Definice zla je poměrně vágní a nepřesná, navíc zatížená světonázorem, úhlem pohledu a obecně relativitou veškerého lidského konání. Přitom "zlo" je natolik frekventovaný a důležitý pojem, že samotná absence jasné definice a aparátu pro její interpretaci je zlem, plodícím v historii lidstva nemálo krizových situací.
Asi nejaktivnější oblastí lidského konání (kde se pojem "zlo" nejvíce využívá) je filozofie/psychologie a jejich praktická aplikace (nejčastěji ve formě náboženství nebo politiky). (tahle diskuze by mohla vyprávět )
Obě hlavní praktické aplikace (politika, náboženství) jsou ale bohužel zatíženy asi nejproblematičtějšími aspekty definice zla. Náboženství (a že jich na světě existuje) mají definici zla postavenou často proti sobě - příkladem budiž mnoho rozporů mezi islámem a křesťanstvím - za všechny jmenujme protichůdný pohled na mnohoženství. V politice je situace ještě více kontroverzní - příkladem budiž rozpor mezi "pravicí" a "levicí", konzervativním a novátorským pojetím a mnoho dalších rozporů, stojících za obrovským počtem "politických stran". Pravděpodobně se některé strany na definici zla (případně na jejím výkladu) občas shodnou, ale mnohem více bude definicí protichůdných. Bohatý vers. silný stát, volný trh vers. jeho regulace, velkorysá sociální politika vers. svoboda občanů investovat vybrané daně podle vlastního uvážení a další.
Jako konstruktivní slovo do pranice vidím vlastní definici zla: Zlo je neoprávněná výhoda proti zbytku světa. Problém neuchopitelné definice zla se pak z velké části přesouvá k hodnocení oprávněnosti výhody. Ale i to je dobrý posun.
Většina druhů zla je tím pokrytá. Oprávněnost se dá celkem korektně rozklíčovat. Zatím asi jediný druh zla, který mi do této definice nepasuje, je vandalismus. Ale budu dál přemýšlet, třeba to doladím.