ovlivnit nemůžeš, je určitě dobře udělat maximum pro to, aby se podařily, ale někdy to prostě nejde. Takže podle mě je tohle trošku o štěstí/osudu, nemusí otěhotnět ani žena, které doktoři ani léčitelé ani psychologové ani jiní šarlatáni nenajdou žádný problém, ani není moc stará a má vhodného partnera a stejně nic a nemusí se nikdy dozvědět proč.

Najdise.cz » Háňa* Stanovisko si zaujala aj ty, to si treba uvedomiť a je to v poriadku.

Najdise.cz » Háňa* Tak ako som v začiatku diskusie písala, nehodnotím ale zaujať stavosko snád môžem, ved z toho ako zaujímame stanovisko my sami rastieme a určité veci chápeme a to je mylne považované za sudenie niekoho. Je najlepšie ak sa človek nemusí učiť na svojich chybách ale pouči sa zaujatím stanoviska k veciam ktoré sa okolo neho dejú.

Mici Angóra » Háňa* Tohle určitě každá žena, která nemůže otěhotnět, strašně ráda uslyší. A nepochybně jí to hodně pomůže.

Najdise.cz » Háňa* Za prvé určite si to vybral tam hore pred narodením a tiež aj rodinu, jedine že by bol nasilu vsunutý do tela, vtedy nemá na výber.
Takže ak mám ťažký život či ma zastihne choroba mám všetkým urobiť veľkú šou a potom sa zabiť - no niečo po ňom naozaj ostalo, len neviem kto by v terajšej dobe kedy je ľudstvo otravené jedmi a teda choré - robil.
A vyvstáva otázka? - načo vlastne život, načo duša? - načo trpieť a trápiť sa s tehotenstvom?
Ak niekto dostane život tak preto aby ho žil a ak nechcel žiť mal sa zabiť tak ako mnoho iných samovrahov, bez teatra.

Bosch » Háňa* To nevíš. Spousta rodičů chce dítě a nic.
Třeba si jen už nepamatujeme že jsme volili.

morgiama » Háňa* :)


já to možná napsala až moc "hystericky":) hlava ví, že to tak není..ale ptala ses na důvody, tak jsem přemýšlela..přece mámy se v dívkách vždy vidí.

Ale naprosto tě chápu a rozumím ti.
Tohle by mi vůbec příjemné nebylo. Tohle měla kamarádka, rodina prostě "oplakala", že neměla pindíka. Nemají pokračování jména. Ale naštěstí jen projevili sem tam lítost a pak už to nikdo neřešil. Taky já toto TAJÍM a nikdo se to nikdy nesmí dozvědět...nechci. Ale takhle anonymně si to snad mohu s vámi zkusit pořešit...

Ale na svoji obhajobu bych chtěla říct, a ujistit, že já bych tohle nikdy nedovolila. Syna miluju jako nic na světě. Je to čistá láska, a je mi uplně jedno že není takový, jak jsem si ho vysnila. Protože on je jetě lepší a ještě krásnější. Jako jo, nikdy nebude chodit, maminko, mám tě rád mi asi nikdy neřekne, ale on je láska sama, nemusí...

Takže si myslím, že u dalších dětí bych to měla stejně, samozřejmě, že jsou osobnosti s nimiž si člověk sedne víc, jiné dítě chápe míň, ale jsem z rodiny, kde se prostě máme rádi, neklademe si nároky, podmínky lásky, tohle se mi příčí.

Já píšu o vlastním snu a vlastně i o tom, že ten sen mít nechci, protože mě otravuje.
Že když si představím, že žádné další děti nemám, vidím se v klidném, pohodovém životě, kdy se naplno věnuju synovi a manželovi a cestujeme.
Když si představím, že se mi narodí chlapec, tak vím, že ho budu milovat tak jako prvního.
A když si představím, že čekám holčičku, je to stejné, a ten pocit doprovází něco slastného, co se vám zatřpytí v hrudi a čistá radost. Zároveň ale vím, že to nic neznamená (může být jiná, atd... ale já tak nějak kromě pohlví nemám absolutně žádné představy a nároky. když bude romantička, punkerka, a nebo fotbalista, je mi to jedno. Navíc jsem si uvědomila,že ta potřeba pohlaví mě zajímá tak cca do šesti, deseti let věku. Že jako dítě bych hrozně chtěla holčičku, když si svou rodinu představím jako odrostlé studenty nebo dospěláky co už s námi nebydlí, vůbec mi nevadí představa klidně tří kluků :)

morgiama » Háňa* už jsem psala - nevím co je to "vztah s mou mužskou stránkou" :) opravit věci umím, ve vtipech ráda až cynické chlapské drsňárny :D

a díky :)

morgiama » Háňa* hani, tak teď jsem ještě víc zmatená, protože jestli jsem něco někdy nepřestala být, tak je to dítě. běžím jen tak ven něco koupit když sněží, abych si mohla botama prokopávat krusty sněhu a poslouchat jak křupe, nedávno jsem vytáhla moje loutkový divadlo z dětství a opravuju ho. hraju si, muj největší koníček je kreslení a věnuju se mu fakt hodně.. atd. až možná v něčem ůsobím tak že to někteří lidé nechápou. loni jsem si pod stromeček nadělila lego pro dospělé. letos jsem si koupila knížky harryho pottera v krásném ilustrovaném vydání...

nevím kdo je v mém okolí víc dítě, než já, myslím v těhle malých, bláznivých činnostech... a to nepíšu proto, že to ted lovím v paměti, abych měla obhajobu, ale proto, že tohle jsem fakt já. sednout si pod rozkvetlý strom a koukat na včely, jak to tam bzučí, postavit si na zahradě houpačku, abych semohla houpat (na pinterestu byly super houpačky ze dřevěné palety, perfektní.. s přítelem jsme na tom sedávali, pak už tolik ne, tak jsme to sundali) Nebo někdy když je hezky prostě vyrazím jen tak ven. Když dávají na ulici balonky, vždycky si vezmu. S tímhle myslím jsem problém nikdy neměla, možná proto to kompenzuju tím nenápadným a elegantním oblečením - někdy :))
abych nebyla pořád takové dítě. I já sama vždy vypadala o 5 - 10 let mladší, než jsem:) mě samé připadá, že jsem se od dětství vubec, vubec neměnila. prý jsem vyrostla, ale nevšimla jsem si toho. naopak jako by t malá holka ted měla dítě a nechápe že je to možný :)) tak jsem to měla u syna, přestože to bylo dva roky lékařů atd :))

Myslím, že bych byla skvělá máma... ale možná taky ne. Syna moc miluju. Jen je to o dost jiné mateřství..., to normální neznám...tohle je takové jako když máte miminko, co nikdy nevyroste, jen je větší a větší, a těžší, ale pořád miminko. krásný, voňavý, rozkošný miminečko,

kamarádce jsem na zdi v ložnici vytvořila nádhernou píšu pohádky pro děti, jednou bych je chtěla vydat...taky zpívám ve sboru, zpívám od malička, do dnes, je to krásné.

je to ono, co myslíš?

myslím, že zrovna u mně to víc už nejde..